Putovní tábor je vhodnou příležitostí, jak spojit pěší putování, táboření, orientaci v terénu, práci s mapou, vaření na ohni a poznávání přírody i kulturních památek. Návrh trasy by měl odpovídat věku a zkušenostem účastníků, dostupnosti veřejné dopravy, délce pochodu, možnostem nocování a zásobování.
Pro plánování lze využít turistické mapy edice KČT 1:50000. Při pohybu v terénu je důležité umět pracovat s jednoduchým plánkem a mapou, využívat turistické mapové značky podle legendy, orientovat mapu podle skutečnosti a správně používat názvy hlavních i vedlejších světových stran. Sever lze určit pomocí buzoly a přibližně také bez ní.

Jak trasu putovního tábora vybírat
Trasa by měla být připravena tak, aby účastníci zvládli nejen samotnou chůzi, ale také přesuny s výbavou, stavbu a balení přístřešku, přípravu jídla, péči o hygienu a bezpečné hospodaření s ohněm.
- Pro kratší jednodenní putování je vhodné využít okruhy v okolí Tábora, Lužnice, Kozího hrádku nebo Veselských pískoven.
- Pro víkendovou výpravu lze naplánovat trasu s přenocováním pod stanem a s vařením na ohni.
- Pro zkušenější účastníky jsou vhodné delší trasy mezi Bechyní, Táborem, Dobronicemi, Týnem nad Vltavou, Chýnovem, Mladou Vožicí nebo Soběslaví.
- Každý účastník si připravuje vybavení sám a měl by vědět, jak je ponese, uloží, ochrání před deštěm a použije v průběhu cesty.
- Do plánování je nutné zahrnout možnosti doplnění vody, nákupu potravin, návratu veřejnou dopravou a bezpečného noclehu.
V rámci putovního tábora lze zajišťovat a připravovat nejvýše s 1 kamarádem stravu pro ostatní účastníky tábora, celkem nejméně 6 osob, včetně naplánování jídelníčku, obstarání nákupu, vaření a mytí společného nádobí.
Základní táboření během putování
Účastník zná základní zásady táboření, tedy například přenocování pod stanem a sušení vybavení. Během společných putování mimo hlavní putovní tábor přespí pohodlně alespoň 6x pod stanem, který sám, nejvýše s pomocí 1 kamaráda, umístil, postavil a sbalil.
Alespoň 1x stavěl či balil za nepříznivého počasí, například za deště, silného větru nebo sněhu. Kromě stanu si připraví také pohodlný a bezpečný nocleh v přírodě či pod otevřeným přístřeškem, například v seníku.
Při delším putování je třeba předem určit místo pro nocleh, ověřit jeho vhodnost a připravit plán pro případ změny počasí. Účastníci by měli mít možnost usušit oblečení a výbavu, bezpečně uložit potraviny a ráno místo opustit bez poškození okolí.
Bezpečnost při práci s nožem, sekerou a pilou
Účastník prokáže, že zná a dodržuje zásady bezpečnosti při nošení a práci s nožem, sekerou a pilou, ví, jak s nimi zacházet, aby je nepoškodil, umí nabrousit nůž a svůj udržuje v perfektním pořádku jako věrného pomocníka pravého táborníka.
Prakticky vyzkouší řezání nožem, například ozdobení prutu, olivku jako poctu nebo řezání špičky, a zhotoví jeden praktický či ozdobný předmět nožem. Může jít o vařečku, loďku, misku, lžíci nebo kolík.
Při delším putování je vhodné zařadit praktickou činnost do programu na bezpečném místě, kde má každý účastník dostatek prostoru a kde je možné práci průběžně kontrolovat.
Získávání a zpracování dřeva
Účastník zná zásady bezpečnosti a správný postup při porážení, klestění a transportu souše a zná lesní právo, zejména pravidla získávání dřeva.
Alespoň 1x sám vede táborníky či zálesáky při dobývání souše nebo klestí a zpracování dřeva řezáním či sekáním pro potřeby kuchyně nebo při přípravě táboráku.
Při návrhu trasy je proto nutné počítat s tím, že dřevo není možné získávat libovolně. Místo pro rozdělání ohně i získání dřeva musí být vybráno s ohledem na bezpečnost, místní pravidla a stav okolního lesa.
