Hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a trvalých symbolů naší národní historie.
Po stopách praotce Čecha na horu Říp se dá vyrazit několika cestami. Výlet na horu Říp, kde kdysi údajně stanul, je příjemnou procházkou, která nezabere příliš času a zabaví jak dospělé, tak i děti.

Proč se vydat právě na Říp
Milí cestovatelé, říká se, že každý Čech by měl alespoň jednou za život vylézt na Říp. Právě odsud si podle pověsti vyhlédl zemi pro první Slovany praotec Čech.
Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní pradávná pověst o příchodu našich předků do země.
Hora Říp představovala inspiraci pro umělce, konaly se zde tábory lidu, byl odtud vyzdvižen základní kámen pro stavbu Národního divadla v Praze.
Podle legendy na Říp vystoupil praotec Čech se svou družinou. Dnes místo patří mezi základní symboly české státnosti. Archeologické nálezy však svědčí o tom, že Říp přitahoval pozornost již mnohem dříve.
Základní údaje o výletu
| Parametr | Informace |
|---|---|
| Délka trasy | 5 km |
| Obtížnost | Středně těžký výlet pro romantiky a milovníky českých bájí a pověstí. |
| Vzdálenost od Prahy | 42 km, cca půl hodiny autem. |
| Parkování | Placené parkoviště v obci Rovné. |
| Parkovné | 50 Kč za den. |
| Výška Řípu | 461 m n. m. |
| Významná památka | Románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha. |
Výlet není možné jet s kočárkem, kolo také příliš nedoporučujeme. Pro pejsky je ovšem ideální.
Jiný popis uvádí, že cesta na vrchol vede širokou cestou, z velké části vyasfaltovanou, a proto je možné na vrchol dojet i s kočárkem. Cesta zpět je přeci jen jiné kafe. Malá část trasy vede po úzké velmi kamenité stezce.
Rozdíl je způsoben především volbou směru: výstup z Rovného je po široké cestě pohodlnější, zatímco některé sestupové úseky jsou úzké, kamenité a prudší. Dětské kolo a odrážedlo bych ale nechala doma. Do kopce je to s dětmi trápení a dolů strach.
Jak se dostat z Prahy do Rovného
Autem po dálnici D8
Z Prahy se vydáte na sever po dálnici D8. Sjedete na exitu 18 směr Nová ves (tedy sjet a přejet dálnici). Pokračujete dál podél dálnice ve stejném směru - na sever, stále od Prahy pryč. Pak dálnici podjedete odbočkou na Krabčice. Poté už vás šipky navedou do obce Rovné.
Vzdálenost od Prahy je 42 km, cca půl hodiny autem.
Pokud zvolíte dopravu autem, doporučuje se zaparkovat na parkovišti Pod Řípem v obci Rovné. Je dostatečně velké, placené a hlídané. Kromě toho nebudete obtěžovat místní tím, že byste jim parkovali pod okny.
V obci Rovné je parkoviště. Zaplatíte 50 Kč za den.
Vlakem a autobusem
Z hlavní trati Praha-Ústí nad Labem je nejlepší přístup z nádraží v Roudnici nad Labem (6,5 km od Řípu), kde vlak staví téměř každou hodinu, takže najít vhodný spoj není problém.
Trasa z Roudnice nebo z Mělníka je příjemná i pro cyklisty. Problém je samotný výstup na Říp, tam většina cyklistů sesedá a tlačí kolo.
Pokud vám jízda po mezinárodní trati přijde nudná, neoriginální a nestylová, přesedněte třeba na lokálku z Vraňan, kterou se můžete přiblížit až k samé patě Řípu, tedy do obce Ctiněves (2,5 km).
Do Vražkova jezdí i vlak, z Prahy je to s jedním přestupem.
Dobrý den, skvělé informace - vše odpovídá, jen poznámka Motoráček z Vražkova jezdí jen v So, Ne a st. svátek, jinak lze využít osobák.
Můžete přijít po červené z Roudnice nad Labem nebo z opačného směru po červené - od Ctiněvsi. Případně z Roudnice po modré a z opačného směru modré pak od obce Mneteš. Po žluté se na vrchol dostanete od Vražkova.
Nejjednodušší trasa z Rovného
Naše putování začíná v obci Rovné pod Řípem na placeném parkovišti.
Od parkoviště v Rovné se na vrchol hory dostanete po červené nebo modré turistické stezce krásnou lipovou alejí. Cesta od parkoviště k rotundě sv. Jiří a sv. Vojtěcha měří kolem 2 kilometrů.
