Možná patříte mezi ty lidi, kterým přijde svět nejhezčí z koňského sedla. V takovém případě jistě oceníte tipy na nejrůznější hipostezky a trasy, které vedou pěknými lesními či polními cestami.
Valašsko nabízí široké spektrum zážitků pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Oblast je protkána hustou sítí turistických značených cest, které umožňují pohodlné a bezpečné putování po hřebenech i údolích. Pro jízdu na koni jsou nejzajímavější především lesní a polní cesty v okolí Vsetínských vrchů, Javorníků a dalších valašských obcí.
Co je hipostezka a jak se značí
Hipostezka je vyznačená trasa pro jezdce na koních, která se vyhýbá stezkám pro pěší a cyklisty. Jedná se o vyznačenou trasu, která se pokud možno snaží vyhnout stezkám pro pěší a cyklostezkám, protože kůň je přece jen zvíře velké a setkání s ním nemusí vždy proběhnout bez úleku (na obou stranách).
Hipotrasy vedou krajinou vhodnou pro pohyb na koni - to znamená využití lesních a polních cest s minimální nutností přecházet rušné silniční úseky. Stezky si proto koňáci volí, když to jen trochu jde, sami pro sebe.
Stezky jsou značeny dost podobně jako ostatní stezky - starší značení připomíná klasickou turistickou značku, jen místo pruhů jde o bílý čtverec v jehož středu je barevný „puntík“. Modernější značení KČT představuje bílého jezdce na koni v modrém poli.
Hipoturistika a jízdárenské okruhy
Hipoturistiku lze rozdělit na vycházky na koni, výlety na koni trvající zpravidla celý den a putování na koni. Vycházky na koni zpravidla znamenají jízdu na koni od 7 do 30 km.
Pokud se nejedná o vyjížďku v rámci několika hodin, je turistika s koňmi zpravidla chápána jako vícedenní. Při delším putování je proto nutné počítat s vybavením pro jezdce i koně, s plánováním noclehů a s možností ustájení.
Naproti tomu jízdárenské okruhy jsou takové stezky, které najdete v okolí nějakého ranče či stáje. Nejsou v evidenci hipostezek, nejsou u nich informační tabulky a KČT je obnovuje pouze po dohodě s majitelem.
Setkáte se s nimi nejspíše v okolí jízdárny, kde slouží k orientaci při jednodenních výletech. Předem je proto vhodné ověřit si u provozovatele ranče nebo stáje, zda je možné trasu využít a za jakých podmínek.
Vybavení na jednodenní i vícedenní putování
Kromě koně potřebujete ještě kvalitně seřízené sedlo, spacák a peníze. To je to hlavní, zbytek se dá koupit. Přesto je pár věcí, které se do sedlové brašny hodí.
Pro nocování je dobré mít kvalitní spacák a dostatek oblečení. Pokud nemáte doprovodné vozidlo, je vybavení obdobné jako na čundr, jen si uvědomte, že kůň nese nejen výbavu, ale i vás.
Co přibalit pro koně
Není toho málo. Vezměte alespoň jednu náhradní otěž, dlouhé lano na přivazování koní, které přivážete k sedlu, a bavlněnou prádelní šňůru, která se hodí na přivázání čehokoli.
Následují masti, desinfekce, kartáče, háček a nůž na kopyta, masážní gel a fenistil - ten se hodí pro vás i pro koně.
Jezdecké možnosti v okolí Velkých Karlovic
Okruh využívá trasy v okolí Velkých Karlovic. Trasy umožňují výhledy z hřebene Vsetínských vrchů na panoráma Javorníků a Beskyd.
Většina okruhu vede lesy a loukami, částečně po nezpevněných a zpevněných cestách. Okruh se nachází v atraktivní oblasti Vsetínských vrchů, vede loukami a pastvinami v nadmořské výšce 350 až 600 m.
Hlavní zázemí okruhu je statek Dvůr u kříža ve Velkých Karlovicích, který nabízí možnost ustájení i ubytování. Zaměstnanci zařízení Dvůr u kříža ve Velkých Karlovicích zajišťují také správu této atraktivní trasy.