Oheň, vaření a kotlíkové závěsy
Účastník zná základní pravidla ohně, rozlišuje slavnostní, tedy táborový, a užitkový oheň, ctí zásady táborového ohně a zná alespoň 3 základní typy užitkového ohně a umí je připravit.
Zná alespoň 3 typy spolehlivých kotlíkových závěsů. Vyzkoušel minimálně jednou nejvýše ve dvojici samostatně vybrat a připravit místo a materiál pro založení ohně a na tomto ohni uvařil alespoň 1 litr vody, například na čaj nebo polévku. Oheň správně zahasil a zahladil stopy.
ROZDĚLÁVÁNÍ OHNĚ KŘESÁNÍM KAMENE O KÁMEN / Primitive fire starting using flint, pyrites and fungus
Pro zkušenější účastníky platí, že perfektně znají základy bezpečnosti ohně a umí v praxi odhadnout nebezpečí při rozdělávání ohně v přírodě, vědí, jak postupovat v případě vzniku požáru, a jsou dostatečně zodpovědní pro samostatné používání ohně.
Alespoň 5x vařili nejvýše s 1 kamarádem na ohni, který sami připravili, jídlo nebo čaj nejméně pro 2 lidi. Při putovním táboře lze tuto dovednost využít při plánování denních zastávek, večerního vaření i ranního čaje.
Orientace a práce s mapou
Účastník se umí pohybovat v terénu s pomocí jednoduchého plánku a mapy. S pomocí legendy umí využívat turistické mapové značky, chápe souvislost mapy se skutečností, tedy orientaci mapy a směry, zná a správně používá názvy hlavních a vedlejších světových stran.
Dokáže velmi zhruba, řádově, odhadovat vzdálenost v centimetrech, metrech, desítkách metrů, 100 metrech a kilometrech. Umí určit sever a orientovat mapu s pomocí buzoly a zná způsoby přibližného určení světových stran bez buzoly.
Trasa může obsahovat úseky po barevných turistických značkách, neznačené části mezi jezery, přechody přes rozcestí i návrat veřejnou dopravou. V takových případech je třeba věnovat zvýšenou pozornost plánku a průběžnému ověřování skutečné polohy.
Jednodenní trasy v okolí Tábora
1. Tábor - Klokoty - Harrachovka - Větrovy - Sezimovo Ústí I
Od Kotnova jdeme po ZTZ přes údolí Tismického potoka ke klášteru v Klokotech, místní části Tábora, a dále až na lávku u Harrachovky, přes níž přejdeme přes Lužnici.
Odtud se dáme po ČTZ vlevo proti proudu na rozcestí dvou ČTZ, z něhož pokračujeme od řeky vzhůru Vlčím dolem na Větrovy, kde lze navštívit celoročně přístupnou rozhlednu Hýlačka.
Stále po červené značce pak pokračujeme až na náměstí v Sezimově Ústí I, kde je zastávka MHD. Zpět do Tábora nás zaveze linka 11, 13, 16 nebo 18.
2. Tábor - Kotnov - Pintovka - Horky - Větrovy
Vycházka začíná na Křižíkově náměstí, z něhož dojdeme na Tržní náměstí, kde se setkáme se zeleným „psaníčkem“, tedy zelenou místní turistickou značkou, které nás provede historickou částí města až k hradu Kotnov.
Odtud se vydáme po MTZ přes Lužnici, po okraji lesa Pintovka na Horky a dále až na Větrovy k rozhledně Hýlačka.
3. Okruh Kotnov - Lužnice - Harrachovka
Od Kotnova sejdeme po ČTZ k Lužnici a podél ní dojdeme kolem Domečkova zátiší do Vlčího dolu a dále až na lávku u Harrachovky, kterou přejdeme na pravý břeh, po němž se budeme již beze značky vracet zpět proti proudu.
Trochu zdatnější jedinci mohou od lávky u Harrachovky pokračovat po ZTZ na klokotský klášter, projít napříč údolím Tismenického potoka a stále po ZTZ dojít také ke Kotnovu, celkem 8 km.
Tato bezasfaltová varianta ovšem vynechává zastávku v restauraci Harrachovka.
4. Tábor - Klokoty - Harrachovka - Granátová skála
Od Bechyňské brány se vydejte po zelené turistické značce, budete míjet park Pod Kotnovem s kaplí sv. Filipa a Jakuba. Poprvé byla zmíněna už v roce 1388.
