Železniční muzeum v Děčíně: historie železnice a tipy na návštěvu zámku

Děčín se rozkládá v široké kotlině na obou březích Labe a nedá se splést s žádným jiným městem. Na jedné straně řeky se tyčí skála zvaná Pastýřská stěna s výletní restaurací, via ferratou a zoologickou zahradou, na druhé stojí krásný zámek.

Zámek Děčín leží nad soutokem Labe a Ploučnice a patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Zámek, obklopený krásnými zámeckými zahradami a Mariánskou loukou, je zelenou oázou uprostřed města.

Železniční muzeum v Děčíně

Milovníky železnice potěšíme návštěvou v největším drážním muzeu u nás. V areálu zrušeného lužanského depa vybudovali na konci minulého století nadšenci muzeum, o které se takřka od počátku, od roku 1999, starají České dráhy.

Za třicet let se tu návratu do života dočkaly desítky vyřazených lokomotiv. Pozornosti návštěvníků se ve zdejším depu těší především parní mašiny, kterých jsou tu k vidění tři desítky.

Aktuálně prochází opravou Heligón, pojmenovaný podle svého baňatého komínu. Jedná se o lokomotivu řady 414, která byla vyráběna na přelomu 19. a 20. století ve Vídni.

ParametrÚdaj
Označení lokomotivyHeligón
Řada414
Období výrobypřelom 19. a 20. století
Místo výrobyVídeň
Celkový počet vyrobených kusů453
Počet kusů u Československých státních drah119
Dochované lokomotivy3

Celkem jezdilo jen 453 kusů, z toho 119 sloužilo u Československých státních drah. Zajímavostí je, že dnes z celého toho množství již existují jen 3 lokomotivy.

Prohlédneme si taky vůz, v němž cestoval první československý prezident. Návštěva muzea tak nabízí pohled nejen na technický vývoj železnice, ale také na její význam pro každodenní dopravu, průmysl a dějiny státu.

parní lokomotivy v železničním muzeu

Železnice jako součást děčínské historie

Děčín má díky své poloze dlouhodobě významnou dopravní úlohu. Úkolem objektu byla ostraha především labské obchodní cesty, kde se například vybíralo clo z přepravy soli.

Dominantou města Děčína je již dlouhá staletí výstavný zámek na skále nad soutokem Labe a Ploučnice. Scenérie velkolepého zámku na skalním masivu společně s řekou Labe a Tyršovým mostem je dnes až ikonická.

V Děčíně se nachází několik zajímavých mostů přes řeky Ploučnici a Labe. Jedná se např. o velmi strmý most - Ovčí lávku, řetězový most pod Děčínským zámkem či kamenný most přes Ploučnici.

Pokud si chcete poměrně ukrátit cestu, vydejte se od zámku k Tyršovu mostu, za mostem přejděte železnici a pokračujte doleva po červené stezce.

Děčínský zámek nad soutokem řek

Česká republika disponuje mnoha památkovými objekty a zámek v Děčíně patří mezi ty vůbec nejstarší. Jeho historie sahá zřejmě až na konec 10. století, kdy se písemné prameny zmiňují o tzv. děčínské provincii, jež měla jako správní centrum dřevěné hradiště vybudované na skalním masivu, tedy na místě současného zámku.

První opevnění bylo na tomto místě postaveno v 10. století. Od 12. století je místo doloženo jako hrad a později přestavěno na renesanční palác.

Ve druhé polovině 13. století, koncem vlády Přemysla Otakara II., bylo dřevěné hradiště nahrazeno kamenným hradem, jenž se dostal do rukou Vartenberků. Jeho přesnou podobu neznáme, víme však, že byl rozdělen na dvě části - horní (zadní) a dolní (přední). Ty fungovaly víceméně samostatně.

