Pěší turistika v Podyjí: nejkrásnější trasy, vyhlídky a zajímavosti národního parku

Národní park Podyjí je výjimečně zachovalé říční údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy, které se rozkládá mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem.

Národní park Podyjí společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání přibližně 40 kilometrů dlouhé údolí řeky Dyje - hluboké a romantické, s nesčetnými meandry, řadou nádherných luk a skal.

Pokladem národního parku jsou především vyhlídky: každá je spojená se zajímavým příběhem nebo pověstí.

Nejmenší ze čtyř českých národních parků vyhlášený 1. července 1991 je zatím jedinmý, který leží na Moravě.

Celková rozloha Národního parku Podyjí činí 63 km².

Park je zalesněn z 84 %, kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny.

Proč je Podyjí jedinečné

Nebýt Vranovské přehrady, zřejmě by Podyjí nebylo nejmenším národním parkem v Česku.

Jeho osou je totiž nejkrásnější část údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem; zbytek hlubokého klikatého údolí mezi Vranovem a Podhradím už v letech 1933-1934 zaplavila voda.

Nebýt přehrady, údolí Dyje v národním parku mohlo mít téměř dvojnásobnou délku.

I s přehradou téměř „za rohem“ je ale národní park Podyjí jedinečný a nabízí nezapomenutelné zážitky.

Nenechte se zmýlit obecnou představou, že Znojemsko je jen rovina s vinicemi.

Například v Národním parku Podyjí jsou přírodní partie s hluboko zaříznutým kaňonem řeky Dyje a četnými skalnatými ostrohy, na kterých značené trasy pro pěší i cyklisty dokáží pěkně prověřit kondičku.

Vyhlídky z nich jsou ovšem čarokrásné - však také inspirovaly četné umělce a nadchly nejednoho fotografa i filmaře.

Národní park Podyjí nabízí celkem 76 km značených turistických tras.

Našeho Národního parku si hodně vážíme a chceme tu zachovat co nejčistší přírodní prostředí i nadále, proto jsou tu i místa, kam klasické turistické stezky nevedou.

Kdo se chce nechat vyhlídkovými místy okouzlit, musí respektovat pravidla pohybu v národním parku a využívat pouze značených turistických a cyklistických tras.

Nejkrásnější vyhlídky v Podyjí

Králův stolec

Nejlepší přístup z Mašovic a ze Znojma.

Nejblíž ke Znojmu, přímo nad Znojemskou přehradou, leží vyhlídka Králův stolec.

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím.

Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.

Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni.

První vyhlídkový altán tu byl zřízen Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu v roce 1892 a sloužil až do konce první světové války.

Roku 1922 jej pak Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nahradil novým.

Ten je v původní podobě udržován dodnes.

Sealsfieldův kámen

Nejlepší přístup z Popic a Konic.

Romantický pohled do údolí nabízí vyhlídka Sealsfieldův kámen na protějším břehu.

V lesích nad Trauznickým údolím, pět kilometrů na jihozápad od středu Znojma, najdete vysoko nad zákrutem řeky Dyje jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí.

Mohutná stěna tvořená dyjskou žulou, ukrytá v lesích asi 5 km jižně od Znojma, je jednou z nejkrásnějších vyhlídek NP Podyjí.

Vyhlídka na 90 m vysokém skalisku patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí.

Pojmenována je po slavném spisovateli, který ji s oblibou navštěvoval.

Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield.

Charles Sealsfield, vlastním jménem Karl Anton Postl, rodák z nedalekých Popic, proslul v polovině 19. století ve světě jako spisovatel dobrodružných příběhů z amerického divokého západu.

Jeho zajímavý život i dílo si můžete připomenout v jeho rodném domě v Popicích, kde dnes sídlí muzeum s knihovnou věnované právě jeho osobě.

Vyhlídka Devět mlýnů

Nejlepší přístup z Hnanic.

Značené stezky z Hnanic vás přes pověstnou houpací lávku dovedou k legendě tuzemského vinařství, k vinici Šobes.