V parku má hrob Josef Němec, manžel známé spisovatelky Boženy Němcové. Po 100 metrech se zelená značka setká s naučným okruhem.
Následujte naučný okruh doprava po kamenných schodech dolů, zavede vás ke Granátové skále a dále přes bývalé lázně s krásným výhledem na město až ke studánce Eleonora.
Jde o vydatný pramen s lehce radioaktivní vodou. Od ní pokračujte po červené značce po břehu řeky Lužnice.
Část cesty kopíruje naučná stezka Pintovka, na které se dozvíte třeba o koloběhu vody, místním poustevníkovi či řemeslech spojených s řekou.
Stezka vás povede kolem Domečkova zátiší, kde dříve stála útulna pro turisty proti nepohodě počasí, a Vlčího dolu až k lávce Harrachovka, v pořadí třetí lávce, postavené roku 1941.
Od Harrachovky následujte zelenou značku do prudšího kopce příjemným lesem. Zavede vás na okraj oblasti Zahrádky, dříve využívané jako vojenské cvičiště, a k dalšímu významnému pramenu, kapli Panny Marie u Dobré Vody.
Toto místo je spojené se zjevením Panny Marie několika dětem. Samotný barokní kostel Klokoty stojí o 500 m dále.
Historické památky Tábora jako součást trasy
Hrad Kotnov stojí na západním konci města Tábora v Jihočeském kraji. Hrad měl přibližně pětiboký půdorys.
K nejvýznamnějším a nejstarším památkám Tábora patří vyhlídková věž Kotnov u Bechyňské brány. Věž Kotnov je pozůstatek hradu Hradiště založeného spolu s městem v r. 1270 králem Přemyslem Otakarem II.
V jižní části historického města Tábora se nachází jediná zachovalá městská brána, zvaná Bechyňská, která přiléhá ke gotické věži hradu Kotnov.
Soustava městského opevnění Tábora vybudovaná ze začátku 15. století byla tvořena hlavní a parkánovou hradbou. Opevnění města Tábora bylo budováno od založení husitské pevnosti na počátku 15. století a zdokonalováno dalšími generacemi obyvatel Tábora a stalo se jejich chloubou.
Roku 1420 byl založen Tábor husitskými přívrženci. V r. 1437 získal Tábor privilegium královského města a každé královské město v Čechách si zakládalo na tom, že mělo svoji radnici „rathaus“.
Žižkovo náměstí v Táboře se nachází ve středu historického města, vyhlášeného městskou památkovou rezervací.
Uprostřed Žižkova náměstí v Táboře byla vybudována v letech 1567-68 kamenickým mistrem Ondřejem ze Sušice renesanční kašna s plastikou rytíře Ronalda, nesoucí znak města.
V severozápadní části Žižkova náměstí v Táboře bylo po r. 1440 na místě staršího dřevěného kostelíka počato s výstavbou kamenného kostela Proměnění Páně na hoře Tábor.
V severní, horní části Žižkova náměstí v Táboře byl odhalen v r. 1877 nedaleko děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor pomník s bronzovou sochou Jana Žižky z Trocnova, zhotovenou začínajícím sochařem J. V. Myslbekem.
Ke zhotovení sochy bylo použito vadného materiálu a tak musela být socha brzy po svém odhalení snesena.
Od počátku husitského osídlení vznikaly v Táboře městské sklepy jako nedílná součást hospodářského zázemí středověkého domu. Strašidelné podzemí Tábor se nachází ve středověkých katakombách 500 let starého domu na Žižkově náměstí, za kostelem.
Tento rozlehlý park se nachází v městě Tábor a obklopuje téměř celé historické jádro města. Tudíž se jedná o významnou urbanistickou součást Tábora.
Holečkovy sady byly založeny ve 30. letech 19. století na ploše téměř 4 hektarů.
Kostel svatého Filipa a Jakuba se nachází v parku Pod Kotnovem, odkud je k němu přístup. Jedná se o nejstarší sakrální stavbu ve městě, která se ale nachází mimo historické centrum.
Divadlo Oskara Nedbala v Táboře se skládá vlastně ze dvou budov, původní určená čistě k divadelním produkcím je pseudorenesanční z r. 1887. Hlediště pojme 350 diváků. Přestavbou přilehlé empírové budovy v roce 1965 pak přibyl druhý sál s hledištěm pro 650 diváků.
