Medvědi na zámku Konopiště: historie, medvěd Jirka a procházka parkem

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji nedaleko Benešova proslavil zejména následník trůnu Ferdinand d’Este. Ten z kdysi polorozvaleného Konopiště nechal vybudovat zámek v historizujícím stylu, ovšem oplývající moderními výdobytky.

Kromě trofejí v něm uvidíte zachovalé pokoje arcivévodské rodiny a dozvíte se hodně o životě u habsburského dvora. Pozveme vás však nejen na zámek a k medvědům, ale provedeme vás krásným parkem a také kolem rybníka.

zámek Konopiště a medvědí příkop

Konopiště a medvědi

Na Konopišti medvědy chovali už Vrtbové a po nich i Lobkovicové a Habsburk František Ferdinand d’Este, následník rakousko-uherského trůnu.

Tradice tak trvá už téměř dvě století. Například arcivévoda František Ferdinand v někdejším hradním příkopu, tedy v místech, která má nyní sám pro sebe medvěd Jiří, choval zvířat až deset.

Huňáči se v hlubokém zámeckém příkopu chovají již od dob Františka Ferdinanda. Nahlédnout do jejich bydliště a mile je pozdravit můžete před postranní vstupní branou.

Předposlední medvěd Kazimír zemřel ve věku 24 let v únoru 2011. Medvědí výběh ale znovu ožil, 10. května 2011 do příkopu dorazil medvěd Brumbas ze Zlínské zoologické zahrady. Následně byl překřtěn na Jiřího.

Nejedná se ale o populárního medvěda hnědého, nýbrž o medvěda ušatého (himálajského). Je menší a od ostatních medvědů snadno rozpoznatelný podle černé barvy a bílé náprsenky ve tvaru písmene „V“, někdy „Y“.

Jak poznat medvěda ušatého

Také podle kulatých nepřiléhavých uší, štíhlejší tlamy a delší srsti na krku, která často tvoří cosi jako límec nebo hřívu.

Oproti evropským a americkým medvědům mají asijské druhy kratší zadní nohy. Ovšem o to silnější přední.

Medvěd ušatý je schopen vyšplhat na strom i s oběma zlomenýma zadníma nohama (jen pomocí předních).

Ale ani zadní končetiny na tom nejsou špatně, byť jsou krátké. Jiří a jeho kamarádi stejného druhu na nich vzpřímeně ujdou 200 m, někdy dokonce i více než 300 m.

Jiřík Ušatý má kromě výběhu k dispozici ještě uzavřený apartmán 3 + 1. V současné době probíhají práce na rozšíření výběhu na severozápad, aby se měl bručoun ještě lépe.

Koukat můžete, ale fakt nekrmit! Moc prosíme! Jiří by nabyl a rozšiřování jeho bydliště by nebralo konce.

Medvěd Jirka se přestěhoval do Ostravy

Medvědárium na Konopišti zeje už téměř čtvrt roku prázdnotou. Jeho poslední obyvatel, medvěd ušatý zvaný Jirka, se odtud odstěhoval a od 18. prosince 2024 je jeho novým domovem Zoologická zahrada Ostrava.

Přesto na radnici a obecně v Benešově lidé dál stojí o to, vrátit medvěda na místo, kde ho obdivovaly tisíce návštěvníků proslulého zámku.

Zda se to povede, není vůbec jisté. Národní památkový ústav (NPÚ), správce státního zámku Konopiště a dalších památek v celém Česku, ve svém konceptu rozvoje totiž chov zvířat nemá.

Loňské stanovisko NPÚ, na jehož základě by se do Konopiště už neměl pořizovat nový medvěd, se ale týká i dalších českých památek. Ukončení chovu medvědů má podle NPÚ na všech hradech a zámcích v jeho správě nastat do roku 2030.

Na zámku Český Krumlov a hradě Točníku, kde medvědy také chovají se ale s rozhodnutím NPÚ neztotožňují.

