Na první pohled jsou Praha a její centrum především městem krásných historických domů, červených střech a stovky věží. Při pozornějším pohledu však zjistíte, že město nabízí mnohem víc, včetně výrazné scény graffiti a street artu.
Praha možná není v tomto ohledu tak působivá jako Berlín nebo Atény, ale kvalitní díla se zde rozhodně najdou. Problém spočívá v tom, že je potřeba vědět, kde hledat.
Holešovice patří k nejzajímavějším místům pro objevování pražského street artu. Tato původně průmyslová a obchodní čtvrť se rychle proměňuje a spojuje industriální dědictví s novou městskou kulturou, galeriemi, ateliéry, kavárnami, kluby a moderní architekturou.
Komunardů 35: moderní dům v proměňujících se Holešovicích
Projekt Komunardů 35 byl postaven na místě dvou domů zničených povodněmi v roce 2002.
Nová budova se stala výraznou dominantou Holešovic a přinesla do této části města moderní rezidenční i komerční prostory.
Autorem návrhu je renomovaný český architekt Stanislav Fiala, který je známý svou originalitou a schopností kombinovat moderní městský styl s přírodními prvky.
Komunardů 35 tak není pouze obytným domem, ale také součástí širší proměny celé čtvrti, která propojuje industriální minulost s novou městskou kulturou.
Budova má rozsáhlé zelené terasy a balkony, které podporují biodiverzitu, zlepšují mikroklima a poskytují obyvatelům soukromý venkovní prostor v centru města.
V okolí Komunardů 35 se street art neobjevuje jako izolovaný fenomén, ale jako součást širšího prostředí bývalých továren, přestavěných průmyslových areálů, kulturních center a veřejných prostranství.
Holešovice jako čtvrť industriálního street artu
Tato trasa je ideální pro ty, kteří se rádi nechají okouzlit drsným půvabem moderního města a poetikou starých industriálních komplexů.
Procházka vás provede jednou z nejzajímavějších a nejrychleji se rozvíjejících pražských čtvrtí, kde se toho spousta děje.
Holešovice bývaly centrem výroby a obchodu, najdeme zde množství jedinečných továrních komplexů z počátku 20. století.
Továrny již svému původnímu účelu neslouží, jsou modernizovány a rekonstruovány a nacházejí druhý život jako byty, kancelářské prostory či ateliéry mladých umělců, designérů i architektů.
Pojďte se podívat, jak může vypadat bývalý pivovar, parní mlýn nebo jatka.
Malé náměstí vtěsnané mezi obytné budovy je nejen příjemnou odpočinkovou zónou, ale zároveň místem, kde se koná mnoho festivalů a trhů.
Najdete zde nejeden pop-up store se současným designem, sustainable a slow fashion.
Výrazné stavby na trase
Impozantní sedmipatrový činžovní dům byl postaven v roce 1937, dlouhých deset let po položení základního kamene, pro potřeby Církve československé husitské.
Rušný dopravní uzel, jemuž na východní straně vévodí pseudogotický kostel sv. Antonína z Padovy z počátku 20. století, ukazuje, jak rozmanité mohou být Holešovice z hlediska architektury i městského života.
Bývalá budova Elektrických podniků hl. m. Prahy je jednou z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb na území Prahy.
Byla postavena v první polovině 20. století podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže a stala se tehdejší největší kancelářskou budovou v Praze.
Vltavská: stanice jako galerie graffiti
Pro mnohé zanedbaná stanice metra s nedobrou pověstí, ovšem pro příznivce street artu povinná zastávka.
Zdejší zdi prošly rukama světově uznávaných graffiti umělců.
Stanice Vltavská byla postavena v komunistických osmdesátých letech a nachází se na lince C.
Vstup zdobí působivé dílo streetartového umělce Mode 2, který se narodil na Mauriciu.
Obraz vznikl v roce 2008 a stále si zachovává svou sílu.
Postavy vypadají, jako by byly právě načrtnuty, přesto má celé dílo podmanivou hloubku.
Sérii realistických kreseb z každodenního života vytvořil jeden z nejvlivnějších evropských umělců vystupující pod jménem MODE 2.
V roce 2015 vyvolala kontroverzi berlínská delegace DIAMONDS Crew, která vyzdobila přilehlé venkovní prostory záměrně „ošklivými“ graffiti v reakci na komerčnost a přesycenost, která v současné době panuje už i ve street artu.
