Rumunský animovaný muzikál The Island (2021) je výjimečný film, který kombinuje surrealistickou animaci, hudební videoklip, alegorii současného světa a volnou reinterpretaci příběhu Robinsona Crusoe. Českému publiku může být znám také pod názvem Nachove moře.
Film nabízí mimořádně obrazný svět plný symbolů, metafor a fantaskních výjevů. Zároveň však vyžaduje specifický divácký přístup, protože jeho příběh není vyprávěn tradičním způsobem a význam jednotlivých scén často zůstává otevřený interpretaci.
Základní informace o filmu
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Název | The Island |
| Český název | Nachove moře |
| Rok vzniku | 2021 |
| Země původu | Rumunsko |
| Žánr | Animovaný muzikál |
| Režie | Anca Damian |
| Stopáž | 85 minut |
| Hudební předloha | The Island z roku 2011 |
Příběh Robinsona a Pátka
Osamělý Robinson Crusoe v havajské košili objevuje v moři několik uprchlíků a jednoho z nich zachrání. Pojmenuje ho Pátek.
Pátek je možná už dávno mrtvý. Možná ne. Robinson se o něj stará.
Pátka láká do moře mořská panna, která není mořskou pannou.
Z ostrova, který není vůbec pustý, ale plný odpadků, utonulých uprchlíků a surreálních výjevů se Doktor Robinson přesouvá do tovární nemocnice, aby „léčil“ rakovinné nádory malých dětí.
V přilehlém baru potkává pitoreskní ženštinu, která se označuje za jeho matku, a jejího milence, piráta Pierra.
Robinson se rozhodne pomoci jejich zakázané lásce a všichni tři se v kulatém růžovém obláčku vydávají hledat útočiště. Nebo ráj. Těžko říct.
Pátek mezitím odklízí sníh, který tam není, čeká na mír na Blízkém Východě, který tam není, a pěstuje rajčata, která na písčité skále nemohou růst.
Robinson, ženština a pirát přijíždějí suchozemskou lodí na místo připomínající festival Burning Man přehnaný o milion procent.
Psychedelickou babylonskou věž plnou roztodivných pařících stvoření napadají modří piráti padající z nebes.
Pátek sklidil rajčata a hned mu je zabavil fialový byznysmen v obrněném transportéru.
Trojice prchá ze zajetí pirátů v útrobách obrovské červené babičky, která je nejdříve zlá, ale pak se promění v nachově růžový obláček a všichni z ní pletou ponožky.
Pátek opouští ostrov, nalézá opuštěnou loď, ubrání se libyjské armádě a zachrání spoustu uprchlíků.
Ženština a Robinson mezitím pro uprchlíky pletou zemi zaslíbenou.
Obří iglú z měkoučkých ponožek v sobě však ukrývá uprchlický tábor s ostnatým drátem.
Surrealismus, symboly a aktuální témata
Nemusíte se bát, že by tímto nesmyslně deskriptivním popisem niterně surrealistického díla došlo k vyzrazení zápletky nebo závěru filmu.
Každá scéna obsahuje nespočet symbolů, metafor a alegorií a v každém jednotlivém záběru se zjevuje a multiplikuje obrovské množství fantaskních výjevů.
Neustále se proměňující, tekoucí a těkající animace vychází z nejsoučasnějších ilustrátorských trendů a poměrně přirozeně kombinuje několik různých stylů a výtvarných technik.
Kdybyste ji v kterýkoliv moment zastavili, dostanete obraz znázorňující, jak by to asi tak vypadalo, kdyby surrealismus vznikl dnes.
Snímek se dotýká zásadních témat jako je imigrace, chudoba, vykořisťování, násilí na ženách nebo ekologie, ale i niternějších záležitostí jako jsou samota, nefunkční vztahy či spasitelský komplex.
V podstatě je jen velmi málo aktuálně palčivých problémů, o které by se film alespoň letmo neotřel.
Maximalistické snahy dostat do snímku veškeré neduhy současného světa jsou spíše na škodu.
Reinterpretace a aktualizace jednoho z nejslavnějších literárních děl je sama o sobě určitě zajímavým, třebaže ne zcela originálním nápadem.
Samotná linka představující vztah Robinsona a Pátka obohacená o uprchlický kontext, která se věnuje efemérnějším motivům samoty a pokryteckého samaritánství, by snad i stačila.
Vizuální podoba filmu
V momentě, kdy Robinson, ženština a pirát vyrážejí na své putování, se nevzdalují jen od Pátka a jeho ostrova, ale především od samotné předlohy a vydávají se na nejistou plochu bezbřehé imaginace.
