Soumarská stezka na Karlštejn: dvě naučné stezky a praktický průvodce trasou

Označení „Soumarská stezka na Karlštejn“ spojuje dvě odlišná místa a dva různé turistické zážitky. Soumarské rašeliniště leží nedaleko Soumarského mostu u Volar na Šumavě, zatímco naučná stezka Karlštejn prochází národní přírodní rezervací Karlštejn v Českém krasu.

Obě lokality nabízejí zajímavou přírodu, vyhlídky a naučné zastávky, jejich charakter je však výrazně odlišný. Soumarská stezka je krátká a vede rašeliništěm po dřevěných chodnících, zatímco stezka Karlštejn je přibližně 11 kilometrů dlouhá, středně náročná a překonává několik prudkých výstupů a sestupů.

Soumarské rašeliniště u Soumarského mostu

Mezi Soumarským mostem a Novou Pecí protéká meandrující Teplá Vltava oblastí zvanou Vltavský luh, nejrozsáhlejším údolním rašeliništěm v České republice, jehož součástí je Soumarské rašeliniště (85 ha).

Soumarské rašeliniště je jedním z mnoha rašelinišť, které lemují řeku Vltavu v širokém údolí zvaném Vltavský luh.

Rašeliniště o rozloze 85 ha se u Soumarského Mostu vyvíjelo od sklonku doby ledové, tedy přibližně 9 tisíc let.

V posledních několika desetiletích se však podoba rašeliniště radikálně změnila. Může za to průmyslová těžba rašeliny, která zde probíhala od 70. let 20. století až do roku 2000.

Průmyslová těžba zde byla již ukončena v roce 2000 a celá oblast je revitalizována.

V 19. století se zde „borkováním“ těžily „cihly“ rašeliny, které po vyschnutí sloužily jako topivo.

Naučná stezka Soumarské rašeliniště

Územím prochází naučná stezka se sedmi zastaveními, dlouhá 1 520 m, zčásti vedená po povalovém chodníku.

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory.

Od roku 2012 se v rašeliništi nachází naučná stezka - krásně upravené dřevěné chodníčky s lavičkami a infocedule.

Na cestě rašeliništěm vám poslouží povalový chodník, část trasy však pokračuje po měkkém rašelinovém podloží.

Po chodníčcích se ale nejde celou cestu, trasa vede také po louce a po kořenech.

Stezka začíná u kempu Soumarský most, ke kterému se dostanete z Volar po silnici č.

Soumarský most se nachází půl kilometru od hlavní silnice Volary - Lenora a je známý především vodákům, sjíždějícím Vltavu.

Jinak je zde pouze malá železniční zastávka a penzion.

Dostanete se sem z Volar po silnici č. 39 na Lenoru.

Zhruba po 4 km odbočte vlevo ke kempu Soumarský most, u kterého naučná stezka začíná.

Na rašeliniště je bohužel zakázán vjezd cyklistům.

Vyhlídková věž Soumarský most

Přibližně uprostřed naučné stezky stojí rozhledna Soumarský most, která zde byla postavena v roce 2011.

Rozhledna je vysoká 9 metrů a má dřevěnou konstrukci.

Z horního patra je hezký výhled na rašeliniště.

Z dřevěné vyhlídkové věže, vysoké 9,2 m, se nabízí krásný výhled na revitalizované území s výskytem vzácné flóry a fauny.

Cesta vede od vodáckého kempu až k téměř 10 metrů vysoké dvoupatrové vyhlídkové věži, ze které uvidíte celou plochu rašeliniště jako na dlani.

Dřevěná rozhledna stojí na nejvyšším bodě rašeliniště.

Výhled poskytuje zastřešený ochoz ve výšce 6 metrů.

Podle informací, které jsme dohledali na internetu, je rozhledna přístupná pouze od června do října.

Na jaře 2025 byla pro špatný technický stav uzavřena vyhlídková věž.

Výlet na Šumavu přes Soumarské rašeliniště

Krásný kus šumavské přírody objevíte nedaleko Volar.

Dále jsme pokračovali po zelené stezce.

Za rozcestím Pod Lískovým vrchem začíná Zlatá stezka - Goldsteig, která pokračuje až k rašeliništi.