Po staletí nejdříve sloužil jako románský a gotický hrad Přemyslovců, později přešel do vlastnictví rytířů z Bynova, kteří jej přestavěli v zámeckou renesanční perlu Děčína. Po jejich odchodu do zahraničí z důvodu protestantského vyznání odkoupili zámek Thunové.

Thunové a proměna hradu v zámek

Současná podoba zámku je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628-1932.

Thunové pocházeli z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady.

Thunové provedli dvě zásadní rekonstrukce zámku. První, vrcholně barokní přestavba, proběhla na konci 17. století na popud Maxmiliána Thuna, císařského vyslance a diplomata.

Jeho záměrem bylo především posílit reprezentativní funkci objektu, aby patřičně demonstroval bohatství a vlivné postavení rodu. Hlavní kompoziční osou celého projektu se stala nová přístupová cesta, Dlouhá jízda, která ústila horní branou před kompletně přestavěné vstupní křídlo.

Podél ní byl založen kostel Povýšení sv. Kříže, dále pak okrasná zahrada, dnes známá jako Růžová, a z druhé strany areál jízdárny.

Později byl zámek rozšířen v barokním stylu a přestavbu provedl známý architekt G. B. Santini.

Druhá, a také poslední přestavba zámku, proběhla v letech 1786-1803. Jejím provedením byl pověřen děčínský architekt Jan Václav Kosch, který se rozhodl různorodý zámecký komplex sjednotit a dát objektu kompaktní vzhled.

Proto nechal strhnout starší paláce, zarovnal všechny budovy do stejné výše a poté je opatřil jednotnou fasádou. Na straně k řece byla jako nová dominanta zámku postavena štíhlá hodinová věž. Zámek tak získal barokně-klasicistní podobu, ve které se zachoval dodnes.

Dlouhá jízda a zámecký areál

Má unikátní přístup. 292 m dlouhá cesta zvaná Dlouhá jízda je architektonickým skvostem v celorepublikovém měřítku. Ze dvou třetin byla Dlouhá jízda vytesána přímo do skály.

Dlouhá jízda je opět volně přístupná veřejnosti.

Tehdy totiž stavbě poničené třicetiletou válkou dopřál nový kabát Maxmilian z rodu Thunů. Prohlédneme si takzvanou Dlouhou jízdu, ale taky konírnu nebo Růžovou zahradu.

Růžová zahrada a barokní architektura

Zámek okouzlí návštěvníky především tehdejší nejznámější rosarií v habsburské monarchii Růžovou zahradou a monumentální barokní konírnou.

Růžová, kdysi Lóžová, zahrada byla založena na konci 17. století během velké barokní přestavby děčínského zámku za hraběte Maxmiliána Thuna. Je jedním z nejkrásnějších míst na Děčínském zámku.

Tradice pěstování královny květin v ní sahá až do 19. století a v nejslavnějších dobách rozária tu rostlo podle záznamů až 2000 druhů. Dnes je jejich zastoupení podstatně skromnější, ale i tak je to krásná podívaná.

Nejpřitažlivějším místem zámku je zcela jistě Růžová zahrada. Její kouzlo spočívá v kombinaci výjimečné barokní architektury a podmanivé krásy rozkvetlých růží.

Zahradu ohraničuje ze západní strany sala terrena (zahradní sál) s dochovanou freskovou výmalbou z roku 1678 a ze strany východní je to vznosný gloriet zdobený galerií barokních soch.

Z glorietu navíc máte pěkný výhled na centrum města s kostelem Povýšení sv. Kříže, a také na vyhlídku Kvádrberk. Název Růžová zahrada se rozšířil po roce 1881, kdy zde vzniklo jedno z nejznámějších rosárii v habsburské monarchii.

Raně barokní dvoupatrová nezastřešená stavba se sochami, lvy a erby zdobí Růžovou zahradu zámku Děčín. Stěny prolamují otevřené arkády. Je přístupná po dvouramenném schodišti, z horní terasy přímým schodištěm.

