Vyhlídková cesta přes Tatry: trasy, výhledy a praktický itinerář

Vysoké Tatry nabízejí turistům mnoho možností pro aktivní odpočinek jako např. lehkou či náročnější turistiku.

Vysoké Tatry jsou nejvyšším pohořím mohutného 1200 km dlouhého karpatského oblouku a jsou také jedinými horami Karpat, které dosahují alpínského charakteru. Pohoří zasahuje přibližně ze tří čtvrtin na území Slovenska a z jedné čtvrtiny leží v Polsku, nachází se zde jak nejvyšší hora Slovenska Gerlachovský štít (2655 m), tak nejvyšší hora Polska Rysy (2501 m).

Velké množství ledovcových horských jezer, skalnaté štíty a odvážně vedené turistické trasy sem lákají návštěvníky z celého světa.

Co čekat od vyhlídkové cesty přes Tatry

Vysoké Tatry už z dálky působí velmi dominantně a budí určitý nepopsatelný respekt, ono se totiž nejedná o žádné symbolické kopečky, ale o nejmenší velehory v Evropě (někteří tvrdí, že i v celém světě).

Jejich štíty jsou exponované a tak se při přechodu Vysokých Tater budeme pohybovat v dolinách, kolem jezer, ale překonáme i vysoká sedla.

Na území TANAPu se nachází přibližně 600km značených cest, které dovedou turisty k nejzajímavějším místům Vysokých Tater. Turistické cesty procházející dolinami umožňují výstupy na tatranské chaty, některé náročné i méně náročné tatranské vrcholy, jakož i přechody přes tatranská sedla.

Všechny turistické cesty určené pro pohyb návštěvníků v Tatranském národním parku jsou označeny značkami (červená, modrá, zelená, žlutá).

Slovenské turistické značení patří mezi nejpřehlednější v Evropě. V Tatrách platí jednoduché pravidlo: délka + převýšení = náročnost. Neřiď se jen barvou - čti délku a převýšení.

Tatranská magistrála

Asi nejznámější turistickou trasou v Tatrách je 65 km dlouhá červeně značená Tatranská magistrála, která vede od rozcestí Na Tokarinách v Západních Tatrách až k Veľkému Bielemu plesu na pomezí Vysokých a Belianských Tater.

Tatranskou magistrálu vybudovali členové Klubu Československých turistů v letech 1931-1937.

Přechod hor je veden tak, aby nabízel atraktivní a přiměřeně náročnou trasu a zároveň umožňoval nocování v horských chatách v rozestupech, odpovídajících průměrnému tempu.

Proto vede trasa ve Vysokých Tatrách z velké části po Tatranské magistrále a v Západních Tatrách pomíjí jejich hlavní hřebenovku Baníkovské sedlo - Pyšné sedlo.

Nejzajímavější vyhlídkové trasy ve Vysokých Tatrách

1. Furkotská a Mlynická dolina

Vyvezte se lanovkou ze Štrbského Plesa na Solisko a dopřejte si nádherné výhledy do tatranských dolin - Mlynické a Furkotské.

Ideální letní turistika pro aktivní oddych.

2. Přední Solisko

Vyvezte se lanovkou ze Štrbského Plesa na Solisko a užijte si procházku na magické Přední Solisko.

Ideální nenáročná trasa pro rodinu s dětmi. Za necelou hodinu se dostanete na oblíbený turistický bod s dokonalými panoramatickými výhledy na okolní štíty a doliny.

Pro úvodní výlet s dětmi, celou rodinou se nabízí nepříliš náročný výšlap na Chatu pod Soliskom, případně i vrchol Predného Soliska.

Tatranskou elektrickou železnicí se přiblížíme do stanice Štrbské pleso. Tatranské jezero obejdeme pohodlným a širokým turistickým chodníkem z levé či pravé strany (časově to vychází nastejno), až se dostaneme k odbočce modré u „čerpačky“.

Už zhruba po dvou hodinách se dostaneme na rozsáhlou horskou polici s chatou nesoucí název po vůkolních vrcholech.

Chata pod Soliskom poskytuje turistické útočiště celoročně. Od chaty po červené vzhůru vede slepá cesta na vrchol Predné Solisko.

Ten opět neposkytuje nic více, nic méně (za dobrého počasí) než krásné rozhledy po Tatrách a Minické a Furkotské dolině, zpět se musíme vydat stejnou cestou.

