Hluboké moře: dokumentární pohled do neprobádaných hlubin

Mořské hlubiny stále skrývají rozsáhlá neprobádaná území, přestože lidé cestují po moři tisíce let a mohlo by se zdát, že už nemá žádná tajemství.

Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², tedy 71 % zemského povrchu. Zatímco o povrchu Země je známa spousta informací, mořské hlubiny stále skrývají další neprobádaná tajemství.

Dokumentární průzkum hlubokého moře

Prozkoumat mořské hlubiny, osvobodit se od času a překonat hranice lidského těla. Čtyři potápěči se připravují na mimořádný experiment.

Stráví 28 dní v tlakové komoře o velikosti 5 m2, aby mohli zkoumat podmořský svět ve stometrové hloubce bez časového omezení a objevovat dosud neznámé bohatství Středozemní moře.

Málo známé přírodní skvosty vod mírného pásu se rozkládají mimo místa přístupná tradičnímu potápění, v soumračné zóně, kde na hladinu dopadá méně než 1 % slunečního svitu, v hloubce mezi 60 a 120 m.

Ponory do takových hloubek představují vždy velkou výzvu, pobyt v nich je fantazií, utopií, která se poprvé stala skutečností.

V soumračné zóně se nacházejí mořské zahrady srovnatelné s nejkrásnějšími tropickými korálovými útesy.

Proč jsou hlubiny stále neznámé

Zejména jejich nejhlubší místa, která se nacházejí v několika kilometrových vzdálenostech pod hladinou, fascinují dobrodruhy a jejich výzkumné týmy po celá desetiletí.

Ti v nich při svých ponorech objevují nejen novou floru a faunu, ale také mikroskopické částice plastu.

Nové obzory filmaři vidí v čím dál větších hloubkách anebo v souvislostech.

Jeden ze snímků třeba poukazuje na důsledky likvidace korálových útesů.

Nejhlubší místa světových oceánů

Mariánský příkop

Nejhlubším místem na planetě Zemi je Mariánský příkop, 2 550 kilometrů dlouhé a průměrně 69 kilometrů široké podmořské údolí tektonického původu, které sahá do hloubky 11 kilometrů pod mořem.

Nachází se východně od souostroví Mariany v Tichém oceánu.

Příkop byl poprvé objeven plavidlem britského námořnictva Challenger II na počátku 50. let.

Od té doby jej navštívily ještě další tři výzkumné týmy.

Poslední výprava v roce 2019 pod vedením amerického dobrodruha Victora Vescova prolomila dosavadní rekord švýcarského oceánologa Jacquesa Picarda z roku 1960 v hlubokomořském ponoru, poté co sestoupila do hloubky 10 927 metrů a překonala jej tak o 16 metrů.

Tonžský příkop

Jako druhé nejhlubší místo oceánu na Zemi a zároveň nejhlubší příkop jižní polokoule je označován Tonžský příkop, který leží v jihozápadní části Tichého oceánu.

Jeho nejnižším bodem je prohlubeň Merizon s hloubkou 10 882 metrů, tedy přibližně o 100 metrů mělčí než nejhlubší Mariánský příkop.

Narozdíl od Mariánského příkopu zde nenašla expedice Victoria Vescova žádné známky znečištění oceánského dna.

Filipínský příkop

Třetí nejhlubší místo na planetě se nachází v západní části Tichého oceánu.

Tento podmořský příkop, známý také jako příkop Mindanao, leží ve Filipínském moři a rozkládá se na východě Filipín v délce 1 320 kilometrů a šířce 30 kilometrů.

V prohlubni Galathea dosahuje hloubky 10 540 metrů.

Příkop vznikl kolizí euroasijské a menší filipínské tektonické desky.

Tím, že se filipínská deska postupně podsunuje pod sundskou desku, dochází v této lokalitě k častějším zemětřesením a tsunami.

Vědci považovali filipínský příkop za nejhlubší místo planety až do roku 1970, protože některá měření vypočítala jeho nejhlubší položené místo až v bodě 11 034 metrů.

Kurilský příkop

Kurilský příkop je další nejhlubší částí v Tichém oceánu, rozprostírající se jihovýchodně od pobřeží Kamčatky, Kuril a japonského ostrova Hokkaidó.

Jeho nejhlubší část se nachází 10,5 kilometrů pod hladinou moře.

Příkop se vytvořil v bodě, kde došlo k subdukci tichomořské desky pod asijskou část severoamerické desky, jež jsou dodnes zodpovědné za řadu vulkanických aktivit v této oblasti.