Pragovka, přístav a průmyslové dědictví
Rozlehlý areál se secesními a novorenesančními prvky sloužil téměř sto let jako jatka.
Dnes je domovem největšího pražského zeleninového trhu, asijského trhu a bezpočtu dalších obchodů.
Nakupovat můžete u stánků pod širým nebem nebo v několika rozlehlých halách.
ArtGen je první kancelářskou galerií v Praze.
Moderní architektura vybízí k pořádání tematických výstav nejen na nádvoří mezi budovami Art a Gen, ale také uvnitř v netradičně řešených interiérech.
Centrum současného umění DOX se zaměřuje na umělecké projekty, jejichž součástí je kritická reflexe aktuálních společenských témat.
Díky své nezávislosti a programu založenému na mezinárodní spolupráci se DOX stal zásadním průkopnickým počinem na české kulturní scéně.
Samotná budova vznikla přestavbou staré továrny a je ukázkou špičkové současné architektury.
Pivovar z konce 19. století ve své době přivedl ke krachu mnoho menších pivovarů.
Mnozí Pražané místní pivo ochutnali, protože se zde pod jménem Měšťan vařilo až do roku 1998.
Areál pivovaru dnes slouží jako administrativní komplex.
Classic 7 je dalším skvělým příkladem citlivé přeměny historických budov v moderní kancelářský komplex.
Dominantou rozsáhlého areálu je bývalý parní mlýn z roku 1911, první automatizované zařízení na mletí mouky v Praze, schopné denně umlít až 200 tun obilí.
Architektům se při rekonstrukci povedlo skloubit industriální architekturu z počátku 20. století s novým využitím areálu.
Holešovický přístav, významná technická památka a také jediný pražský přístav, který propojuje lodní dopravu s železniční a silniční, má možná nejlepší léta za sebou, ale to mu na zajímavosti určitě neubírá.
Původní stavby v přístavišti jsou v secesním stylu a zjemňují strohé tovární Holešovice.
Stejně jako Classic 7, i sídlo komunikační agentury Ogilvy spojuje historii a svěží design.
Původně budova Pražských pekáren a sodovkáren založená Ferdinandem Zátkou se stala domovem jedné z největších mezinárodních reklamních agentur v roce 2003.
Od roku 2012 má nový kabát v podobě maskování, vycházejícího z techniky kamufláže válečných lodí.
Tip: V křížení ulic Jankovcova a Plynární narazíte na legendární klub a kavárnu Cross Club, vzdávající poctu industriálnímu charakteru Holešovic.
Legální graffiti stěny a otevřené plochy
Parkoviště vedle Hotelu Opera a ulice Těšnov je otevřenou galerii street artu.
Přijít sem může téměř každý a být kreativní.
Každá část zdi je pokryta něčím jiným a jedno dílo je lepší než druhé.
Tato legální graffiti stěna v Praze se nachází na parkovišti, takže nejlepší čas pro malování nebo fotografování je o víkendech.
Formálně je otevřená každému, kdo na ní chce malovat, ačkoli na internetu lze najít několik diskusí, v nichž místní graffiti writeři ukazují, jak málo vítaní jsou zahraniční umělci.
Během návštěvy zde dva umělci dokončovali svou práci, zatímco malé dítě spalo v kočárku.
Právě podobná místa ukazují, že pražský street art nevzniká pouze v galeriích nebo na oficiálních kulturních akcích, ale také na volně přístupných zdech a v prostorech, kde se setkávají místní tvůrci, návštěvníci a obyvatelé čtvrti.
Od tagů ke komplexnímu street artu
Možná si při slově street art vybavíte pouze neinspirované graffiti, které hyzdí váš oblíbený panelák.
Ve skutečnosti však pod označení street art spadá mnoho různých stylů výtvarného vyjádření a bližší pohled na pražské zdi může odhalit nečekané poklady.
Tato díla ilustrují vývoj streetartových umělců od základního graffiti ke složitějším a podnětnějším pracím, které si zaslouží označení „umění“.
Je užitečné dozvědět se více o graffiti a o způsobech jeho vzniku, abychom jako diváci dokázali lépe vnímat jeho proměnu v uměleckou formu.
Samozřejmě je těžké tvrdit, že všechny tagy, které ve městě vidíme, jsou pouze prvními kroky budoucích uměleckých duší.
Některé tagy jsou jednoduše otravné a způsobují, že naše čtvrti působí špinavě a chaoticky.