3. Slavkovský štít

Z horského střediska Starý Smokovec se vyvezte pozemní lanovkou na Hrebienok - hlavní uzel turistických tras.

Poznávejte krásy Slavkovské doliny a kochejte se krásnou tatranskou přírodou.

Na začátku cesty na Slavkovský štít je krásná Slavkovská vyhliadka.

Pro psychicky odolné a fyzicky zdatné jedince se nabízí výstup na Slavkovský štít, právem řazený mezi ty nejnáročnější.

Je velmi zdlouhavý, velmi vyčerpávající a po dosažení vrcholu zjistíte, že tam není vůbec nic.

Tedy kromě krásných výhledů a zajímavých perspektiv pro vášnivé fotografy.

Připravte se na téměř nekonečné množství prudkých serpentin a naléhavý pocit, že „už tam přeci musím být“, abyste po dosažení domnělého vrcholu zjistili, že nad ním se vypíná další.

A tato scéna se několikrát opakuje, než vám Slavkovský štít nabídne svůj skutečně nejvyšší bod 2452 m n. m.

4. Skalnaté pleso Tatranskou magistrálou

Dopřejte si nenáročnou turistiku a vydejte se na oblíbenou tatranskou trasu.

Objevujte krásy horského plesa a užijte si den plný rodinné zábavy v Cílové destinaci Tatranská Lomnica.

Vyvezte se pozemní lanovkou ze Starého Smokovce na Hrebienok a napojte se na červenou trasu magistrálou.

Po 2 hodinách se dostanete k nádhernému horskému plesu. Ze Skalnatého plesa se bezpečně dopravíte na lanovce do Tatranské Lomnice.

Pokud toužíte po větším adrenalinu, svezte se na káře nebo koloběžce.

5. Sliezsky dom

Dokonalá letní turistika.

Vyvezte se pozemní lanovkou ze Starého Smokovce na Hrebienok a napojte se na červenou trasu magistrálou přes Slavkovskou dolinu.

Uvidíte tatranskou přírodu v celé její kráse, cestou uvidíte krásná horská panoramata, průzračná Slavkovská pleska a dechberoucí Velické pleso.

6. Téryho chata

Letní turistika, pro každého milovníka aktivního oddychu.

Vyvezte se pozemní lanovkou ze Starého Smokovce na Hrebienok a napojte se na červenou trasu magistrálou.

Cestou uvidíte nádherné horské vodopády a Rainerovu chatu.

Až dorazíte na Zámkovského rozcestí, pokračujte zelenou trasou, která vás dovede do Cíle.

Na rozcestníku u Zamkovského chaty začíná chodník stoupat po zelené značce Malou studenou dolinou k Téryho chatě u Pěti spišských ples.

Většina horalů má ale ještě dostatek sil vystoupat dalších 600 výškových metrů až na známou Téryho chatu, která je s nadmořskou výškou 2015 metrů nad mořem druhou nejvýš položenou chatou ve Vysokých Tatrách.

7. Zelené pleso

Vyvezte se lanovkou ze střediska Tatranská Lomnica na Skalnaté pleso, objevujte krásu horského plesa, případně si Váš výlet zpestřete výletem lanovkou na Lomnický štít nebo Lomnické sedlo.

Nádherné výhledy na dosah, procházka mezi oblaky, na kterou nezapomenete.

Ze Skalnatého plesa se napojte na červenou trasu.

Huncovskou dolinou se dostanete k Velké Svišťovce a Dolinou Bílé vody do Cílové destinace, která rozhodně stojí za to.

8. Velké Bílé pleso

Vyvezte se lanovkou ze střediska Tatranská Lomnica na Skalnaté pleso, objevujte krásu horského plesa, případně si Váš výlet zpestřete výletem lanovkou na Lomnický štít nebo Lomnické sedlo.

Ze Skalnatého plesa se napojte na modrou trasu Skalnatou dolinou.

Přes Malou Svišťovku se dostanete do Folvarské poľany.

Zelenou trasou s napojením na žlutou turistickou trasu směrem k Šalvějovému pramenu.

Modrou trasou severně k Velkému Bílému plesu.

9. Jahňací štít

Vyvezte se lanovkou ze střediska Tatranská Lomnica na Skalnaté pleso.

A objevujte krásu tatranské přírody cestou na výstup na Jahňací štít.

Ze Skalnatého plesa se vydejte červenou trasou na Velkou Svišťovku a pokračujte k Zelenému plesu.

U Chaty u Zeleného plesa se napojte na žlutou turistickou trasu, která Vás zavede do Cílové destinace.