Rekonstrukce Růžové zahrady pokračuje a její dokončení se plánuje na jaro 2026.

Vedle růží si obdiv zaslouží taky architektura. Například Sala terrena nadchne návštěvníky ilusivní prostorovou výzdobou představující průhled do nebe a život v něm.

Růžová zahrada zámku Děčín

Jižní zahrady a vinice

Na druhé straně zámeckého svahu naopak najdete Jižní zahrady, v nichž se dříve nacházely vinice.

V první polovině 18. století zde vznikla i barokní zahrada ve tvaru pětiúhelníku, v jehož vrcholu byl roku 1737 zřízen drobný, leč půvabný čajový altán se sochařskou i malířskou výzdobou.

Dnes se v altánu nachází kavárna a vinice nezabírají už tak značnou část zahrad jako kdysi. Přesto mají své využití.

Zámek totiž nabízí tzv. adopci vinné révy, kdy lidé dostávají možnost vlastní sklizně a umístění svého jména na vinici po dobu dvou let.

Zámek měl v Jižních zahradách 18 vytápěných skleníků. Slavný zahradník František Josst st. poté proslavil Děčín bohatými sbírkami orchidejí, kamélií a dalších tropických rostlin.

Prohlídkové okruhy zámku

Zámek nabízí celkem 5 prohlídkových okruhů: dvě prohlídky interiérů (Zlatá léta děčínského zámku a Návštěva u knížete Františka), exteriérový okruh Barokní perly, zážitkový okruh zámeckým parkánem s procházkou podzemím a barokní konírnou a historický okruh připomínající období, kdy zámek sloužil jako kasárna.

Zlatá léta děčínského zámku

Projděte se zámkem v dobách jeho největšího rozkvětu a slávy, stejně jako to před vámi učinil hudební skladatel Fryderyk Chopin, císař František Josef I. a řada dalších slavných osobností.

Prohlédnete si pracovnu a ložnici majitele zámku, Zimní jídelnu, dámský a pánský salon, soukromé pokoje dalších členů rodiny, zámeckou obrazárnu a kapli sv. Jiří. (Délka prohlídky cca 60 minut.)

Návštěva u knížete Františka Thuna

Navštivte sídlo někdejšího premiéra rakouské vlády a místodržícího Českého království knížete Františka Thuna.

Zveme vás do jeho soukromých komnat, dětských pokojů, Rohového sálu, letní jídelny s dochovanou freskovou výmalbou či do Věžového kabinetu, ze kterého se vám otevře úchvatný výhled na město a řeku Labe. (Délka prohlídky cca 60 minut.)

Barokní perly zámku

Tento prohlídkový okruh z důvodu rekonstrukce aktuálně uzavřen.

Poznejte architektonicky nejcennější části zámeckého areálu, které navíc vznikly ve stejné době a na náklady stejného stavebníka, hraběte Maxmiliána Thuna.

Okruh Vás zavede do monumentální barokní konírny, dále do podmanivé Růžové zahrady se sala terrenou a vyhlídkovým glorietem.

Odtud se krytou spojovací chodbou projdete až do bývalého zámeckého kostela Povýšení sv. Kříže, který skrývá celou řadu cenných památek barokního umění. (Délka prohlídky cca 60 minut.)

Rodinné a specializované prohlídky

Pro rodiny s dětmi je vhodný́ i venkovní okruh s plněním úkolů a tajenkou.

Zámek Děčín nabízí i prohlídky pro rodiny s dětmi (Tajemství zámeckých dětí a S pastelkami po zámku), pro školy a také pro nevidomé a zrakově postižené v podobě haptických prohlídek.

Nenuťte své děti pasivně poslouchat výklad průvodce a zpříjemněte jim čas prohlídky výtvarnou interakcí.

V nabídce je i speciální prohlídkový okruh, který vás zavede nejen do zámku a podzámčí, ale rovněž do historického centra města.