Nejhezčí pohled do údolí se nabízí z vyhlídky Devět mlýnů na okraji vinice U kapličky, kousek nad vinařským areálem a hotelem Vinice Hnanice.

Na tuto malebnou vyhlídku vás z nedalekých Hnanic dovede zelená turistická značka.

Krásný pohled na meandry řeky Dyje i slavnou vinici Šobes je už v 1. zóně Národního parku Podyjí.

V minulosti zde podél řeky stávalo skutečně až 9 mlýnů, jejichž pozůstatky jsou v krajině patrné dodnes.

Kde se vzal pohádkově znějící název vyhlídky Devět mlýnů?

Když se po žluté značce vydáte od vinice Šobes podél Dyje směrem ke Znojmu, budete procházet místy, kde stávala řada devíti mlýnů.

Tři už dávno zanikly, po zbylých šesti najdete jen nezřetelné stopy.

Všechny mlýny byly zlikvidovány v době po druhé světové válce, kdy se Podyjí po vztyčení železné opony stalo přísně střeženým vojenským pásmem, anebo později v souvislosti s plánovanou (a naštěstí nikdy neuskutečněnou) stavbou další přehrady přímo v srdci dnešního národního parku.

Vyhlídkové místo Šobes

Nejlepší přístup z Hnanic.

Cesta po hřbetu kopce Šobes, zdejší osídlení je doloženo už od starší doby kamenné, v čase Keltů i v době římské, je tzv. Římskou cestou - prastarou obchodní trasou spojující české země a Rakousko.

Vystoupáte-li po ní, dostanete se až k místu, kde lze spatřit obě strany hřbetu a malebné zákruty řeky Dyje s lokalitou Devět mlýnů.

Vede přes stejnojmennou vinici, která patří k těm nejstarším a je řazena mezi 10 nejlepších viničních poloh v Evropě.

V různých vinařských žebříčcích bývá díky jedinečné poloze v národním parku, ale také kvůli skvělým vínům, řazena mezi deset nejlepších vinic v Evropě.

Přesvědčit se o jejích kvalitách můžete v letních měsících, kdy zde Znovín Znojmo denně otevírá svůj degustační stánek.

Vyhlídka Železné schody

Nejlepší přístup z Hnanic nebo z Podmolí.

Dříve zde bylo vybudované kovové schodiště, které používali vojáci pohraniční stráže pro rychlejší dopadení narušitelů hranic.

V roce 1996 bylo toto schodiště odstraněno, ale název Železné schody zůstal.

Z místa rozhledu je pěkný pohled do nížiny v Rakousku a na zalesněné údolí řeky Dyje.

Na vyhlídku vás zavede červená turistická značka.

Nový Hrádek u Lukova

Nejlepší přístup z Lukova a Podmolí.

V místech, kam se nesmělo, ležel i Nový Hrádek, malebné středověké sídlo ztracené v zeleni národního parku.

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma.

Hrad, z něhož se otvírá nádherný výhled na panenskou krajinu Podyjí, vlastně zahrnuje hrady dva: starší gotický hrádek s obytným palácem, obtočený dvojitým oválným prstencem hradebních zdí, a mladší renesanční palác s upravenými vyhlídkovými ochozy a terasami.

Nezapomenutelný je také výhled ze zříceniny Nového Hrádku u Lukova, z vyhlídkového ochozu na nejvyšší dochované části hradního paláce.

Reliéf krajiny pod vámi vytváří dojem hned několika řek tekoucích okolo hradu - ve skutečnosti jde však stále o meandrující Dyji, která dělí české a rakouské území jakoby to bylo puzzle.

Zřícenina středověkého dvojhradu je zajímavým příkladem toho, jak starobylou stavbu pohlcuje divoká příroda.

Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil.

Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Stojí v nejpřísněji střežené zóně Národního parku Podyjí a přístup k ní je možný pouze pěšky nebo na kole.