První nocleh čeká v nádherné Chatě při Zelenom plese (1551 m) disponující nejen pohodlnými pokoji v hlavní budově, ale i sdílenou ložnicí v nedaleké menší chatě.

Pokud se na místo dostanete brzo, ještě před večeří se nabízí možnost výstupu na Jahňací štít (2229 m).

10. Gerlachovský štít

Pokud toužíte po adrenalinovém zážitku, výstup na Gerlachovský štít je pro Vás správná volba.

Výstup na nejvyšší vrchol Slovenska je možné absolvovat jedině v doprovodu horského vůdce.

Výstupová trasa začíná na Slezském domě, přes Velickou próbu.

Další výhledové vrcholy a horské trasy

Koprovský štít a Hincovo pleso

Nejste-li se jisti, v jaké turistické formě se zrovna nalézáte, vyzkoušejte na začátek dovolené výstup na Koprovský štít.

Je to sice celodenní túra, na kterou je vhodné vyrazit časně ráno (ostatně jako na každou horskou túru), ale má jednu výhodu - nabízí několik „cílů“ už během výstupu, kterých můžete dosáhnout a zase se vrátit.

Nástup na trasu je na Štrbském plese, odkud vede červená značka pohodlnou rovinkou na Popradské pleso.

Po této zahřívací části se cesta zvedá po modré značce krásnou Mengusovskou dolinou až k Hincovu pleso, které je největším tatranským ledovcovým jezerem a zrcadlí na své hladině okolní štíty.

Kdo má dostatek síly, vydá se serpentinami do Koprovského sedla ve výšce téměř 2 180 m. n. m. a nabízí hezký výhled na projitou trasu.

Odtud se sice zdá, že vrchol je nadosah, ale první viditelný vrcholek rozhodně není tím posledním.

Špička štítu vaši vytrvalost odmění jedním z nejhezčích výhledů na Kriváň, Mengusovské štíty, Vysokou i polskou stranu Tater.

Cesta zpátky je stejná, ale můžete sejít také Hlinskou a Koprovou dolinou na Tři Studničky pod Kriváněm.

Východná Vysoká

Jedna z vůbec nejkrásnějších tras v Tatrách vede dvěma dolinami, stoupá na strmý vrchol Východné Vysoké a neobejde se ani bez lezení po řetězech.

Na deseti až dvanáctihodinový pochod si určitě přivstaňte a tatranským vláčkem se svezte do Tatranské Polianky.

Odtud vede cesta mírným, ale vytrvalým stoupáním na Sliezky dom, nejvýše položený horský hotel na Slovensku.

Za ním se otevírá pohled do Velické doliny, kterou je potřeba celou projít.

Cestou může člověk obdivovat pestrou květenu a množství svišťů a někdy i kamzíků, kteří zde přebývají a zejména dopoledne předvádějí své umění.

Je-li dobrá viditelnost, vyplatí se po dosažení Polského hřebenu odpojit se z trasy a vystoupat po značce na vrchol Východné Vysoké (2429 m. n. m.), odkud je téměř nadosah přes dolinu Gerlachovský štít a která nabízí jedny z nejhezčích výhledů v Tatrách.

Po sestupu zpět na hřeben cesta pokračuje do sedla Prielomu, které v řetězové pasáži komínem prověří lezecké schopnosti a vaši zdatnost.

Odtud už zbývá jen kousek na Zbojnickou chatu, která dodá znaveným nohám novou energii.

Cestou dolů Velkou studenou dolinou už žádný náročný úsek nečeká, odměnou na konec je pak lanovka z Hrebienoku a skvělá cukrárna a kavárna u její spodní stanice.

Kriváň

Kriváň je jednou z dominant Vysokých Tater a zároveň národní horou Slovenska.

Není proto divu, že patří společně s Rysy k nejznámějším a nejnavštěvovanějším vrcholům.

Výstup není až na vrcholovou pasáž technicky náročný, je ale třeba počítat s velkým převýšením, které dá kolenům zabrat.

Na výběr jsou dvě přístupové cesty.

První z nich vede ze Štrbského plesa přes Jamské pleso a okolo Malého Kriváně do Daxnerova sedla.

V tomto místě se připojuje přístupová cesta ze Tří studniček, která je sice strmější, ale zase o poznání kratší než ze Štrbského plesa.

Pokud máte čas, doporučil bych začít na Štrbském plese, díky čemuž si člověk ušetří zhruba 400 výškových metrů, ze sedla vystoupat na vrchol a vrátit se cestou přes Tři studničky.

