Graffiti a muraly v Holešovicích: Komunardů, umění a industriální Praha

Pro někoho nevkusně počmárané zdi a trapné exhibice, pro jiné vrchol moderního umění a jeden ze symbolů dnešní doby. Umění v ulicích (street art) vzbuzuje emoce a rozděluje obyvatele na dva tábory.

Tato trasa je ideální pro ty, kteří se rádi nechají okouzlit drsným půvabem moderního města a poetikou starých industriálních komplexů. Procházka vás provede jednou z nejzajímavějších a nejrychleji se rozvíjejících pražských čtvrtí, kde se toho spousta děje.

Holešovice jako galerie pod širým nebem

Holešovice bývaly centrem výroby a obchodu, najdeme zde množství jedinečných továrních komplexů z počátku 20. století. Továrny již svému původnímu účelu neslouží, jsou modernizovány a rekonstruovány a nacházejí druhý život jako byty, kancelářské prostory či ateliéry mladých umělců, designérů i architektů.

Holešovice, původně průmyslová a obchodní čtvrť, dnes patří k nejrychleji se rozvíjejícím pražským čtvrtím. Proměna území propojuje průmyslové dědictví s novou městskou kulturou a vytváří prostředí, v němž se historické stavby, současná architektura, galerie a street art přirozeně potkávají.

Pojďte se podívat, jak může vypadat bývalý pivovar, parní mlýn nebo jatka. Malé náměstí vtěsnané mezi obytné budovy je nejen příjemnou odpočinkovou zónou, ale zároveň místem, kde se koná mnoho festivalů a trhů. Najdete zde nejeden pop-up store se současným designem, sustainable a slow fashion.

Velkoplošné malby mohou vylepšovat nepříliš vábné části měst, poskytovat prostor k vyjádření mladým umělcům, upozorňovat na současná společenská témata, ale také nekonvenčním způsobem propagovat určitý produkt či službu.

Co je muralismus

Tzv. muralismus se v rámci street artu prosadil jako významný umělecký projev, jenž sjednotil tradiční nástěnnou malbu s moderními prvky a vnesl do veřejného prostoru legalitu.

Metropole patří k významným centrům mural artu už jen proto, že se zde pohybuje a žije řada významných osobností tohoto oboru. Stále zde můžeme sledovat jak nově vznikající místa, která jsou zdobena velkoplošnou malbou, tak i místa, kde kvůli rekonstrukcím a novým budovám muralů ubylo.

V metropoli vznikají nové malby i díky různým festivalům a akcím, jež se snaží tuto formu umění více přiblížit veřejnosti. Muralů, jež lahodí oku a zároveň zkrášlují veřejný prostor, v Praze přibývá.

Kromě estetické hodnoty, kterou do místa přinesou, často upozorňují na důležitá společenská témata - ať již současná, nebo ta historická, na něž by se rozhodně nemělo zapomenout.

Komunardů 35: moderní architektura v proměněné čtvrti

V ulici Komunardů vznikají nové městské dominanty vedle starších industriálních a obytných staveb. Projekt Komunardů 35 byl vybudován na místě dvou domů zničených povodněmi v roce 2002.

Nová budova se stala výraznou dominantou Holešovic a přinesla do čtvrti moderní rezidenční i komerční prostory. Autorem návrhu je renomovaný český architekt Stanislav Fiala, známý svou originalitou a schopností spojovat moderní městský styl s přírodními prvky.

Budova má rozsáhlé zelené terasy a balkony, které podporují biodiverzitu, zlepšují mikroklima a poskytují obyvatelům soukromý venkovní prostor v samém srdci města.

Komunardů 35 tak není pouze obytnou budovou, ale také součástí širší proměny Holešovic, která spojuje průmyslové dědictví s novou městskou kulturou.

Street art u stanice Vltavská

Pro mnohé zanedbaná stanice metra s nedobrou pověstí, ovšem pro příznivce street artu povinná zastávka. Zdejší zdi prošly rukama světově uznávaných graffiti umělců.

