Erbenova vyhlídka, lidově nazývaná Erbenka, stojí na Brandtově výšině (420 m n. m.) na severním okraji Ústí nad Labem, nad čtvrtí Dobětice. Kamenná rozhledna je vysoká 15 metrů, má dvě vyhlídková patra a na horní plošinu vede 56 schodů.
Hledáte-li cíl pro pěknou procházku okrajem Ústí nad Labem, zamiřte k Erbenově vyhlídce. Po výstupu na dolní či horní plošinu si vychutnáte kruhový výhled na město, údolí Labe, České středohoří i Krušné hory.
Praktické informace pro návštěvu
Otevírací doba
Rozhledna je přístupná denně od května do konce září od 7 do 21 hod. a od října do konce dubna od 9 do 16 hod.
| Období | Otevírací doba |
|---|---|
| květen-září | 7:00-21:00 |
| říjen-duben | 9:00-16:00 |
Příjezd autem a parkování
Z ulice Brandtova v horní části sídliště Ústí nad Labem-Dobětice, kde lze zaparkovat, vede k rozhledně žlutá TZT (500m s převýšením 90m).
Další možností je zelená TZT z nedaleké ulice Šrámkova (600m s převýšením 90m), parkovat lze na začátku TZT u turistického rozcestníku (50.6742461N, 14.0553281E).
Popř. je možné vyjet až na konec slepé ulice Nad Točnou, zde zaparkovat (50.6792672N, 14.0552564E), a přes louku neznačenou cestou pokračovat asi 300m do kopce k rozhledně.
Automobilisté mohou využít také možnost příjezdu od místní části Kočkov - úzkou uličkou Lužická.
Pěší přístupy
Z opačné strany se nabízí pěší výšlap z Chuderova po zelené TZT (1,5km s převýšením 80m).
K rozhledně vede z Ústí nad Labem žlutá turistická značka kolem restaurace Eden.
Cestu z centra města Ústí nad Labem můžete absolvovat přes Bertino údolí. Na trase dlouhé cca 3 km vedoucí po žluté z centra města až na rozhlednu Erbenova vyhlídka projdete tichým Bertiným údolím po naučné stezce.
Vlakem se k Erbenově vyhlídce dostanete i z ústeckého hlavního nádraží procházkou po žluté turistické značce Bertiným údolím.
| Výchozí místo | Značení a trasa | Vzdálenost a převýšení |
|---|---|---|
| Brandtova, Dobětice | žlutá TZT | 500m s převýšením 90m |
| Šrámkova | zelená TZT | 600m s převýšením 90m |
| Nad Točnou | neznačená cesta přes louku | asi 300m do kopce |
| Chuderov | zelená TZT | 1,5km s převýšením 80m |
| centrum Ústí nad Labem | žlutá turistická značka přes Bertino údolí | cca 3 km |
Výhled z rozhledny
Návštěvníkům se zde po výstupu na rozhlednu otevírá pohled na podstatnou část města, na České středohoří od Bukové hory přes Milešovku až po bílinský Bořeň i na vzdálené Krušné hory od Jedlanu po Nakléřov.
Podíváte se na jihu na krásné město Ústí nad Labem s kaňonem řeky Labe, Větruší a hradem Střekov, na panorama Českého Středohoří od Bukové hory přes Milešovku po Bořeň.
Moc hezký výhled je z ní na hrad Střekov a výletní zámeček Větruši s vyhlídkovou věží.
- Ústí nad Labem a kaňon řeky Labe
- hrad Střekov
- výletní zámeček Větruše s vyhlídkovou věží
- České středohoří od Bukové hory přes Milešovku po Bořeň
- vzdálené Krušné hory od Jedlanu po Nakléřov
Erbenova vyhlídka na Brandtově výšině
Brand je staré pojmenování návrší nad Doběticemi, což je dnes čtvrť na východním okraji Ústí nad Labem.
Erbenova vyhlídka je 420 metrů vysoký vrchol hřbetu Brandtovy výšiny rozkládající se severně od Ústí nad Labem, na kterém stojí 15 metrů vysoká kamenná rozhledna.
Na Brandu byly postaveny celkem tři vyhlídkové věže.