Protože se však pohybujete hluboko v území národního parku, autem se dostanete asi tři kilometry od zříceniny, dál už musíte po svých.

Cyklisté mají štěstí, až k Novému Hrádku vede cyklostezka.

Hardeggská vyhlídka

Nejlepší přístup z Čížova.

Jeden z nejpůsobivějších výhledů v národním parku Podyjí nabízí Hardeggská vyhlídka na bezmála sto metrů vysoké skále.

Dřevěný altán vysoko na skále nad řekou Dyjí zdobí i vyhlídku, která se vám naskytne po cestě z Čížova - poslední obce na české straně hranice.

Jako na dlani před vámi bude ležet široké údolí řeky Dyje a rakouské městečko Hardegg se středověkým hradem.

Jako na dlani zde budete mít rakouské starobylé městečko Hardegg i s mohutným středověkým hradem.

Hardegg je v současnosti nejmenším městem Rakouska.

Už v roce 1885 zde stával vyhlídkový altánek a místo bylo označováno jako Luitgardina vyhlídka.

Byl však neudržován a v době železné opony, kdy se nacházel v přísně střeženém a veřejnosti uzavřeném hraničním pásmu, byl zničen.

V roce 1990 byl obnoven Rakouským klubem turistů a věnován jako dar Správě, tehdy ještě CHKO, Podyjí.

Obelisk nad Ledovými slujemi

Nejlepší přístup z Čížova, Lesné a Vranova nad Dyjí.

Kdo se z Čížova vypraví po červené turistické značce po tzv. Pašerácké stezce, tomu se budou po levé straně otevírat mezi stromy průhledy na kaňon řeky Dyje, rakouskou stranu hranice a lesní komplex Braitavy.

Červená značka vás přivede k takzvaným ledovým slujím a k obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují.

Dojde až k Obelisku z roku 1860, který na tomto výrazném skalisku nechal postavit Okrašlovací spolek ve Vranově.

Šlo o projev díků hraběnce Heleně Mniszkové, která povolila vranovským občanům využívat zdejší skalní průrvy a jeskyně k uskladňování ledu - odtud také název Ledové sluje, které však nejsou veřejnosti přístupné.

Podle legendy je prý v základech Obelisku zazděn hrnec mincí a pahýl borovice, která původně stála na tomto vrcholku skály.

Zajímavostí je, že právě tudy vedla jedna z prvních turistických cest na Znojemsku vyznačená už roku 1892.

Špalkova vyhlídka

Nejlepší přístup z Konic, Znojma a Nového Šaldorfa.

Tak trochu jiná vyhlídka stojí v místě, kde můžete v klidu pozorovat malebné vinohrady a sluncem zalitou krajinu, jen kousek od Znojma.

Pravděpodobně v místě, kde původně stával větrný mlýn, je dnes necelých 6 metrů vysoká rozhlednička.

Z nevysoké dřevěné stavby se otevírají široké výhledy na okolní vinařské obce, vinohrady na Kraví hoře a dolní část Znojma s Louckým klášterem.

Vystavět ji zde nechala rodina Špalkova, známé vinařství z Nového Šaldorfa-Sedlešovic.

Pašerácká stezka a Ledové sluje

Mezi nejoblíbenější místa národního parku Podyjí patří Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad Dyjí mezi Vranovem a Čížovem.

Cesta prochází náročnějším terénem přes kořeny, skály a kameny, místy po úzkých chodníčcích v hodně strmých svazích; je určená pro zdatnější turisty, kteří se nebojí výšek.

Své zvláštní jméno nedostaly Ledové sluje jen tak náhodou.

Jedná se o labyrint skal a jeskyní, ve kterých je díky unikátním podmínkám vždy výrazně chladněji než v okolí a klidně i uprostřed léta uvnitř komplexu najdete malou vrstvičku ledu.

Oblast ledových slují je jedinečná také z hlediska místní fauny a flory.

Najdete zde jiné druhy rostlin a živočichů, než jaké se vyskytují všude jinde v Podyjí - láká je sem totiž zdejší chladnější mikroklima.