Chytneme se červené značky, která nás povede přímo vzhůru nově vysázenou alejí z vesnice směrem k Řípu.
U hlavního parkoviště pod Řípem se napojíme na asfaltovou cestu, jež je určena pouze pro pěší a turisté ji volí nejčastěji. Krásnou lipovou alejí začneme pozvolna stoupat až k úpatí kopce, kde začíná les.
Cestou budete muset překonat dva úseky s prudkým stoupáním. Při výšlapu, asi 300 metrů před vrcholem, narazíme na Mělnickou vyhlídku.
Pokračujeme vzhůru na rozcestí Říp - turistická chata, u něhož se nachází výletní restaurace s venkovním posezením, kde se můžeme posilnit.
Asi 100 metrů nad rozcestím na vrcholovém místě hory Říp na zelené turistické značce stojí románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha.
Za rotundou vede okružní zelená trasa přes Roudnickou vyhlídku, která nabízí podívanou na polabské město Roudnice nad Labem.
Po uzavření zeleného okruhu se od rotundy vrátíme zpět na rozcestí Říp - turistická chata a stále po červené turistické značce sejdeme níže na Pražskou vyhlídku, která otevírá rozhledy jižním směrem ku Praze.
Odtud skalnatým terénem a poté po lesní cestě sestoupíme na rozcestí Pod Řípem. Po červené jdeme již příjemnou procházkou okrajem lesa po úpatí kopce.
Po chvíli zabočíme doprava a opouštíme les. Před vstupem do obce můžeme posedět na odpočinkovém místě s přístřeškem a vysázenými stromy, kde se nalézá pramen Hamlouf a boží muka zasvěcená svatému Hubertovi, patronu lovců a myslivců.
Vyhlídky na Řípu
Mělnická vyhlídka
Z vyhlídky jsou viditelné obce těsně pod Řípem - Rovné, Krabčice, Kostomlaty.
V popředí jsou vidět obce Sovice, Štětí, Krabčice, Rovné, Libkovice, Kostomlaty a Horní Počaply s výraznou konturou elektrárny. Vpravo od elektrárny se na horizontu rozprostírá město Mělník, podle něhož dostala vyhlídka svůj název. Vlevo od Mělníka za dobré viditelnosti dohlédneme i na vrch Kozákov.
Na pravé straně zříte Mělník, Bezděz, za dobré viditelnosti Ještěd. Několikrát do roka jsou dokonce ke spatření Krkonoše i Sněžka.
Roudnická vyhlídka
Za rotundou sv. Jiřího a sv. Vojtěcha vede cestička k Roudnické vyhlídce.
Odtud vlevo na horizontu rozeznáme královnu Českého středohoří - horu Milešovku, od ní vpravo vrch Kletečnou a mezi nimi mírně předsazený vrch Lovoš se dvěma vrcholy.
Roudnická vyhlídka je z nich nejhezčí, protože poskytuje unikátní vizuální zážitek - přehlídku všech hlavních vrcholů Českého středohoří.
Z Roudnické vyhlídky jsou naopak výhledy dokonalé.
Pražská vyhlídka
Na opačné straně hory se nachází Pražská vyhlídka.
Ta nabízí asi nejlepší výhled nížiny směrem k Praze.
Z vrcholu hory Říp 461 m n.m. výhledy možné nejsou. Nicméně z jeho úbočí se nabízí výhledy skoro na všechny světové strany.
Nejlepší podmínky pro výhledy bývají za jasného počasí, zatímco při špatné viditelnosti se panoramata ztrácejí. Tiché rozjímání na vyhlídkách z Řípu je možné snad jen v zimě.

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha
Na samém vrcholu, v nadmořské výšce 456 m. n. m., stojí románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha.
Na vrcholu hory Říp se nachází jedna z nejdůležitějších kulturních památek Česka - Rotunda sv. Jiří a Vojtěcha.
Na počest vítězství knížete Soběslava I. nad římským králem Lotharem byla na vrcholu Řípu v roce 1126 postavena románská rotunda sv. Jiří.
Tu nechal vybudovat v roce 1126 kníže Soběslav jako památku na bitvu u Chlumce. Rotunda byla postavena na místě bývalého dřevěného kostela.
Rotundu nechal opravit a rozšířit kníže Soběslav I. Rotunda byla původně zasvěcena sv. Vojtěchovi.
