Pohled na zámek v Roudnici nad Labem zhruba z roku 1840 zachycuje významnou dominantu města nad řekou Labe v době, kdy měl zámecký areál za sebou několik století stavebního vývoje. Kolorovaný oceloryt představuje historickou podobu zámku v pohledu přes řeku a patří k cenným obrazovým dokladům architektury Roudnice nad Labem.
Roudnice nad Labem - Pohled na zámek přes řeku Labe. Pod vyobrazením dvoujazyčný název „Zámek Roudnice nad Labem / Schloss Raudnic an der Elbe“.

Historický pohled na roudnický zámek
Autor: Rybička, Josef (1817-1872)
Předloha: Kandler, Wilhelm (1816-1896)
Technika: kolorovaný oceloryt
Datace: ca 1840
Stav: výborný, paspartováno v muzeální paspartě
Vydal: I. L. Kober v Praze
Podle kresebné předlohy Wilhelma Kandlera ryl Josef Rybička.
| Údaj | Popis |
|---|---|
| Motiv | Roudnice nad Labem - Pohled na zámek přes řeku Labe |
| Technika | kolorovaný oceloryt |
| Rozměr tiskové plochy | 12,8 cm × 18,5 cm |
| Celkový rozměr | 30,1 cm × 33,2 cm |
| Signatura | typograficky pod vyobrazením |
| Datace | ca 1840 |
| Adjustace | na přání, Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě |
Grafický list zachycuje zámek z perspektivy přes vodní tok, která zdůrazňuje jeho polohu v historickém městě nad Labem. Dvojjazyčný název pod vyobrazením odpovídá dobové tradici prezentace významných míst v českých zemích.
Roudnice nad Labem a její zámek
Jeden z největších zámeckých objektů si prohlédnete v centru Roudnice nad Labem.
Historie: Zámek Roudnice, který sloužil jako hlavní knížecí a později vévodské sídlo rodiny Lobkowiczů, se nachází asi 50 km severně od Prahy vysoko nad řekou Labe v centru historické části města Roudnice nad Labem.
Zámek je čtvrtým největším zámeckým komplexem v České republice.
Ve 12. století sloužil jako sídlo pražských biskupů.
Původně byl postaven v románském slohu, pak prošel přestavbou na barokní zámek.
Má neuvěřitelných 250 sálů.
Raně barokní zámek v Roudnici nad Labem vznikl v letech 1652-1684 na místě původního románského hradu z 12. století, rozšiřovaného dále ve 14. století.
Románský hrad a biskupské sídlo
Biskupský hrad (falc) v Roudnici nad Labem byl vybudován Jindřichem Břetislavem po roce 1189.
Biskupský hrad byl založen již ve 2. polovině 12. století, dle dendrochronologické analýzy nejspíše koncem 80. let.
mnohem určitěji v roce 1194 jako curia episcopalis, que dicitur Rudnice.
Po Přimdě a Praze byl třetím nejstarším kamenným hradem u nás a zároveň nejstarším českým hradem, jenž nevznikl stavební činností českého panovníka.
Pražští biskupové a posléze arcibiskupové o hrad pečlivě dbali.
Pražským biskupům a arcibiskupům sloužil pak jako oblíbené letní sídlo a pojí se s ním také některé významné historické události.
Například 18. července 1410 právě odtud arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka (c. 1376-1411) vydal klatbu na Jana Husa a jeho následovníky.
Za Jana IV. z Dražic zde působila francouzská stavební huť mistra Viléma.
Románský hrad byl lichoběžnou dispozicí na východní a jižní straně zajištěnou příkopem.
obezděnými věžicemi třičtvrtě okrouhlého a polookrouhlého půdorysu.
střední sloupky.
Jednotlivá čtvercová klenební pole oddělují navzájem hladké půlkruhové pasy, opírající se ve zdech o ploché úseky říms.
a zality kvalitní maltou, v níž po odstranění šalování zůstaly na klenebních prsou otisky prken.
v obvodních zdech až téměř 2 m silných, vyzděných z opukových kvádrů.
Díky dochovaným plánům z 16. a 17.
Přestože středověký hrad v Roudnici téměř zcela zanikl, náležejí jeho dochované části k našim nejvýznamnějším památkám.
V jedné z těchto místností se dochovala patka a část dříku románského sloupu z 12. století.