Jirkův nový domov v Zoo Ostrava

Samec medvěda ušatého, známý jako Jirka, byl do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava dovezen 18. prosince 2024 ze státního zámku Konopiště.

Po příjezdu absolvoval 30denní karanténu ve vnitřním prostoru. Mezitím probíhaly poměrně rozsáhlé přípravy na následné seznamování medvěda s více než hektarovým lesnatým výběhem.

Poprvé se samec vydal prozkoumat venkovní výběh v pondělí 20. ledna 2025 dopoledne. Od začátku se pohyboval opatrně a prozkoumával výběh nejen pomocí čichu.

Skupina hulmanů posvátných, se kterými medvědi rozlehlý výběh sdílejí, medvěda zpovzdálí zaujatě pozorovala.

Dominantní samec hulmana posvátného celou skupinu hlídal a ve chvíli, kdy se začal medvěd přibližovat, zaháněl skupinu zvědavých adolescentů do vnitřních prostor.

Po chvíli proběhla i interakce mezi samcem hulmana a medvědem. Samec hulmana Jirkovi hrozil, medvěd „klapal“ zuby v odpověď a po pár vteřinách se rozešli.

Hulman nicméně dál Jirku bedlivě pozoroval. Medvěd pak prozkoumával i horní část výběhu, zajímal se rovněž o okolí ubikace, kde přebývá starší samec medvěda ušatého.

Velmi ho zaujaly stromy, které několikrát zkoumal i velmi zblízka. Po několika hodinách se sám vrátil do svého doupěte ve vnitřní ubikaci.

Poté byl do výběhu vypuštěn druhý samec. Při příznivých povětrnostních podmínkách, se bude Jirka dále postupně seznamovat s výběhem a ve chvíli, kdy si bude jistý a bude sžitý i s 31člennou skupinou hulmanů posvátných, začne postupné spojování s druhým samcem medvěda ušatého.

Medvěd ušatý Jirka se narodil v roce 2006 v Zoo Zlín, kde tehdejší pár medvědů ušatých přivedl na svět potomka ve svých 21 letech.

Mladý samec byl následně v roce 2011 v rámci deponace neboli zápůjčky přesunut na zámek Konopiště, avšak od samého počátku byl jeho pobyt koncipován jako dočasný.

Začátkem července 2024 musela být v Zoo Ostrava ze zdravotních důvodů utracena stará samice (*1989), v zoo tak zůstal vykastrovaný samec (*1996).

A tak byl na samém konci roku 2024 Jirka přesunut do svého nového prostorného domova v Zoo Ostrava.

Medvěd Jiřík Konopiště

Proč je přesun důležitý pro chov

Zoo Ostrava má s chovem medvědů ušatých dlouholeté zkušenosti, chová je od roku 1991.

V minulosti obýval pár starý betonový výběh, v roce 2010 se přestěhoval do nově vybudovaného expozičně-chovatelského komplexu Čitván.

Byla to pro ně obrovská změna - malý betonový výběh nahradil téměř hektarový lesní výběh.

Medvědi si v lese sbírají maliny, jahody a další lesní plody, na podzim si jídelníček zpestřují žaludy a podobně.

Společně s nimi se do nových prostor přestěhovala i skupina hulmanů posvátných.

V zoologických zahradách sdružených v EAZA žije aktuálně pouhých pět desítek medvědů ušatých, převážná část populace je ale už poměrně stará.

Za posledních 12 měsíců proběhl jediný porod - samice v Zoo Dubaj přivedla na svět dvojčata.

Dovoz mladého samce by mohl pomoci chovu těchto medvědů v lidské péči.

Budoucnost medvědího výběhu na Konopišti

I tak ale ve vzduchu stále visí otázka, jestli se tradice, kterou založili majitelé zámku Vrtbové a pokračovali v ní i Lobkovicové a prostřednictvím Františka Ferdinanda d’Este také Habsburkové, podaří, byť třeba v jiné podobě, oživit.