Kousek se jde lesem z mírného kopce a u 1. zóny NP Šumava začíná první úsek s dřevěnými chodníky.

Na jaře 2025 byla pro špatný technický stav uzavřena vyhlídková věž, proto je před návštěvou vhodné ověřit její aktuální přístupnost.

Existují místa, kde není radno scházet z vyznačené stezky, a to nejen proto, že vám hrozí pokuty od strážců národních parků.

Každoročně si 2. února celý svět připomíná Světový den mokřadů.

Ubytování ve Volarech

Hledáte-li romantické ubytovaní ve staré roubence nedaleko krásné přírody, pak je pro vás Penzion Sněžná tím pravým místem.

Nám se tam líbilo moc.

Kde se penzion nachází

Penzion Sněžná se nachází ve městě Volary v jižních Čechách na území CHKO Šumava na okraji NP Šumava.

Naučná stezka Karlštejn v Českém krasu

Naučná stezka procházela národní přírodní rezervací Karlštejn, součástí chráněné krajinné oblasti Český kras.

Naučná stezka prochází národní přírodní rezervací Karlštejn, součástí chráněné krajinné oblasti Český kras.

Její trasa spojovala městys a hrad Karlštejn, obec Svatý Jan pod Skalou, údolí potoka Kačáku a řeku Berounku.

Měla dvě výchozí místa - obec Srbsko a městys Karlštejn.

Trasa ze Srbska vedla soutěskou Bubovických vodopádů.

Stezka je značena zelenobílými značkami.

Trasa byla středně náročná s několika prudkými výstupy a sestupy.

Cesty byly většinou lesní, úsekově vedla po zpevněných vozových cestách či silnici.

Na túru si vezměte pevné boty a kočárky nechejte rozhodně doma.

Trasa z Karlštejna

Pokud naučnou stezku zahajujeme v obci Karlštejn, začneme ji nejlépe na železniční stanici Karlštejn (hlavní trať Praha-Beroun).

Od nádražní budovy jdeme vlevo po žluté značce, na silniční křižovatce odbočujeme vlevo (stále po žluté) a po silnici jdeme k silničnímu mostu.

Odtud jdeme vpravo do obce Karlštejn, ne ale až do centra k hlavnímu parkovišti, ale odbočujeme hned první ulicí vlevo (zákaz vjezdu) a dál stoupáme ulicí stále po žluté a posléze červené značce k hradu Karlštejn.

Červená značka se oddělí vlevo od silnice a stoupá prudčeji chodníkem, při příchodu mezi turistické stánky uděláme levotočivý obrat a stoupáme dál už mírněji mezi krámky a dál jdeme po rovině až k bráně hradu Karlštejn.

Začneme mírně klesat širší pěšinou zařízlou do svahu.

Asi 100 metrů od hradu je zastávka „b“.

Cesta dále klesá, vroubena zábradlím z kulatiny, až sejde k silnici.

Přejdeme potok tekoucí betonovým korytem a pokračujeme vpravo po silnici (vedlejší s malým provozem).

Vyjdeme z obce Karlštejn a asi 100 metrů za ní se naučná stezka spolu s červenou značkou odklánějí ze silnice šikmo vlevo a začnou stoupat do svahu, širší cestou, stále nad silnicí.

Asi 300 metrů za silnicí odbočujeme znovu šikmo vlevo a po několika kamenných stupních a přicházíme k dubu Sedmi bratří, kde jsou i lavičky, a zastávka „c“.

Dál za panelem je rozcestí s turistickou orientací.

V místě, kde se vozová cesta prudkou levotočivou zatáčkou odklání, pokračujeme stále rovně, o něco užší prašnou cestou, nyní okrajem lesa, a stále stoupáme.

Padesát metrů za panelem odbočuje širší cesta doprava - my pokračujeme opět stále rovně, nyní jen užší kamenitou lesní cestou, která již jen mírně stoupá, spíše jde po rovině.

Mineme vlevo chatku a za ní začneme mírně klesat.

Dál klesáme výrazněji, až přijdeme ke Králově studni, kde je zastávka „e“.

Kousek pod studánkou, asi 100 metrů, se odkláníme cestou jakoby šikmo vpravo.

Dál výrazně klesáme skalnatým údolíčkem, podél zábradlí a vyjdeme na louku.