Velké Karlovice jsou vhodným výchozím místem pro jezdce, kteří chtějí spojit vyjížďku s pobytem v horské krajině. Lesní úseky, louky a pastviny umožňují plánovat kratší jednodenní vyjížďky i delší okruhy.
Trasy v okolí Kunovic a Uherského Hradiště
Jedná se o zmapované, plánované trasy v okolí Kunovic a Uherského Hradiště. Profil je nenáročný, a proto vhodný i pro vozy s koňmi.
Velká část trasy vede podél lesů či vinohradů, část mezi poli, většinou po zpevněných cestách. Délka trasy činí 17 km.
Takový profil může vyhovovat jezdcům, kteří hledají přehlednější terén s menším převýšením a chtějí si naplánovat kratší výlet mimo horské hřebeny.
Naučné a portášské stezky využitelné pro milovníky koní
V nedalekém okolí je hned několik zajímavých naučných stezek. Výchozími body jsou například obce Horní Lideč, Seninka, Leskovec, Valašská Polanka, Liptál, Jasenná a Pozděchov.
Nejsnáze je dojet autem nebo autobusem do některé z těchto obcí a tam se na stezku napojit. Jelikož většina stezek na sebe navazuje, můžete si naplánovat i delší výlet.
Jedna z tras je vhodná nejen pro pěší turisty, ale také pro cyklisty a milovníky koní. Provede vás šesti obcemi, hýřícími pestrostí a lidovými tradicemi: rázovitou obcí „dvojí víry“ Pozděchovem, malebným Újezdem s prastarou školou, Vysokým Polem s nedalekým poutním místem, Drnovicemi s muzeem lidových řemesel, Vlachovou Lhotou s úchvatnou krajinnou scenérií či Vlachovicemi s cenným kulturním dědictvím.
Po lesních stezkách vystoupáte také na podmanivou horu Klášťov či do tajuplných zákoutí pramenů Vláry pod Svéradovem. Všechny trasy jsou doplněny informačními panely s mapami, v dostatečných vzdálenostech jsou pak připravena odpočívadla.
Cyklisté mohou využít obecních půjčoven kol, pro hippoturisty jsou zase přichystána úvaziště pro koně a pro turisty je určena služba zapůjčení turistických trekkingových holí.
Na obecních úřadech zmiňovaných obcí je možné zakoupit si publikaci o této stezce a její trase. Z Antariku se na stezku nejsnáze napojíte z obce Pozděchov, která je jedinou obcí zdejšího mikroregionu, kterou prochází.
Naučná trasa ve Zděchově
Tato stezka byla vybudována v roce 2011. Stezka má dvě trasy.
Naučná trasa má 9,5 km, vede souběžně s naučnou stezkou, přibližná doba chůze jsou 3 hodiny a převýšení je 362 m.
Po cestě najdete 10 zastavení s informačními panely, které přibližují jak místní zajímavosti a historii, tak techniku severské chůze. Začátek trasy je v centru obce Zděchov, pak pokračuje přes Hajdovy paseky, Senické lúky a končí opět ve Zděchově.
Dlouhá trasa má 16 km a v některých místech kopíruje trasu naučnou. Přibližná doba chůze jsou 4,5 hodiny a převýšení je 400 m. Trasa začíná a končí v obci Zděchov.
Štěpánské chodníčky
Dvacítka turistických zastavení v okolí Francovy Lhoty, Valašské Senice a Pulčína vám přiblíží místa a události spjaté se životem francolhotského rodáka kardinála Štěpána Trochty i méně známá zajímavá místa oblasti.
Na každém zastavení je cedule s krátkým povídáním. Zastavení nejsou propojena jednou stezkou, ale můžete na ně narazit na cestách při svých toulkách zdejší přírodou.
Naučná stezka Vařákovy paseky
Trasa: Obec Horní Lideč, žst. - obec Lačnov - Vařákovy paseky - obec Lidečko, žst. (16 km, 15 zastavení).
