Krajský soud v Hradci Králové se nachází v centru Hradce Králové pod hradbami Starého města. Hlavní vchod do budovy je z ulice Československé armády, č.p. 218/57.
K budově soudu je možné se dopravit linkami MHD č. 2 (zastávka Komenského) a č. 7. (zastávka Stará nemocnice) anebo většinou spojů směřujících k zastávce Magistrát města.
Parkování u Krajského soudu v Hradci Králové
K parkování vozidel lze využít parkovací místa před a podél budovy soudu. Parkoviště je opatřeno parkovacími hodinami a parkování je zpoplatněno.
Parkování: Parkoviště Sportovní hala, podélné parkování v ulici Jana Koziny, Parkoviště Orlické nábřeží, Parkovací dům RegioCentrum.
Při plánování cesty k soudu je vhodné počítat s časem potřebným k nalezení parkovacího místa, zaparkování a následnému příchodu k budově. Dostavte se s dostatečným předstihem - minimálně 15-20 minut před nařízenou hodinou.
Veřejná doprava k budově soudu
Nejbližší možnosti dopravy představují linky MHD č. 2 a č. 7. Využít lze také většinu spojů směřujících k zastávce Magistrát města.
| Způsob dopravy | Informace |
|---|---|
| MHD č. 2 | zastávka Komenského |
| MHD č. 7 | zastávka Stará nemocnice |
| Další spoje MHD | většina spojů směřujících k zastávce Magistrát města |
| Osobní automobil | parkovací místa před a podél budovy soudu |

Časová rezerva před jednáním
Před vstupem do budovy musíte projít bezpečnostní prohlídkou, která však obvykle zabere jen pár vteřin.
Při vstupu do budovy Krajského soudu v Hradci Králové musí každý návštěvník projít bezpečnostním rámem.
Do budovy soudu je zakázáno vnášet zbraně, střelivo, výbušniny a jiné nebezpečné věci. Bezpečnostní kontrola je tady podobná té letištní.
Zbraně, nože, nůžky ani jiné ostré předměty do budovy neberte. Pokud si omylem přinesete předmět, který není možné do budovy soudu vnést, nemusíte se obávat, že o něj přijdete. Justiční stráž vám jej může uschovat a při odchodu vám ho po předložení vydaného lístku opět vrátí.
Úřední dny a úřední hodiny
Úřední dny na Krajském soudu v Hradci Králové jsou od pondělí do pátku.
Úřední hodiny jsou v pondělí, v úterý a ve čtvrtek od 7 do 15,30 hodin.
| Den | Úřední hodiny |
|---|---|
| Pondělí | 7 do 15,30 hodin |
| Úterý | 7 do 15,30 hodin |
| Středa | Úřední den, úřední hodiny nejsou uvedeny |
| Čtvrtek | 7 do 15,30 hodin |
| Pátek | Úřední den, úřední hodiny nejsou uvedeny |
Bezbariérový přístup
Zdravotně postiženým občanům je umožněn bezbarierový vstup do budovy Krajského soudu postranním vchodem z ulice U Kavalírů.
Co si vzít s sebou
- Průkaz totožnosti - občanský průkaz, popř. jiný průkaz totožnosti.
- Předvolání - je na něm číslo dveří jednací síně a spisová značka.
- Podklady k případu - pokud je advokát nemá u sebe. Doklady, smlouvy, korespondence.
- Poznámky - cokoliv, co si chcete pamatovat říct.
U jednání, pod tlakem a v novém prostředí často zapomenete na co, co jste chtěli sdělit.
Orientace v budově soudu
Číslo jednací síně máte napsané na předvolánce. Pokud si nejste jistí, justiční stráž u vchodu vám s orientací ráda pomůže.
Ke vstupu do jednací síně účastníky zpravidla vyzve zapisovatelka, která zároveň vyvolá věc, jež se bude projednávat. Do té doby čekáte na chodbě před dveřmi jednací síně, jejíž číslo najdete na předvolání.
Jak se připravit na jednání
K soudu přijďte formálně. Váš vzhled je součástí toho, jak na soudce působíte.
- Muži: košile a dlouhé kalhoty, ideálně sako.
- Ženy: společenské oblečení - kalhotový kostým, sukně po kolena a halenka, nebo šaty přiměřené délky.
Co určitě ne: kraťasy, tílko, plavky, roztrhané džíny, sportovní oblečení.
Průběh soudního jednání
Zahájení jednání
Soudce (samosoudce nebo předseda senátu) zahájí jednání a identifikuje všechny přítomné osoby.
U civilního řízení se přečte žaloba nebo návrh. Soudce vyzve žalovaného k vyjádření.
U trestního řízení státní zástupce přednese obžalobu. Poté se soudce zeptá obviněného, zda se cítí vinen.
Chování v jednací síni
- Při vstupu soudce, při vyhlašování rozsudku a vždy, když chcete k soudu promluvit, si stoupnete.
- Soudce oslovujete „pane předsedo“ nebo „paní předsedkyně“, u samosoudce „pane samosoudce“ nebo „paní samosoudkyně“.