Jan a cesta od graffiti k prostorovým objektům
Svou první graffiti malbu vytvořil v roce 1993.
Napsal „SPLASH“, své první graffiti jméno.
Jan říká: „Samozřejmě jsem byl toy, což je hanlivý výraz pro nového nebo nezkušeného writera, ale celé to bylo tak vzrušující! Tehdy tady nebylo mnoho graffiti, nebyl internet ani časopisy… bylo to tak tajemné.“
Jeho graffiti práce se postupně stala trojrozměrnou, když přijal jméno POINT a začal zobrazovat písmena ve třech dimenzích.
„Tvar je většinou určen materiálem, který je použit. U tohoto druhu práce je hlavní inspirací především místo, kam jsem ji chtěl umístit.“
Po písmenech začal Jan vytvářet pouze abstraktní formy a instalovat trojrozměrné umělecké objekty na různých místech města.
Rozdíl při tvorbě tohoto typu umění podle Jana spočívá v tom, že „nutně nepotřebujete zeď, což vám dává mnohem větší svobodu a mnohem více možných míst. A samozřejmě vytvořit něco trojrozměrného je mnohem obtížnější než jen malovat.“
V poslední době se soustředí na malbu abstraktních pláten.
Zejména v zimě, zatímco v létě rád zůstává venku a maluje nástěnné malby a zdi.
Objekty stále vytváří, ale spíše na objednávku, zejména když přijdou nabídky na výstavy.
Jako většina streetartových umělců na začátku své dráhy měl problémy s policií, ale současnou tvorbu vytváří většinou s povolením.
Další směr svého uměleckého růstu hodnotí Jan takto: „Chci pokračovat stejným směrem jako dosud. Jen větší, profesionálnější a sofistikovanější.“
Žižkov: alternativní čtvrť umělců a studentů
Nejalternativnější pražská čtvrť, kde dříve žila dělnická třída, je plná street artu.
Bohužel je jeho velká část pouze náhodným psaním, ale při pozorném hledání lze najít i několik skutečných klenotů.
Žižkov, který byl kdysi baštou komunistické strany, se proměnil v hip čtvrť obývanou studenty a umělci.
Všichni mu říkají „alternativní čtvrť“ Prahy.
Murály Dedeho a Nitzana Mintze
Mým oblíbeným street artem na Žižkově jsou dva společné murály izraelských umělců Dedeho a Nitzana Mintze.
Pro dvojici působí kompozice romanticky harmonicky, přesto jsou patrné jejich osobité charakteristické rysy.
Dede namaloval své ikonické dřevěné obří zvířecí postavy, do nichž zakomponoval několik architektonických prvků města, například zvon nebo okno katedrály.
Murál, který vytvořili na nakladatelství Argo na adrese Milíčova 14, nese název „Ambitions“.
Odkazuje na Dedeho ambici rozvíjet se jako umělec a na sen Nitzana být zastupován nakladatelstvím, jakým je právě to, které murál hostilo.
Jak už to u snů často bývá, v místnosti není dostatek kyslíku: buď ona, nebo sen.
Franz Kafka v ulicích Žižkova
Na rohu ulic Husitská a Prokopova se nachází murál španělského streetartového umělce Escifa, který zobrazuje českého autora Franze Kafku.
Murál Franze Kafky na rohu Husitské a Prokopovy jsem viděl několikrát a bohužel byl pokaždé v horším a horším stavu, protože ho překrývá náhodné graffiti.
Hrabalova zeď na Palmovce
Bohumil Hrabal patří k nejvýznamnějším postavám české i mezinárodní literatury.
Jeho knihy byly přeloženy do 25 jazyků a několik z nich bylo také zfilmováno.
Na místě, kde kdysi stál jeho dům, dnes najdete takzvanou „Hrabalovu zeď“.
Zobrazuje spisovatele obklopeného jeho milovanými kočkami a mezi jednotlivými motivy jsou napsány některé z nejpamátnějších citátů z jeho knih.
Je velmi snadné se sem dostat, protože murál se nachází přímo u východu ze stanice metra Palmovka na žluté lince B.
Smíchov a MeetFactory
Smíchov je bývalá průmyslová oblast, která prochází proměnou a získává moderní nákupní centra a multikina.
Některá zákoutí však stále působí autenticky, například okolí stanice metra Praha-Smíchov.
