Jeden z nejoblíbenějších cestovatelských pořadů České televize letos slaví významné výročí. S Toulavou kamerou cestují diváci po zákoutích České republiky už dekádu a půl. Hlavou celého pořadu je Iveta Toušlová.
Ta nejenže je dramaturgyní a moderátorkou zároveň, ale byla to právě ona, kdo přišel s neobvyklým nápadem cestopisného pořadu zaměřujícího se pouze na krásy a divy Česka. Podle jejích slov vznikl první námět už v roce 2000, ovšem seriálu se nikdo nechtěl ujmout, problematické prý bylo, že necílí na jednu konkrétní část publika, ale na všechny věkové vrstvy.
Samotný pořad se začal vysílat od 2. února 2003. Bylo to poté, co Česká televize zjistila, že neplní kvóty o vysílání z regiónů, bylo zkrátka málo příspěvků z krajů. A tak se stalo, že ČT podobný pořad potřebovala.
Právě proto se pár prvních let vysílaly tři Toulavé kamery. Jedna byla pražská, druhá ostravská a třetí brněnská. Toulavá kamera, kterou provází moderátoři Iveta Toušlová a Josef Maršál, má za sebou v současnosti přes 850 dílů a přes 4500 reportáží, na kterých pracuje 25 týmů po celé České republice.
Opomenout by se neměl ani režisér celého pořadu, a tím je Hanuš Hackenschmied, který na Toulavé kameře pracuje už od jejího počátku. Na námět pořadu také vzniklo již dvacet pět knih, v současnosti se chystá další, tentokráte pro ty nejmenší, zatím pojmenovaná Malá Toulavka.
Další novinkou bude speciální jubilejní díl, který odvysílá ČT1 v neděli 4. února tradičně od 10 hodin. V této epizodě se moderátorská dvojice vrátí na několik vybraných míst z bývalých reportáží, aby zjistili, jak moc se změnily. Mezi tyto místa patří například zámek Kratochvíle, či Jihlavská ZOO a další zajímavosti.
Rosa Coeli a Dolní Kounice
Městečko Dolní Kounice leží asi 20 kilometrů jihozápadně od Brna. Jeho historie je spjatá s klášterem Rosa Coeli, což v překladu znamená Růže nebes a bývá tak v církevní symbolice nazývána Panna Marie.
V letech 1181 až 1183 ho dal postavit Vilém z Pulína. Kvůli svým ničivým nájezdům do Rakous upadl v nemilost u papeže a vybudování kláštera pro něj bylo vykoupením za hříchy.
V konventu se pak usadily sestry z premonstrátského řádu. Do dnešních dnů se z památky dochovalo jen torzo, které ale přitahuje spoustu turistů.
Přírodní rezervace Peliny
Na pravém břehu řeky Tiché Orlice v těsném sousedství Chocně se rozprostírá přírodní klenot Pardubického kraje - rezervace Peliny.
Jméno dostala podle Pelova mlýna, který zde stával od 14. století. Území láká svými skalními stěnami, které patří k nejvyšším v kraji. Najdete jich tam víc než dvacet.
Vydat se k nim můžete přímo z centra nebo si procházku prodloužit a začít ji v městské části Hemže, k jejímž chloubám patří chráněná lipová alej.
Bolatický skanzen
V malé slezské obci Bolatice vznikl v sousedství kostela Skanzen lidových tradic, který nabízí pohled do života vesnice v předválečné době.
Byl vybudován v roce 2002 z iniciativy místních občanů, kteří chtěli uchovat vzpomínku na život svých předků. Expozici obec původně plánovala vytvořit na půdě svatostánku, díky vstřícnosti majitele sousedního statku Jiřího Buriana, ale nakonec našla své místo v jeho selské usedlosti.
Muzeum Koh-i-noor v Českých Budějovicích
V Českých Budějovicích si připomeneme hlavní aktéry příběhu o vzniku moderní tužky, ale také kus průmyslové historie, která proslavila začátkem 20. století největší továrnu v tužkařském oboru na světě.
Její produkci i dnes znají v osmdesáti zemích světa. A mimochodem pojmenování Koh-i-noor pro žlutou tužku Hardmuth vzniklo coby její přirovnání k mimořádně vzácnému velkému žlutému diamantu v anglické královské koruně.
To vše se dozvíte v muzeu v areálu firmy.
Zámek Poláky u Nechranické přehrady
Co se může stát, když se dlouholetý kastelán bezmezně zamiluje do své role? Koupí si vlastní zámek.
Přesně to před pěti roky udělal Miloš Dempír z Uherského Hradiště. Několik let hledal ten správný a našel ho na severu Čech poblíž Kadaně.
V malé vesničce Poláky na břehu Nechranické přehrady desítky let skomíralo barokní šlechtické sídlo přestavěné v období první republiky v druhorokokovém stylu.
Nový majitel zvládl za čtyři roky proměnit ruiny v lákavou turistickou atrakci. Spoustu práce má ale pořád před sebou.
Schwarzenberský kanál na Šumavě
Na jihu Čech uprostřed Šumavy se nachází Schwarzenberský plavební kanál z konce 18. století. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. pod vedením Josefa Rosenauera.
Dopravní cesta dlouhá 52 kilometrů sloužila k zásobování Vídně dřevem z těžko přístupných horských lesů a připomíná, jak úzce byly české a rakouské země propojeny.
Na její výstavbě se podíleli i lidé z nedalekého městečka Aigen - Schlägl. V něm poutá asi největší pozornost víc než osm století starý klášter.
Založili ho bratři z řádu premonstrátů, kteří do těchto končin přišli v roce 1218 z Milevska.
Hlavní místa a zajímavosti dílu
| Místo | Hlavní zajímavost |
|---|---|
| Dolní Kounice | Klášter Rosa Coeli |
| Přírodní rezervace Peliny | Skalní stěny a chráněná lipová alej v Hemžích |
| Bolatice | Skanzen lidových tradic v selské usedlosti |
| České Budějovice | Muzeum Koh-i-noor a historie moderní tužky |
| Poláky | Barokní zámek u Nechranické přehrady |
| Šumava | Schwarzenberský plavební kanál dlouhý 52 kilometrů |
Vyrobeno 2025
Země původu: Česko