Trasa začíná v Horní Lidči u nádraží a kopíruje žlutou turistickou značku. Kolem Lačnovských rybníků vás dovede do obce Lačnov, která je známá výskytem vzácného šafránu bělokvětého.
Cesta pokračuje kolem Dolních a Horních Lačnovských skal na Vařákovy paseky, kde stávala osada, kterou nacisté těsně před koncem II. světové války vypálili jako trest za spolupráci s partyzány.
Do Lidečka pak naučná stezka kopíruje modrou turistickou značku pod vrcholy Kopce a Krajčice a kolem Čertových skal.
Naučná stezka Vařákovy paseky 2
Trasa: Vařákovy paseky - obec Pozděchov (4 km, 5 zastavení).
Stezka navazuje na NS Vařákovy paseky, první zastavení je na rozcestí Bařinka. Na stezce se dozvíte, jak bydleli a žili lidé na odlehlých valašských samotách, ale také třeba jak si osamělý život zpestřovali.
Seznámíte se i s některými strašidly, jež se dříve hojně vyskytovala a děsila místní lid. Trasa kopíruje cestu, kterou do Pozděchova chodívali obyvatelé Vařákových pasek, kteří měli v obci kostel, školu i hřbitov.
Po cestě minete lovecký zámeček Trubiska. Obec Pozděchov, kde stezka končí, se pyšní nejen dochovanou roubenou architekturou, ale i jednou přírodní zajímavostí - výskytem šafránu bělokvětého.
Naučná stezka Vizovické vrchy
Trasa: Město Vizovice - obec Lhotsko - kopec Klášťov - Vařákovy paseky (14 km, 14 zastavení).
Stezka vede z Vizovic přes Ublo souběžně se žlutou značkou pod Suchý vrch, odkud pokračuje po modré kolem vrchu Klášťov, rozcestí Svéradov a rozcestí Bařinka, kde pramení řeka Vlára.
Po cestě doporučujeme odbočku na Klášťov, kde stávalo starověké hradisko. Na rozcestí pod Svéradovem se odděluje vedlejší větev stezky k osadě Ploština, která byla za II. světové války vypálena.
Naučná stezka Vartovna
Trasa: Valašská Polanka - Seninka - rozhledna Vartovna (7 km, 7 zastavení).
Stezka představuje obec Seninku s výskytem vzácných orchidejí, sirným pramenem nebo starými stromy i obec Valašskou Polanku.
Na trasu se nejlépe napojíte, když dojedete autem nebo autobusem do obce Valašská Polanka.
Naučná stezka Juříčkův mlýn
Trasa: Juříčkův mlýn - obec Leskovec - rozcestí U Luckých, kde se napojuje na NS Vartovna (3 km, 5 zastavení).
Stezka popisuje smutné události, které za II. světové války postihly Juříčkův mlýn. Přiblíží vám také něco z historie a přírodních zajímavostí obce Leskovec.
Procházku po této stezce je ideální spojit s výletem po naučné stezce Vartovna, na kterou se napojíte na rozcestí U Luckých. Obě stezky mají dohromady kolem 10 km.
Portášská naučná stezka
Trasa: Oškerovy paseky - obec Jasenná - rozhledna Vartovna (7 km, 6 zastavení, 3 info místa).
Stezka představuje slavnou portášskou historii obce Jasenné i zdejší roubené Mikuláštíkovo fojtství, kde bývala portášská stanice a dnes zde můžete zhlédnout expozici o životě na Valašsku.
Portášskou historii obce připomíná i socha portáše. Stezka dále seznamuje s tragickým osudem Oškerových pasek za II. světové války, s přírodou v okolí obce Jasenná a s pasekářským životem.
Stezka z Liptálu k rozhledně Vartovna
Trasa: Obec Liptál, obecní úřad - Švehlova hájenka - rozhledna Vartovna (4,5 km, 5 zastavení).
Stezka je věnována významnému valašskému rodákovi Janu Kobzáňovi, výtvarníku, spisovateli i spoluzakladateli folklorního souboru Lipta.