- Státní zástupkyni oslovujete „paní státní zástupkyně“.
- Znalce oslovujete „pane znalče“ nebo „paní znalkyně“.
- Klást otázky a vyjadřovat se můžete jen se souhlasem nebo na pokyn samosoudce či předsedy senátu.
- Mobilní telefon musí být vypnutý.
- Průběh jednání nekomentujete, i když nesouhlasíte.
Dokazování a rozhodnutí
V rámci ústního jednání jsou přítomni oba účastníci (nebo více na každé straně). Mají možnost předložit své argumenty a důkazy.
Postupně se provádí důkazy - čtou listinné důkazy, vyslýchají svědci a znalci.
Účastníci mají právo klást svědkům otázky, ale vždy skrz soudce (nebo se souhlasem soudu).
Po ukončení dokazování následují závěrečné návrhy - každá strana shrne svůj postoj.
U jednodušších věcí soud vyhlásí rozsudek přímo po jednání. U složitějších věcí může soud jednání odročit za účelem vyhlášení rozsudku. Následně zasílá písemné vyhotovení.
Rozsudek nabývá právní moci až po uplynutí 15denní odvolací lhůty ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, pokud žádná ze stran nepodá odvolání. V případě trestního řízení je odvolací lhůta pouze 8denní.
Možnost zastoupení advokátem
Zákon ve většině řízení advokáta nevyžaduje. Přesto se jeho pomoc často vyplatí.
Advokát ví, jaké důkazy předložit, jak formulovat návrhy i jak reagovat na argumenty protistrany. Díky tomu se můžete soustředit na samotný spor, zatímco procesní stránku věci necháte na odborníkovi.
Soudní poplatek a náklady řízení
Kromě samotného řízení u soudu můžete řešit také povinnost uhradit soudní poplatek. Pokud podáváte návrh, který podléhá poplatku (např. návrh na rozvod), lze poplatek uhradit podle pokynů soudu, například převodem na účet soudu.
Kolkové známky, kterými se dříve soudní poplatky často hradily, již dnes nelze využít.
Povinnost k náhradě nákladů občanského soudního řízení se nevztahuje na náklady spojené s podáním žádosti o předběžné projednání nároku podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb.
Platebním rozkazem vydaným okresním soudem v Chrudimi bylo žalovanému státnímu orgánu uloženo zaplatit žalobci částku 12 500 Kčs se 3% úroky od 1. 6.
Včas podaným odvoláním napadl tento platební rozkaz žalovaný pouze ve výroku o nákladech řízení. Namítal, že žalobci neměly být přiznány náklady předběžného projednání nároků.
Krajský soud v Hradci Králové uvedený platební rozkaz ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení jen 920 Kčs do 15 dnů od právní moci rozhodnutí na účet advokáta, který žalobce v soudním řízení zastupoval.
Tato částka sestává z odměny advokáta za dva úkony po 430 Kčs a dvou paušálních částek úhrady výdajů po 30 Kčs.
Budova Krajského soudu v Hradci Králové
O nutnosti postavit soudu novou vlastní budovu se jednalo od roku 1919. Krajský soud sídlil od roku 1849 ve staré budově radnice na Velkém náměstí.
Od roku 1919 se československá justiční správa začala vážně zabývat stavbou a město slíbilo darovat pozemek a částku ve výši 1 mil. korun.
Největší zásluhu na prosazení a následné realizaci stavby nesl ministr spravedlnosti Dr. A. Meissner. V době nedostatku státního investičního rozpočtu navrhl ministr řešení.
Obec si opatřila stavební úvěr (a platila úroky) a stát měl povinnost splácet stavební náklad do doby, dokud nebude stavba dokončena.
Pětiboký pozemek pro stavbu soudu a věznice vznikl zbouráním posledního zbytku pevnosti - kavalíru v roce 1929-1930. V březnu 1933 postoupilo město pozemek justiční správě, v dubnu byla sjednána smlouva se státní správou, stavba svěřena městu a sjednáno placení náhrady.
V roce 1931 oslovilo ministerstvo veřejných prací čtyři architekty k vypracování projektu. V červnu 1931 zadali vypracování návrhů Václavu Rejchlovi ml. Definitivní návrhy měl architekt vyhotovit do čtyř měsíců, tak se stalo v roce 1932.
Rejchl půdorys přizpůsobil tvaru pevnostního kavalíru, čímž připomenul symbolicky minulost města. Půdorys celé stavby tedy kopíruje tvar kavalíru a umožnil tak projektantovi posunout uliční fasádu směrem dozadu a vytvořit odstup od uliční fronty.
Prvním prezidentem krajského soudu se stal Josef Wolf. Stavbu zahájil v srpnu 1933 stavitel Robert Schmidt, stavební dozor prováděl stavitel Josef Fňouk.
Výstavba byla původně rozložena do tří let. Stěhování do nové budovy proběhlo první říjnový týden roku 1934. Slavnostní otevření se konalo 21. 10. 1934 za účasti ministra spravedlnosti.
Stavba soudu byla dokončena v roce 1935. Kolaudace soudu proběhla však až v roce 1936.