Muzeum čokolády a marcipánu v Táboře lze objevit v Kotnovské ulici, kde sídlí v prostorách tří historických domů.
Začátek expozice se věnuje historii pěstování a zpracování kakaa, velice pěkný je i film promítaný v 1. patře muzea o výrobě všech možných čokoládových cukrovinek.
Trasy podél Lužnice a k přírodním zajímavostem
5. Tábor - Harrachovka - Příběnice
Z Tábora vyjdeme od nádraží ČD po ČTZ ke Kotnovu, odkud sejdeme stále po ČTZ k Lužnici a podél ní dojdeme kolem Domečkova zátiší až k lávce u Harrachovky.
Stále po levém břehu pokračujeme po ČTZ až do příběnického podhradí.
6. Tábor - Příběnice - Stádlecký řetězový most
Z Tábora vyjdeme od nádraží ČD po ČTZ ke Kotnovu, odkud sejdeme stále po ČTZ k Lužnici a podél ní dojdeme kolem Domečkova zátiší až k lávce u Harrachovky.
Stále po levém břehu pokračujeme po ČTZ do příběnického podhradí a přes Lužničanku až ke Stádleckému řetězovému mostu.
7. Bechyně - Dobronice u Bechyně
Do Bechyně nás zaveze historická Křižíkova dráha nebo autobus.
Po ČTZ sejdeme ve směru na Tábor pod most Duha do údolí Lužnice a pokračujeme až do Dobronic u Bechyně, kde vystoupíme na zříceninu hradu.
8. Bechyně - Židova strouha - Týn nad Vltavou
Do Bechyně nás zaveze historická Křižíkova dráha nebo autobus. Po ŽTZ sestoupíme kolem zámku k řece Lužnici a dojdeme k ústí Židovy strouhy do Lužnice.
Po ŽTZ postupujeme romantickým kaňonovitým údolím Židovy strouhy, přičemž ji mnohokrát překročíme, až na silnici z Tábora do Týna nad Vltavou.
Po ŽTZ projdeme Smilovicemi a pokračujeme až do Týna nad Vltavou. Asi 1,5 km za Smilovicemi je kilometrová odbočka k Velkému Depotu, kde určitě stojí za prohlédnutí restaurované pískovcové sousoší Kalvárie.
V původním návrhu trasy byla zakomponována ZTZ od Semence do Kolodějů nad Lužnicí, která však byla zrušena.
Trasy přes Sezimovo Ústí, Kozí hrádek a Turovecký les
9. Sezimovo Ústí II - Kozí hrádek - Planá nad Lužnicí
Do Sezimova Ústí II nás zaveze MHD, linka 11, 13, 16, 18 nebo 50, nebo i vlak.
Po ČTZ projdeme Sezimovým Ústím II ke Kozskému potoku, podél něhož dojdeme stále po ČTZ ke zřícenině Kozího hrádku.
Dále pokračujeme po ČTZ na hráz rybníka Jezero na ZTZ, po níž se vydáme vpravo k rybníku Starý Kravín, kde odbočíme vlevo na MTZ.
Ta nás zavede na významné rozcestí Kavecko, odkud pokračujeme po ZTZ na Strakačov, odkud se vydáme vpravo po ŽTZ až do Plané nad Lužnicí.
10. Sezimovo Ústí II - Kozí hrádek - Starý Kravín - Planá nad Lužnicí
Do Sezimova Ústí II nás zaveze MHD, linka 11, 13, 16, 18 nebo 50, nebo i vlak.
Po ČTZ projdeme Sezimovým Ústím II ke Kozskému potoku, podél něhož dojdeme stále po ČTZ ke zřícenině Kozího hrádku.
Dále pokračujeme po ČTZ na hráz rybníka Jezero na ZTZ, po níž se vydáme vpravo k rybníku Starý Kravín a dále pokračujeme stále po ZTZ až do Plané nad Lužnicí.
Návrat do Tábora je možný vlakem nebo MHD.
11. Knížecí rybník - Kozí hrádek - Sezimovo Ústí II
Ke Knížecímu rybníku nás zaveze MHD, autobus č. 30.
Po ZTZ dojdeme na hrázi rybníka Jezero na rozcestí s ČTZ, po níž brzy dorazíme ke Kozímu hrádku.