Stezka představuje také liptálské přírodní zajímavosti, jako štoly vzniklé těžbou brouskového kamene nebo přírodní památku Pivovařiska.
Naučná stezka Chodníček k rozhledně
Trasa: Obec Pozděchov - rozhledna Vartovna (5 km, 4 zastavení).
Trasa popisuje některé zdejší události II. světové války, představuje přírodní park Vizovické vrchy, zajímavosti ze života lesa i místní botanické zvláštnosti.
Závěrečný výstup vás dovede k rozhledně Vartovna, které se říká Valašská Eiffelovka.
Naučná stezka Pulčínská cesta
Trasa: Obec Horní Lideč, nádraží ČD - místní část Pulčín, rozcestí - Pulčín, informační středisko (6 km, 7 zastavení).
Stezka vede krásnou valašskou přírodou s pastvinami a četnými výhledy, proto se věnuje především valašské krajině. Druhým hlavním tématem je křesťanská víra a péče o lidové sakrální památky.
Jak už sám název stezky napovídá, je vhodná nejen pro pěší turisty, ale také pro cyklisty a milovníky koní.
Naučná stezka Javorníky - západ
Naučná stezka Javorníky - západ je jednou z nejdelších naučných stezek v Evropě a poněkud netradičně je bezpanelová. Panely jsou nahrazeny kameny s názvem zastávky a stručnou informací o místě.
V případě zájmu si návštěvník může více o dané zastávce přečíst v tištěných informačních materiálech nebo na webových stránkách www.javorniky.org.
Stezka se zaměřuje na přírodní bohatství i na historické události oblasti. Má hlavní zastávky i zastávky na odbočkách mimo hlavní stezku.
Hlavní místa na trase
- Střelná: Pohraniční obec ve sníženině Lyského průsmyku, oddělující Javorníky od Bílých Karpat.
- Čubův kopec: Nejvyšší vrchol hřebínku vystupujícího mezi Střelnou a Francovou Lhotou, kde se nachází rozhledna.
- Francova Lhota - Poschla: Severovýchodní část zemědělské obce v údolí říčky Senice s dominantní lípou velkolistou, zvanou Kobzova.
- Mikolinův vrch - horská chata Antarik: Nejvyšší vrchol rozvodního pobočného hřbítku Javorníků s chatou a rozhledy k severu na západní část hlavního hřebene Javorníků a na jih do Považí.
- Makyta: Nejvyšší vrch západní části Javorníků a významná křižovatka turistických cest.
- Papajské sedlo: Nejnižší sedlo v hřebeni Javorníků, 691 m n. m.
- Krkostěna: Zalesněný vrch severně od Papajského sedla s prudkým zlomem státní hranice i hraniční turistické trasy směrem k jihu.
- Kyčera nad Boroškou: Rozcestí turistických značených tras pod nevýraznou kótou Provazný.
- Portáš - Kohútka: Známá rekreační oblast s početnými chatami a sjezdovými tratěmi, východisko turistických cest a stanice horské služby.
- Frňovské: Klidová část hřebene s poměrně rozsáhlými zachovalými lesními porosty.
- Malý Javorník: Významný rozhledový vrchol málo zalesněné části hřebene.
- Bukovina: Sedlo na hlavním hřebeni a turistická křižovatka.
- Stratenec: Plochý vrch v odlesněné části hlavního hřebene s památníkem bojů za osvobození na konci II. světové války.
- Stodoliska: Nezalesněná část hřebene s výhledy na Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Považí, Strážovské vrchy a Malou Fatru.
- Velký Javorník: Nejvyšší vrchol pohoří Javorníků s nadmořskou výškou 1071,5 m.
- Kasárne: Rekreační oblast a lyžařské středisko na severních svazích Velkého Javorníku.
- Hričovec: Přírodní rezervace Hričovec se nachází na svazích Hričovce nad jedním z pramenů řeky Kysuce.
Odbočka k Pulčínským skalám
Z Makyty můžete stezku následovat po hřebeni po červené směrem na Papajské sedlo, nebo se můžete vydat na druhou stranu hřebene, taktéž po červené značce, směrem na Pulčínské skály.