„I nad tím se intenzivně zamýšlím,“ připustila konopišťská kastelánka Jana Sedláčková.

„To víte, Jiřička jsme tu měly třináct let a ačkoliv jeho výběh nebyl velký, maximálně jsme se snažili, aby byl spokojený,“ uvedla a přiznala, že ji hodně bolelo, když medvěd z Konopiště odjížděl.

„To ale není důležité. Důležité je, aby se cítil dobře on,“ uvedla.

Potvrdila také, že situaci uvolněného konopišťského výběhu konzultovala při Jiříkově narozeninové oslavě s odborníky ze ZOO Ostrava.

„Dokonce nám Ministerstvo životního prostředí nabízelo, abychom do výběhu dali zabavené vlky, ale to jsem odmítla, protože pro ně je výběh hodně malý a žili by v něm v katastrofálních podmínkách,“ sdělila kastelánka.

Potvrdila ale také, že by se jí ve výběhu líbily pandy červené. Právě je doporučovala jedna z odbornic ze ZOO Ostrava.

Tato menší zvířata by měla na Konopišti dokonce luxusní výběh i kotce.

„Pořád je to ale jenom přání. Výběh projde úpravou, ale první, koho se na případné umístění nových zvířat budu ptát, je vedení NPÚ,“ řekla kastelánka a vysvětlila, že jednou z možností by mohlo být využití výběhu jako záchranné stanice, kde by byla zvířata, která potřebují péči.

Snahy o návrat zvířete

O návrat medvěda, který se stal už před více než stoletím také ikonou benešovského pivovaru přestěhovaného z Konopiště, se pokouší také spolek Konopišťský medvěd či radní města Benešova Karel Chládek.

Právě on se už v polovině příštího měsíce zúčastní ve Studijním centru na I. nádvoří zámku Český Krumlov odborné konference.

„Na 15. dubna tam ve spolupráci s NPÚ České Budějovice a se signatáři memoranda za zachování chovu medvědů na památkách organizují konferenci s názvem Současné způsoby chovu medvědů mimo přirozené přírodní prostředí,“ potvrdil Karel Chládek.

Současně připomněl, že se při setkání jeho účastníci budou racionálně bavit o tradici chovu medvědů na památkách a její budoucnosti ve vztahu ke statusu NPÚ a současným standardům chovu medvědů.

O návrat medvěda se snaží také benešovští politici.

„Když jsme se dozvěděli, že NPÚ do budoucna nepočítá s chovem medvědů na zámcích, sešli jsme se v NPÚ s ředitelem územního odboru památkové péče, a ten nám tuto informaci potvrdil,“ sdělil benešovský místostarosta Roman Tichovský.

Právě tím dnem začala nejen benešovská radnice podnikat kroky, které mají medvěda na Konopišti udržet i pro další generace.

„Nabídli jsme NPÚ dokonce i to, že se o něj po všech stránkách postaráme a prostor výběhu si pronajmeme,“ řekl místostarosta s tím, že nic z toho rozhodnutí NPÚ nezměnilo.

V Benešově ale existuje také zapsaný spolek Konopišťský medvěd.

Jeho zakladatel Jiří Stibůrek, benešovský podnikatel, je nejen výrazným patriotem Netvořic, ale také velký podporovatel tradic a to i těch konopišťských.

„Věříme, že rozhodnutí NPÚ zvrátíme. Patnáct let se snažíme o rozšíření výběhu pro medvěda a máme na to dokonce i stavební povolení se souhlasem NPÚ.

Ve sbírce na stavbu přispělo už deset tisíc lidí a díky nim se sešlo už 400 tisíc korun.

Tohle, co se stalo, je otočení kormidla na úplně druhou stranu,“ řekl s tím, že udržení medvěda na zámku nahrává i novela zákona týkající se chovu velkých šelem mimo ZOO.

Rozhodnutí NPÚ přitom vychází z jeho nové koncepce rozvoje.

