Částka za jeden den proplacení dovolené a náhrada mzdy za dovolenou

Zaměstnanci za čerpání dovolené náleží náhrada mzdy nebo platu za dovolenou.

Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy. Tu snadno spočítáte i s naší kalkulačkou pro výpočet náhrady mzdy 2026.

Během dovolené zaměstnanec nepobírá běžnou mzdu za odpracované hodiny, ale náhradu mzdy.

Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou

Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte.

Rozhodným obdobím pro stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou je kalendářní čtvrtletí (leden až březen, duben až červen, červenec až září, říjen až prosinec) předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž je dovolená čerpaná.

Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou např. v únoru, je rozhodným obdobím poslední kalendářní čtvrtletí roku (tedy říjen až prosinec).

Tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a k 1. 10. kalendářního roku.

Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku.

Průměrným výdělkem se pro pracovněprávní účely rozumí průměrný hrubý výdělek (nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak).

Ustanovení o průměrném výdělku bychom nalezli v § 351 až § 362 ZP.

Pro jeho výpočet jsou jasně daná pravidla a nelze se od nich odchýlit. A to ani zakotvením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě.

Při stanovení průměrného výdělku se vydělí hrubá mzda za příslušné kalendářní čtvrtletí počtem odpracovaných hodin, přičemž se bere pouze mzda a odpracované hodiny, ne náhrady mzdy.

Při stanovení průměrného výdělku se tedy nezapočítávají např. cestovní náhrady či náhrady mzdy (dovolená, nemoc, překážka v práci) a ani hodiny, za které tyto náhrady náleží.

Jiná situace je ale u odměn a prémií, které do výpočtu vstupují.

Měsíční odměny se do výpočtu zahrnují celé.

Do hrubé mzdy se započítávají i odměny a prémie.

Při výpočtu průměrného výdělku je ale ještě nutné zohlednit, jaký typ prémie vám šéf dal.

Mimořádná prémie se započítává celá.

Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.

V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku - tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.

Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.

Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek samozřejmě nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy, která pro rok 2021 dělá 15 200 korun měsíčně (90,50 korun za hodinu).

Čerpáte dovolenou a chcete vědět, kolik za ni skutečně dostanete zaplaceno? Naše kalkulačka náhrady mzdy za dovolenou vypočítá částku podle vašeho průměrného výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Naše kalkulačka vám pomůže jednoduše spočítat, kolik peněz za dobu čerpání dovolené obdržíte.

Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte.

Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.

Takže jestli se letos chystáte k moři nebo na chatu například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen.

Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí.

Váš průměrný výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.

Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali.

Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.

V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou.

Příklady výpočtu náhrady za dovolenou

Pan Josef pracuje u firmy STROJE, s.r.o. jako technik s týdenním úvazkem 40 hodin týdně.

Jeho měsíční fixní mzda činí 35.000 Kč.

Tento průměrný hodinový výdělek ve výši 205,08 Kč se použije při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou pro celé 2. čtvrtletí 2026 (od 1. 4. do 30. 6.).

Pan Josef pracuje u firmy STROJE, s.r.o. jako technik s týdenním úvazkem 40 hodin týdně.

Jeho PHV na 2. čtvrtletí 2026 činí 205,08 Kč.

Ve dnech 13. 4. až 17. 4. čerpal dovolenou.

Výpočet náhrady: 13. 4. až 17. 4.

Za dobu dovolené bude zaměstnanci zúčtována náhrada mzdy ve výši 8.203,20 Kč hrubého.

Způsob zaokrouhlování celkové náhrady mzdy není v zákoníku práce upraven.

Pouze v § 142 ZP je stanoveno, že celková mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Doporučujeme metodiku zaokrouhlování jednotlivých složek mzdy či náhrady mzdy stanovit ve vnitřním předpisu (v souladu s používaným SW).

Vrácení náhrady mzdy při přečerpané dovolené

V případě, kdy nepředvídaně dojde k přečerpání dovolené (v daném kalendářním roce, popřípadě za část kalendářního roku), je zaměstnanec povinen dle § 222 odstavce 4 ZP vrátit již vyplacenou náhradu mzdy za takto čerpanou dovolenou.