Na této trase jsou tři body naučné stezky:
- Šerklava: Nevýrazný vrch v západní části hřebene s výhledy na louky a pastviny v okolí Valašské Senice a Zděchova.
- Pulčínské skály: Turisticky atraktivní území s výskytem významného geologického fenoménu skalního města a archeologickými nálezy z prehistorického i středověkého období.
- Lomensko - Čertovy skály: Průlomové údolí říčky Senice doprovázené skalními stěnami z odolných pískovců.
Odbočka Bumbálka
V sedle Pindula, zvaném také Lemešná, se nachází jeden z pomníků připomínajících partyzánské boje za II. světové války. Je odtud také vidět makovská osada Kopanice.
Makovský průsmyk, nazývaný U Tabulí, je historicky i dopravně významný přechod karpatského hraničního hřebene s památníkem partyzánských bojů II. světové války.
Nedaleko, na území nazývaném Dupačka, roste jeden z mála beskydských tisů. Z Trojačky vede odbočka k rozhledně Súkenická, kterou tvoří věž mobilního operátora stavebně upravená a využívaná jako rozhledna.
Bumbálka je významné turistické středisko a východisko hřebenových cest.
Naučná stezka Družba
Tato stezka na hřebeni Javorníků vznikla už v roce 1979 a vedla od Horské chaty Portáš na Bumbálku. Byla 25 km dlouhá a na svých jedenácti zastávkách měla ukázat zdejší přírodní krásy a historii česko-slovenského boje proti fašismu.
Dnes se zachovalo jen několik zastávek s naučnými cedulemi. Některé zastávky NS Družba jsou Portáš, Stolečný vrch, vrchol Frňovské, vrchol Malý Javorník, vrchol Velký Javorník, sedlo Lemešná, Makovský průsmyk - U Tabulí, vrchol Beskydek a Bumbálka.
Další naučné stezky v širším okolí
Další naučné stezky v oblasti jsou například ve Valašských Kloboukách NS Královec a NS Hugolína Gavloviče, ve Valašském Meziříčí NS Jana Karafiáta, NS Hradisko, NS Věřovické vrchy a bezbariérová NS a ve Vsetíně NS Okolí Vsetína a NS Tesák.
Dohňanský okruh zdravia
Stezce se také říká Dohňanský okruh zdravia. Okružní naučný chodník začíná v obci Dohňany u obecního úřadu.
Zde je i turistické informační centrum a možnost posezení v odpočinkové zóně s fontánou. Na své třináctikilometrové trase vás zavede k dřevěné rozhledně Púchovskej doliny na Tlstej hore, k Lazovskej a Čertovej skale a skale Vieska.
Informační tabule na těchto zastávkách vám přiblíží místní přírodní a historické zajímavosti. Po cestě jsou k dispozici také čtyři odpočívadla. Stezka je vhodná pro pěší turisty, cyklisty i běžkaře.
Lazovská skala je významná z archeologického hlediska, byla zde nalezena keramika z doby římské a halštatské. Čertova skala dostala název podle pověsti, že se tu dříve scházeli čerti, na skále se veselili a tančili a dodnes v jejím kameni zůstaly hluboké otisky čertovských kopýtek.
Skala Vieska je bohatým nalezištěm zkamenělin. Ještě dnes tu můžete najít zkameněliny staré až 125 miliónů let.
Naučná stezka Mesteckým chotárom
Trasa: Kulturní dům Mestečko, mateřská škola, Studna pod Modlatínom, Pod skalou, Na skale, Při požární zbrojnici, Při PD Mestečko, Při pálenici, U volejbalového hřiště (4 km, 9 zastavení).
Stezka se nachází u obce Mestečko nedaleko Dohňan a Púchova. Proto návštěvu těchto tří míst můžete spojit.
Na trase vás naučné cedule seznámí s obcí Mestečko, s místními kulturními a přírodními zajímavostmi, historií a tradicemi. Zastávka „Na skale“ je archeologickým nalezištěm.