Vrcholový výstup je bezesporu nejnáročnější pasáží celé trasy.

Je třeba se vypořádat se suťovými poli a zejména s kluzkými šikmými stěnami.

Místy by se hodily řetězy, nicméně zdatnější horal nebude mít s překonáním náročnějších úseků větší problém.

Při dobré viditelnosti nabídne vrchol štítu díky své krajní poloze v pohoří výhled nejen na hřebeny Vysokých Tater, ale i Nízkých Tater a Roháčů.

Rysy

Výstup na Rysy patří mezi ty nejkrásnější, zároveň ovšem také mezi ty nejoblíbenější výstupy.

A zároveň také mezi ty nejobtížnější.

Pokud vyrazíte v hlavní sezóně, obrňte se trpělivostí.

Na trase čekají prudké výšvihy a řetězy.

V případě méně ukázněných turistů i pády kamení přímo na stezku!

Ideální je proto vyrazit ráno o trochu dříve, abyste se nemuseli ohlížet na ostatní na stezce, řetězech ani na vrcholu, který bývá obvykle obsypán turisty jako hrozen.

Trasa začíná opět na Štrbském plese a pokračuje k chatě u Popradského plesa.

Pokud máte dost síly, u rozcestníku si můžete přihodit na záda suroviny či materiál, který je na horské chatě pod vrcholem potřeba.

Siláci se mohou za odměnu těšit na čaj či polévku zdarma.

Od plesa stoupá cesta k rozcestí Pri žabom potoku, kde se odděluje cesta na Koprovský štít.

My však pokračujeme po červené značce serpentinami až k Žabiemu plesu a dále poměrně prudkým stoupáním s řetězovou pasáží k Chatě pod Rysmi - nejvýše položené chatě ve Vysokých Tatrách.

K dvojvrcholu nyní schází přejít sněhové pole, které se nad chatou drží po většinu roku, a stoupat necelých 30 minut až k patníku ve výšce 2 499 metrů nad mořem.

Cesta zpátky vede stejnou trasou, pokud však obejdete Popradské pleso z druhé strany, můžete dojít na Štrbské pleso mírnou oklikou a zastavit se na symbolickém hřbitovu - cintorínu.

Priečné sedlo a vodopády

Na této celodenní túře se podíváme do východní části Vysokých Tater.

Výchozím bodem je Starý Smokovec, ze kterého se vydáme pěšky nebo pozemní lanovkou na Hrebienok.

Po červené značce dojdeme přes Bilíkovu a Rainerovu chatu k hučícím vodopádům Velkého studeného potoka.

Voda zde skáče přes velké balvany, hledá si cestu průrvami a vzhledem k tomu, že teče ze sněhových polí, je z ní cítit výrazný chlad.

O kousek dál přejdeme i přes Malý studený potok, čímž jsme poznali obě dvě říčky, které budou našimi celodenními partnerkami.

Na rozcestníku u Zamkovského chaty začíná chodník stoupat po zelené značce Malou studenou dolinou k Téryho chatě u Pěti spišských ples.

Po občerstvení je na řadě žlutě značený přechod do Velké studené doliny přes Priečné sedlo.

Jedná se o náročný úsek s velkými plochými deskami jištěný řetězy.

Z toho důvodu je také jednosměrný, takže se nelekejte, že nikoho cestou nepotkáváte.

Na řetězech se díky jednosměrnosti netvoří fronty a nehrozí nebezpečné vyhýbání.

Z Priečného sedla, které je nejvyšším místem trasy, následuje klesání k už páté chatě dnešního dne - Zbojnické.

Z toho plyne, že tato túra je co do možnosti občerstvení jednou z nejbohatších.

Návrat vede Velkou studenou dolinou podél potoka opět ke studenovodským vodopádům a na Hrebienok.

Vyhlídková trasa přes celý Tatranský národní park

Přechod přes celý Tatranský národní park trvá sedm dní, měří 82 až 101 km podle zvolené trasy a zahrnuje 4655 výškových metrů a asi 40 hodin chůze.

Přechod přes celý Tatranský národní park je sen nejednoho horala.

S naším itinerářem přejdete Tatry za sedm dní a navštívíte všechny zajímavé horské chaty, uvidíte a překonáte několik hřebenů a budete muset šplhat po řetězech.

Tipem může být přechod pohoří po Severní stezce Slovenskem od Zverovky v Západních Tatrách až po obec Ždiar na okraji Belianských Tater.