Jeden z prvních festivalů věnovaných dnes tolik populárnímu street artu proběhl v Praze v roce 2008 pod názvem Names. Autor koncepce Jan Kaláb pozval na čtyřicet účinkujících nejen z České republiky, ale i z Německa, Japonska, Francie, USA, Itálie, Polska a dalších zemí, aby předvedli své výtvory.

Díky festivalu získala například stanice metra Vltavská ikonickou malbu od britského umělce vystupujícího pod jménem Mode 2, jež zachycovala několik scén ze života - líbající se dvojici, dívku s kočkou, výjevy z kavárny, hromadné dopravy či telefonní budky.

Dílo postupně mizelo a jeho poslední část nadobro zastřela výsprava zdi při revitalizaci Vltavské v roce 2018.

Od té doby pokrývala oblíbené místo streetartové komunity variabilní malba z dílny tvůrčího tandemu Pavel Dušek a Josef Šmíd, která zdálky vypadala jako abstraktní obraz, ale při bližším pohledu se v plochách a mezerách mezi mraky a mlhou pozorovatelům otevíraly průhledy do dalších obrazů a světů.

Tuto dočasnou uměleckou intervenci dále nahradil mural Jakuba Tytykala, jenž v geometrických tvarech své malby skryl odkazy na další okolní umění ve veřejném prostoru - otiskl do ní podobu sousoší Práce a Humanita od sochaře Jana Štursy i tvarosloví blízké dvoupodlažní fontány s keramickými plastikami Faun a Vltava, jež je dílem Olgy a Miroslava Hudečkových.

Dnes už na místě nenajdete ani Tytykalovu geometrickou malbu, ani zeď samotnou.

Festivaly a legální velkoformátové malby

V roce 2022 uspořádala galerie The Chemistry Gallery, dnes ji najdete v hale 40 Holešovické tržnice, festival s názvem Wall Street. V různých městských částech Prahy tehdy vzniklo celkem šest legálních velkoformátových maleb, a to od zahraničních i českých autorů.

Festival, který se koná jako bienále, se vrátil v roce 2024 s pozměněným názvem - z Wall Street se stal Urban Pictus.

Chasing the Red Demon

Jednou z maleb vzniklých v rámci festivalu Wall Street je dílo nazvané Chasing the Red Demon, neboli Pronásledování rudého démona, které vytvořil ukrajinský umělec Aec Interesni Kazki v ulici Za Papírnou 9 a dodnes si jej zde můžete prohlédnout.

Vyobrazuje červeného tvora, jenž se žene nebem, a lehce deformovaná lidská postava v boxerských rukavicích mu neohroženě stoupá vstříc po schodišti.

Malba jasně odkazující k tvorbě surrealistické avantgardy je dle autorových slov „alegorií, která vyobrazuje sovětský komunismus“, ale též „zosobňuje moderní Rusko s jeho imperialistickými ambicemi a tyranstvím“.

Je věnována Ukrajině a její obraně proti ruské agresi.

Umělec, vlastním jménem Aleksei Bordusov, je známý svými výraznými vizuálními obrazy mnohdy působícími, jako by přišly ze světa dávných mýtů.

Oslava mládí na fasádě The FIZZ

Díky loňskému ročníku je Sedmička bohatší o dvě velké malby. Na fasádě budovy The FIZZ v ulici Na Zátorách, jež slouží jako vysokoškolské koleje, najdete malbu z dílny brněnské dvojice Lukáše a Aleše Veselých, kteří již několik let společně tvoří pod značkou Malujeme jinak.

Téma barevného muralu, jenž nese prvky op-artu, skrze tanec reflektuje mládí.

Umělcům se podařilo malbu, která se rozkládá na ploše téměř 350 m2, vytvořit za pouhé čtyři dny.

„Nápad využít právě tuto stěnu přišel trochu nezvykle odspodu,“ říká produkční festivalu Urban Pictus Petr Kopal.