Samotné jeskyně jsou ovšem stále v pohybu, proto je pobyt uvnitř nebezpečný.

Ledové sluje nejsou veřejnosti přístupné.

Lusthaus, Braitava a okolí Lesné

K ledovým slujím se můžete vydat také od muzea motocyklů z Lesné; žlutá značka vede kolem Lusthausu, loveckého letohrádku z přelomu 18. a 19. století.

Menší lovecký letohrádek byl postaven na křížení cest kančí obory, jeho vznik je odhadován na polovinu 18. století.

Současná podoba je výsledkem oprav po požáru ve 2. polovině 19. století.

Hranolová stavba tak získala jehlancovou střechu, kterou podpírají dřevěné sloupky.

Ze starší podoby se dochovala vnější malířská výzdoba s rostlinnými úponky v přízemních výklencích.

Turistům však není přístupný.

Vede tudy mnoho turistických cest do všech směrů: po žluté se dostanete do Lesné a k Vranovské bráně, dále pak se slujím, nad Lusthausem lze odbočit na Čížov, z Vranovské brány se zase snadno dostanete přes Zadní Hamry do Vranova.

Cesty jsou zároveň i cyklostezky, jedna z nich dokonce Greenway Praha-Vídeň.

Braitava je skutečným skvostem národního parku.

Jedná se o nejzachovalejší komplex přirozených lesů.

Dnes chráněné území místní panstvo dříve využívalo k výletům, což návštěvníkům připomene třeba lovecký zámeček Lusthaus, který tu v těsné blízkosti hranic stojí už od konce 18. století.

Nedaleko od něj se nachází málo známá vyhlídka Heimatkreuz s křížem, který tu nechali vystavit němečtí obyvatelé Podyjí, kteří byli nuceně vystěhováni po 2.

Díky nedotčenosti této oblasti zde hnízdí také symbol NP Podyjí - čáp černý.

Braitava je vzácnou přírodní lokalitou a není návštěvníkům volně přístupná.

Čížov a železná opona

Ostnaté dráty, strážní věže alias špačkárny, asfaltka zvaná signálka, rozoraná pásma a nástražné systémy - to byla železná opona, strašidlo totalitních režimů.

Téměř půl století rozdělovala železná opona Evropu na východ a západ.

Za minulého režimu patřilo celé Podyjí do zakázaného pásma, ostře střeženého příslušníky Pohraniční stráže.

Místy, kudy kdysi vedla, dnes prochází Stezka železné opony aneb evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13, na několika místech ale můžete vidět, jak takzvaná opona vlastně vypadala.

Dnes její někdejší linii sleduje evropská dálková cyklotrasa EuroVelo 13 určená cyklistům i pěším.

K takovým místům patří Čížov, od rakouského Hardeggu oddělený řekou Dyjí.

Kromě kousku železné opony tu zbyla i budova bývalého celního úřadu, kde je návštěvnické centrum národního parku Podyjí.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě.

Jak vypadala železná opona?

Proč vůbec vznikla a jak fungovala?

A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům?

To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic.

Výlet k řece Dyji

Málo platné, bez Dyje by neexistovalo Podyjí.

Je jednou z největších řek jižní Moravy, zčásti kopíruje česko-rakouskou státní hranici a vzniká soutokem Moravské Dyje a o něco delší Rakouské Dyje pod rakouským hradem Raabs.

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya.

Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km.

Dobrá zpráva: většina jejího toku je sjízdná pro vodáky.

Špatná zpráva: přesně v té části, která by vášnivé vodáky lákala nejvíc, tedy v nejcennějším úseku dyjského kaňonu pod Vranovskou přehradou mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, je plavba na lodích zakázaná kvůli národnímu parku Podyjí a také kvůli Znojemské přehradě coby zdroji pitné vody.

Po žluté značce se od vinice Šobes podél Dyje směrem ke Znojmu dostanete k jednomu z mála úseků, kde se díky turistické značce můžete přiblížit bezprostředně k řece.