Z původního románského hradu se dochovaly pouze části obvodových zdí pod severozápadní terasou zámku a několik klenutých místností, které jsou dodnes přístupné ze zámeckého nádvoří.
Gotické úpravy a válečné události
Ve 14. a 15. století byla původní románská stavba upravena v gotickém stylu.
budovy novou věž s kaplí.
F. Záruba nově zastává názor, že věž byla postavena současně s palácem, nebo později v 2. polovině 13. století.
14. století byl výrazným anachronismem.
Za husitských válek byl hrad dvakrát obléhán.
Od roku 1431 přešel do rukou Jana Smiřického.
ze Šternberka, byl roku 1471 opravován a poté dále zastavován.
Výraznějších oprav se dočkal až v polovině 16. století a upravován byl i koncem století za Viléma z Rožmberka.
Renesanční přestavby a příchod Lobkowiczů
Počátkem 2. pol. 16. století bylo za Jana Tarnovského z Tarnova postaveno italskými mistry východní křídlo zámku, navazující na okrouhlou věž tvořící východní zakončení hradu.
Další renesanční úpravy následovaly po převzetí panství Vilémem z Rožmberka v roce 1575.
Roku 1575 získal roudnické panství Vilém z Rožmberka (1535-1592), za nějž byl hrad renesančně upraven.
Jeho čtvrtá manželka Polyxena z Pernštejna se po smrti manžela znovu v roce 1603 provdala, a to za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz.
V roce 1603 se Roudnice dostala do majetku rodiny Lobkowiczů díky sňatku Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (1568-1628) s vdovou po Vilémovi z Rožmberka Polyxenou, roz. z Pernštejna (1566-1642).
Po jejich sňatku byl zámek dál rozšiřován, manželé nechali vybudovat nové západní křídlo.
Tím získal hradní areál svůj typický uzavřený lichoběžníkový půdorys.
Zajímavost: Poslední, čtvrtou manželkou majitele hradu Viléma z Rožmberka byla Polyxena z Pernštejna, dcera nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna.
odkázal panství roudnické, které po jeho smrti v roce 1592 a po vyrovnání s jeho bratrem Petrem Vokem z Rožmberka získala do trvalého dědického vlastnictví.
stala jejím stálým sídlem.
V samotném městě dali oba manželé v letech 1609-1613 opravit gotický kostel sv.
Barokní přestavba v letech 1652-1684
Zcela nová, raně barokní epocha nastala za Václava Eusebia z Lobkowicz, který se v roce 1652 rozhodl pro radikální přestavbu původního areálu.
V roce 1652 pozval jejich syn Václav Eusebius z Lobkowicz (1609-1677) italského architekta Francesca Carattiho (1620-1677), aby hrad přestavěl ve velkolepé barokní sídlo.
V roce 1652 pracoval na roudnickém sídle Pietro Colombo, jenž byl však po půl roce propuštěn.
V letech 1652-1656 pracoval v Lobkowiczových službách Francesco Caratti, jehož urbanistické schopnosti dokládá plán regulace města a zámeckého areálu.
Caratti navrhl pravidelný půdorys o čtyřech křídlech kolem uzavřeného obdélného nádvoří.
Podílel se však jen na přípravných pracích a na realizaci spodních pater východního křídla a zahrady.
Navázal na něj Carlo Orsolini, který r. 1666 dokončil severní křídlo na straně k Labi.
Následující rok však zemřel.
Stavbu převzal Antonio Porta (1668), který zámek dovedl i s několika přestávkami kvůli chybám v projektu a nerespektování rozpočtu k úspěšnému završení v r. 1684.
Stavba byla dokončena již za knížete Ferdinanda Augusta z Lobkowicz, který převzal rodový majetek po otcově smrti roku 1677.
V roce 1652 pozval jejich syn Václav Eusebius z Lobkowicz (1609-1677) italského architekta Francesca Carattiho (1620-1677), aby hrad přestavěl ve velkolepé barokní sídlo.
Carattiho později nahradil Carlo Orsolini (zemřel 1667), největší podíl na konečné podobě zámku i úpravě jeho okolí měl pak Antonio della Porta (1631-1702).
Autor: Antonio (della) Porta
Spoluautor: Francesco Caratti
Účel stavby: Obytný dům
Výstavba: 1652 - 1684
Sloh: baroko
Architektura zámeckého areálu
Vznikl tak zámek s více než dvěma sty místnostmi, monumentálním dvouramenným vstupním schodištěm, hodinovou věží, nádherně zdobenou kaplí a reprezentačním sálem později upraveným na divadlo.
