Jane Austenová: romány, hrdinky, život a odkaz v českém kontextu

Jane Austenová (1775-1817) patří k nejznámějším, nejvlivnějším a nejoblíbenějším spisovatelkám anglické literatury. Jejích šest hlavních románů - Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Persuasion - znají a milují čtenáři po celém světě pro jejich elegantní styl, suchý humor, působivé postavy a nadčasové zkoumání lásky, pověsti a osobního růstu.

„První moderní anglická autorka“ a „mladší sestra Shakespearova“ - to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično a přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše a k tomu suverénní vypravěčský talent.

Život Jane Austenové a společenské prostředí

Jedna z nejznámějších a nejčtenějších anglických spisovatelek se narodila v hrabství Hampshire jako sedmé z osmi dětí reverenda George Austena a jeho ženy Cassandry. Přestože získala kvalitní vzdělání, neměla moc příležitostí uplatnit ho. Žila podobně jako v té době většina anglických dívek z „lepších kruhů“, pro něž byl často jedinou možností sebeprosazení společensky vhodný či výhodný sňatek. Jane Austenová však po milostném zklamání zůstala - podobně jako její starší sestra Cassandra - neprovdána.

V prostředí, v němž žila, a v životním stylu společenské vrstvy, k níž náležela, našla autorka látku pro své slavné romány. Její díla věrně zachycují společnost, v níž majetek, rodinné vazby, pověst a manželství zásadně ovlivňovaly životní možnosti žen.

V mondénních anglických lázních Bath bývaly v době Jane Austenové mladé slečny uváděny do společnosti, aby se obrousily a pod dohledem matinek získaly žádoucí partii. Právě společenské návštěvy, plesy, návštěvy lázní, venkovská sídla a rodinné rozhovory se v jejích příbězích stávají prostorem, v němž se odhalují charakterové vlastnosti postav.

Literární dráha a hlavní romány

První literární pokus se Austenová snažila neúspěšně vydat roku 1797, kdy jí bylo pouhých dvaadvacet let. Debutu se ovšem dočkala až o čtrnáct let později - šlo o Rozum a cit (Sense and Sensibility, 1811), který je společně s Pýchou a předsudkem (Pride and Prejudice, 1813) jejím nejznámějším románem.

V té době už pracovala na knize Mansfieldské panství (Mansfield Park, 1814), díky níž si vydobyla uznání coby talentovaná spisovatelka, které stvrdila románem Emma (Emma, 1815). Další dvě knihy - Opatství Northanger (Northanger Abbey), která vznikla už v roce 1799, a Persuasion - vyšly rok po autorčině smrti.

Jane Austenová je důležitá také pro svůj literární odkaz. Tím, že se soustředila na realistické postavy, situace a události, ovlivnila vývoj moderního románu. Dnes, více než dvě stě let po prvním vydání, zůstávají její romány stejně aktuální, útěšné a oblíbené jako dříve.

Rozum a cit

Hlavními hrdinkami jsou sestry Marianne a Elinor Dashwoodovy, které mají ještě mladší sestru Margaret a staršího nevlastního bratra Johna. Na začátku románu pan Dashwood umírá a paní Dashwoodová se i s dcerami musí odstěhovat z rodinného sídla, které připadlo nejstaršímu synovi.

S omezenými prostředky se paní Dashwoodová a její dcery usadí v malém venkovském domku, kde Marianne a Elinor prožívají své první lásky i zklamání. Obě sestry jsou už pomalu ve věku, kdy se mohou poohlédnout po vhodném životním partnerovi, a jejich okolí tedy sleduje jejich počínání bedlivě a zvědavě.

Marianne se řídí především svými city a své starší sestře Elinor, která má racionálnější pohled na svět, vyčítá chlad a rezervovanost. Ale nakonec zjistí, že rozum a cit se nemusí nutně vylučovat.