Kolem autobusového nádraží jsem zahlédl několik murálů; z hlediska umění nebyly ničím výjimečné, ale představují poslední pozůstatky drsné čtvrti, která se rychle mění.
Dalším místem pro graffiti a street art na Smíchově je MeetFactory.
Tento industriální prostor hostí mezinárodní centrum současného umění s divadlem, hudebním sálem, třemi uměleckými galeriemi a rezidenčním programem pro umělce.
Pasta Oner a výrazný popartový styl
Pasta Oner je pravděpodobně nejlepší a nejznámější český streetartový umělec.
Jeho styl je popový a výrazný a jeho sdělení je vždy ostré.
„Choose to Be Happy“ z roku 2012 je můj oblíbený pražský murál.
Nachází se na parkovišti na samém konci Verdunské ulice.
Líbí se mi jeho pozitivní poselství, které rezonuje s mou vlastní charakteristickou otázkou „Are You Happy?“, a oceňuji ironii v tom, že Boží ruce jsou namalovány jako ruce Mickey Mouse.
Druhé dílo jsem našel na panelu v postindustriálním areálu Pragovky.
Odkazuje na všechny bývalé továrny v této oblasti, které jsou bourány, aby uvolnily místo luxusním moderním bytům.
V Praze se nachází pouze několik jeho murálů, ale všechny působí velmi výrazně.
Další místa, která stojí za pozornost
I v historickém centru Prahy je možné najít několik kvalitních příkladů street artu.
Na modrém plotě v Argentinské ulici a naproti Národní galerii lze zahlédnout různé plakáty.
Bývalá železniční trať, dnes využívaná pro cyklistiku a jízdu na kolečkových bruslích, je ideálním místem pro procházku a hledání street artu.
Jedním z nejzajímavějších míst byl také prostor pro parkování historických vlaků.
Nebylo jasné, zda je přístupný veřejnosti, proto jsem se dovnitř vplížil, abych vyfotil fascinující historické vagony, a potom rychle odešel.
Až do Prahy 9 jsem se vydal prozkoumat opuštěnou továrnu Kolbenova, protože jsem věděl, že uvnitř malovalo několik streetartových umělců.
Továrna se však v současnosti bourá a už zde není co vidět.
Rozsáhlý prostor Pragovky hostí ateliéry umělců, galerie, výstavní prostory a kavárnu.
Hip čtvrť Holešovice je plná nezávislých obchodů s uměleckou atmosférou.
Mým oblíbeným místem je Page Five, kde se prodávají umělecké publikace, autorské tisky a umělecká periodika, ale také plakáty a další umělecká díla mladých místních tvůrců.
Jak si naplánovat procházku za pražským street artem
Holešovice je možné procházet jako samostatnou trasu zaměřenou na industriální architekturu, veřejné umění a současnou kulturu.
Začít lze u stanice Vltavská, pokračovat kolem bývalých průmyslových areálů, tržnice, galerií a přístavu a následně zamířit ke Komunardů 35.
Pro širší poznávání pražské scény je vhodné trasu rozšířit o Palmovku, Žižkov, Smíchov, Pragovku a další místa, kde se objevují murály, legální graffiti a alternativní kulturní prostory.
Street art je přitom dobré vnímat společně s okolní architekturou. Industriální prostředí, opuštěné areály, rekonstruované továrny a dopravní uzly často tvoří důležitou součást významu jednotlivých děl.
Při fotografování a návštěvě otevřených ploch je vhodné respektovat místní pravidla a pohybovat se pouze v přístupných částech.
Hipsteři a gentrifikace | Holešovice - NEJLEPŠÍ ČTVRT v PRAZE
Místa pro odpočinek během trasy
Při procházce po Praze však nejvíce potěší právě to, co člověk objeví mezi jednotlivými zdmi.
V hip části Prahy 7 lze narazit na pivní zahrádku s mimořádným výhledem.
Nachází se na panoramatické terase uvnitř Letenských sadů a nabízí pivo i malé občerstvení ve stínu vysokých kaštanů.
Tato útulná kavárna se nachází v mém oblíbeném pražském zákoutí, v Letné, rezidenční čtvrti obývané studenty a umělci.
Podává kávu, domácí koláče a polévky k obědu.
V Praze jsou tři bistra a jedna kavárna tohoto malého českého řetězce.
Home Kitchen je nekonvenční bistro, kde se stírají hranice mezi kuchyní a restaurací.
Navštívený podnik se vyznačuje hřejivým a přívětivým rustikálním vzhledem.