Klesneme travnatou strání do údolí Bubovického potoka, na rozcestí „Kubrychtova bouda“, kde se napojíme na trasu naučné stezky ze Srbska (přichází zleva).

Trasa ze Srbska

Zde stezku zahájíme opět nejlépe na železniční stanici (rovněž hlavní trať Praha-Beroun).

Od ní jdeme k lávce přes Berounku, přejdeme ji a na opačném břehu v obci nacházíme hned za lávkou úvodní panel.

Od něj jdeme po žluté značce i dobře značenou trasou naučné stezky.

Stoupáme asi 200-300 metrů po hlavní silnici, téměř až na konec Srbska.

Ve chvíli, kdy po levé straně mineme ruinu hotelu, odbočujeme krátce poté ze silnice šikmo vpravo asfaltovou cestou mířící k dalším domkům.

Mineme několik rodinných domků a vcházíme do zeleného lučinatého údolí.

Cesta zcela vyjde ze Srbska a dál pokračuje úzkým vlhkým lesnatým údolím.

Mírně stoupá, po pravé straně má příležitostné koryto potoka.

Posléze vyjde z lesa a po pravé straně míjí malý rybníček.

Dál pokračuje vozovou cestou po okraji louky, míjí několik chatiček.

Postupně začne mírně stoupat a okrajem louky dojde až k rozcestí „Kubrychtova bouda“, kde se k ní napojí větev naučné stezky z Karlštejna (přichází zprava).

Bubovické vodopády a okolí potoka

Dál pokračujeme rovně, asi 200 metrů za rozcestím „Kubrychtova bouda“ je zastávka B.

O kus dál mineme na louce Kubrychtovu boudu a opět vstoupíme do lesa.

Do­jdeme zprava k potoku.

Přejdeme lávku; hned za ní je zastávka C.

Dále stezka krátce prudce stoupá skalními stupni nad Bubovickým potokem, překoná malý útes zasahující až do údolí a znemožňující přímý průchod, a dál opět prudce sklesne k potoku.

Sestup je obtížný, ale usnadněný zábradlím z kulatiny.

Cesta dál pozvolna stoupá údolím Bubovického potoka, až dojdeme k rozcestí Bubovické vodopády.

Po skalním stupni se vyhneme potoku, jdeme přímo jeho skalnatým korytem, až vyjdeme do vlhkého zarostlého údolí bez skal.

Cesta přejde potok a mezi stromy a keři začne stoupat vzhůru, vlevo směrem od potoka, stále s červenou značkou.

Vystoupáme do svahu, dál jdeme po rovině zarostlou pěšinou; od Bubovického potoka jsme se již zcela odklonili.

Po lávce přejdeme vodoteč, krátce poté opět zpět na původní břeh.

Zprava se k cestě připojí rokle, my dál pokračujeme vlevo vzhůru do svahu zpočátku podél dřevěného zábradlí.

Stále stoupáme, až vyjdeme na úzkou zarostlou mýtinu.

Vystoupáme a přijdeme ke křižovatce cest, kde roste osamocený strom.

Zde se stáčíme vpravo, cesta je nyní širší, skoro vozová.

Mírně klesáme nebo jdeme po rovině.

Přes Boubovou a Propadlé vody

Následuje mýtina a pak míříme k lesu.

Cesta klesá lesem, napojí se na jinou cestu, širší vozovou, a míří k červenobílé závoře.

Ještě před závorou odbočujeme vlevo prudce dolů pěšinou vyšlapanou ve svahu k silnici.

Na silnici je rozcestí „Boubová“.

Pokračujeme dál po červené, od rozcestí vlevo a hned vpravo dolů příkrou pěšinou.

Sejdeme ke korytu příležitostného potoka, přejdeme jej a pokračujeme protilehlou cestou.

Začneme prudce stoupat do protilehlé stráně.

Cesta výrazně stoupá lesem, až vyjde na malinké prostranství, kde se opět vyrovná.

Kolem jsou mladé listnaté stromy.

Dále pokračujeme pouze úzkou vyšlapanou pěšinkou.

Na travnaté křižovatce úzkých lesních cest zatáčíme vlevo (stále po červené).

Za panelem cesta začne klesat, nyní spíše smíšeným lesem.