První rozhledny na Brandu
První 20 metrů vysoká rozhledna zde byla postavena stavitelem Alwinem Köhlerem roku 1889.
Měla kamennou podezdívku, na níž byla dřevěná konstrukce pokrytá šindelem a byla pojmenována po císaři Fr. Josefu I.
Byla to bytelná stavba, sestávající z kamenné podezdívky a z dřevěné, šindelem kryté konstrukce.
Měla tři vnitřní patra. První zdobil malý balkon, v druhém se nacházela hlavní vyhlídková plošina a ve třetím, těsně pod střechou, byl prostor pro cameru obscuru.
Věž byla vysoká 20 metrů.
U jejího zrodu stál ústecký Spolek pro České Středohoří a Krušné Hory (založený r. 1883).
Stavitel Alwin Köhler ji předal spolku při velké slavnosti 26.
Věž však sloužila turistům jen 9 let.
Za prudké zimní bouře 31. ledna 1898 se její dřevěná nástavba zřítila.
Ještě v tomtéž roce ji firma A. Köhlera obnovila, ale už ne do původní podoby.
Bylo upuštěno od opláštění, aby konstrukce lépe odolávala větru, avšak ani toto řešení se příliš neosvědčilo a na podzim roku 1903 vítr shodil i tuto věž.
Rok nato zde byla vztyčena stejným stavitelem rozhledna nová - trámová, aby lépe odolala větru.
Vydržela však jen 5 let.
V roce 1903 ji strhla vichřice.
Po několik dalších let byla využívána alespoň původní kamenná podezdívka, upravená jako vyhlídková terasa.
Kamenná věž z roku 1933
Další rozhledna byla na Brandu postavena až v roce 1933 stavitelem Köckertem, opět z podnětu spolku ústeckých turistů.
Kamenná věž na výšině Brand (420 m n. m.) byla postavena v roce 1933 německým horským spolkem Gebirgsverein Aussig na místě dvou předchozích rozhleden, které byly zničeny bouřemi či úderem blesku.
Kamenná věž na Brandtově výšině (420 m n. m.) byla postavena už v roce 1933 německým horským spolkem Gebirgsverein Aussig na místě dvou předchozích, mnohem starších rozhleden na tzv. Dobětické podkově (Malý a Velký Brand).
Z původních kamenů a dovezených cihel byla postavena osmimetrová hranatá věž s otevřenou vyhlídkovou terasou, zabezpečenou zábradlím.
Tehdy nechali 8 metrů kamennou věž přejmenovat na Erbenovu vyhlídku na počet svého někdejšího předsedy a zároveň ředitele ústecké spořitelny Alexandera Erbena (Alexander Erben Warte).
Stalo se tak v roce půlstoletí trvání tohoto spolku.
Byla pojmenována na počest bývalého předsedy spolku „Alexander Erben Warte“.
Své jméno nese po předsedovi klubu turistů Alexandru Erbenovi, na jehož popud byla v roce 1933 postavena.
Byla pojmenována podle tehdejšího předsedy turistů Alexandra Erbena, dlouholetého ředitele České spořitelny v Ústí nad Labem.
Její název byl zachován i po válce, nejspíše proto, že příchozím Čechům připomínal jméno jednoho z klasiků české literatury.
Opravy a proměny rozhledny
Erbenova rozhledna byla volně přístupná, což se postupně projevovalo i na jejím stavu, který zhoršovali vandalové.
Dlouhá léta o ní nikdo nepečoval, až ji v roce 1981 ve svém volném čase opravili turisté z ústeckého oddílu Spartak za materiální podpory ústeckého Techniasportu a finanční pomoci komise cestovního ruchu.
Dlouhá léta o ni nikdo nepečoval, až na počátku 80. let minulého století ji opravili turisté z ústeckého oddílu Spartak a v polovině 90. let 20. století byla rozhledna znovu opravena na náklady města.
Drobnější opravy proběhly i v 90. letech.
V té době se také zhoršoval výhled na město v souvislosti s výškou okolních stromů.
V druhé polovině 90. let se začalo poprvé uvažovat o rehabilitaci oblíbené rozhledny a jejím zvýšení tak, aby okolní stromy nebránily výhledu.