Tato trasa měří celkem 94 km a je rozdělena na 6 etap s nocováním v chatách nebo horských hotelech.

Etapy vyhlídkové cesty

1. Zverovka - Žiarska chata
2. Žiarska chata - Podbanské
3. Podbanské - Popradské pleso
4. Popradské pleso - Hrebienok
5. Hrebienok - Zelené pleso
6. Zelené pleso - Ždiar.

Celé putování Tatrami končí v rázovité obci Ždiar na pomezí Belianských Tater a Spišské Magury.

Kdysi dřevařská a pastevecká osada si uchovala původní ráz a goralskou kulturu s typickými tradicemi a lidovou architekturou.

Podrobný průchod přes Tatry

Vhodným místem k zahájení celého přechodu je Tatranská Lomnica, přes pohoří se v tomto případě budete pomalu přesunovat z východu na západ.

Celou trasu je ale možné obrátit a začít ji třeba na druhé straně u Štrbského plesa, kde v našem případě budeme končit.

Protože přechod začíná a končí na opačných stranách Tater, nedává smysl jet na Slovensko autem.

Trasa začíná v horském městečku Ždiar ve Východních (Bielanských) Tatrách.

Doporučujeme dojet vlakem do Popradu a odtud se nechat za 18,5 EUR dovézt taxíkem až do vašeho ubytování.

Autobusů jezdí z Popradu málo, a pokud nevyrazíte z Prahy v šest ráno, nejspíš žádný stejně nestihnete.

První etapa: Ždiar a Chata pri Zelenom plese

Připravte se na drsný začátek.

Ze Ždiaru vstupujete do Tater z nížin a ačkoliv se první kilometr zdá jednoduchý, následuje strmé stoupání.

A to nepřestane, dokud nenastoupáte 1000 m na úseku několika málo kilometrů.

První nocleh čeká v nádherné Chatě při Zelenom plese (1551 m) disponující nejen pohodlnými pokoji v hlavní budově, ale i sdílenou ložnicí v nedaleké menší chatě.

Většina ubytování je s polopenzí, běžně tedy musíte kupovat pouze oběd.

Pokud se na místo dostanete brzo, ještě před večeří se nabízí možnost výstupu na Jahňací štít (2229 m).

Druhá etapa: Velká Svišťovka, Skalnaté pleso a Téryho chata

Druhý den existuje hned několik variant postupu ke Skalnatému plesu, ležícímu pod dominantním Lomnickým štítem.

Nejzajímavější je rozhodně poměrně náročná trasa přes Velkou Svišťovku (2038 m) po červené značce.

Druhý den strávíte ve vysokých nadmořských výškách a většinu cesty odšlapete na exponovaných vysokohorských úsecích.

Důrazně proto doporučujeme sledovat předpověď počasí, aby vás nezastihla bouřka uprostřed úseku, kde je pouze kamení, kam oko dohlédne.

Z chaty se pustíte na vrchol Svišťovka, kam vede velmi strmé stoupání, částečně po řetězech.

Ale neděste se, šlo tam s námi i spoustu dětí.

500m převýšení zdoláte zhruba za dvě hodiny, a pak už je to krásná procházka na Skalnaté pleso, kde si můžete dát oběd.

Další úsek cesty ze Skalnatého plesa vede po Tatranské magistrále s krásnými výhledy do podhůří.

Nevýhodou je, že na téhle pohodlné cestě bývá obrovské množství svátečních turistů.

Trasa pokračuje stále po červené směrem na Zamkovského chatu, kde je možnost občerstvit se před závěrečným výstupem na Téryho chatu.

Ten začíná pozvolna a končí stoupáním po úpatí vysoké hory.

Na posledních dvou kilometrech počítejte s převýšením 400m.

Odměnou je ubytování v chatě, která je kousek od Lomnického štítu.

Typ ubytování: Šesti a dvanácti postelové pokoje.

Pokud rezervujete včas, tak ne.

Dostanete erární.

Třetí etapa: Priečne sedlo a Zbojnická chata

Přechod Priečneho sedla (2352 m) je prý jednou z nekrásnějších, ale taky nejexponovanějších túr, které můžete ve Vysokých Tatrách absolvovat.

Právě ta je v plánu na třetí den přechodu.

Toto je pravděpodobně nejtěžší úsek celého přechodu, protože vás čekají hned dva nebezpečné úseky s řetězy.