Kermadecký příkop

V jihozápadní části Tichého oceánu se rozprostírá také Kermadecký příkop.

Ten leží přibližně 150 kilometrů od Kermadeckého hřebu.

Od trojmezí, kde se stýká s Tonžským příkopem a Lousvilleským hřbetem, míří k jihojihozápadu a následně se stáčí k Severnímu ostrovu.

Dosahuje neuvěřitelné délky 1 000 kilometrů a hloubky 10 047 metrů.

V roce 2012 zde oceánologové objevili v nejhlubších místech jedny z největších druhů různorožců.

Přestože většina obojživelníků dosahuje délky 2,5 centimetrů, tento nový druh dorůstá až 34 centimetrů.

Kromě nich se v hlubinách našly taky raritní střevní ryby s podlouhlým úhořovitým a často bezbarvým tělem.

Člověk pod tlakem hlubiny

Čtyři potápěči se připravují na mimořádný experiment, jehož cílem je překonat běžná omezení hlubokomořského potápění.

Tlaková komora o velikosti 5 m2 jim umožní strávit 28 dní v prostředí odpovídajícím stometrové hloubce.

Díky tomu mohou zkoumat podmořský svět bez časového omezení.

Takový pobyt představuje zásadní výzvu pro lidské tělo i pro techniku, která musí zajistit bezpečné podmínky během dlouhodobého experimentu.

Od objevování k ochraně moří

V oceánu vznikl život.

A je důležité, aby zde existoval i v budoucnosti.

A možná, že lov ryb byl prvním povoláním člověka.

Ale tradiční rybářské lodi jsou už na vedlejší koleji.

Dlouhou dobu byli lidé přesvědčeni, že moře představuje zdroj, který je možné do nekonečna využívat.

Nedávno jsme ale zjistili, že nadměrné využívání má na něj negativní dopady.

Přitom v drancování moří stále pokračujeme.

Průmyslový lov ryb dnes probíhá prakticky všude.

A to na úrovni, na které jsme ho nikdy v minulosti nezažili.

V některých oblastech jde doslova o vysávání, luxování moří.

Každá země, každý jedinec chce pro sebe urvat co největší část zdrojů.

Všichni by v tom ale měli pořádně přibrzdit.

Každý příslušník západní civilizace má nějaký podíl na znečištění přírody.

Za to, že se do atmosféry a do moře dostává příliš mnoho znečišťujících látek.

Moře jsme začali používat jako jednu velkou popelnici, v které odpadky, které se do něj dostanou, zmizí z dohledu.

Pokud současný vývoj bude pokračovat tak jako dosud, hrozí, že všechny korálové útesy na většině míst úplně vymizí.

Každý muž, každá žena a každé dítě na této planetě vlastní kus moře.

Je to naše společné vlastnictví, proto bychom se měli zajímat o to, co se v této části světa děje.

Částečně i proto, že to ovlivňuje budoucnost celé planety.

Festival Voda-moře-oceány

Promítáním dokumentu BBC Delfíni ze Žraločí zátoky začal v Hluboké nad Vltavou Mezinárodní filmový festival Voda-moře-oceány.

Jeho desátý ročník potrvá do neděle.

Ode dneška se tu vysílá 31 dokumentů z 12 zemí, na programu jsou besedy, v sobotu večer s renomovaným australským filmařem a držitelem Emmy Awards Davidem Hannanem, tvůrcem dokumentu Planeta oceán.

První den je na pořadu v kině Panorama deset snímků, většinou zhruba hodinových dokumentů.

Tolik jich uvidí i školáci v sousedící zoo Ohrada.

Odpoledne bude v kině beseda s herpetologem Romanem Hrozínkem.

V podvečer pak tvůrci připravovaného dokumentu o cestovateli Miroslavu Zikmundovi uvedou v Relaxačním a regeneračním centru Hluboká výstavu Století Miroslava Zikmunda, která je fragmentem dokumentárních fotografií, jež duo Zikmund a Hanzelka nashromáždilo za desítky let svého cestování.

Také v pátek a sobotu čeká diváky po desítce dokumentů a besedy, třeba vrakový potápěč, kameraman a fotograf Jindřich Böhm uvede film Vraky za polárním kruhem.

Předávání cen je na programu v sobotu večer, kdy se v Hluboké souběžně s festivalem konají Slavnosti vína.

V neděli dopoledne festival nabídne projekci vítězných a oceněných filmů.

Festival mimo jiné provází i Týden Indonésie.