„Chov medvědů do ní nezapadá,“ tlumočí Roman Tichovský informaci, kterou si do Benešova přivezl ze schůzky na NPÚ.

„Na Konopišti prý jsou jiné historické hodnoty, ale medvěd k nim nepatří,“ dodal.

Názor svého zaměstnavatele, NPÚ, konopišťská kastelánka Jana Sedláčková ctí, ale lidsky ji rozhodnutí mrzí a je v názoru na věc rozpolcená.

„Medvěda Jiříka mám ráda, historicky sem patří. Pro takový chov se už zvířata ve volné přírodě nechytají a pocházejí z chovů v zoologických zahradách. Byla bych ráda, kdyby tu medvěd žil i nadále, třeba jako v Českém Krumlově, kde ho chovají v záchranné stanici,“ sdělila kastelánka.

Její názor podporuje také Jiří Stibůrek.

„Podívejte se, co se děje na Slovensku nebo v Rumunsku. Tam se nyní medvědi střílí. Přitom by spokojeně mohli žít třeba i na Konopišti,“ je přesvědčený.

Medvědi jako součást historie Benešova

Když v roce 1897 z Konopiště stěhoval do Benešova pivovar, na jeho bránu umístil dva stylizované chlupáče opírající se o pivní sud.

Z brány medvědi sice zmizeli, ale jsou vymalovaní na fasádě. A pivovar je má registrované jako ochrannou známku.

Chov zvířat na památkách bezpochyby přispívá k jejich atraktivitě a návštěvnosti.

S jejím poklesem se řadu let vyrovnává také Konopiště. Před lety zámek navštěvovalo na 300 tisíc lidí za rok, v současnosti je velkým úspěchem, když památkou projdou dvě třetiny z nich.

Podle Romana Tichovského se NPÚ, na rozdíl od soukromých památek, kde zvířata chovají dál, takové výhody nepochopitelně vzdává.

Jak dále připomněl, na Konopišti obyvatelé Benešova chodí mnohem častěji k medvědovi, než na exkurzi samotné památky.

„Mladí si kdysi dávali rande na pláži u kotvy přivezené Františkem Ferdinandem z Jadranu. Kotvu z travnaté pláže u Konopišťského rybníka přemístili na jižní terasu zámku a teď nám chtějí vzít i medvěda,“ řekl nazlobeně místostarosta.

Současně slíbil, že za zachování této atrakce bude on i další lidé z Benešova bojovat dál.

„Ať si nemyslí, že budou mít jednoduché jedním papírem zrušit medvěda,“ upozornil.

Procházka kolem Konopiště

ParametrInformace
Délka trasy5 km
ObtížnostLehká a příjemná procházka kolem Konopiště pro děti od pěti let.
Kočárky a kolaKočárky i kola projedou.
Vzdálenost od Prahy50 km ujedete za 45 minut.
PsiDo zámku je ale nepustí a v parku musejí být na vodítku.

Výlet si naplánujte ideálně na všední den, protože o víkendech zde bývá narváno.

50 km ujedete za 45 minut. Pojedete po D1 směr Brno, opustíte ji na sjezdu 21 a směrovky vás povedou pěkně rovně na Benešov.

Výlet vznikl s velkou pomocí Kulturního a informačního centra Benešov, které si ho pro vás objednalo. Díky tomu je zdarma.

Začátek trasy

Zastavíme na velkém centrálním parkovišti a opatrně přejdeme cestu.

Vystoupáme pár desítek metrů parkem do kopce, pak hned odbočíme doprava a napojíme se na červenou turistickou značku.

Zastavte se u rozcestníku a najděte v názvech obcí dvě zvířata.

Vyhledejte naučnou tabuli č. 1: Historie a příroda Konopiště. Přečtěte si první odstavec.

V textu najděte a opište mužské křestní jméno.

Příroda a zvířata v parku

My totiž víme, co vám vykrouží úsměv na tváři. Zvířátka, která vidíte po levé ruce. Jak se jmenují? Kdo řekl srnec? A kdo muflon? Tak za trest pět dřepů.