Tady přichází chvíle na helmu, protože se leze strmě nahoru pod úhlem 60 stupňů k hřebenu a občas létají kameny.

Po překonání řetězů na Priečnom sedle (prý to nejtěžší, co jde v Tatrách na tůře zažít) následuje už mírnější sestup a zhruba hodina a půl chůze do Zbojnické chaty.

Celou cestu provází nádherné výhledy a řada jezer (Sivé, Ledové a Starolesnianské pleso).

Vemte si s sebou dalekohled, s trochou štěstí uvidíte nějakou skupinu horolezců zdolávající jeden z okolních vrcholů.

Na Zbojnické chatě si dejte parené buchty a rozhodněte se, kudy se vydáte, máte dvě možnosti.

Mimochodem, Zbojnická chata (1960 m) je také skvělým místem k přenocování, kde v podkroví najdete rozlehlé společné ložnice.

V případě naší varianty přechodu je ale hodně blízko předchozímu noclehu, a tak je pravděpodobnější, že budete mít chuť pokračovat dál.

Čtvrtá etapa: Polský hřeben a Sliezsky dom

Ideální variantou je modrá značka přes sedlo Prielom (2288 m) a pak po zelené přes Polský hrebeň (2200 m) až na Sliezsky Dom (1670 m), který je ale bohužel mnohem víc hotel než horská bouda a přenocovat tu není pro duši milovníka hor zrovna extra zážitek.

Pokud vás Priečné sedlo nezastrašilo, vydejte se cestou přes Polský hřeben, kde jsou dva úseky s řetězy, podobné těm na Priečném.

Sliezsky dom je luxusní, nejvýše položený horský hotel na Slovensku.

Celodenní přesun ze Sliezskeho domu na Štrbské pleso je nejlepší začít hned brzy z rána.

Většinu cesty jste vystaveni přímému slunci bez možnosti ukrytí ve stínu.

Batizovské pleso, na které narazíte cestou, je skvělá příležitost pro svačinu a odpočinek.

Pátá etapa: Ostrva, Popradské pleso a Štrbské pleso

Po dosažení vrcholku Ostrva uvidíte hluboko v dolině Popradské pleso, ke kterému sestoupíte 500 výškových metrů na krátkých 2,7 kilometrech.

A věřte tomu, že dolu se jde hůře, než nahoru!

Dobrou zprávou je, že po Ostrvě už vás čeká jen hodina a půl pohodlné cesty do Štrbského plesa.

K Popradskému plesu je možné se vydat po pohodlné asfaltové cestě, za odbočku určitě stojí Symbolický cintorín.

A když už jsme u těch tatranských ples, jedním z nejznámějších je také Popradské pleso.

Právě u něj je totiž tradiční místo s různým nákladem, po jehož vynesení na Chatu pod Rysmi vás za odměnu čeká třeba žejdlík pořádného horského čaje.

Cesta od zastávky až k plesu je vyasfaltovaná, proto je vhodná třeba i pro rodiny s dětmi v kočárku a podobně.

Asi půl kilometru od cíle stojí za to si udělat malou odbočku k „Symbolickému cintorínu“, symbolickému hřbitovu obětí Vysokých Tater pod strmou skalní stěnou Ostrvy (+ cca 0,5 km).

Jde o památkový objekt založený už roku 1940 a nemusíte se obávat, že tu budete zakopávat o nebožtíky, nikdo tu totiž pohřbený není.

U - jak jinak než kouzelného - Popradského plesa najdeme příjemné místo k odpočinku pro sebe i své děti a na osvěžení můžete vybírat hned ze dvou objektů - Majláthovy chaty a Chaty pri Popradskom plese.

Alternativní průchod přes západní a severní část Tater

Následující den je ve znamení více jak dvacetikilometrové tůry z Vysokých Tater do Račkove doliny.

Pokud se chcete tomuto trochu nudnému treku vyhnout, udělejte to jako my.

Nechali jsme si krosny ve Štrbském plese na ubytovně a vyrazili odpočívat.

Půjčili jsme si na jezeře lodičku, vyzkoušeli všechny tři místní kavárny, včetně restaurace Zubačka a palačinkárny.

V 17:30 jsme nastoupili na autobus (z hlavního parkoviště) a v 18:00 jsme vystoupili na zastávce Pribylina, Račkova dolina.

Odtud to bylo k našemu dalšímu ubytování jen necelé 4 kilometry po nefrekventované asfaltce, trek na necelou hodinku.