„Na jedné vernisáži v Trafo Gallery nás Kristýna Jirátová, která stojí za plzeňským streetartovým festivalem Wallz, představila Petře Sekové z výboru SVJ daného domu.

Zdejší se o tento činžovní dům a jeho předzahrádky velmi hezky starají a jeho fasádu chtěli zkrášlit nějakým uměleckým dílem a tím i trochu zamezit vandalským graffiti.

Pro nás to byla skvělá příležitost, jelikož fasáda je na velmi dobře viditelném místě a samotná plocha je dostatečně velká na to, aby tam vzniklo něco velkolepého.

Tim Marsh a portrét Davida Attenborougha

Autorem malby je pařížský rodák Tim Marsh.

„Jelikož mural byl převážně financovaný ze soukromých zdrojů od společnosti Stabilo, byl výběr umělce diskutován s vedením této firmy.

My jako festival Urban Pictus jsme navrhli tři autory, mezi nimž byl i Tim Marsh, a firma si zvolila tohoto francouzského umělce.

Byla to skvělá volba, jelikož Tim k tvorbě muralu přistupoval velmi profesionálně a navíc jsme se velmi sblížili i po lidské stránce,“ prozradil Kopal.

Čtyřicátník Tim Marsh dříve působil v módním průmyslu, dnes je známý jako streetartový umělec, jehož malby jsou díky mezinárodním festivalům k vidění na všech kontinentech.

Jeho tuzemská realizace vzdává hold dnes osmadevadesátiletému přírodovědci Davidu Attenboroughovi, jehož tvář a hlas jsou již přes 60 let spjaty s dokumentárními sériemi britské televize BBC o různorodosti života na Zemi.

„Nápad zobrazit právě Davida Attenborougha přišel přímo od Tima.

Byla to hned prvotní idea, na které jsme si všichni shodli.

Tim tento motiv nosil už delší dobu v hlavě a hledal vhodnou plochu, kde by mohl tento mural realizovat.

Jakmile jsme mu poslali fotku fasády, hned zmínil, že by tam chtěl vyobrazit právě Attenborougha.

Dokumenty tohoto legendárního britského přírodovědce provázejí Tima Marshe celým životem a formovaly i jeho pohled na svět a přírodu,“ vzpomíná Kopal a s úsměvem doplňuje:

„SVJ návrh schvalovalo a nemělo k němu žádné výhrady.

Jakmile jsme zmínili, že by na fasádě měl být vyobrazený právě David Attenborough, byli nadšení.

Mural má výšku téměř 22 metrů a rozprostírá se na ploše téměř 300 m2.

Za první den stihl Tim Marsh celou plochu natřít fasádní barvou načerno.

Další den kreslil skici, podle kterých se pak na velké ploše orientoval.

Murály v ulici Dělnická a na rohu Komunardů

Metropolis od Nawera

Průčelí fasády domu v Dělnické 36 změnil na velkoformátovou malbu polský streetartista Nawer.

Pod názvem Metropolis byla představena veřejnosti v rámci doprovodného programu výstavy Polish Urban Art v červenci 2017, která v Trafo Gallery nabídla ukázku toho nejzajímavějšího z polské street art scény.

„Nawera jsme vybrali jako nejvýraznější hvězdu polské scény posledních let, aby nám svou pouliční abstrakci předvedl i v Česku.

Mural vznikal dvakrát tak dlouho, protože do mokré černé podmalby napršelo a celá se roztekla po fasádě.

Ale jsme nadšení, že majitelé domu malbu povolili a že tam svítí dodnes,“ zavzpomínala Blanka Čermáková, ředitelka Trafo Gallery.

Text a městský pták Dedeho Bandaida a Nitzan Mintz

Další mural zdobí fasádu budovy na rohu ulic Komunardů a U Průhonu a je výsledkem spolupráce telavivské dvojice výtvarníka Dedeho Bandaida a básnířky Nitzan Mintz.

Malba vznikala přibližně padesát hodin v průběhu sedmi dní.

