Spotřeba v cestovním ruchu v České republice

Spotřeba v cestovním ruchu představuje souhrnný objem výdajů návštěvníků za cestování a služby s ním spojené. Zahrnuje výdaje zahraničních návštěvníků v Česku, útraty českých rezidentů na domácích cestách i část výdajů spojených se zahraničními cestami, která končí v české ekonomice.

Odvětví cestovního ruchu v České republice v roce 2024 dále posilovalo a jeho výkonnost významně přispěla k růstu národní ekonomiky. Zvýšená poptávka po ubytovacích službách, širší nabídka turistických aktivit a celkově příznivá ekonomická situace se odrazily nejen v růstu tržeb, ale i ve zvyšujícím se počtu zahraničních hostů a cestujících Čechů.

Celková spotřeba v cestovním ruchu

Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2024 dosáhl 363,7 mld. Kč. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku.

V roce 2024 byl v meziročním srovnání o 10,7 % vyšší, a hodnota stejného ukazatele z roku 2019 byla překonána o 55 mld. Kč (+18,0 %).

Výdaje zahraničních návštěvníků

Na rekordních výsledcích se nejvíce podíleli zahraniční návštěvníci v rámci příjezdového cestovního ruchu. Jejich výdaje činily 214,3 mld. Kč, tedy téměř 59 % všech výdajů spojených s cestovním ruchem.

V roce 2024 do Česka přicestovalo celkem 36,3 milionu zahraničních návštěvníků, což bylo meziročně o 6,9 % více.

Nejvíce jich tradičně pocházelo z okolních zemí: Německa, Slovenska a Polska, avšak významné zastoupení měli také turisté ze vzdálenějších a bonitnějších trhů: USA, Velké Británie, Jižní Koreji, Tchaj-wanu nebo Izraele, pro něž představuje střední Evropa atraktivní cíl cesty.

Celkovou návštěvnost pomohlo akcelerovat v roce 2024 také MS v ledním hokeji pořádané v květnu v Praze a Ostravě nebo únorové MS v biatlonu v Novém Městě na Moravě.

Zatímco návštěvník ze zahraničí při cestě do České republiky utratil v průměru 5 910 Kč, český účastník cestovního ruchu průměrně 1 957 Kč.

Spotřeba českých rezidentů

Češi v roce 2024 generovali z cestování pro domácí ekonomiku 149,4 mld. Kč, což představovalo podíl 41 % na celkové poptávce a meziroční zvýšení o 4,7 %.

Do této částky patří jednak útraty na cestách rezidentů v tuzemsku, ale i ta část spotřeby spojená s návštěvou a cílem cesty v jiné zemi, pokud finanční prostředky končí v české ekonomice (např. marže tuzemských cestovních kanceláří či agentur zajišťujících zahraniční zájezd).

Rozdíl je způsoben mimo jiné mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření. Náklady jsou v těchto případech mnohem nižší, než jsou například u hotelových pobytů či na služebních cestách.

Naši občané podnikli 76,4 milionu vícedenních cest a výletů po Česku, a kromě toho také 13 milionů cest do zahraničí.

Mezi jejich nejoblíbenější zahraniční destinace patří tradičně Slovensko, Itálie, Chorvatsko nebo Rakousko, které dlouhodobě těží z kulturní příbuznosti i geografické blízkosti.

Výdaje Čechů v zahraničí

V případě výjezdového cestovního ruchu byla zároveň zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,4 dne).

Celková spotřeba Čechů v zahraničí meziročně vzrostla o 9,8 % a činila 104,5 mld. Kč. Poprvé byla pokořena hranice 100 mld. Kč a jde o nejvyšší hodnotu v dlouhodobé perspektivě.

Předcovidový objem z roku 2019 byl překonán o 23,7 % (tj. 20,0 mld. Kč).

Klíčová spotřeba turistů se zvýšila na rekordních 90,1 mld. Kč (meziročně o 9,1 %). Více se utratilo i na jednodenních výletech (+19,1 %) a služebních cestách (+12,0 %).

Je zřejmé, že lidé už předloni cestovali do zahraničí bez zásadních omezení.

Ekonomický význam spotřeby v cestovním ruchu

Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu, která vyjadřuje skutečný ekonomický přínos, dosáhla v roce 2024 výše 179,8 mld. Kč a meziročně se zvýšila o 10,1 %.

Již druhým rokem se tak tato hodnota v běžných cenách dostala nad úroveň roku 2019 a dokonce ji překonala o 24,2 %.

Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se v roce 2024 meziročně zvýšil z 2,32 % na 2,44 %, respektive z 2,38 % na 2,50 %.

Stále je to však méně ve srovnání s obdobím před pandemií, kdy tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 dosáhly 2,76 % na tvorbě HPH a 2,87 %mna tvorbě HDP.

V porovnání s ostatními odvětvími byl přesto jeho ekonomický význam vyšší než například příspěvek zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady.

Navíc turismus působí jako katalyzátor spotřeby a lokální ekonomické aktivity v jednotlivých regionech Česka.