Z Račkovy doliny trvá přesun na Žiarskou chatu jen něco málo přes čtyři hodiny, protože více jak polovina cesta je téměř po rovině.

Až do rozcestí v Žiarské dolině, kde je velké parkoviště, je cesta označena jako vhodná pro rodiny s dětmi.

Po cestě se můžete stavit pouze u chaty Baranec, která ale v době naší návštěvy nebyla otevřená pro veřejnost, pouze pro ubytované hosty.

Od Žiarské doliny vás čeká stálý, místy strmější výstup až k Žiarské chatě.

Můžete se vydat buď po nové asfaltové silnici, po které ovšem jezdí od Žiarské chaty koloběžkáři, nebo jít po značené modré stezce lesem.

Na Žiarské chatě počítejte s nevrlým pánem za kasou.

Pokud se ubytujeme v turistické noclehárně (půda s ‚‚kójemi’’), nezapomeňte si říct o žeton na sprchu.

Máte ho v ceně, ačkoliv vám to nikdo neřekne.

Dokoupit se nedají, protože ‚‚3 minuty na osprchování vám musí stačit’’.

Cestou vás čekají nádherné výhledy na Baníkov, Plačtivé, Roháče a několik jezer.

Poslední etapa: Ťatliakova chata a Zverovka

Poslední den se připravte na strmější stoupání, které začíná hned za Žiarskou chatou.

Celé převýšení vyšlapete na prvních třech kilometrech, zbytek trasy je příjemný sestup, na osmi kilometrech sestoupáte téměř kilometr.

Cestou vás čekají nádherné výhledy na Baníkov, Plačtivé, Roháče a několik jezer.

Zhruba v polovině cesty narazíte na novou Ťatliakovu chatu, kde si můžete dát oběd a točenou kofolu, nebo pivo.

Ačkoliv odtud vede až do Zverovky asfaltová cesta, koloběžky tu nikdo nepůjčuje, a tak musíte i poslední úsek ujít pěšky.

Celá tůra končí v chatě Zverovka.

Pokud ale, stejně jako my, dorazíte ke Zverovce už kolem druhé hodiny, můžete chytit autobus přímo u chaty a nechat se odvézt k železniční stanici Podbiel.

Horské chaty a nocování

Na rozdíl například od Roháčů disponují Vysoké Tatry nemalým množstvím horských chat, které nabízejí nejen pohodové ubytování, ale zpravidla i výbornou kuchyni.

Středobodem tatranského vesmíru jsou, samozřejmě hned vedle tatranských štítů, vysokohorské chaty.

Mnohé z nich patří mezi světové unikáty.

Třeba tím, že jsou v takové výšce otevřené celoročně a zároveň zásobovány po mnoho generací převážně lidskou silou.

Sama krása horských chat je hodna obdivu, takže jednou z dovolenkových výzev může být obejít všechny tatranské chaty - a že jich je!

Dvanáct.

Rainerova, Zamkovského, pri Zelenom plese, Skalnatá, pod Soliskom... ale hlavně Zbojnická, Téryho a pod Rysmi.

Některé jsou dostupné velmi jednoduše, na některé vedou strmé kamzičí chodníčky opásané řetězy.

Lze se na nich bohatě občerstvit i přespat.

Ubytování ve všech šesti chatách vyjde na 220,5 EUR na osobu.

Šest tatranských chat zásobují horští nosiči a Tatry jsou jednou z mála posledních oblastí v Evropě, kde vynášku potravin a jiného materiálu stále obstarává lidská síla.

Nejvýše položené horské chaty nabízejí jen skromné ubytování.

Některé chaty mají plno měsíce dopředu.

Mají sprchu?

Potřebujete spacák?

Ačkoliv jsou chaty vybaveny povlečením a dekami, ne vždy jsou dostačující.

Rainerova chata

Rainerova útulňa (1863) je první, a tudíž nejstarší vysokohorskou chatou ve Vysokých Tatrách.

V minulosti jí hrozil zánik.

Nepříliš unaveni se můžeme z Hrebienku vydat ještě více všanc tatranským krásám a pokračovat až na malou, leč velmi bohatou horskou Rainerovu chatu (20 min.).

Bohatou historií a tradicí.

Z úpadku a téměř zapomnění ji vykřesal tatranský horský nosič a učitel Peter Petras.

Díky němu tu najdeme miniaturní a krásné Múzeum histórie tatranských nosičov.

Posedět můžeme uvnitř i venku a k tomu srkat domácí čaj s medem z ručně natrhaných tatranských bylin.