Pěší trasy pro rodiny

Podyjí nabízí několik nenáročných cest vhodných pro rodiny s dětmi, seniory i méně trénované turisty.

Dvou až čtyřhodinové vycházky po nejbližším okolí Vranova nad Dyjí i části Národního parku Podyjí jsou vhodné pro méně trénované, seniory nebo rodiny s menšími dětmi.

Okolo řeky Dyje s hledačkou č.1, 1,5 - 2 hodiny, je fyzicky nenáročná vycházka vhodná i pro rodiny s kočárky a menšími dětmi, případně vozíčkáře.

Podél řeky Dyje od centra Vranova k Hamerským vrásám až do NP Podyjí k místu pod tzv. Ledovými slujemi.

Okolo Vranovského zámku s hledačkou č.2, 2,5 - 3 hodiny, se z centra Vranova nad Dyjí vydáte podél řeky Dyje k mostu v Benátkách a po Kozí stezce pokračujete k zámku, Felicině studánce a okolo bunkrů na vyhlídku Tanečnice.

Claryho okruh s hledačkou č.3, 3 - 3,5 hodiny, vede z náměstí ke kostelu Nanebevzetí panny Marie a na vyhlídku k Mniszkovu kříži.

Okolo Kaple sv. Trojice, s možnou odbočkou na šibeniční vrch, pokračuje až k obci Onšov.

Yes, Podyjí offers several easy circular routes perfect for families.

A great option is the Sealsfield Stone Viewpoint - Vineyards loop from Havraníky.

This easy 5.3 km trail takes about 1.5 hours and offers beautiful views, including the famous Šobes Vineyard.

Pro rodiny, které hledají delší a náročnější výlet, je vhodná trasa Hardegg - Thaya Valley Suspension Bridge loop from Čížov.

Tato středně náročná trasa měří 12.8 km, trvá přibližně 3.5-4 hodiny a zahrnuje výhledy na řeku i zajímavý visutý most.

Podyjí National Park offers a wonderful selection of routes suitable for families.

Our guide features 17 family-friendly hiking trails, with 9 of them being easy and 6 of moderate difficulty, ensuring there's something for every family's pace and preference.

While Podyjí National Park offers many family-friendly trails, most are natural paths through forests and along riverbanks, which may not be fully suitable for all strollers or wheelchairs.

Some wider forest roads might be manageable, but it's best to check individual route descriptions for terrain details.

Trails like the Smuggler's Trail are explicitly rugged and not suitable.

Delší turistické trasy

Tří až sedmihodinové turistické trasy Vás zavedou do vzdálenějších míst NP Podyjí a jeho rakouské obdoby - NP Thayatal.

Z Čížova na Nový Hrádek a zpět, 6 hodin, trasa začíná u Informačního centra NP Podyjí v Čížově.

Po návštěvě centra si prohlédnete zbytky železné opony a přes obec Lukov dojdete až k jedné nejhezčích vyhlídek NP Podyjí, ke zřícenině Nový Hrádek, který si je možno prohlédnout v návštěvní době.

Z Vranova na Heimatkreuz a zpět, 3 hodiny, je vycházka v terénu s větším převýšením.

Začíná u vranovského splavu a pokračuje podél Hamerských vrás k Hamerské lávce.

Prudším stoupáním dojdete k letohrádku Braitava a k vyhlídce Heimatkreuz, odkud lze za příznivých podmínek dohlédnout až k Pálavě a Mikulovu.

Poznejme naše sousedy, 6 hodin, vede z Vranova nad Dyjí okolo zámku k obci Podmyče, kde pokračujete do rakouského Fellingu.

V Fellingu najdete poslední soustružnictví perletě v Rakousku a památník vyhnání německých občanů z Vranova.

Zde si můžete udělat odbočku až k vyhlídce Heimatkreuz.

Klub českých turistů Znojmo pravidelně na začátku září pořádá turistický pochod ze Znojma až do NP Podyjí.