Jak přesně vypočítat tuto náhradu? Přesnou metodiku, jak postupovat v případě vrácení náhrady za přečerpanou dovolenou, v žádném předpise nenalezneme.

Z praxe se dovozuje, že by se mělo jednat vždy o vrácení náhrady za poslední hodiny takto neoprávněně čerpané dovolené a u těchto konkrétních hodin v té době použitý PHV.

Pan Petr pracuje u firmy ABC, s.r.o. od ledna s dohodnutou fixní mzdou 45.000 Kč měsíčně.

Nárok na dovolenou za kalendářní rok je u firmy ABC, s.r.o. v délce 4 týdny.

Na začátku února požádal pan Petr svého zaměstnavatele o 2 týdny dovolené.

Jelikož se zaměstnavatel domníval, že pan Petr u něj bude pracovat dlouhodobě, s čerpáním dovolené souhlasil, i když byl pan Petr stále ve zkušební době.

Na konci března však pan Petr zrušil pracovní poměr ve zkušební době.

Pan Petr pracuje u firmy ABC, s.r.o. od ledna s dohodnutou fixní mzdou 45.000 Kč měsíčně.

Zaměstnanec vyčerpal 80 hodin dovolené.

Tuto částku je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci z jeho poslední mzdy, a to i bez jeho souhlasu.

V tomto případě není vyžadována dohoda o srážkách ze mzdy.

Pozor však, i při takové oprávněné srážce je nutno dodržovat předpisy občanského soudního řádu a o tzv.

Proplacení nevyčerpané dovolené

Zákoník práce ve svém § 222 (v odstavci 2) jasně stanoví, že náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou náleží až v případě skončení pracovního poměru (nebo dohody).

Nehráli přitom roli, jakým způsobem byl pracovněprávní vztah ukončen.

Nevyčerpanou dovolenou tedy není možné zaměstnanci proplatit, a to i kdyby o to sám zaměstnanec požádal.

Čtyři nebo pět týdnů dovolené je pro někoho málo, pro někoho zase moc.

Někteří zaměstnanci si volno vyčerpat nemohou (nebo nestihnou) a žijí v naději, že jim zbylé dny zaměstnavatel proplatí.

Právo na proplacení dovolené mají ale pracovníci jen v několika málo případech.

A pouhý konec kalendářního roku k tomu většinou nestačí.

Nejčastějším řešením je převod zbývajících dnů dovolené do příštího kalendářního roku.

Právo na dovolenou zaměstnanci totiž s koncem roku nezaniká.

Převod dovolené by ale neměl být standardní praxí, podle zákoníku práce musí zaměstnavatel převod do dalšího roku umožnit, ale zároveň má usilovat o to, aby jeho podřízený spotřeboval dovolenou v řádném termínu.

Kdo nechce dovolenou převádět, tak možná přemítá, jestli zaměstnavatele nepoprosí, aby mu zbylé dny volna proplatil.

Což o to - poprosit může.

A zaměstnavatel mu možná i vyhoví.

Půjde ale o ilegální počin.

Zákoník práce totiž definuje jen několik málo případů, kdy je možné dovolenou proplatit.

„Zpravidla je to možné například při ukončení pracovního poměru nebo při přechodu z jednoho typu úvazku na jiný,“ říká HR odbornice Petra Kubita Nulíčková.

Že tedy člověku na konci roku zbydou dny volna, ještě samo o sobě nestačí k tomu, aby je zaměstnavatel proplatil.

K tomu je zapotřebí pracovní vztah ukončit.

„Zákoník práce stojí na zásadě, podle níž nárok na dovolenou nezaniká a nemůže být ‚přeměněn na peníze‘ jinak než při skončení pracovního poměru,“uvádí web Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kolik člověk při ukončení pracovního poměru dostane peněz, závisí především na výši jeho mzdy.

„Částka za nevyčerpanou dovolenou se obvykle odvíjí od platových podmínek a dohod zaměstnance, specifické částky se liší,“ komentovala Nulíčková.

Zaměstnavatel má ale při konci pracovního vztahu se zaměstnancem právo mu dovolenou nařídit, a to klidně i ve výpovědní lhůtě, čímž povinnost proplatit zbylé dny volna v podstatě vyruší.

Musí ale samozřejmě za dovolenou poskytnout odcházejícímu zaměstnanci náhradu mzdy.