Od něj pokračujeme podél Kozského potoka stále po ČTZ až do Sezimova Ústí II, odkud se vrátíme MHD.
12. Planá nad Lužnicí - Turovecký les - Sezimovo Ústí II
Do Plané nad Lužnicí dojedeme z Tábora buď MHD, č. 13 nebo 50, nebo vlakem.
Od nádraží ČD vyrazíme po ČTZ přes železniční trať směrem na rozcestí Kavecko.
Projdeme po hrázi Strkovského rybníka, krátce na to vstoupíme na území přírodního parku Turovecký les a procházíme jím stále po ČTZ až na místo, kde se setkává s MTZ, asi 300 m před rozcestím Kavecko, kam ale nemusíme chodit.
Na souběhu ČTZ a MTZ se dáme doleva po MTZ a procházíme po ní kolem rybníka Nečisto, Lučního rybníka, rybníka Starý Kravín a myslivny Nechyba až na rozcestí Ozvěna, kde zabočíme po ČTZ vlevo a zakrátko dojdeme do Sezimova Ústí II.
Odtud se můžeme vrátit MHD.
13. Sezimovo Ústí II - Kozí hrádek - Choustník - Planá nad Lužnicí
Do Sezimova Ústí II nás zaveze MHD, linka 11, 13, 16, 18 nebo 50, nebo i vlak.
Po ČTZ projdeme Sezimovým Ústím II ke Kozskému potoku, podél něhož dojdeme stále po ČTZ ke zřícenině Kozího hrádku.
Dále pokračujeme po ČTZ na hráz rybníka Jezero na ZTZ, po níž se vydáme vpravo k rybníku Starý Kravín, kde odbočíme vlevo na MTZ.
Po ní dojdeme na významné rozcestí Kavecko, odkud pokračujeme stále ještě po MTZ přes turistickou schránku Potok Stružka a Dlouhou Lhotu až do obce Choustník.
Z ní nás ZTZ zavede ke stejnojmenné zřícenině, kterou si můžeme prohlédnout. Po návratu do obce Choustník se vydáme po ŽTZ přes Skopytce do Plané nad Lužnicí, odkud nás odveze MHD.
Trasy z Plané nad Lužnicí a Turoveckým lesem
14. Planá nad Lužnicí - Turovecký les - Mladá Vožice
Do Plané nad Lužnicí dojedeme z Tábora buď MHD, č. 13 nebo 50, nebo vlakem.
Od nádraží ČD vyrazíme po ČTZ přes železniční trať směrem na rozcestí Kavecko.
Projdeme po hrázi Strkovského rybníka, krátce na to vstoupíme na území přírodního parku Turovecký les a procházíme jím stále po ČTZ až na místo, kde se setkává s MTZ.
Na souběhu ČTZ a MTZ se dáme doleva po MTZ a procházíme po ní kolem rybníka Nečisto, Lučního rybníka, rybníka Starý Kravín a myslivny Nechyba až na rozcestí Ozvěna.
Od rozcestí zabočíme po ČTZ vlevo a zakrátko dojdeme do Sezimova Ústí II.
15. Planá nad Lužnicí - Kavecko - Choustník
Po MTZ projdeme Dlouhou Lhotu, u turistické schránky Potok Stružka vstoupíme na území přírodního parku Turovecký les, jímž nás MTZ zavede na významné rozcestí Kavecko, kde se dáme doleva po ČTZ a dojdeme do Plané nad Lužnicí.
Trasy v okolí Mladé Vožice, Chýnova a Jistebnice
16. Mladá Vožice - Těchobuz
Do Mladé Vožice nás zaveze dálkový autobus.
Z náměstí vyjdeme po MTZ směrem na Janov a Radvanov, pak pokračujeme stále po MTZ rekreační oblastí s řadou lesních rybníků až do Těchobuzi.
17. Mladá Vožice - Šelmberk
Do Mladé Vožice nás zaveze dálkový autobus. Z náměstí dojdeme po ČTZ až na zříceninu Šelmberk, kde můžeme vystoupit na zachovanou vyhlídkovou věž, která je po opravách přístupná.
18. Chýnov - Chýnovská jeskyně - Homole - Mladá Vožice
Do Chýnova nás zaveze vlak. Od nádraží ČD se vydáme po MTZ k Chýnovské jeskyni.