Trasy mají různou délku, takže si vyberou i méně náruživí chodci a cyklisté.

Nejdelší trasa, která vede ze Znojma na Nový hrádek, Podmolí a přes Králův stolec zase zpět do Znojma, má však úctyhodných 40 km.

Podyjí a rakouský národní park Thayatal

V oblasti mezi Znojmem a rakouským Hardeggem společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání zachovalé říční údolí Dyje.

Na národní park Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení národního parku Thayatal na rakouské straně hranice.

Národní park Podyjí však nabízí vyhlídkových míst mnohem víc, a to jak na české straně hranice, tak na té rakouské, kde na něj navazuje Nationalpark Thayatal.

Když se vypravíte do Rakouska, abyste se podívali opačným směrem, objevíte hezká vyhlídková místa například na ostrohu Regina Felsen a na skalní terase Max-Plateau vysoko nad Hardeggem.

Pokud vám je líto, že turistické značky a cyklotrasy vedou na naší straně většinou po okrajových zalesněných plošinách a do samotného údolí Dyje, které představuje jádro chráněného území, scházejí jen výjimečně, v Rakousku objevíte skutečný poklad.

Zhruba dvanáctikilometrová značená cesta mezi Hardeggem a zříceninou hradu Kaja vede přímo po rakouském břehu Dyje, krajinářsky nejpřitažlivější částí národního parku.

Hrady, zámky a vyhlídkové trasy u Vranova

Na výletě do Podyjí jen málokdo odolá návštěvám hradů a zámků kolem Vranovské přehrady.

Nejblíž k Podyjí leží zámek ve Vranově nad Dyjí, tím ovšem přehlídka místních zajímavostí nekončí.

Ať už přijedete do Vranova z kteréhokoliv směru, na první pohled vás uchvátí impozantní pohádkový zámek na vysoké skále.

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí.

Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100.

Po skalách a lesích kolem městečka se vine několik vyhlídkových tras, které rozhodně stojí za vidění.

Lemují je kříže, drobné památníky a upravené vyhlídky, například Mniszkův kříž, Vyhlídka zamilovaných nebo Claryho kříž.

Mníškův, Mniszkův, nechala postavit v roce 1846 hraběnka Helena z Mniszku-Ludomirská na památku svého zesnulého manžela na tzv. Křížovém vrchu, který býval nebožtíkovou oblíbenou vyhlídkou.

Hrad Cornštejn nad vodní hladinou u Bítova pochází ze 14. století a byl postaven nedaleko místa původního hradiště.

S Cornštejnem se pojí skutečně bohatá historie, protože patřil až do dobytí husity českým králům.

Víno a výchozí obce

Stará vinařská obec leží jižně od Znojma na okraji národního parku Podyjí a jen pár kilometrů od rakouských hranic.

Malebnou obec na Znojemsku proslavilo hlavně skvělé víno a zajímavá technická památka, renesanční vodní mlýn, otevřený od dubna do října.

Obec jižně od Znojma poblíž česko-rakouských hranic je ideálním výchozím místem pro cyklistické i pěší výlety do přírody Národního parku Podyjí a do okolních vinic.

V slunečných rovinách jižně od Znojma, jen kousek od rakouských hranic, leží stará vinařská obec Šatov.

Znojemská vinařská podoblast je nejmenší ze čtyř hlavních vinařských regionů na jižní Moravě.

Každý, kdo ve vinařských krajích hledá kromě tradiční turistiky také cestu k vínu, zde najde nespočet možností, kde víno nejenom ochutnat, ale také se o něm mnohé dozvědět.

Líbit se vám bude moderní kostel sv.

Příroda a ochrana území

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna.

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky.

Mají za sebou složité roky: zažily časy bez návštěvníků i období, kdy byly přehlcené lidmi, sucha, požáry, záplavy i rozšiřování invazivních druhů.

Divocí koně pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku s údržbou rozlehlých pastvin a chrání je před zarůstáním.