Zajímavostí Mestečka, kterou byste neměli zmeškat, je obchod s výrobky z agrofarmy Červený Kameň. Můžete si tu koupit například brynzu, tradiční sýry korbáčiky, oštiepok a parenicu, kozí i kravský tvaroh nebo mléko.
Hřebenové trasy Vsetínských vrchů a Javorníků
Mezi nejatraktivnější trasy patří hřebenové pochody v Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských Beskydech a Javornících, kde se návštěvníkům nabízí nádherné výhledy a krajina.
Hřebenové trasy nejsou automaticky hipostezkami. Pro jízdu na koni je nutné ověřit konkrétní značení, povrch, průchodnost, souhlas vlastníků a případná omezení v chráněných územích.
Hřebenovka z Rožnova pod Radhoštěm
Průběh trasy: Rožnov pod Radhoštěm - Pod chatou Mír - Černá hora - Radhošť kaple - Radhošť - hřeben - Radegast - Pustevny - Bařiny - Martiňák - Mečová - Kladnatá - Hlavatá.
Trasa vede výraznou horskou krajinou s výhledy na hřebeny Beskyd. Kaple svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti připomíná příchod bratří Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
Hřebenovka Vsetínských Beskyd
Průběh trasy: Vsetín - Růžďka - Dušná - Cáb - Lopunice - Pod Vsackým Cábem - Vsacký Cáb - Ptáčnice - Šerhovny - Pod Vsackou Tanečnicí - Vsacká Tanečnice - Pod Leštím - Soláň - Pod Kotlovou - Pálenice - Benešky - Polana - Rožnovská Bečva - Nad Třeští - Třeštík.
Trasa kopíruje hřebenovku Vsetínských Beskyd. Začíná výšlapem ze Vsetína na Dušnou, pokračuje přes Vsacký Cáb a dále po hřebeni Vsetínských Beskyd.
Odtud se spouští do údolí Huslenek a vede zpět na Vsetín.
Hřeben Javorníků
Průběh trasy: Bumbálka - Trojačka - U Tabulí - Pod Dupačkou - Lemešná - Sedlo pod Lemešnou - Pod Soliskom - Sedlo pod Hričovcom - Butorky - Sedlo pod Veľkým Javorníkom - Sedlo pod Stratencom - Sedlo Bukovina - Frňovské sedlo - Portáš - Sedlo pod Kohútkou - Kohútka - Provazné - Krkostěna - Papajské sedlo - Makyta - Valašská Kyčera - Radošov - Skaličí - Vyhlídka - Pulčínské skály - Pulčín - Střelenský vrch - Střelná.
Trasa propojuje významná místa Javorníků, horská sedla, rekreační oblasti, rozhledová místa a Pulčínské skály. Vzhledem k délce a horskému charakteru je vhodnější pro zkušené jezdce při pečlivém plánování úseků.
Velká podkova
Velká podkova je určena pro všechny, kteří chtějí zažít to nejlepší z Vsetínských Beskyd i Javorníků a užít si jejich krásu v jednom okruhu.
Trasa začíná ve Vsetíně po modré turistické značce, vede přes Vartovnu, kde se napojuje na NS Chodníček k rozhledně, která plynule v Pozděchově navazuje na NS Vařákovy paseky II.
Praktické plánování jízdy na Valašsku
Před cestou je vhodné rozlišit, zda jde o oficiální hipostezku, jízdárenský okruh nebo běžnou turistickou trasu, která je určena především pěším. Samotná skutečnost, že cesta vede lesem nebo loukami, neznamená automaticky možnost jízdy na koni.
U vícedenních tras je důležité předem ověřit ubytování jezdce i ustájení koně. Výhodou jsou hipostanice poskytující služby pro jezdce a koně.
Vhodné je také zkontrolovat aktuální stav značení, povrch cesty, možný pohyb cyklistů a pěších, brody, prudká stoupání a úseky vedené po silnici.
Na delší trasu si připravte mapu a navigaci. Všechny důležité body, možnosti občerstvení, odpočinku a noclehu je vhodné zakreslit do itineráře ještě před odjezdem.