Nejvyšší relativní podíl na ekonomické výkonnosti dosahuje pravidelně v Karlovarském kraji (4,5 % regionální HPH v roce 2023) a v Praze (3,0 %), což však nesnižuje jeho důležitost ani v ostatních oblastech.

Spotřeba a zaměstnanost

Posilovala zaměstnanost i celkový ekonomický význam oboru.

V roce 2024 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 233,4 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,6 % více.

Přesto v oblasti turismu pracuje o 6 tisíc, tedy o 2,6 %, osob méně v porovnání s rokem 2019.

Z hlediska struktury tvořili 83 % zaměstnanci a zbylých 17 % sebezaměstnané osoby, tedy pracující majitelé firem a zároveň spolupracující členové domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním.

Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,28 % (v případě zaměstnanců 4,16 % a u sebezaměstnaných osob 5,01 %).

Při pohledu na odvětvovou strukturu pracovalo nejvíce lidí v oborech charakteristických pro cestovní ruch.

Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby.

V průměru turismus v roce 2024 zaměstnával každého třiadvacátého Čecha/Češku, a útraty návštěvníků tak následně významně napomáhají podpoře zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních příležitostí v národním hospodářství.

Struktura spotřeby v cestovním ruchu

Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu je souhrnným ukazatelem poptávky návštěvníků a vyjadřuje celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství (tj. všechny výdaje realizované za účelem cestovního ruchu v České republice).

Ve starších údajích za rok 2013 dosáhla celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu hodnoty 234 mld. Kč. Příjezdový cestovní ruch z toho tvořil 140 mld. Kč (necelých 60 %), zbývajících 94 mld. Kč připadá na domácí cestovní ruch.

Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2013 výdaje na zboží (30 %), zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty.

Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy (19 %), stravování (19 %) a ubytování (19 %), přičemž položka ubytovací služby zahrnuje i tzv. imputované nájemné za druhé domovy.

Vývoj spotřeby v delším období

Cestovní ruch vtvoří necelá 3 % HDP České republiky.

Český podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty (2,8 %) je velmi podobný situaci ve Švédsku (2,9 %) nebo Nizozemí (2,7 %). Jen o málo vyšší podíl má Německo (3,2 %).

V roce 2013 zaměstnávalo odvětví cestovního ruchu 231,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 0,8 % více.

Z toho necelých 81 % tvořili zaměstnanci a více než 19 % sebezaměstnané osoby.

V odvětví cestovního ruchu bylo v roce 2013 zaměstnáno 186,9 tisíc zaměstnanců a 44,3 tisíc sebezaměstnaných osob.

Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5 % (v případě zaměstnanců 4,4 % a u sebezaměstnaných osob 5,5 %).

V oborech charakteristických pro cestovní ruch pracovalo 72,5 % osob.

Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby.

V cestovním ruchu pracovalo o 14,1 tisíc více žen než mužů.

83 % zaměstnaných osob mělo středoškolské a každý desátý vysokoškolské vzdělání.

Nejpočetnější skupinou podle věkové struktury byli lidé ve věku 25 až 34 let, tvořili 30 %.

Dalších více než 60 tisíc osob bylo zaměstnáno v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem, jako například výroba map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, obchodní činnosti, spoje a telekomunikace a činnosti v oblasti nemovitostí.

Podnikatelské souvislosti spotřeby v cestovním ruchu

Spotřeba návštěvníků se promítá do fungování hotelů, penzionů, restaurací, kaváren i cestovních kanceláří.

Naučíte se nejen řídit podnik v cestovním ruchu, ale především ho prodat, zviditelnit a zorganizovat tak, aby si hosté sami říkali: „sem se chci vrátit“.

Pochopíte logiku sezónnosti, naučíte se tvořit balíčky pro různé cílové skupiny, zvládnete tvorbu cenové strategie a poznáte, jaký význam má personál - od pokojských po číšníky - pro celkovou úroveň zákaznického zážitku.

Oblasti a témata, v nichž můžete konzultovat:

• Návrh a realizace vlastního podnikatelského záměru v cestovním ruchu nebo gastronomii
• Rozvoj ubytovacího zařízení, kapacitní plánování, práce s obsazeností
• Strategické řízení restaurace včetně tvorby jídelního lístku a eventové nabídky
• Tvorba tematických balíčků (wellness, gastro, sport, kultura)
• Online marketing a správa rezervačních systémů v praxi
• Řízení personálu a motivace týmu v HORECA provozu
• Zlepšení zákaznické zkušenosti na základě reálné provozní situace
• Udržitelné provozování služeb: lokální zdroje, odpadové hospodářství, ekologické certifikace
• Krizové řízení a adaptace služeb během nízké sezony nebo mimořádných událostí
• Možnosti spolupráce s cestovními kancelářemi, influencery nebo veřejnou správou
• Rozšíření nabídky o doplňkové služby - degustace, sportovní aktivity, workshopy
• Reálné konzultace nad provozem vašeho vlastního zařízení nebo nápadu

Detailní pohled na ekonomické postavení odvětví přináší aktualizované časové řady satelitního účtu cestovního ruchu na webu ČSÚ.

tags: #spotreba #v #cestovnim #ruchu