Poslání festivalu

Cílem přehlídky je prezentovat a ocenit filmová díla zabývající se světem sladkých i slaných vod, podněcovat jejich tvorbu v mezinárodním měřítku a rozšiřovat tak poznání lidí i jejich zájem o ochranu této oblasti životního prostředí.

Porota vedle Grand prix udělí i ceny za nejlepší dokument, nejlepší film ze slané a sladké vody, krátký film, potápěčský film a film, který se zabývá ekologií.

„Na přehlídce dominují snímky hodinové délky, klasické dokumenty, filmy, které vedou diváka do hlubin, a pak jsou tam i velice osobité filmy, třeba nejdelší časosběrný dokument o delfíní samici,“ řekl předseda poroty a česko-novozélandský filmař Michael Havas.

Úroveň filmů je podle něj vysoká a konkurence tvrdá.

Vyhlašovatelem festivalu je Nadační fond Crystal Planet.

Sedm let působil v Ústí nad Labem.

Jeho prezidentem je potápěč, dobrodruh a filmař Steve Lichtag, který v Hluboké bude vyprávět o práci na svých nových dokumentech.

Festivalové ročníky a oceněné dokumenty

Hluboká nad Vltavou - Mezinárodní filmový festival s názvem Voda, moře, oceány dnes končí svůj 8. ročník.

Do Hluboké se festival přestěhoval po několika letech z Ústí nad Labem.

Přestože většina tvůrců soutěžních filmů byla ze zahraničí, ve dvou kategoriích získali ceny domácí filmaři - Vlasta Urban a Hugo Habrman.

Hlavní cenu festivalu zaměřeného na téma vodního živlu získal maďarsko-německý film režiséra Zoltana Töröka Divoké Maďarsko - Země vodních zázraků.

„Hrdě mohu říci, že žárlím, protože filmy, které letos přišly, jsou fantastické,“ řekl ředitel festivalu, filmař, potápěč a dobrodruh Steve Lichtag.

V kategorii volná tvorba putovala cena k našim východním sousedům - za dokument Trou de fer slovenského režiséra Pavla Barabáše.

Na festivalovém plátně převládala slaná mořská voda, i tvůrci zvyklí potápět se se žraloky však dokáží ocenit vodu jihočeských rybníků.

„Byl jsem na rybách a chytil jsem kapra. Jsem na to velmi hrdý. Voda tady sice není tak čistá, jak jsem zvyklý, ale s radostí bych se tu potápěl,“ nechal se slyšet jihoafrický kameraman Michael Rutzen.

Festival jako prostor pro film a vzdělávání

V roce 2011 se ve finálovém klání o vítězství utkalo 30 soutěžních snímků ze 13 zemí.

„Tento festival považuji za výborné oživení turistického ruchu po skončení hlavní sezony. Doufáme, že by zde mohla vzniknout nová tradice.

Vyhlašovatelem akce je Nadační fond Crystal Planet, prezidentem festivalu se stal světoznámý potápěč, dobrodruha a filmař Steve Lichtag.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit také na významnou osobnost mezi filmaři-potápěči, ekology i „žralokáři“ Michaela Rutzena z JAR, který natáčí podvodní snímky například pro BBC nebo National Geography.

Společně s Lichtagem a výkonným producentem projektu Jindřichem Soukalem právě na Hluboké představí plány na nový 3D projekt ze světa bílého žraloka.

Hlavním festivalovým centrem bude hlubocké kino Panorama s přilehlou kavárnou Relax Bali, programy pro veřejnost a školy poběží v pátek a sobotu navíc také v edukačním centru ZOO Ohrada.

Hlubocký festival letos návštěvníky zavede i na jihovýchod Asie.

Spoluúčast a uměleckou podporu přislíbila Indonéská ambasáda.

Závěrečný ceremoniál, kterým provede moderátorka Bára Štěpánová, se uskuteční v sobotu 17. září v 18 hodin.

Vyhlašování bude koncipováno v indonéském stylu.

Pořadatelé se také letos těší na odbornou veřejnost, ale i diváky z regionu a studenty a žáky místních škol.

Ti všichni již během minulého ročníku dokázali, že jim téma vody je důvěrně známé.

„Vidím dorůstat své děti a sleduji, jak se staví k přírodě,“ říká Jindřich Soukal.

Dokumentární série o nejhlubších oceánech

Chcete poznat další zajímavosti o nejhlubších místech světových oceánů?

Nenechte si ujít dokumentární sérii Expedice Pět hlubin (Five Deeps Expedition), kterou vysílá od neděle 6. června od 20 hodin kanál Discovery Channel.