Za necelé dvě hodinky poznáte mnohé děčínské památky, nahlédnete do dřívějšího i současného městského života a dozvíte se zajímavá fakta o přírodě Českého Švýcarska.

Komentovaná prohlídka města začíná na zámeckém nádvoří u pokladny a dále pokračuje přes historické části Děčína.

Projdete si labské nábřeží, zámecký park i zahrady s vyhlídkou. Po cestě zároveň narazíte na bájného jelena s hořícím křížem na čele, místo pro 2 000 růží, nejstarší vodočet v Evropě nebo unikátní řetězovou lávku přes řeku Ploučnici.

Můžete si i připlatit za kombinovanou prohlídku, v rámci níž se podíváte i do interiérů zámku.

Výstavy a vybavení zámku

Na zámku můžete rovněž navštívit celoroční výstavy.

Historické kočáry

Jde o pestrou expozici historických kočárů nejrůznějších tvarů a typů zhruba z let 1850 až 1900.

Výstava hippomobilií vychází ze sbírek Poštovního muzea v Praze. Je umístěna v impozantních prostorech zámecké barokní konírny.

Děčínské hodinárium

V zámeckém podkroví naleznete jedinečnou výstavu hodinových strojů ze sbírek soukromých sběratelů.

Na zámku byla díky rodině Thunů jedna z největších knihoven v Čechách. Obsahovala přibližně 90 000 svazků.

Na zámku byla jedna z největších knihoven v kraji, kterou zde zřídili Thunové a zámek se stal centrem kultury a vzdělanosti, kam jezdili učenci zdaleka.

Slavní hosté a kulturní život

Přestavěný zámek se v průběhu 19. století stal významným střediskem kulturního i politického života. Díky postavení Thunů přivítal zámek celou řadu prominentních hostů.

Roku 1854 se zde například konal diplomatický kongres panovníků Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.).

Častým hostem byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn.

Proto byly po sarajevském atentátu jeho osiřelé děti Max, Ernst a Sophie vychovány mimo jiné také na děčínském zámku u své tety Marie Chotkové, provdané Thunové.

Rod Thunů udržoval kontakty také s mnoha předními vědci a umělci, mezi které patřili např. Josef Dobrovský, František Palacký, umělecká rodina Mánesů a další.

Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl ovšem hudební skladatel Fryderik Chopin, jenž zde pobýval v září roku 1835.

Trvalou vzpomínkou na jeho návštěvu zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.

V roce 1835 zde nějaký čas pobýval hudební skladatel Frédéric Chopin.

Obliby se dočkal i od F. Chopina, který zde zkomponoval několik svých děl.

Mezi návštěvníky Děčínského zámku najdeme celou plejádu slavných hostů, stačí si vzpomenout třeba jen na Fryderika Chopina, který zde složil svůj známý Děčínský valčík.

Nejen, že je vyhledávaným místem turistů ze všech koutů světa, ale také díky bohatému kulturnímu programu jsou jeho častými návštěvníky i místní obyvatelé.

Každoročně se na nádvoří a v zámeckých zahradách pořádají historické slavnosti, vánoční trhy i různé festivaly, plesy či divadelní představení. V létě se zde po setmění promítá letní kino.

Vojenské období zámku

Vznik československého státu vyžadoval vybudování armády schopné uhájit jeho další existenci. Hlavně zajištění hranic byla věnována velká pozornost, proto nikoho nepřekvapí bývalá přítomnost armády také v Děčíně.

Již od 20. let 20. století se velitelé útvaru snažili soustředit své muže do jedné budovy. To se jim povedlo 1. října 1933, kdy se všechny části praporu sešly v prostorách děčínského zámku, který od Thunů koupil v roce 1932 československý stát.

Postupně se zde vystřídala armáda československá, německá, znovu československá a v letech 1968-1991 také sovětská.

V průběhu 20. století byl děčínský zámek sídlem několika armád.