Román Rozum a cit vypráví o osudech sester Elinor a Marianny, které se po smrti otce musely s matkou a nejmladší sestrou odstěhovat z výstavného sídla a žijí víceméně z blahovůle na panství vzdáleného příbuzného, který je pohostinně a dobrosrdečně přijal.

Pýcha a předsudek

Když se Elizabeth Bennet poprvé setká s panem Darcym, starým mládencem a zároveň výhodnou partií, zdá se jí nafoukaný a odtažitý. A také lhostejný k její osobě, přestože je Elizabeth hezká, temperamentní a bystrá.

Když Elizabeth navíc zjistí, že se Darcy zapletl do komplikovaného vztahu svého přítele Bingleyho a její milované sestry Jane, její antipatie vůči němu jen vzrostou. Dochází k řadě nedorozumění a vypukne skandál, ale přitom také rozkvete láska.

Elizabeth i Darcy pochopí pošetilost svých předsudků a poučí se, že první dojem nemusí být vždycky ten správný.

Mansfieldské panství a rodinné vztahy

Romány Jane Austenové se neomezují pouze na romantické zápletky. Láska se v nich vždy propojuje s otázkami majetku, společenského postavení, rodinné odpovědnosti a osobní morálky.

Sama autorka kdysi podotkla: „Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?“ Jen málokdo popsal tu věčnou, delikátně složitou síť vztahů mezi majetkem a láskou tak chytře a zábavně jako Jane Austenová.

Emma: hrdinka, která chce řídit svět

V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austenová ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu.

Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála.

Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci.

Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty.

Román zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyni svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout?

Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austenová, mají co říct?

Román Emma má 368 stránek a jeho čtení trvá přibližně 13 hodin.

Persuasion a síla ztracené lásky

Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubena s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát.

„První moderní anglická autorka“ dokázala zachytit lásku ve všech jejích proměnlivých podobách: věrnou i zrazující, ztracenou i znovunalezenou, sebestřednou i obětavou.

Taková láska provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii.

Román, který jsme nazvali „Pýcha a přemlouvání“, vyšel posmrtně v roce 1818 pod názvem „Persuasion“.

Opatství Northanger a svět gotických románů

Hrdinkou příběhu je Catherine, dcera venkovského faráře, upřímné, bezelstné, radostné stvoření, které se v nezvyklém prostředí vedle vítaných radovánek setká i s nejednou nástrahou.

V mondénních anglických lázních Bath bývaly mladé slečny uváděny do společnosti, aby se obrousily a pod dohledem matinek získaly žádoucí partii. Catherine má hlavu popletenou hrůzostrašnými gotickými romány, tehdejší oblíbenou dívčí četbou, a často vidí i v úkazech zcela běžných romantické drama.

Nedokončené romány a pozdní díla

The Watsons

Pan Watson je ovdovělý vikář s početným potomstvem - dvěma syny a čtyřmi dcerami. Nejmladší z nich, Emma, byla vychována v rodině své bohaté tety, a je tudíž vzdělanější a jemnější než její sestry Elisabeth, Margaret a Penelope.

Když však ovdoví i zmíněná teta a uzavře nerovný sňatek z lásky, je Emma nucena vrátit se do otcovského domu. Setkává se tam nejen s hypochondrickým a milujícím otcem, ale i s bezuzdným hledáním manžela, jímž své okolí obtěžují Margaret a Penelope.

Románovou sérii Mladší sestra rozepsala pod názvem The Watsons Jane Austenová. Toto dílo dokončila její neteř Catherine Austenová Hubbacková, spisovatelka a strážkyně odkazu své velké tety.

Druhé pokračování třídílného románu přináší další osudy čtyř dcer pana Watsona - laskavé Elizabeth, krásné Emmy, marnivé Margaret a svéhlavé Penelopy.

Po smrti reverenda Watsona se dívky stěhují k bratrovi Robertovi a jeho nelaskavé ženě Jane do Croydonu. Penelopa a Margaret usilují o manželství, zatímco Elizabeth nachází štěstí s ovdovělým Georgem Millarem.