Rozhodnutí o zvýšení rozhledny
Naděje na řešení tohoto stavu svitla v roce 2001, kdy společnost Eurotel chtěla nedaleko rozhledny postavit svůj vysílač, přičemž městský obvod Severní Terasa si dal jako podmínku výstavby tohoto vysílače opravu a navýšení rozhledny nebo umístění nového vyhlídkového ochozu právě na plánované konstrukci.
Snahy o rekonstrukci a navýšení rozhledny vyústily v roce 2004 do předložení dvou projektů k diskuzi.
Jednalo se jednak o plán ústeckého arch. Ladislava Havlíka z Ateliéru AP na „historické“ zvýšení o kamennou nástavbu a projekt pražského arch. Libora Čížka z Ateliéru 6, který počítal s ocelovou nástavbou ve tvaru písmene „E“.
Z několika návrhů byl původně vybrán návrh dostavby s ocelovou nástavbou ve tvaru písmene „E“.
Vedení městského obvodu Severní Terasa, na jehož území se stavba nalézá, původně uvažovalo o druhém, levnějším projektu za 600 tisíc korun.
Ten však byl později zamítnut především z popudu místních občanů a pobočky KČT, kteří se v petici vyjádřili proti této variantě navýšení věže.
Toto rozhodnutí vyvolalo ve veřejnosti silný odpor a občané začali podepisovat petici iniciovanou členy Klubu českých turistů, v níž požadovali, aby dostavba rozhledny odpovídala jejímu historizujícímu rázu.
Ten byl však později zamítnut především z popudu místních občanů, zastupitelů obvodu Severní Terasa a členů Klubu českých turistů a prosadila se myšlenka dostavby rozhledny odpovídající jejímu historickému rázu.
Nakonec byla po jednání KČT s arch. Liborem Čížkem vybrána jedna z jeho pěti variant, které po předchozí dohodě vypracoval.
Rok trvající spor o budoucí podobě Erbenovy vyhlídky ukončilo nakonec jednání celého zastupitelstva, kdy většina zastupitelů hlasovala pro historickou variantu dostavby.
Rekonstrukce v roce 2006
V roce 2005 se rozhodla obvodní radnice Severní Terasa, na jejímž území se rozhledna nachází, zvýšit Erbenovu vyhlídku na dvojnásobek.
Hlavním důvodem byla skutečnost, že koruny okolních vzrostlých stromů zakrývaly výhled do okolí.
Realizace navýšení o celkových 7 metrů proběhla během léta a podzimu 2006.
Ta byla pak realizována v roce 2006.
Zvýšená rozhledna byla otevřena 15. října 2006 (část úprav proběhla ještě I po tomto datu).
Obnovená Erbenova vyhlídka je vysoká 15 metrů a byla otevřena veřejnosti 15. října 2006.
Náklady na celou akci vyšplhaly na 2,3 mil.
Po rekonstrukci tak vznikla patnáctimetrová kamenná rozhledna, která zachovala historizující charakter původní stavby.
Opravy po roce 2006
V dubnu 2015 bylo opraveno dřevěné zastřešení rozhledny, neboť došlo k jejímu poškození silným větrem a zároveň bylo obnoveno noční osvětlení rozhledny, které poničili neznámí vandalové.
V dubnu 2015 bylo opraveno dřevěné zastřešení rozhledny, neboť došlo k jejímu poškození silným větrem, a zároveň bylo obnoveno noční osvětlení rozhledny.
Rozhledna rovněž získala webovou kameru.
Bertino údolí jako přístupová trasa
Bertino údolí vede podél Stříbrnického potoka z centra města Ústí nad Labem z části Důlce na Stříbrníky.
Spatříte umělé vodopády, altánky a odpočinkové lavičky, které tu byly zbudovány již v 19. století.
Krásným výhledem do širokého okolí budete odměněni, pokud se rozhodnete vydat příjemnou procházkou na Erbenovu vyhlídku.
Další výlet v okolí
Ústí nad Labem je známé okolními vodopády.
Vydejte se k Pekelskému vodopádu, který zurčí v rokli stejnojmenného potoka a je nejhezčím z nich.
Voda tu přepadává přes asi 7 metrů vysoký čedičový práh a vytváří krásnou podívanou.