Dvacet metrů vysokou a dvanáct metrů širokou malbu tvoří báseň Nitzan Mintz, která je doplněná o Dedeho velkoplošnou malbu.

Ta zobrazuje obřího opeřence složeného z různých malých objektů inspirovaných městem a jeho proměnou.

„Návrh byl vytvořen na míru pro tuto zeď a reflektuje geometrickou fasádu budovy.

Vznikal ale částečně na dálku, díky on-line konzultacím a virtuálním prohlídkám přes Google Maps, aby umělci mohli začít tvořit hned po svém příjezdu, a využít tak příznivého počasí,“ popsala přípravy malby Pavlína Šulcová, která je od loňského roku ředitelkou Památníku ticha.

Báseň napsala Nitzan Mintz během pandemie covidu-19 a lockdownu v Izraeli a odrážejí se v ní její pocity z odloučení.

Na vytvoření malby umělci použili pětadvacet kilogramů bílé a o pět kilogramů více černé akrylátové barvy a šest bílých a stejný počet černých sprejů Molotow.

Portréty Davida Strauzze

Výrazným českým muralistou, i když kanadského původu, je David Strauzz.

V ulicích jeho díla nejlépe poznáte podle osobitého zpracování portrétů.

„Jde o moji vlastní techniku, tudíž ji nelze přiřadit ke konkrétnímu stylu.

Dělám poloabstraktní portréty, které jsou složené z textů, jež si sám vymýšlím.

Když se na malbu podíváte zblízka, opravdu uvidíte jen nápisy.

Ovšem zdálky nebo když se na dílo podíváte přes mobilní telefon, jasně rozeznáte tváře,“ popsal svůj styl David Strauzz.

Jedním z míst, kde si můžete prohlédnout jeho tvorbu, je i prodejní sklad společnosti Samurai Shot v ulici Partyzánská 1.

Další Strauzzův mural najdete na fasádě domu v Argentinské ulici u křížení s Plynární.

Tato 20 metrů vysoká a 16 metrů široká malba s podobiznou ženy, jejíž obličej je pokryt texty, vyjadřuje podporu obětem tělesného, duševního, ale i sexuálního nebo ekonomického týrání.

Dílo se stalo součástí dlouhodobého projektu proti domácímu násilí, který podporuje nábytkářský gigant IKEA, jenž malbu financoval.

Pro tuto práci David nesáhl tradičně po barvě ve spreji, ale použil speciální barvy z minerálních látek, které fungují na principu fotokatalýzy.

Kontaktem se slunečním zářením dochází k chemickému rozkladu škodlivých látek na bezpečné molekuly soli a budova pak dýchá jako les.

„Organické barvy vnímám jako zlepšení své karmy,“ svěřil se autor již dříve pro Hobulet.

„Barvy ve spreji používám už od 16 let a mám takový dojem, že malinká část ozonové díry je ode mě.“

Stejné ekologické barvy použil Strauzz i pro malbu, kterou vytvořil na budově bývalého podniku Tesla Holešovice.

Bubenská 1 a schodiště k metru Vltavská

Vlastník funkcionalistických Elektrických podniků, nyní Bubenská 1, se rozhodl upravit své okolí, a proto oslovil mladého výtvarníka Petra Sokola alias Lefthendra, aby svojí malbou pojednal schodiště, kterým si chodci mohou zkrátit cestu k metru Vltavská.

Vytvoření detailní malby na ploše téměř 200 m2 si vyžádalo desítky hodin práce.

Výsledné propracované ilustrace zobrazují důležité stavby v Praze 7 i historii a budoucnost Bubenské 1.

„Srdcem grafiky je elektrický generátor, který rozvádí energii do dalších míst podchodu - do lázní, jež v budově bývaly v suterénu, kantýny, původních počítačů, které mají vtipně zakomponované funkční průduchy, ale hlavně do ikonických budov Holešovic, jež se nacházejí na horním ochozu schodiště,“ popisuje své dílo Lefthendr.