Pravidelná trojkřídlá dispozice zámku na půdorysu obdélníku, tvořená třemi dvoupatrovými křídly s nárožními bastionovými rizality na severní a západní straně, obklopuje téměř čtvercový čestný dvůr uzavřený z jihu.
Křídla obklopují čestný dvůr o ploše 58,5 x 54 m.
Dvůr je z jihu uzavřený vstupním patrovým traktem s průjezdnou třípatrovou věží na hlavní ose zámku, do níž ústí most přes příkop, oddělující stavbu od jižního předpolí.
Na dvoupodlažní hranolovou podnož věže se čtvercovým průřezem dosedá horní rovněž dvoupodlažní těleso na oktogonálním půdorysu, završené zvonovnicovou helmicí s lucernou.
Z průjezdu v přízemí věže stoupají k reprezentačním prostorům bočních křídel (k sálu a ke kapli) dvě monumentální jednoramenná schodiště, otevřená do nádvoří mohutnými římskými arkádami.
V řadě zámeckých sálů se dochovaly dobové architektonické prvky jako jsou stropy zdobené štuky a freskami, a také kachlová kamna z 18. a 19. století.
Z období baroka pak stojí za pozornost zejména kaple zdobená štuky a freskami od Giacoma Tencally (1644-1692).
Přestavba zahrnovala i rozsáhlé zahradní úpravy nádvoří a nejbližšího okolí zámku.
Kromě hlavní zámecké budovy jsou součástí barokního komplexu i klášter s kostelem sv. Václava, založený Polyxenou a Zdeňkem Vojtěchem Popelem z Lobkowicz, hospodářské a administrativní budovy a jízdárna.
Součástí širšího zámeckého areálu byl kapucínský klášter s rodovým pohřebištěm v kostele sv.

Interiéry, knihovna a lobkowiczké sbírky
Zámek byl zařízen velmi hodnotným mobiliářem.
Bývala v něm lobkowiczká knihovna, rodový archiv a muzeum.
V zámku se také nacházela proslulá roudnická sbírka obrazů, jež vznikla spojením obrazáren rožmberské, pernštejnské a lobkowiczké, s vynikajícím souborem portrétů od španělských, nizozemských i středoevropských malířů.
Po dokončení stavby byly zámecké sály vybaveny mobiliářem a vzácnými artefakty stále se rozšiřující rodové umělecké sbírky.
Jednalo se o obrazy významných evropských malířů, liturgické předměty, zbraně, porcelán a díla užitého umění nejen z Evropy, ale i z Dálného východu.
V roce 1657 byla na nově upravený zámek z pražského paláce přestěhována rodová knihovna, která zde pak byla po staletí doplňována o další cenné tisky a rukopisy.
Postupně zde také vznikal dnes velmi rozsáhlý rodový archiv.
Součástí sbírek se časem staly i hudební nástroje, partitury a party děl významných hudebních skladatelů 18. a 19. století, jako byli Gluck, Mozart a Beethoven, jehož 3. (Eroica), 5. (Osudová) a 6. (Pastorální) symfonie byly věnovány jeho mecenáši Františku Josefu Maxmiliánovi z Lobkowicz (1772-1816).
Mnohé z těchto kompozic byly poprvé provedeny lobkowiczkým orchestrem v divadle roudnického zámku, na Jezeří nebo ve vídeňském Lobkowiczkém paláci.
Zámek v 19. a 20. století
19. a 20. století
Za druhé světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě, po ní armádě české.
Na počátku 2. světové války byla rodina Lobkowiczů nucena opustit jak roudnické panství, tak České země.
Maxmilián Lobkowicz (1888-1967) strávil válečné období se svou manželkou Gillian Somerville (1890-1982)v Londýně, kde působil jako vyslanec, od roku 1942 pak jako velvyslanec ve službách československé exilové vlády.
Nacistická vojska zabrala zámek včetně rodinných sbírek a začala zámeckou budovu užívat jako středisko pro výchovu nacistické mládeže (NPEA).
Nábytek, speciálně navržený pro roudnickou knihovnu, byl zničen a část knihovních sálů byla přestavěna na umývárny.
Během posledních dnů války bylo během náletu vážně poškozeno západní křídlo zámku s divadelním sálem.