Na vrcholu Řípu leží asi nejznámější románská památka v Čechách rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, původně zasvěcená sv. Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž.
Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století dočkal dalších úprav.
Její současná podoba je ale výsledkem několika rekonstrukcí z 19. až 21. století.
Uvnitř je umístěna pískovcová deska s reliéfním ztvárněním boje sv. Jiří s drakem od Bernarda Otto Seelinga z roku 1870 a socha sv. Jiří, kterou vytvořil v roce 1881 sochař Eduard Veselý.
Na výzdobě interiéru se významně podílel akademický sochař Stanislav Hanzík.
V rotundě svatých Jiřího a Vojtěcha můžete shlédnout naučný videoprogram.
První neděli v měsíci se v rotundě koná mše svatá od 15 hodin a prohlídky v čase 14:45 - 16:00 nejsou možné.
Nejsem si zcela jist, zda je vhodné, aby vstup do památné rotundy na vrcholu byl zpoplatněn (60 Kč / 2022).
Chata Říp a občerstvení
Když unavení poutníci konečně pozvednou svůj zrak s nadějí, že prudkému stoupání je konec - uvidí ji jako fata morgánu před sebou - chatu Říp.
Těsně pod vrcholem je chata Říp.
Pokud máte hlad a žízeň, občerstvěte se. Mají tu...
Na hoře Říp je i příjemná občerstvovna, kde mají různé nápoje (mošt, pivo, limo a nějaké ty nápoje v lahvi, servírováno s kompostovatelnými brčky) a jídlo (polévka, párek, klobása a zákusek).
Odrazit se můžete u výletní restaurace s venkovním posezením na rozcestí Říp - turistická chata.
Legenda o praotci Čechovi
Jak to tedy podle pověsti všechno bylo?
V bájné pravlasti Slovanů, což bylo kdesi na jihovýchodě Evropy, žili se svými rody i bratři Čech a Lech.
Jenže jim tam nebylo zrovna poklidně. O živobytí museli bojovat nejen s přírodou, ale také s nepřáteli, kteří mařili jejich dílo.
A protože útoky zloduchů neustávaly, rozhodli se bratři, že svému lidu vyhledají novou vlast.
Svolali rody, shromáždili stáda a vydali se na cestu.
Po mnohých útrapách a řádně utrmácení došli až pod horu Říp. Ulehli na jejím úpatí, aby si odpočinuli.
Za svítání vystoupil Čech na vrchol, přehlédl krajinu a řekl: „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, mlékem a strdím oplývající.“
Lidu se krajina líbila. I rozhodl, aby jejich nový domov nesl jméno toho, kdo je sem zavedl.
Čech, takže Čechy. Tolik Staré pověsti české.
Pokud jste ve škole přemýšleli, co to je strdí, jedná se plástev medu, což byl tehdy symbol hojnosti.
PRAOTEC ČECH 🌄 Staré pověsti české pro děti | LUNA
Geologie a přírodní prostředí
Hora Říp vznikla ve třetihorách a je ukázkou vyvřelé stolové hory.
Tento osamocený masiv vystupující z roudnické roviny se skládá z nefelinitového čediče.
Dnešní Říp vypadá jako důstojně vydutý terénní břich. Nebylo tomu tak však vždycky. Před dvaceti až třiceti miliony let to byla pěkně divoká sopka, která kolem sebe plivala žhavou lávu.
Stejně na tom byla většina vrcholů Českého středohoří. Jsou to čedičové vyvřeliny, tedy spíše obnažené zbytky jejich sopouchů.
Co je sopouch? V podstatě kouřovod, lávovod a plynovod. Díra ve středu sopky, kterou všechno to žhavé proudí ven z podzemí.
Řipské vyvřeliny obsahovaly hodně magnetovce, horniny, kterou téměř ze tří čtvrtin tvoří kov.
Proto Říp dodnes poblázní nejednu buzolu. Pokud máte kompas s sebou, vyzkoušejte si, co mu magnetovec vyvádí se střelkou.
Kompasy a buzoly nechte tentokrát doma. Magnetovec, který se zde hojně vyskytuje, totiž ovlivňuje funkčnost všech těchto přístrojů.
Budete se tedy muset spolehnout na naši mapu a navigaci.
Říp byl vyhlášen státní přírodní rezervací.
Po Řípu je záhodno pohybovat se po značených turistických cestách, a to nejen z důvodu bezpečnosti, ale i proto, že celá hora je přírodní památkou s výskytem chráněných rostlin a ohrožených druhů hmyzu.