Překřížíme širokou vozovou cestu, ale pokračujeme stále dolů.

Asi 10 metrů za křížením uhýbá červená značka vpravo.

Opouštíme vozovou cestu a pokračujeme nevozovou lesní cestou, která začne výrazněji klesat, vstupujeme do listnatého lesa.

Klesneme až k rozcestí „Propadlé vody“ (zde se napojíme rovněž na trasu NS Svatojánský okruh), kde pokračujeme rovně a začneme prudce klesat skalnatým hluboce zařízlým údolím, níže ve svahu spíše roklí.

Cesta je místy kluzká.

Pozor je třeba rovněž dávat na různé malé prohlubně zakryté spadaným listím.

Svatý Jan pod Skalou, Kačák a Berounka

Dole přicházíme ke zdi bývalého klášterního areálu ve Svatém Janu.

Jdeme podél ní vpravo, po pravé straně máme mohutnou skalní stěnu.

Zde opustíme červenou značku a dál (až ke konci stezky v Srbsku) jdeme výhradně po žluté značce.

Přejdeme po silničním mostě potok a míříme po silnici (pozor - větší provoz) skalnatým lesnatým údolím (zastávka G a H) Kačáku do obce Hostim, v centru obce zahýbáme vlevo na hlavní silnici (směr Praha).

Za Hostimí odbočuje před silničními serpentinami žlutá značka vpravo dolů, vozovou cestou vedoucí dál v blízkosti potoka (vpravo od nás).

Přejdeme potok na pravý břeh.

Brzy přijdeme po zpevněné cestě k několika domkům.

Asfaltka se stáčí vpravo, ale my jdeme rovně, kamenitou pěšinou, která mírně klesá stále na dohled potoka.

Po lávce přejdeme potok na jeho levý břeh a dál míříme vpravo k Berounce.

Odtud pak jdeme směrem vlevo podél ní (máme ji po pravé straně) vozovou, místy dlážděnou cestou skalnatým kaňonem do Srbska - cestou ještě potkáme (zhruba v polovině cesty od ústí Kačáku do Berounky k Srbsku) poslední zastávku L.

Co lze na stezce poznat

Trasa nabízí geologické, botanické i zoologické zajímavosti Českého krasu.

• Budňanská skála (geologický odkryv, zkameněliny)
• hrad Karlštejn, fauna a flóra Karlštejnska
• Dub Sedmi bratří (pověst), lesní zvěř, dravci
• monokultury jehličnatých dřevin, houby
• Královská studánka, rostliny vlhkých půd, motýli
• dolní tok Bubovického potoka (fauna, flóra)
• spodní část suchého údolí mezi Velkou horou a Dřínovou horou (flóra, motýli)
• vodopády Bubovického potoka
• přirozené lesní porosty Českého krasu
• ochrana lesních porostů
• porosty na různých geologických podkladech, klíště obecné
• údolí Kačáku
• geologie údolí Kačáku mezi Svatým Janem pod Skalou a Hostimí
• vlhké louky podél Kačáku - flóra, fauna
• potoční niva, lužní porosty
• Berounka - ptáci a další živočichové říčních břehů
• krasové jevy, údolí Berounky (flóra, fauna)

Praktické informace ke stezce Karlštejn

Výchozí místo je obec Srbsko (GPS souřadnice: N 49°56.22993′, E 14°8.15507′), která je od Hradce Králové vzdálena 154 km.

Cesta autem zabere asi 1 hodinu a 44 minut.

Pokud stezku zahajujete v Karlštejně, je nejvhodnějším výchozím bodem železniční stanice Karlštejn.

Ze Srbska se trasa zahajuje rovněž u železniční stanice.

Stezka byla značena klasickými zelenobílými značkami naučných stezek, značení bylo většinou bezproblémové.

Místy vedla souběžně s turisticky značenými cestami.

Na trase se střídají lesní pěšiny, kamenité úseky, louky, zpevněné vozové cesty, lávky a silniční úseky.

Na některých místech je nutné počítat s prudkým stoupáním, obtížnějším sestupem, kluzkým povrchem a kořeny či kameny.

Na túru si vezměte pevné boty a kočárky nechejte rozhodně doma.

Publikováno dne 04. 04.

Mapa ke stažení zde

tags: #soumarska #stezka #na #karlstejn