Proměnlivá uliční galerie ArtWise

Nové velkoplošné malby pravidelně míjejí lidé v zatáčce v ulici Komunardů u Holešovické tržnice.

Zeď je pod patronací spolku umělců ArtWise, kteří jsou jejími kurátory.

V uliční galerii se malba mění třikrát až čtyřikrát do roka, autorem je vždy oslovený umělec.

Výčet autorů by byl dlouhý, od Ondřeje Vyhnánka aka X-Doga až po již zmiňovaného Davida Strauzze - pokud vás zajímají více, prohlédněte si jejich díla na instagramovém profilu ArtWise nebo pod hashtagem #artwisethewall.

Další graffiti a muraly v Holešovicích

Holešovická tržnice

Rozlehlý areál se secesními a novorenesančními prvky sloužil téměř sto let jako jatka.

Dnes je domovem největšího pražského zeleninového trhu, asijského trhu a bezpočtu dalších obchodů.

Nakupovat můžete u stánků pod širým nebem nebo v několika rozlehlých halách.

Vnitroblock

Další mural se nachází na zdi u vstupu do Vnitroblocku z ulice Dělnická.

Zobrazuje rapovou superstar Tylera, The Creator, a zároveň tak odkazuje na jeho květnový koncert v Praze; autorem je Matěj Špatenka.

V průchodu do kavárny pak objevíte hned několik dalších realizací, které spojuje téma fauny - je tady velkoformátová liška od belgické umělkyně Dzii, dravec, kterého vytvořila dánská umělkyně Frida Stiil Vium, označovaná také jako Nada, nebo šimpanz od Vladimíra Hirschera aka Caer8th.

Zahrádku Vnitroblocku zdobí od listopadu loňského roku také práce francouzského umělce Vincenta Chigniera, která zobrazuje fantastického ptáka složeného z prvků různých ptačích druhů.

Cross Club

Zmíněný Caer8th má další realizace v areálu klubu Cross, kde najdete také malbu, za níž stojí dvojice mladých umělců Dominika Vyskočilová a Dominik Málek.

V křížení ulic Jankovcova a Plynární narazíte na legendární klub a kavárnu Cross Club, vzdávající poctu industriálnímu charakteru Holešovic.

Komiksový mural o očkování

S cílem ilustrovat negativní dopady odmítání vakcinace vznikl díky neziskové organizaci Medici PRO Očkování v Holešovicích komiksový mural od brněnského umělce Jana Grumla, známého jako slakinglizard.

Najdete jej v blízkosti jižního vestibulu stanice Nádraží Holešovice.

Guernica u ulice Železničářů

Nedaleko, na nosníku mostu v ulici Železničářů, nepřehlédněte společnou malbu Michala Škapy a X-Doga s názvem Guernica.

Vlna

Muralů a dalšího umění ve veřejném prostoru najdete na Sedmičce daleko víc.

Nezmínili jsme třeba patnáct metrů dlouhou malbu na zdi Státní plavecké správy v Praze s názvem Vlna, kterou v roce 2020 vytvořil výtvarník a ilustrátor Daniel Kyncl.

Architektura na trase graffiti

Elektrické podniky

Bývalá budova Elektrických podniků hl. m. Prahy je jednou z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb na území Prahy.

Byla postavena v první polovině 20. století podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže a stala se tehdejší největší kancelářskou budovou v Praze.

Holešovický pivovar

Pivovar z konce 19. století ve své době přivedl ke krachu mnoho menších pivovarů.

Mnozí Pražané místní pivo ochutnali, protože se zde pod jménem Měšťan vařilo až do roku 1998.

Areál pivovaru dnes slouží jako administrativní komplex.

Classic 7 a bývalý parní mlýn

Classic 7 je dalším skvělým příkladem citlivé přeměny historických budov v moderní kancelářský komplex.

Dominantou rozsáhlého areálu je bývalý parní mlýn z roku 1911, první automatizované zařízení na mletí mouky v Praze, schopné denně umlít až 200 tun obilí.