Říp nebyl vždy zalesněný
Ještě v 19. století byla hora prakticky holá, bez lesního porostu, jen s pokryvem původních cenných teplomilných stepních trav a květin.
Koncem století začala být úbočí postupně zalesňována a tradiční pohled na horu s rotundou na temeni vzal zasvé.
Stromy ji přerostly. Nám to je tedy trochu líto, protože pohled a výhled to kdysi musel být přímo božský.
Překvapující je zjištění, že tento třetihorní vulkanický čedičový vrch byl od pradávna bezlesý.
Umělé zalesnění původní stepní vegetace bylo provedeno až v devatenáctém století, čímž je vysvětlena častá otázka, jak se mohl ten praotec Čech odtud rozhlížet, když jsou všude stromy.
Co cestou uvidíte
Lipová alej
Chytneme se červené značky, která nás povede přímo vzhůru nově vysázenou alejí z vesnice směrem k Řípu.
Podívejte se na stromy v aleji. Každý má své číslo…
Stoupáme dále alejí až do sedla.
Poznáte, jaké stromy alej tvoří? K čemu se květy a dřevo těchto stromů využívají?
Pokud se nyní otočíte, uvidíte pod sebou pseudorenesanční evangelický kostel, který byl postaven roku 1885.
Kostelní věž je viditelná až ze vzdálenosti 20 km.
Stavba byla zbudována a zařízena z darů sedláků. Včetně zvonů, které jsou opravdu pěkně drahé!
Rovné a odkaz Jana Karafiáta
Rovné je součástí obce Krabčice.
K místnímu areálu domova pro seniory patří i Karafiátův dům. Je spojený s působením evangelického duchovního a spisovatele Jana Karafiáta.
V Krabčicích napsal knížku pro děti Broučci. Určitě ji alespoň trochu znáte, i když je pěkně stará. Poprvé byla vydána v roce 1876.
Jan Karafiát (1846-1929) byl spisovatel, evangelický farář a publicista.
Od roku 1895 žil Jan v Praze, vydával Reformované listy a pracoval na revizi textu Bible kralické.
Jan Karafiát je pochován na Vinohradském hřbitově. Na náhrobním kameni je popsán jako „reformovaný farář mimo službu, spisovatel Broučků“.
Podvečer tvá čeládka
co k slepici kuřátka
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.
Než dojdete až k rotundě, zkuste se modlitbičku naučit. Máte na to asi půl hodiny. :)
Památník akce Kulak
Jsme v sedle hory, takže půlku stoupání máme za sebou.
Najděte památník, který připomíná komunistické trestání selských stavů a oběti akce Kulak zahájené na podzim 1951.
Dětem ze selských rodin bylo tehdy znemožňováno studium, jejich rodiče mnohdy přišli o všechno včetně svobody a občanských práv.
Otcové putovali do žalářů či uranových dolů, řadu z nich to stálo i život.
Akce Kulak konkrétně znamenala, že musely tisíce příslušníků selských rodin ze dne na den opustit své statky.
Tehdejší mocní je proti jejich vůli vystěhovali zejména do pohraničních oblastí. Zároveň jim byl zakazován pobyt v místě bývalého bydliště.
Les a kamenné úseky
Pokračujeme dál po pěšince.
Vidíte břečťan nalevo? Kde se tady asi vzal? A ty kameny napravo?
Vidíte mechy, lišejníky a pařezy?
Teď zkuste najít obrovské stromy - buky, jejichž kmeny a kořeny vypadají jako nohy nějakého dinosaura nebo slona.
Pomalu míříme k vrcholu, ale také k první vyhlídce.
Výlet s dětmi a psem
Trasu ušlapou děti od pěti let, více si ji však vzhledem k charakteru otázek užijí školáci.
Nicméně trasu úplně bez problémů zvládnou i malé děti.
Trasa byla dlouhá 5 kilometrů a šli jsme s jedním 4,5 letým dítětem, které šlo pěšky a dvouletým dítětem, které se většinu cesty neslo a šlo pěšky jen alejí, dohromady i s přestávkou na jídlo 3 hodiny.
Pro pejsky je ovšem ideální.
Hádanky a doplňovačka budou obecnějšího charakteru, aby mohli hádat všichni výletníci bez ohledu na věk.
Dnešní cesta za hádankou vás přivede na horu Říp.
Malé děti jí říkají „pupíkový kopec“ a my větší víme, že je to (vedle Blaníku a Sněžky) nejznámější česká hora.