POZOR! V současné době je turistický chodník (původně upraven i pro přístup vozíčkářů) mezi Hrebienkom a Rainerovou chatou ohrožován erozí.

Chaty v okolí Hrebienku

Samotný Hrebienok, potažmo rozcestí nad Rainerovou chatou, tvoří velkou přirozenou křižovatku mnoha turistických horských chodníků do nejrůznějších stran a cílů.

Když už se jednou dostanete na horský čaj pana Petrase, máte možnost pokračovat na Zbojnickou chatu (2,5 hodiny), Zamkovského chatu (0,5 hod.) a dále na Téryho chatu (+ další 2 hod.), na Skalnatou chatu (1,75 hod.) pod majestátným Lomnickým štítem, anebo dokonce přes Sedlo pod Svišťovkou na Chatu pri Zelenom plese (3,3 hod.).

Nejlepší období a sezónní uzávěry

Hlavní sezóna je v Tatrých od 16. června do 31. října, mimo toto období je řada turistických tras úplně uzavřená, především kvůli ležícímu sněhu.

Vyrazit hned v červnu na přechod ale není dobrý nápad.

V sedlech leží sníh a je stále zima a deštivo.

My pro přechod doporučujeme přelom srpna a září, kdy už nejsou bouřky tak časté a počasí je stabilnější.

Ve vyšších polohách může být chladněji, ale tam stejně není teplo nikdy.

Proto je turistika v Tatrách omezena na značené stezky, přičemž některé z horských tras podléhají sezónní uzavírce a nelze na ně vstupovat v období od 1. 11. do 31. 5.

Důvodem je regenerace přírodního prostředí a ochrana před rušením zvěře v době říje a rození mláďat.

Kvůli pravidelné sezónní uzávěře nelze některé pasáže přechodu absolvovat v období od 1. 11. do 31. 5.

Jedná se o přechod smutného sedla v Roháčích, Magistrálu od Popradského plesa po Sliezsky dom, Magistrálu od Sedla pod Svišťovkou po Zelené pleso a celý úsek od Veľkého Bieleho plesa přes Kopské sedlo až k rozcestí Monkova dolina.

Nejlepší dobou pro přechod přes Tatry je přelom srpna a září, kdy je počasí stabilnější a méně časté bouřky než v hlavní sezóně od 16. června do 31. října.

Bezpečnost a vybavení

Ač to může znít jako banalita, kvalitní vybavení je základ pro to, abyste přechod přežili ve zdraví a maximálně si ho užili.

I taková drobnost, jako zapomenutá náplast, může z denního treku udělat noční můru.

Stejně tak i kvalitní krosna udělá obrovský rozdíl.

Ačkoliv nás všichni strašili, že nejhorší bude právě nošení krosen celý den (a máme proto trénovat předem) nakonec to byla pohoda (bez tréninku).

Stejně jako v každých horách hlídejte předpověď počasí, nechoďte sami, dejte vždy někomu vědět, kudy se vydáte a kam chcete dojít.

Vyplatí se mít s sebou i obinadlo a pláštěnku, na nohách pak pevné kotníkové boty.

Dostatek vody je třeba nosit během dne s sebou.

Pokud si nejsi jistý, používej jako plánovač trasy Mapy.com, které ti ukáží převýšení i předpokládaný čas strávený na trase.

V Tatrách se umí počasí zlomit během 15 minut.

Více než kde jinde zde platí, že ranní ptáče dál doskáče.

Doprava k trasám

Určitě využívat Tatranské električky (TEŽ).

Je to levný a příjemný způsob dopravy mezi vesnicemi - spojují Štrbu, Poprad, Smokovec a Lomnici.

Jízdenku koupíš jednoduše v automatu nebo přes appku ZSSK.

Parkování u lanovek a začátků tras bývá v sezóně plné už okolo 8:00.

Lanovky na Lomnický štít, Skalnaté pleso, Hrebienok či Solisko jezdí zhruba od května do října.

V zimě fungují jen některé - primárně pro lyžaře.

Aktuální provozní dobu si ověř na oficiálních stránkách lanovky.sk nebo přes GetYourGuide, kde koupíš skip-the-line vstupenky.

Protože přechod začíná a končí na opačných stranách Tater, nedává smysl jet na Slovensko autem.

Celý přechod pro dva lidi včetně dopravy z Prahy stojí zhruba 20 000 Kč.

tags: #vyhlidkova #cesta #pres #tatry