Věděli jste, že mládě daňka ihned po narození zalehne nehybně do husté vegetace, kde zůstává bez hlesu ležet maskováno barvou svého kožíšku proti predátorům?

Maminka se k němu vrací, jen aby ho nakojila a případně odvedla na nové místo k zalehnutí.

Najděte hlavu jelena na Restauraci Stará Myslivna. Kolikaterák to je?

Na rozdíl od rohů, které mají například kráva nebo koza, nerostou parohy jelenovi celý život.

I proto je zřejmé, že počet výsad (hrotů) paroží neudává stáří zvířete přesně.

Paroží se u jelena tvoří každý rok znova. Na konci zimy je paroháč shodí a za jaro mu zase naroste nové.

Cestou k rybníku zkuste nalevo mezi kameny najít malého vysochaného jelena, který stojí na zádech jinému zvířeti.

Vidíte andělíčka s otevřenou pusou hned pod ním? Zatvařte se jako on a nohy zkuste zaplést jako postavy vedle něj.

O kousek dál je napravo dům. Najděte na něm Pannu Marii s Ježíškem.

Rybník a cesta k zámku

Pokračujeme po pěšině k Turistickému a informačnímu centru Konopiště.

Tohle místo si zapamatujte, po výletě si zde vyzvednete dáreček. Přijdete k němu pak z pravé strany přes hráz rybníka.

My teď ovšem odbočujeme k zámku doleva.

Zastavíme se u sochy sv. Jana Nepomuckého s palmovou ratolestí.

Plastika původně stávala na hrázi rybníka, dovezl ji sem František Ferdinand d’Este.

V 70. letech 20. století však někdo sochu poničil, a tak bylo její torzo přesunuto na zámek mezi poškozené artefakty.

V roce 2018 byl díky Spolku přátel Konopiště svatý Jan zrestaurován a umístěn právě tam, kde ho nyní vidíte.

Jdeme hledat pískovcové sousoší skupinky rolníků z potlačeného povstání, k němuž došlo roku 1775 u Chlumce nad Cidlinou.

Poznáte, co dělají? Zato už víme, že když řekneme, že jsme dopadli jak sedláci u Chlumce, znamená to, že hodně špatně.

Ještě chvilku stoupáme podél jedovatých tisů, je jich tady všude hodně, později si o nich povíme více.

Historie zámku Konopiště

Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova ve 13. století pražský biskup Tobiáš z Benešova, a to podle vzoru francouzských pevností.

Stavba tak měla válcové věže, parkán, čtyři brány a padací most.

V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby.

Arcivévoda František Ferdinand d’Este dal ještě později zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park.

Na ploše bývalé barokní zeleně založil Růžovou zahradu se skleníky.

Do zámku umístil své rozsáhlé sbírky, které získal jednak jako dědictví po italských předcích, jednak vlastní sběratelskou činností.

Sbírka svatého Jiří

Nejzajímavější je sbírka předmětů s tematikou svatého Jiří.

Arcivévoda se totiž dozvěděl, že anglický král Jiří vlastní největší sbírku artefaktů s motivem svého jmenovce, a rozhodl se jej předčit.

S urputností sobě vlastní začal shánět a kupovat v podstatě jakékoli předměty, které měly souvislost s tímto světcem.

V galerii se tak hromadily desítky soch, obrazů, korouhví ale i dýmek, náhrobních kamenů, zbraní, mincí a dalších předmětů.

Kdybyste chtěli všechny exempláře, které jsou zde umístěné, spočítat, potřebovali byste spoustu času, protože se jich tady nachází více než tisíc.

František Ferdinand d’Este a atentát v Sarajevu

Než stihl František Ferdinand svou sbírku ukázat tomu, kvůli kterému vlastně vznikla - tedy anglickému králi -, přišel sám o život v Sarajevu.

V červnu roku 1914 se zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně.