A to nejen pro svůj pěkný český „pupkoidní“ tvar, ale především proto, že se k ní váže řada pověstí z dávných dob.
Kdy na Říp vyrazit
Nedoporučujeme procházku v dešti nebo krátce po něm, je tu jíl a opravdu hodně to klouže, lepí a čvachtá.
A hlavně: místní bláto přitahuje světlé oblečení dětí a maminek.
Cesta zpět je strmější, vede po kamenech a bývá tu po deštích bahno.
V létě bývají největším problémem davy turistů.
Hurá je jaro!
Letos jsme si výlet na Říp naplánovali do programu letních prázdnin. Protože jsme vyrazili o víkendu, trochu jsme se proplétali davem.
Když v ČR jsou největší horka, největší hloupostí je stoupat na horu Říp.
Vyrazili jsme sem na začátku února. Byla tu krásná inverze, lipová alej, kterou se jde z obce Rovné k úpatí hory, byla krásně omrzlá a bylo pod nulou.
V půlce kopce jsme šli mlhou.
Další přístupové cesty
Na horu Říp vede několik značených turistických cest.
- Modrá od Roudnice.
- Červená ze Ctiněvsi.
- Modrá od Ledčic a Mnetěše.
- Žlutá od Vražkova.
Nejzajímavější trasou je prvně zmíněná začínající u zámku v Roudnici, kde je i turistické informační centrum (zde možno pořídit turistickou známku z Řípu).
Z města vás modrá trasa vyvede pěknou ořechovou alejí do obcí Vesce a Rovné, a pak už přímo vzhůru na vrchol.
V Roudnici doporučuji navštívit věž Hlásku a také vyhlášenou Galerii moderního umění (přímo na modré trase).
Krásný výhled na roudnický zámek s panoramatem Českého středohoří je z volně přístupné vnitroměstské Kratochvílovy rozhledny.
Zpáteční cestu z Řípu doporučuji zvolit po pěkné lesní stezce do Vražkova, odkud v letní sezóně vozí turisty zpět do Roudnice Podřipský motoráček.
Trasa z Roudnice nebo z Mělníka je příjemná i pro cyklisty. Problém je samotný výstup na Říp, tam většina cyklistů sesedá a tlačí kolo.
Turistická trasa Blaník-Říp
U vrcholového rozcestníku si můžete všimnout směrovky odkazující na poutní cestu Blaník - Říp.
Tato 188,5 kilometrů dlouhá trasa vedená od roku 2019 po značkách KČT spojuje horu Říp s dalším mystickým cílem - horou Blaník u Vlašimi (na jižní hranici Středočeského kraje).
Podobně, jako jiné poutní trasy, je i tato pojata jako příležitost k spirituální psychohygieně, sebeusebrání v přírodě a samozřejmě k poznání mnoha nových zajímavých památek a míst naší vlasti.
V turistickém informačním centru v Louňovicích pod Blaníkem, si k tomu můžete opatřit poutnický deník a zaznamenávat si do něj zážitky z celkem sedmi etap směřujících k Řípu.
Poutě, pochody a další zajímavosti
Každý rok se na Řípu tradičně koná svatojiřská pouť.
Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
Proslulé jsou i Podřipské slavnosti a jarmarky.
Co se však mezi turisty ví méně, je to, že na konci září pořádá klub roudnických cyklistů akci s názvem „Výjezd na Říp“, jejímž cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
Pokud znáte krpál směřující k vrcholu, pak musíte uznat, že jde o solidní výkon.
Praktické tipy před cestou
- Držte se značených turistických cest.
- Po dešti počítejte s kluzkým jílem, bahnem a kamenitými úseky.
- Vezměte si pevné boty s dobrou podrážkou.
- Na výlet s dětmi si připravte dostatek času a případně nosítko pro nejmenší.
- Kočárek je vhodnější pouze pro výstup po široké cestě z Rovného; sestupové úseky mohou být pro něj obtížné.
- Jízdní kola a odrážedla nejsou na výstup ideální.
- Kompasy a buzoly mohou být kvůli magnetovci nepřesné.
- Před návštěvou rotundy si ověřte aktuální otevírací dobu a případná omezení.
- První neděli v měsíci se v rotundě koná mše svatá od 15 hodin a prohlídky v čase 14:45-16:00 nejsou možné.
Na Říp se vyplatí vydat především kvůli spojení krátké túry, dalekých výhledů, přírodních zajímavostí a příběhů, které patří k nejznámějším českým pověstem.