Na zámku také sídlili v době okupace ruští vojáci, kteří zde měli kasárny a ve sklepeních také vojenské sklady.

Po desetiletích vojenského využití byl zámek od roku 1991 postupně restaurován.

Mariánská louka a okolí zámku

Mariánská louka, nacházející se v centru města jižně od zámeckých zahrad, je unikátní lokalitou s pozůstatky středověkého města.

Byla osídlena údajně až do 16. století a její jméno je odvozené od kostela Panny Marie, který tu kdysi stával.

Archeologické nálezy z tohoto místa jsou v současnosti k vidění v Oblastním muzeu Děčín. Jeho stálá expozice se věnuje právě archeologickým průzkumům, díky nimž se podařilo zmapovat historii osídlení a zároveň obsahuje keramické střepy, drobné kovové předměty a mnoho jiných zajímavostí.

Dnes má Mariánská louka atmosféru oázy klidu v centru Děčína, vybízí k piknikovým posezením a procházkám během celého roku.

Ze zámeckého areálu je nejbližší cestou řetězová lávka přes náhon ze zámeckého rybníku.

Děčínský zámek leží vysoko nad ústím řek Labe a Ploučnice a patří k nejvýznamnějším historickým stavbám v severních Čechách.

Prohlídky zámku můžete také spojit s návštěvou nedaleké ZOO a vyhlídkové restaurace na Pastýřské stěně s nádhernými výhledy na Děčín a zámek.

Obě tyto zajímavosti se nachází v hezkém lesoparku. Spojte prohlídku zámku a poznávání města Děčín s návštěvou zoologické zahrady.

mapa Děčína zámek Labe železnice

Praktické informace k návštěvě

Dnes je přístupný veřejnosti. Prohlídky s průvodcem, výstavy, historická růžová zahrada a různé akce dělají z návštěvy pestrý zážitek.

Otevírací doba

ObdobíOtevírací doba
leden až únorúterý až neděle 10:00-16:00 hod.
březen až červen, září až prosinecúterý až neděle 09:00-17:00 hod.
červenec až srpenpondělí až neděle 09:00-18:00 hod.

Pondělí volný den.

Vstupné

SkupinaVstupné
Dospělí120 Kč
Studenti (15-26 let), senioři (65+)90 Kč
Děti (6-15 let), těžce zdravotně postižené, těžce zdravotně postižené/s s doprovodem60 Kč
Rodina (2 dospělí a až 3 děti do 15 let)300 Kč

Držitelé Karty hosta Saského Švýcarska mají slevu 1€ ze vstupného.

Doprava

Autobusová zastávka k dispozici.

Linka: různé autobusy z nádraží Děčín hl.n.

Autobusová zastávka: Děčín, Myslbekova nebo Děčín, Tyršova.

Pěší vzdálenost cca 7 min.

Další možnosti v areálu

Zámek Děčín je také dokonalým místem pro svatební obřady a hostiny. Pro novomanžele je připraveno speciální aranžmá a svatební balíčky na míru.

Chcete okusit neopakovatelnou atmosféru noci na zámku? Nyní máte možnost ubytovat se přímo v jeho areálu.

V prostorách bývalého hlediště barokní jízdárny se nachází útulný apartmán pro čtyři osoby a jeden dvoulůžkový pokoj.

Děčín jako výchozí místo pro další zážitky

Na Pastýřské stěně v Děčíně vznikla první česká via ferrata v centru města.

Tras zajištěných ocelovými lany a stupačkami je na skále celkem 16, mají převýšení 90 metrů a jsou dlouhé od 150 do 170 metrů.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města.

Víte, že první turistické a vycházkové stezky byly v okolí Děčína vybudovány již před rokem 1822? Navažte na tuto tradici a vydejte se na místní zámek pěšky!

Prozkoumejte Děčínský zámek a jeho barokní zahrady. Objevte historii, umělecké expozice a via ferrata.

tags: #decinsky #zamek #zeleznice