V druhé polovině filmu se objevuje velké množství bezobsažných ornamentů.
V čistě vizuálním výtvarném díle by taková skutečnost nemusela vadit, ale vzhledem k tomu, kolik konkrétních témat a problémů se snímek snaží postihnout, může plejáda psychedelických motivů působit trochu rušivě.
Na jednu stranu můžeme nekonečnou fantazii autorů upřímně obdivovat.
Takové dílo určitě nedokáže vytvořit každý.
Ukočírovat explozi imaginace o síle jaderného výbuchu, ale není vůbec snadné.
Hudební předloha a význam závěrečných titulků
Klíč k pochopení filmu paradoxně nabídnou až závěrečné titulky.
Zkušená rumunská režisérka Anca Damian, mj. autorka celovečerních animovaných filmů Kouzelný vrch (2015) nebo Marona vypráví svůj příběh (2019), zde zmiňuje, že snímek byl inspirován hudebním albem The Island z roku 2011.
To napsali a nazpívali rumunští písničkáři Alexandr Balanescu a Ada Milea.
Písně použité ve filmu jsou s obsahem alba zcela totožné.
V kontextu konceptuální hudební desky s volně plynoucím příběhem je přítomnost lehce iritujících cyklických rýmů a nonsensových snových veršů najednou lépe obhajitelná.
K celému snímku pak lze přistupovat jako k 85 minut trvajícímu videoklipu.
Pro koho jsou české titulky důležité
České titulky mohou film zpřístupnit divákům, kteří chtějí sledovat jeho originální hudební a zvukovou podobu, ale potřebují českou oporu pro porozumění dialogům, textům písní a symbolickému vyprávění.
Pokud vás hudební složka nezaujme, nebo vám dokonce bude nepříjemná, může být sledování filmu trochu utrpením.
Taková výtka by se samozřejmě dala vznést u jakéhokoliv hudebního filmu, nicméně filmové muzikály často vycházejí z přístupnějšího středního proudu, který je stravitelnější pro větší část publika.
Avšak mít možnost užít si svou oblíbenou desku takto originálním způsobem, je vážně skvělé.
Přímo pro fanoušky desky The Island (kterých dle Spotify existují nižší desítky tisíc) tak musí být stejnojmenný snímek podobnou senzací jako byl Pink Floyd: The Wall (1982) pro fanoušky Pink Floyd.
Kultovní film Alana Parkera byl ale senzací i pro mnohem širší publikum.
Stopáž a způsob uvedení
Kratší stopáž či epizodické rozdělení do seriálu nebo série krátkých filmů dle jednotlivých písní by stravitelnosti snímku zřejmě prospěly.
Případně se nabízí otázka, zda projekce v kině je pro tento sáhodlouhý videoklip ta nejvhodnější forma prezentace.
Soustředěná pozornost v přítmí poloprázdného kinosálu působí proti snímku zvláštně strnule.
Například zážitkové letní kino s dalším programem či tematickým občerstvením by nevyžadovalo stoprocentní pozornost diváků po celou dobu filmu, ale film by dobře dotvářel atmosféru dané události.
Interaktivní výstava a rozšířená realita
Zajímavým způsobem však tvůrci s filmem pracovali v rámci instalace na interaktivní výstavě RADAR s podtitulem Metavers v Bukurešti.
Na plátna potištěná krajinami z filmu mohli návštěvníci namířit své chytré telefony a pomocí rozšířené (AR) reality rozpohybovat postavy a motivy z filmu v reálném čase.
AR filtry pro Instagram pak fungovaly i mimo výstavu a například modří piráti se mohli snášet z nebes uprostřed náhodné rušné ulice.
Jak film působí na diváka
Percepce tohoto mnohovrstevnatého opusu záleží na několika konkrétních faktorech.
Pokud se vám zmíněná hudba i styl animace budou líbit, můžete si tuto surrealistickou jízdu náležitě užít a odcházet z kina obohaceni komplexním uměleckým zážitkem.
V opačném případě ale písně působí drásavě otravně a přehršel vizuálních vjemů esteticky neatraktivně.
Tak jako tak ale budete čelit útoku obrovského množství informací, který zejména v dnešní zahlcené době může působit spíše kontraproduktivně.
České titulky proto mohou být užitečné zejména při prvním zhlédnutí, kdy pomáhají zachytit významy, které by jinak mohly v záplavě obrazů, hudby a rychle se proměňujících scén zaniknout.