Od ní pokračujeme po MTZ přes Dolní Hořice a výběžek přírodního parku Polánka na rozcestí u vrchu Homole, na nějž vystoupíme po ŽTZ.
Za dobrého počasí se můžeme pokochat dalekým kruhovým rozhledem. Vrátíme se 100 m zpět k ČTZ, po které dojdeme až do Mladé Vožice.
Výlet nelze uskutečnit v sobotu z důvodu neexistence autobusového spojení.
19. Jistebnice - Nadějkov - Ounuz
Do Jistebnice dojedeme autobusem a vydáme se po ZTZ do Nadějkova, odtud po ŽTZ na Ounuz.
20. Nadějkov - Ounuz
Do Nadějkova dojedeme autobusem a vydáme se po ŽTZ na Ounuz.
21. Chýnov - Chýnovská jeskyně - Těchobuz - Mladá Vožice
Do Chýnova nás zaveze vlak. Od nádraží ČD se vydáme po MTZ k Chýnovské jeskyni.
Od ní pokračujeme po ZTZ přes Dolní Hořice, Hartvíkov a Valchu na rozcestí u Bedřichova, kterým projdeme po MTZ a pokračujeme do Těchobuzi.
Rekreační oblastí s řadou lesních rybníků dále pokračujeme na Radvanov a Janov stále po MTZ až do Mladé Vožice.
Výlet nelze uskutečnit v sobotu z důvodu neexistence autobusového spojení.
Trasy z Veselí nad Lužnicí a kolem pískoven
22. Veselské pískovny
Do Veselí nad Lužnicí dojedeme autobusem nebo vlakem. V případě cesty vlakem nejprve dojdeme 1,5 km po MTZ k východišti turistických značených tras uprostřed města.
Vyjdeme ve směru na Vlkov po ŽTZ, která nás provede i začátkem naučné stezky Veselské pískovny až k zastavení č. 6.
Tam musíme ŽTZ opustit a pokračovat dále po břehu Veselské pískovny k dalším zastavením naučné stezky.
Cesta mezi jezery spojující další zastavení naučné stezky již není značena, proto si raději vyzvedněte v táborském nebo veselském infocentru plánek této naučné stezky.
Po projití celé naučné stezky se ocitneme zpět u zastavení č. 1.
Je nanejvýše vhodné vyzvednout si nejprve v táborském či veselském infocentru plánek naučné stezky, jelikož trasa od 6. do 14. zastavení není značena.
23. Veselí nad Lužnicí - Klobásná - Na Klobásné
Do Veselí nad Lužnicí dojedeme vlakem nebo autobusem.
Od stanice ČD se vydáme po ZTZ, projdeme příměstským lesem Klobásná na rozcestí s ŽTZ nad obcí Zlukov.
Po ŽTZ dojdeme na vrchol Na Klobásné, v jehož blízkosti lze v lese najít pozůstatky slovanských mohyl z doby kolem roku 800.
24. Veselské pískovny - Vlkov - Vlkovský rybník
Do Veselí nad Lužnicí dojedeme autobusem nebo vlakem. V případě cesty vlakem nejprve dojdeme 1,5 km po MTZ k východišti turistických značených tras uprostřed města.
Vyjdeme ve směru na Vlkov po ŽTZ, která nás provede i začátkem naučné stezky Veselské pískovny až k zastavení č. 6.
Tam musíme ŽTZ opustit a pokračovat dále po břehu Veselské pískovny k dalším zastavením naučné stezky.
Cesta mezi jezery spojující další zastavení naučné stezky již není značena, proto si raději vyzvedněte v táborském nebo veselském infocentru plánek této naučné stezky.
Po projití celé naučné stezky se ocitneme zpět u zastavení č. 1.
Po ŽTZ se kousek vrátíme zpět na rozcestí, odkud dojdeme po ČTZ do Vlkova.
Po ŽTZ projdeme kolem Vlkovského rybníka a pokračujeme až na rozcestí se ZTZ.
Trasy kolem Soběslavi a Borkovických blat
25. Soběslav - Borkovická blata - Veselí nad Lužnicí
Do Soběslavi dojedeme vlakem či autobusem a po MTZ se vydáme přes Čeraz k začátku naučné stezky Borkovická blata.