Dne 28. června 1914 jel s manželkou Žofií při závěrečných ceremoniích v Sarajevu - hlavním městě Bosny - na slavnostní oběd v otevřeném kabrioletu.

Dvě rány asi tak z jednoho metru (nikoli sedm kulí, jak se traduje) na následníka vypálí srbský anarchista Gavrilo Princip.

Obě střely trefí cíle. Atentátníkovi není ani dvacet, což ho zachrání před rozsudkem smrti.

Za 27 dní už by měl smůlu.

Zajímavostí je, že byl Gavrilo vězněn v terezínské Malé pevnosti.

Vydržel v nich tři roky, pak mu kvůli tuberkulóze museli amputovat paži.

Pochopitelně mu to nepomohlo. Když umíral, vážil 40 kg.

Za měsíc po atentátu vyhlásil rakouský císař František Josef I. Srbsku válku, která spustila válku mnohem větší - I. světovou.

Konopiště ve 20. století

V roce 1921 převzal Konopiště od arcivévodových dědiců československý stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti.

Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS, jak už bylo zmíněno v souvislosti s oběšencem u parkoviště.

Takže turistické prohlídky nepřicházely v úvahu.

Po osvobození bylo Konopiště znovu zpřístupněno.

Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody d’Este.

Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné jako za doby, kdy zámek obýval František Ferdinand s rodinou.

Prohlídky a zajímavosti v areálu

Do zámku vstupujeme první branou. Nad ní jsou dva kamenné erby.

Vstoupíme na nádvoří, odkud lze vyrazit na prohlídku.

Zájemcům jsou k dispozici prohlídky jižního křídla, severního křídla, soukromých pokojů a doplňkových expozic: střelnice, muzea sv. Jiří, skleníků a výstavy pohádkových bytostí.

Základní tři okruhy trvají každý průměrně jednu hodinu.

Dopřát si lze i večerní prohlídky v dobových kostýmech.

Interiéry vám přiblíží život v době panování arcivévody.

Podíváte se do soukromých rodinných pokojů, seznámíte se s hlavními mezníky historie zámku.

Hlavní atrakcí jsou trofeje zvěře, protože arcivévoda byl skutečně vášnivým lovcem a sběratelem.

Vycpaniny, kam se podíváš.

Než prohlídka začne, zkuste na nádvoří najít v kamenném erbu jelínka. Hlídají ho hned čtyři obři.

Také zkuste najít lva, který zrovna ulovil něco, co vypadá jako los.

Najdete ho nad dřevěnými dveřmi vedle břečťanem porostlé zdi.

Pověst o zazděném portálu

Možná je za těmito dveřmi sklepení s tajemným zazděným portálem.

Jedna z pověstí říká, že se jedná o zazděnou podzemní chodbu, která kdysi vedla až do Benešova.

Pomocí tohoto tunelu prý byla v časech obléhání dlouhé měsíce tajně zásobována hradní posádka.

Jiná verze mluví o pokladu, který v chodbě schoval nechvalně proslulý Albrecht z Valdštejna v době, kdy Konopiště v 17. století krátce vlastnil.

Další „pokladová“ verze mluví o sudech se zlatem.

Zlato láká vždycky, proto je další báchorka o domorodcích, kteří se pro poklad vypravili, hned jak se o něm doslechli.

Chodba je dovedla do sklepení, v němž byly opravdu sudy.

Zajásali a sudy odcizili. Když je však doma otevřeli, místo zlata v nich byla povidla.

Od té doby se také někdy obyvatelům Benešova říká „povidláci“.

Park, sochy a další zvířata

Pokud jste si vše prohlédli, vraťte se stejnou cestou k první bráně a odbočte na cestu kolem zámku, která vede doleva.

Najděte na zdi erb s ptáčky. Kolik jich napočítáte?

Přicházíme k bronzové plastice lovce s kopím zavěšeným přes rameno na řetízku.

Stojí na skále a drží na vodítku dva psy. Socha stojí na žulovém podstavci.