Architektura a dispozice
Třípatrové průčelí má délku 67 m a fasádu z umělé omítky. Celé přízemí hlavního průčelí je obloženo pískovcem, vstup a sokl budovy žulovými deskami a kvádry.
Na hlavní budovu se pojí dvoupatrové domy dozorců a celý blok uzavírá věznice. Dvůr soudního domu od ní odděluje vysoká zeď.
Fasáda působí jednoduše a monumentálně, jak to vyžaduje význam budovy. Monumentalitu umocňuje vysoký žulový sokl, členění tvoří lizény a kamenem obložený vstup lemují sochy.
Pětiboký půdorys stavby vytváří uzavřený blok. Budova je členěna na soudní a vězeňskou část.
Na vstupní čtyřpatrový trakt navazují nižší boční křídla, uprostřed dvora s velkou jednací síní.
| Část budovy | Využití |
|---|---|
| Suterén | archívy, depozitář a provozní místnosti |
| Přízemí | okresní soud; porotní síň v ose hlavního vchodu |
| 1. a 2. patro | krajský soud |
| 2. patro | státní zastupitelství |
| Soudní část | kanceláře, jednací síně, hovorny a 4 služební byty |
| Vězeňská část | cely, ošetřovna, vanové lázně, nemocniční pokoje, dílny a kaple se sakristií |
Vězeňská část komplexu
Věznice stojí na půdoryse rovnoramenného trojúhelníka, má 3 paprskovitě rozevřená křídla.
Ve vězeňské části v 1. patře byly cely (celkem 107), ošetřovna, vanové lázně, nemocniční pokoje, dílny a kaple se sakristií.
Ve věznici bylo možno umístit až 150 vězňů, z toho 90 mužů, 40 žen a 20 nezletilých.
Věznice vznikla v duchu systému, který umožňoval vězňům práci. Vězeňská architektura tak měla své budovy stavěné radiálně od dozorčí haly.
Rejchlova dispozice uzavřeného bloku se nijak zásadně nelišila, ačkoliv humanizovala podmínky výkonu trestu a nároky na hygienu.
Interiér a vybavení
Vstupní vestibul má sokl obložený z travertinu dovezeného z okolí slovenské Spiše. Kamenické práce provedl kamenický závod Václava Škody.
Za vstupem se nachází vestibul s původními vitrážemi ve světlíku dveří. Z vestibulu jsou přístupné místnosti pro pozemkové knihy a listiny.
Z vestibulu se vstupuje na dvojramenné schodiště, schodiště propojují všechna patra.
Ve vstupní hale a na patrech jsou zachovány původní dubové kyvadlové dveře s mosazným kováním.
Část nábytku pro nejvyšší zaměstnance krajského soudu a ohýbané židle dodaly hradecké Skuherského závody.
Ostatní nábytek kancelářských místností byl vyroben trestanci z věznice v Ilavě a dorazil do města ve 12 vagónech.
V kancelářích se zachovaly původní parkety. Dlažba na chodbách je nepůvodní.
Osvětlovací tělesa dodala firma Jílek a syn z Hradce Králové. Z osvětlení se většina ztratila, zachoval se velký lustr z velké jednací síně (dříve porotní sál).
Zařízení zde navrhl projektant Rejchl - masivní dubový dýhovaný nábytek, kožená křesla pro soudce a obhájce.
Prvním prezidentem krajského soudu se stal Josef Wolf.
Sochařská výzdoba
K sochařské výzdobě motivu soudnického byli vyzváni v dubnu 1934 tři známí sochaři: projektantův přítel Josef Škoda z Hradce Králové, Ladislav Beneš z Častolovic a profesor Josef Bílek z Hořic.
Do užší soutěže je vybrali projektant Rejchl a stavitel Fňouk. V březnu 1935 získal zakázku sochař Bílek, s jehož pojetím nebyl projektant spokojený.
Postavu Práva vytvořil jako římského mladíka s gestem pravdy a poctivosti - s rukou na srdci. Postavu Spravedlnosti jako ženu s váhami zvedající ruku k přísaze.
Na obou stranách budovy se na boku nachází žulový státní znak, praporové žerdě a nápis na hlavním průčelí podle návrhu projektanta.
Změny a současné využití
Budova krajského soudu slouží dodnes svému účelu.
V roce 2001 byl vestavěn osobní výtah a došlo k výměně dlažby a parapetů na chodbách.
V roce 1935 zde byla umístěna busta T. G. Masaryka (nyní nezvěstná).
Václav Rejchl ml. se v roce 1953-1954 stal vězněm ve své vlastní stavbě. Uvěznili ho za stavební podnikatelskou činnost a v 90. letech ho soudně rehabilitovali in memoriam.
Starosta Pilňáček pronesl o Rejchlově realizaci, že řešil novostavbu tak, aby do daleké budoucnosti všestranně vyhovovala a také že svým monumentálním zevnějškem odpovídá svému účelu a významu.
V publikaci Přehled desetileté práce se píše, že budova je jednou z největších a nejkrásnějších staveb města.
V komplexu soustředil architekt celou oblast justiční správy ve městě do jednoho celku.