Tuto naučnou stezku si projdeme. Po návratu k silnici pokračujeme v chůzi po MTZ až k rozcestí s ŽTZ, která nás zavede přes Borkovice k Blatské stoce, podél níž projdeme až do Veselí nad Lužnicí.
26. Černovice - Choustník - Soběslav
Vlakem ČD dojedeme do Obrataně, kde přestoupíme na autobus nahrazující úzkokolejku JHMD do Černovic.
Od nádraží se dáme vpravo po ZTZ na černovické náměstí a dále mezi poli a později lesem na Svatou Annu.
Stále po ZTZ projdeme Vlčeves a Mlýny a vystoupíme ke cvičným horolezeckým skalám na vrcholu Choustníku.
Podél nich dojdeme ke stejnojmenné zřícenině, kterou si můžeme prohlédnout, načež sestoupíme do obce Choustník, kde ZTZ končí.
Po MTZ se vydáme do Krátošic, kde můžeme vystoupit na rozhlednu, a pokračujeme stále po MTZ přes Myslkovice až do Soběslavi.
Delší výpravy a vícedenní putování
Účastník se během roku mimo tábor zúčastní alespoň 3 společných nejméně víkendových výprav, alespoň s 1 noclehem, přičemž nocleh nemusí být v přírodě.
Absolvuje během roku mimo tábor řádně vybaven a připraven 8 společných celodenních pěších výletů do přírody, z toho alespoň 1 nejméně 15 km a alespoň 2x za nepříznivého počasí, například za dešťových přeháněk, mokrého sněhu nebo bláta.
Během putovního tábora je možné jednotlivé kratší trasy spojovat do vícedenních etap. Při takovém plánování je třeba rozdělit zásoby, určit místa noclehů, zohlednit možnosti veřejné dopravy a vyhradit čas na vaření, sušení, odpočinek i bezpečné zacházení s nářadím.
27. Bechyně - Dobronice u Bechyně - Příběnice
Do Bechyně nás zaveze historická Křižíkova dráha nebo autobus.
Celou trasu projdeme po ČTZ. Nejprve sejdeme ve směru na Tábor pod most Duha do údolí Lužnice a pokračujeme do Dobronic u Bechyně, kde vystoupíme na zříceninu hradu.
Projdete-li si tuto trasu, byť i ne vcelku, ale po výše uvedených částech, tedy 19 nebo 33 a k tomu 24 nebo 13, lze ji spojit s dalšími úseky podél Lužnice.
28. Tábor - Borotín - Jistebnice
Od nádraží ČD jdeme stále po ČTZ kolem rybníka Jordán, přes Stoklasnou Lhotu, Chotoviny až na zříceninu Starého zámku u Borotína.
Od ní půjdeme po MTZ do Borotína a přes Kamennou Lhotu dále až do Jistebnice.
29. Tábor - Starý zámek u Borotína
Od nádraží ČD jdeme stále po ČTZ kolem rybníka Jordán, přes Stoklasnou Lhotu, Chotoviny až na zříceninu Starého zámku u Borotína.
Samostatnost a odpovědnost účastníků
V rámci putovního tábora účastník zajišťuje a připravuje nejvýše s 1 kamarádem stravu pro ostatní účastníky tábora, celkem nejméně 6 osob, včetně naplánování jídelníčku, obstarání nákupu, vaření a mytí společného nádobí.
Samostatná příprava včetně materiálního zajištění a vedení alespoň 2 různých aktivit pro nejméně 5 dětí na táboře je součástí rozvoje tábornických dovedností. Tato aktivita je založena na vlastní samostatné činnosti dítěte a měla by mířit na zřejmý produkt, například výrobek či dovednost.
Účastník může také podniknout samostatnou cestu do určeného prostoru, kde provede průzkum určeného jevu, pokud možno tajně a nepozorovaně, a podrobné zmapování daného jevu či území.
Vydej se sám na vybrané či určené klidné místo v přírodě a setrvej zde sám 1 den a noc, nejlépe od oběda do oběda.
Připrav si jídlo i vše pro pohodlný nocleh, nikoli v uzavřeném stanu. Můžeš prohledávat okolí, něco vyrábět, kreslit či zkoumat, ale nesmíš si číst ani se zabavovat čímkoliv přineseným z lidského světa.
Snaž se o sblížení se svým místem, přijmi ho jako svůj dočasný domov.