Architektům se při rekonstrukci povedlo skloubit industriální architekturu z počátku 20. století s novým využitím areálu.

Holešovický přístav

Holešovický přístav, významná technická památka a také jediný pražský přístav, který propojuje lodní dopravu s železniční a silniční, má možná nejlepší léta za sebou, ale to mu na zajímavosti určitě neubírá.

Původní stavby v přístavišti jsou v secesním stylu a zjemňují strohé tovární Holešovice.

Ogilvy a bývalé pekárny

Stejně jako Classic 7, i sídlo komunikační agentury Ogilvy spojuje historii a svěží design.

Původně budova Pražských pekáren a sodovkáren založená Ferdinandem Zátkou se stala domovem jedné z největších mezinárodních reklamních agentur v roce 2003.

Od roku 2012 má nový kabát v podobě maskování, vycházejícího z techniky kamufláže válečných lodí.

DOX a ArtGen

ArtGen je první kancelářskou galerií v Praze.

Moderní architektura vybízí k pořádání tematických výstav nejen na nádvoří mezi budovami Art a Gen, ale také uvnitř v netradičně řešených interiérech.

Centrum současného umění DOX se zaměřuje na umělecké projekty, jejichž součástí je kritická reflexe aktuálních společenských témat.

Díky své nezávislosti a programu založenému na mezinárodní spolupráci se DOX stal zásadním průkopnickým počinem na české kulturní scéně.

Samotná budova vznikla přestavbou staré továrny a je ukázkou špičkové současné architektury.

Jak vzniká legální mural

Určitě musí panovat shoda na všech stranách, klient, umělec i organizátor, tak aby bylo vytvořeno hodnotné umělecké dílo, které v ideálním případě nepřímo komunikuje daný výrobek nebo službu prostřednictvím muralu.

Vždy se snažíme klientovi vysvětlit, že aby dílo bylo hodnotné a tím mělo dobrou odezvu i na straně veřejnosti, mělo by mít přidanou uměleckou hodnotu.

Jako zdárný příklad mohu uvést spolupráci na muralu Plíce, který se nachází v Nuslích.

Skutečně často největší problém nastává v komunikaci s majiteli domů, kteří mají svou vlastní vizi toho, co by na svých zdech chtěli mít.

Jednou nám paní říkala, že by měla ráda na své fasádě Banksyho, což je světově známý umělec, který již několik let úspěšně skrývá svou totožnost.

Určitě bychom nepřistoupili na tvorbu muralu, který by vyjadřoval hodnoty nebo politické sdělení, jež nám nejsou blízké, a odporoval by tak našim vlastním hodnotám.

Nebránímе se však aktivistickým intervencím do veřejného prostoru, pokud víme, že mají smysl a účel.

Autory vybíráme společně s kolegou Petrem Hájkem, s nímž jsme festival založili.

K prvnímu ročníku jsme oslovili vícero umělců, o které jsme již měli zájem a které jsme sledovali.

V té době zrovna vypukla válka na Ukrajině, a proto jsme nabídli spolupráci i ukrajinskému umělci Aec Interesni Kazki.

Praktické informace k procházce

Join us for a 2-hour art stroll through Holešovice - Prague’s art district.

The route features some of the most beautiful murals and playful sculptures selected by Street Art Czechia and Umění pro město, Art for the City - a program of the Prague City Gallery.

Come experience the city as an open-air gallery!

Procházka propojuje muraly, graffiti, industriální architekturu a současné kulturní instituce. Protože se některá díla mění, zanikají nebo ustupují rekonstrukcím a nové výstavbě, může se aktuální podoba trasy v čase lišit.

Už bylo zmíněno, že muraly mají většinou jen omezenou životnost.

Tak neváhejte, vydejte se na procházku svým městem a objevujte magii pouličního umění a místa, kde se obyčejné zdi staly veřejným plátnem pod širým nebem.

tags: #komunadru #grafiti #more