Pokud člověk v práci končí, má ale také možnost si po domluvě se všemi stranami přenést zbylou dovolenou k novému zaměstnavateli.

A co mateřská? Také nic

Každé pravidlo má většinou svoji výjimku.

Kdovíjaký manévrovací prostor ale zákoník práce v kontextu proplácení dovolené nevytváří.

A to ani v případě, že žena odchází na mateřskou dovolenou.

Dny volna si totiž nemůže nechat proplatit ani před porodem, ani po něm.

Po tomto intervalu přichází chvíle, kdy může žena zaměstnavatele požádat (a šéf jí v takovém případě musí vyhovět), aby na mateřskou navázala zbylými dny proplacené dovolené.

Po těchto dnech volna může novopečené matce začít rodičovská dovolená.

Ta trvá v kuse většinou tři roky.

Ženě se tak na rodičovské akumulují dny volna, které si může vybrat po návratu do zaměstnání, a to přednostně.

Převádění dovolené není nekonečné

Jak bylo naznačeno výše, zaměstnanec má právo přenést si po domluvě se zaměstnavatelem zbylé dny dovolené do dalšího kalendářního roku.

V něm by ale měl nadbytečné dny volna vyčerpat.

Z pohledu zákoníku práce by totiž měly být čerpány přednostně.

„Zbylou dovolenou z končícího roku lze čerpat v následujícím roce. U nás například interní směrnicí dáváme jasná pravidla pro počet převedených dnů a pravidla pro čerpání dovolené,“ řekla Nulíčková.

Zákoník práce tedy definuje, že zaměstnavatel má povinnost pohlídat, co se s převedenou dovolenou stane.

Tedy aby byla zcela vyčerpána nejpozději do konce příštího kalendářního roku.

Zaměstnavatel má právo dovolenou i nařídit, a to nejpozději 14 dní předem.

„Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. má zaměstnanec právo si dovolenou určit sám.

Zaměstnavatel vám nemůže nařídit dovolenou na zítra.

min. 14 dnů předem.

Nárok na dovolenou a další související pravidla

Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce.

Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.

Pokud jste nastoupili do pracovního poměru až v průběhu kalendářního roku, nárok na dovolenou vzniká teprve po odpracování 4 týdnů bez přerušení.

Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny.

Často ale zaměstnavatel nabízí další týdny dovolené navíc jako benefit.

V roce 2021 doznal výpočet dovolené velkých změn.

Od základu se totiž změnil samotný způsob výpočtu dovolené.

Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech.

Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.

Co to v praxi znamená?

Pro zaměstnance, kteří mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu 5 dní v týdnu se toho vlastně moc nemění.

Jen místo nároku na 20 dnů dovolené bude výše dovolené vyjádřena v hodinách, tzn. 160 hodin dovolené.

Tento příklad se vztahuje na základní dovolenou v délce 4 pracovních týdnů.

V roce 2026 nedošlo k dalším významným změnám ve výpočtu dovolené a náhrady mzdy za čerpanou dovolenou.

Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku.

Řekněme, že zaměstnanec odpracuje polovinu roku, tedy 26 týdnů, na plný úvazek, ale druhou polovinu roku na úvazek poloviční.

V případě nároku na 4 týdny dovolené se pak jeho dovolená vypočítá následovně:

Tyto změny také napomůžou ke zlepšení situace zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tedy typově především lidem pracujících na směny.

Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn.

Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.

Některé profese ale mají nárok na delší dovolenou, zpravidla se jedná o zaměstnance ve veřejném sektoru, ale například i vysokoškolské pedagogy.

Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů.

Pokud si ale chcete být jisti, využijte kalkulačku pro výpočet poměrné části dovolené 2026.

Počet dní dovolené, která Vám náleží, zjistíte i z výplatní pásky.

Náhrada mzdy za dovolenou 2026Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou.

Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte.

Do nároku na dovolenou u smlouvy na DPP bylo od roku 2024 přiznáno vznik nároku na dovolenou pro zaměstnance se smlouvou na DPP, kteří splní dvě základní podmínky: odpracování minimálně 80 hodin a doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní).

Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.

A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).

Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.

tags: #castka #jednoho #dne #proplaceni #dovolene