Mineme kašnu a míříme k nejoblíbenější atrakci zámku - k medvědům.

Projdeme kamennou bránou a vyjdeme od zámku do parku.

Po pravici uvidíte sochu Jana. Socha se zlacenou korunou představuje muže se dvěma tvářemi, mladíka i starce.

Kolem Jana většinou pokřikuje hejno pávů.

Pávi v zámeckém parku

Samec páva má obvykle 5 až 6 samic a ozývá se pronikavým křikem.

Pávi jsou dobří letci, i když nevydrží letět dlouho.

Největší horko přečkávají v úkrytech, večer se rádi popelí nebo chodí k napajedlům.

Na noc vylétají do korun stromů, kde často společně nocují.

Jako okrasní ptáci jsou chováni více než 3000 let.

Dožívají se až 15 roků.

Barokní fontána a křížová cesta

Na rozcestí cest v parku před zámkem Konopiště stojí barokní fontána.

Na jejím vrcholu je socha Neptuna, pod ní čtyři sochy tritonů troubících na mušle.

Co jsou tritoni? Bytosti s rybími ocasy. Takové mužské verze mořských pannen.

Na rozcestí se vydáme doprava po cyklostezce směrem ke křížové cestě.

V roce 1775 ji nechala vytvořit vdova po Františku Václavovi Vrtbovi hraběnka Marie Anna O’Kellyová.

Dodnes se dochovalo 14 zastavení.

Každé zdobí malovaná skleněná destička (asi z konce 19. století), na níž je zachycena některá z událostí, k nimž došlo během Kristova stoupání na horu Golgota.

Ke křížové cestě patří také lurdská jeskyně.

Připomíná tu původní, pravou jeskyni, kterou najdete ve francouzském městě Lourdes.

V té se dětem zjevovala Panna Marie. Později se všude možně po světě začaly stavět její kopie.

Pokračujeme po cyklostezce asi 200 metrů.

Pak pozor! Musíme odbočit prudce doprava na neznačenou stezku.

Asi 10 metrů od naší cyklostezky uvidíte napravo naučnou tabuli.

Panda červená jako možná náhrada

Panda červená se též nazývá panda malá (Ailurus fulgens), je menší stromová šelma, jediný zástupce monotypické čeledi pandy malé (Ailuridae).

Pandě velké není panda červená blízce příbuzná, má pouze podobný způsob života.

Tradičně jsou uznávány dva poddruhy, genetické analýzy z roku 2020 však prokázaly, že se nejspíše jedná o dva samostatné fylogenetické druhy (čínská panda červená, himálajská panda červená) s odlišnou populační historií.

Tato panda je o něco větší než kočka domácí. Má rudo-hnědou srst a dlouhý ocas, který ji pomáhá udržovat rovnováhu na stromech.

Mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl, mláďata se podobají dospělým jedincům.

Ve volné přírodě se panda červená průměrně dožívá 8-10 let.

Obývá horské lesy jižní Číny, Nepálu, Bhútánu, Indie a Myanmaru.

Patří mezi nejvýše žijící zvířata na světě, vyskytuje se i ve více než 4 000 m n. m.

Její potravu tvoří z velké většiny bambus, jídelníček si občas zpestří bobulemi, vejci nebo menšími zvířaty.

Jde o samotářské zvíře, aktivní hlavně za úsvitu a soumraku.

Po březosti trvající 3-4 měsíce samice rodí obvykle 1-2 mláďata, která jsou při narození úplně bezmocná.

Matka se o ně stará zhruba rok.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ji zařazuje mezi ohrožené druhy, v přírodě žije méně než 10 tisíc jedinců.

Ohrožuje ji především ztráta přirozeného prostředí a jeho fragmentace, také je občas lovena pro kožešinu.

Pandy červené jsou s oblibou chovány v zoologických zahradách pro svůj vzhled a menší náročnost než panda velká.

panda červená ve výběhu zoologické zahrady

tags: #zamek #konopiste #medvedi