Organizace delšího putovního tábora
Nejvýše s 1 stejně zkušeným kamarádem organizačně, tedy z hlediska vaření, dopravy a ubytování, a programově připravuje alespoň 6denní putovní tábor zálesáků.
Alespoň po polovinu tábora vystupuje v roli velkého náčelníka putovního tábora. Osobně připravuje a koordinuje program celého tábora, nejméně ze 2 oddílů či družin, z nichž ani jednu nemusí v tu dobu vést, včetně koordinace časů jídla, programu, sněmu, mytí a večerky.
Alespoň 1 den nebo 3 půldne musí přitom jít o společný program všech oddílů či družin, například soutěže, olympiádu nebo společný program.
Úspěšně, bez velkých problémů, úrazů a psychické újmy dětí i vlastní, vedl oddíl táborníků po celý alespoň 10denní stálý tábor na zelené louce.
Sám připravil a úspěšně vedl výpravu alespoň 3 zálesáků, přičemž výprava měla alespoň 1 nocleh a nemusela být v přírodě.
Praktické úkoly během pobytu
Po celý alespoň 10denní stálý tábor táborníků či zálesáků pečuje o táborovou nástěnku, aktuálně mění její obsah, shromažďuje a zpracovává informace, vytváří tabulky, píše texty a celkově pečuje o její grafickou i obsahovou úroveň.
Po celý alespoň 10denní stálý tábor táborníků či zálesáků drží dohled nad hygienou: doplňuje či vyměňuje vodu u latrín, doplňuje toaletní papír, zahazuje denně latrínu, kontroluje a řídí hospodaření s vodou pro mytí, zvláště teplou, dohlíží na mytí dětí a řídí a eviduje mytí v teplé vodě.
V rámci oddílu složí teoretickou i praktickou zkoušku z plavání, včetně plavání v šatech, podplavání překážky, vyzvednutí předmětu ze dna, záchrany tonoucího a první pomoci při utonutí, například umělého dýchání.
Absolvuje oficiální kurz první pomoci ČČK zakončený zkouškou a získá osvědčení táborového zdravotníka.
Příprava trasy podle schopností skupiny
| Typ výpravy | Vhodné prostředí | Hlavní dovednosti |
|---|---|---|
| Jednodenní vycházka | Tábor, Lužnice, Klokoty, Harrachovka | Orientace, práce s mapou, odhad vzdálenosti |
| Víkendová výprava | Kozí hrádek, Turovecký les, Veselské pískovny | Stanování, vaření na ohni, sušení vybavení |
| Delší pěší výprava | Bechyně, Dobronice, Příběnice, Jistebnice | Samostatné plánování, zásobování, přenocování |
| Vícedenní putování | Trasy mezi Táborem, Soběslaví, Chýnovem a Mladou Vožicí | Organizace skupiny, rozdělení úkolů, bezpečnost |
Konkrétní volba trasy by měla vycházet z toho, zda jde o mladší, starší, táborníky nebo zálesáky. Delší a členitější úseky jsou vhodné pro zkušenější účastníky, zatímco kratší okruhy s možností návratu MHD mohou sloužit jako první trénink orientace a táboření.
Zkoušku důvěry plní povinně mladší, starší, táborníci a zálesáci. Při jejím plnění nesmí účastník vydávat žádné zvuky, nesmí nic jíst, ani z vlastních zásob.
Při plnění bobříka hladu nesmí ani limonádu, bonbony, žvýkačky a jiné mlsy. Mladší od 1. do 4. třídy vynechají snídani, přesnídávku a oběd. Starší od 5. třídy, táborníci a zálesáci jsou bez snídaně, přesnídávky, oběda a svačiny. První jídlo je večeře.
Musíš mít zavázané oči tak, abys vůbec neviděl, ale dobře slyšel. Plní se za běžného táborového provozu, ne tedy během odpočinku nebo o samotě.
Velká zkouška je vyvrcholením tábora. Konkrétní průběh je tajný a přidržuje se tradičních zvyklostí.
Cílem je, aby skupina budoucích táborníků projevila aspoň po 24 hodin svou soudržnost, soběstačnost a schopnost ovládat nabyté tábornické dovednosti. Tato zkouška je kolektivní, obstojí všichni, kdo dosud splnili předchozí podmínky a bobříky.