Po válce se Maxmilián Lobkowicz vrátil na roudnické panství a zahájil opravy poničené zámecké budovy a započal také proces konsolidace a navracení rodových sbírek, včetně knihovny a archivu, odvezených ze zámku v průběhu války.
V roce 1948 se však chopila moci v zemi komunistická strana a prvorepublikový diplomat Maxmilián Lobkowicz byl pod tlakem politického vývoje v zemi nucen opět opustit republiku.
Veškerý majetek byl rodině následně znovu zabaven, roudnický zámek byl v roce 1950 předán armádě.
Po následujících pět desetiletí sloužily prostory zámku nejprve politické škole pro armádní důstojníky a od roku 1958 vojenské hudební škole.
Až do r. 2009 zde sídlila vojenská konzervatoř.
Jízdárna a Galerie moderního umění
V roce 1965 se zámecká jízdárna stala sídlem Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, která zde působí dodnes.
Galerie pořádá zajímavé výstavy a je tak atraktivním cílem nejen pro místní obyvatele, ale i turisty.
Galerie v bývalé jízdárně patří k významným součástem kulturního obrazu města a připomíná, že roudnický areál neslouží pouze jako historická památka, ale také jako prostor pro umění a veřejný kulturní život.
Poválečné navrácení a současné opravy
Po podepsání restitučních zákonů prezidentem Václavem Havlem se Lobkowiczům podařilo získat zpět většinu zkonfiskovaného majetku včetně zámku v Roudnici nad Labem.
Zámek i poté zůstal pronajatý vojenské hudební škole.
Výtěžek z pronájmu a další příjmy byly použity na opravy objektu, především ikonické zvonice a na rekonstrukci střechy.
Vojenská hudební škola byla z rozhodnutí zřizovatele na konci roku 2008 uzavřena.
Od roku 2009 rodina Lobkowiczů provádí další opravy objektu a nyní aktivně hledá partnery pro jeho dlouhodobé využití.
Další historická vyobrazení Roudnice nad Labem
Roudnice nad Labem - mědiryt M. Engelbrechta podle F. B.
Roudnice nad Labem - mědiryt z r.
Roudnice nad Labem - Johann Venuto podle A.
Roudnice nad Labem - litografie z r.
Roudnice nad Labem podle K.
Roudnice nad Labem - litografie H. W.
Roudnice nad Labem na litografii z r. 1864 podle předlohy Fr.
Roudnice nad Labem na litografii Augusta C.
Roudnice nad Labem kolem r. 1860 (Franz Kaliwoda, August C. Friedrich B. Simon P. F. K. Václav A. K. H. Jan E. F. A. R. Ernst G. Heinrich W. August C.
Obrazy, kresby, mědiryty, oceloryty, litografie...
Pohlednice Roudnice nad Labem se zámkem a řekou
Pohlednice s motivem města Roudnice nad Labem.
Na přední straně jsou umístěny čtyři fotografie představující významné pamětihodnosti města - pohled na zámek, náměstí, galerii v bývalé jízdárně a pohled přes řeku Labe.
Na zadní straně je stručný popis historie města a zámku, včetně informace o galerii českého moderního umění.
Pohlednice byla vydána v době Československa, je opatřena poštovní známkou a razítkem.
Ideální sběratelský kousek s krásným historickým zpracováním a zachycením architektury.
Pohlednice Roudnice nad Labem zámek a řeka (P2220)
Katalogové číslo: P2220
GPS: 50.4256472N, 14.2621353E
Nabídka č.: 7097835381
Vystaveno: 22. 8.
Textový popis je pouze orientační a nemusí být vždy 100% přesný. - směrodatné je to, co vidíte na fotkách.
Roudnice nad Labem - Pohled na zámek přes řeku Labe, J.
Roudnice nad Labem - Pohled na zámek přes řeku Labe, J.
Roudnice nad Labem - Pohled na zámek přes řeku Labe, J.
Prodáno nebo rezervováno.
Končí v sobotu 29. 8. 19:00
Doprava: Kurýr / Doručení na adresu pojištěné od 170 Kč
Pokud zvolíte Obyčejné psaní, berete na vědomí, že zásilka není pojištěná ani sledovatelná.
Odesílám poctivě, ale v případě ztráty ČP nemohu ručit.
Doporučuji Doporučenou zásilku.