Emma, vzpomínající na pana Howarda, se snaží uniknout z domu, který se pro ni stává vězením. Její švagrová Jane si je vědoma její hodnoty jako guvernantky a brání jí v odchodu.

Navzdory tomu se kolem Emmy objevují muži, kteří jí skládají hold. Na scénu přichází sir William Gordon, který miluje slečnu Osbornovou, směšný Alfred Freemantle a prohnaný doktor Morgan, jenž vymyslí lest, jak Emmě ublížit.

Ve třetím a závěrečném díle se Emma vydává na cestu za štěstím, které se neustále vzdaluje, i když je na dosah.

Croydonský lékař pan Morgan, obletovaný pacientkami, si neuvědomuje, že Emma je výjimečná nejen krásou, ale i svým rozhledem a osobností.

Na scénu přichází pastor Bridge se svou sestrou, kteří Emmě pomáhají uniknout z Morganových osidel a nelaskavého domova, kde vládne despotická švagrová Jane a její manžel Robert, advokát s chladným srdcem.

Kontrasty se prohlubují - mezi šedí městských ulic a jarní přírodou v Burtonu, kde Emma nachází útočiště, nebo mezi cílevědomostí její sestry Margaret a Emminým idealismem.

Lord Osborne se mění z egoistického mladíka v citlivého ochránce, zatímco jeho sestra a její manžel zapomínají na společenské předsudky. Doktor Morgan, posedlý představou, že Emma miluje, zaplatí za svou obsesí vysokou cenu. Jen Emma a pan Howard zůstávají věrní svým opravdovým citům.

Sanditon

V pořadí sedmým románem slavné spisovatelky měl být Sanditon, na němž pracovala šest měsíců, ale už jej nestačila dopsat. Na základě rozsáhlého fragmentu dílo dokončila autorka vystupující pod pseudonymem Marie Dobbsová.

Mladá a bystrá dívka Charlotta přijíždí strávit léto do přímořského městečka Sanditon. Brzy pronikne mezi místní smetánku - dobrosrdečné lidi i pokrytecké snoby, kteří by z ospalého Sanditonu rádi vybudovali věhlasné lázně.

Během dopoledních vycházek a odpoledních čajových sedánků, jež často představují jediné povyražení, jaké může městečko nabídnout, se Charlotta seznamuje také s lázeňskými hosty.

Poznává sira Edwarda, žvanivého seladona se šlechtickým titulem, krásnou a tajemnou dívku Kláru, která dělá společnici pohádkově bohaté a vrtošivé lady Denhamové, hypochondrické sourozence Parkerovy a podivína Henryho, jenž se přijel léčit do Sanditonu z nešťastné lásky.

A protože je Charlotta vybavena neobyčejnou inteligencí, pozorovacím talentem a smyslem pro ironii, dokáže pod slupkou nudných lázeňských dní vidět strhující dramata.

Jedno z nich se rozpoutá přímo v jejím srdci, když se objeví muž, díky němuž Charlotta pozná dosud neznámý cit - lásku.

Lady Susan: dopisy, manipulace a neobvyklá hrdinka

Novela v dopisech s názvem Lady Susan je jediným plně dokončeným dílem z pera Jane Austenové, které nebylo publikováno za jejího života.

Podobně jako původní verze prvního publikovaného románu Rozum a cit, ještě pod názvem Elinor a Marianne, jde o relativně krátké dílo v dopisech.

Jak již název napovídá, hlavní hrdinkou je sobecká vdova Lady Susan, která se snaží nalézt co nejvhodnějšího manžela nejen pro sebe, ale také pro svoji dceru, kterou ovšem nutí do sňatku s mužem, kterého nenávidí.

Austenová rozpracovává charakteristiky postav prostřednictvím reakcí na dopisy, které dostávají, přičemž hlavní hybatelkou příběhu i emocí je právě Lady Susan, důmyslně měnící tón dopisů podle toho, komu jsou určeny.