Areál je významný také pro pozorování zvířat a rostlin.

Díky nedotčenosti této oblasti zde hnízdí také symbol NP Podyjí - čáp černý.

Podyjí National Park is a haven for biodiversity, making it excellent for wildlife spotting.

Families might catch a glimpse of the park's symbol, the black stork, as well as otters, beavers, roe deer, and various bird species like kingfishers.

The diverse plant life also supports rare butterflies and green lizards, adding to the natural allure.

Praktické informace pro pěší výlet

Projděte si NP Podyjí a jeho okolí opravdu zevrubně!

A vůbec nemusíte spěchat, cestu si klidně naplánujte na více dní, zdejší přírodu si díky tomu užijete o to víc.

Průvodcovské služby v okolí Vranova nad Dyjí a po trasách v NP Podyjí mohou využít jak dvojice nebo menší skupinky turistů, tak i rodiny s dětmi.

Kvůli ochraně unikátního prostředí Podyjí jsou ty nejcennější lokality přístupné pouze v doprovodu průvodce.

Domluvit na procházce se můžete individuálně, Správa NP Podyjí ale také pravidelně každý rok organizuje sérii oblíbených procházek a výletů, které jsou spravedlivě rozprostřeny do všech ročních období.

Pořádají jich více než dvě desítky ročně, takže si určitě vyberete.

Nejlepší doba pro rodinnou návštěvu Národního parku Podyjí bývá od jara do podzimu.

Jaro přináší kvetoucí louky a příjemné teploty, podzim nabízí působivé zbarvení listnatých lesů v údolí řeky.

Léto je také oblíbené, ale stezky mohou být rušnější.

Vždy si před výletem zkontrolujte předpověď počasí.

Parkoviště jsou obecně k dispozici u oblíbených nástupních míst a v obcích na hranicích národního parku, například v Čížově nebo Havraníkách.

Tyto lokality často slouží jako výchozí body mnoha tras vhodných pro rodiny.

Podyjí je obecně vhodné i pro návštěvu se psem, ale psa je nutné mít vždy na vodítku, aby byla chráněna místní zvěř a byl zajištěn příjemný pobyt pro všechny návštěvníky.

Po svém psovi vždy uklízejte.

Trasy je vhodné vybírat podle délky, převýšení a povrchu, protože většina cest vede přírodním terénem lesy, po skalnatých svazích nebo podél řeky.

Pašerácká stezka je výslovně náročnější a není vhodná pro kočárky ani pro návštěvníky, kteří špatně snášejí výšky.

Jak naplánovat několikadenní putování

Náš tip na příjemnou trasu Podyjím začíná přímo v národním parku, v Podmolí, malé vísce při hranicích s Rakouskem.

Pěšky se odtud po značených cestách, vede sem modrá, červená i zelená, dostanete až k zřícenině Nový Hrádek, kde určitě nevynechejte komentovanou prohlídku - tak přátelskou atmosféru zažijete jen málokde.

Červená vás pak dovede až do Lukova, odkud se po neznačené polní cestě dá dojít do hraniční obce Čížov, která je posledním místem u nás, kde ještě zůstaly zbytky železné opony.

Projděte se odtud na hardeggskou vyhlídku a klidně i na Hardegg samotný.

Pokud chcete poznat nejcennější partie území, spojte pěší trasu s návštěvou vyhlídek, historických památek, vinařských obcí a rakouského národního parku Thayatal.

Komunita komoot hodnotí trasy v Podyjí průměrnou známkou 4,67 z 5 hvězdiček z více než 790 hodnocení.

Návštěvníci často chválí působivou přírodu, dobře udržované stezky a klidnou atmosféru, díky nimž patří park k oblíbeným místům pro rodinná dobrodružství.

Přehled vybraných pěších tras a míst

Břeclav leží na okraji Lednicko-valtického areálu, největší parkově upravené krajiny na světě s řadou romantických staveb, zařazené mezi památky UNESCO.

tags: #pesi #turistika #podyji