Kde hledat zázemí pro jezdce a koně
Pro hippoturisty jsou v některých místech přichystána úvaziště pro koně. Hlavní zázemí jezdeckého okruhu v okolí Velkých Karlovic poskytuje statek Dvůr u kříža, který nabízí možnost ustájení i ubytování.
Rodinný statek Stáje Hlavenka je v krásné jihomoravské krajině uprostřed polí a vinic dva kilometry od centra Mikulova. Mikulov a jeho okolí je vyhlášenou turistickou destinací.
Relaxační víkend s ušlechtilými koňmi můžete prožít v jezdeckém a sportovním areálu Hipocentra Koryčany. Čeká zde na vás nejen více jak 30 koní nejrůznějších plemen, ale také ochotní cvičitelé a trenéři jezdectví, kteří vás budou provázet po Chřibech nebo se vám budou věnovat na jízdárně.
Pro milovníky koní jsou připraveny vyjížďky také v osadě Havraní.
Inspirace pro jezdecké výlety mimo Valašsko
Návštěvníci mohou projít krajinou Krkonoš, Vysočiny či jižních Čech, navštívit Kladruby nad Labem se starokladrubskými koňmi či osadu Havranů s možností rekreační jízdy.
Krajina polí, luk, pastvin, lesních porostů a parkových krajinných prvků v okolí Kladrub nad Labem slouží již půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně.
V červenci 2019 byla tato oblast zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Jižní Čechy
Jižní Čechy mají nejhustší síť stezek v České republice. Jezdci na koních mohou v jižních Čechách využít na 1000 kilometrů značených jezdeckých stezek.
Trasy, které propojují celý region, vedou zajímavou krajinou a vyhýbají se terénům, které nejsou vhodné pro koně. V jižních Čechách je vybudována síť 500 km stezek a stanic, na které je možné s koněm přijet nebo kde vám koně půjčí i s doprovodem.
Trasy jsou zaneseny do map a v přírodě označeny směrovými ukazateli a informačními tabulemi. V sobotu začala ve Štěticích na Písecku fungovat nová stezka pro koně.
Na trasu dlouhou 55 kilometrů se vydalo 20 jezdců na koních a dva kočáry. Tuto koňskou cestu vybudovali dobrovolníci za přispění Jihočeského kraje a peněz Evropské unie.
Již nyní mohou turisté v sedle využívat některé česko-rakouské přechody pro koně. Kromě toho na jihu Čech fungují další stezky pro turisty v sedle, jako v Hoslovicích na Strakonicku a Malém Ratmírově na Jindřichohradecku.
Kraj Vysočina
Pro příznivce jezdecké turistiky byla v Kraji Vysočina vyznačena síť jezdeckých stezek o celkové délce 864 km doplněná o služby 150 jezdeckých stanic.
Jezdecké stanice jezdcům na koni poskytnou ubytování i ustájení koně a desítky z nich nabízejí rekreační ježdění, výlety s koňmi a mnohé další aktivity.
Kladruby nad Labem
Krajina polí, luk, pastvin, lesních porostů a parkových krajinných prvků v okolí Kladrub nad Labem slouží již půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně.
Bezpečný pohyb na trase
Hipostezky vznikají právě proto, aby se koně co nejvíce vyhnuli frekventovaným silnicím, pěším trasám a cyklostezkám. Ani na vyznačené trase však nelze předpokládat, že bude celý úsek bez kontaktu s ostatními návštěvníky.
Při setkání s pěšími nebo cyklisty je vhodné zpomalit, zachovat dostatečný odstup a upozornit ostatní na průchod koně. Na úzkých cestách, v prudkých klesáních a v blízkosti silnic je třeba přizpůsobit rychlost i způsob vedení koně terénu.
Výbavu je nutné rozložit tak, aby kůň nenesl zbytečnou zátěž. Kromě pohodlí jezdce je třeba sledovat také stav sedla, kopyt, otěží a hřbetu koně během celé vyjížďky.