Hlavní hrdinka popírá klasické standardy romantických románů - hraje až neuvěřitelně aktivní roli, je krásná, inteligentní i vtipná a její nápadníci jsou mladší než ona sama.

Není také bez zajímavosti, že během námluv s případným manželem bez problémů flirtuje se ženatým mužem. A v závěru je k ní autorka dokonce výrazně shovívavější, než bychom očekávali.

Rané a nevydané prózy

Vzácný dar tvůrčího nadání vedl pero pozdější slavné spisovatelky už v útlém věku dospívajícího děvčete.

Povídky z tohoto výboru vznikaly v době, kdy si Jane Austenová na psaní vlastně teprve hrála. Překvapí však čtenáře nečekanou vyzrálostí: poznáváme v nich už autorku, která vidí svět kolem sebe otevřenýma očima, umí nahlédnout až na dno lidské duše a s humorem a ironií sobě vlastními nám svá poznání zprostředkuje.

Dobově oblíbená forma dopisů, kterou často volí, umocňuje dnešnímu čtenáři pocit převládajících mravů i celkové společenské atmosféry na konci 18. století.

Podtitulem tohoto výboru jsou Rané a nevydané prózy. Nejznámější romány Jane Austenové patří ke zlatému fondu světové literatury. Velmi zajímavé jsou však také juvenilie, které literární vědec Richard Jenkyns označil za „divoké“ a připomínající skeče Monty Pythona.

Kromě delšího náčrtu románu Catharine, neboli Altánek obsahuje výbor čtrnáct textů, které i na velmi krátké ploše nezapřou autorčino mistrovství a její pověstnou ironii. Většina z nich je v této knize vydána česky vůbec poprvé.

Dopisy a soukromý život spisovatelky

Třináct dopisů, které získalo Muzeum Jane Austenové, nám dává nahlédnout do soukromého i pracovního života této slavné a oblíbené anglické spisovatelky v letech 1801 až 1817.

Dozvíme se něco z prostředí lázeňského města Bath, kde s rodinou pobývala až do roku 1805, kdy zemřel její otec.

Její pozdější dopisy už jsou psány převážně z Chawtonu, kde s matkou, sestrou Cassandrou a Marthou Lloydovou žila téměř do své předčasné smrti.

Najdeme v nich zajímavé i barvité postřehy z venkovského života, ale i mnohé poznámky týkající se vzniku a přijetí jejích děl, hlavně Pýchy a předsudku, Mansfieldského panství a Emmy.

Vůbec nejdojemnější dopis, sepsaný pouhých pár dní po spisovatelčině smrti roku 1817, však pochází z pera její milované sestry Cassandry.

Každý dopis je opatřen úvodem a poznámkami, které vysvětlují, co by dnešnímu čtenáři mohlo případně unikat.

Proč Jane Austenová stále oslovuje čtenáře

Snad o ničem jiném na světě toho nebylo napsáno víc než o lásce, namlouvání a manželství. Mezi všemi spisovateli patří čestné místo Jane Austenové, která dokázala nahlédnout hluboko do lidských povah a svým bystrým postřehem i smyslem pro komiku baví čtenáře už dvě století.

Výstižné a často neodolatelně vtipné výroky v jejích knihách pocházejí z raných prací, zralých románů i soukromých dopisů. Vyvolávají úsměv, pobízejí k zamyšlení a vyvolávají obdiv k hluboké autorčině moudrosti i k trefnosti její ironie.

Její díla byla přeložena do desítek jazyků, inspirovala nespočet pokračování, předchozích příběhů a volných odvozenin a pravidelně se dočkávají filmových, televizních a divadelních adaptací.

Jane Austenová spojuje elegantní styl, suchý humor, realistické postavy, společenský postřeh a cit pro morální otázky. Právě proto mohou její příběhy o lásce, pověsti, penězích, společenských očekáváních a osobním zrání oslovovat i čtenáře, kteří žijí ve zcela jiné době.

tags: #jane #austen #more