Nízká sklizeň obilí: výnosy snižuje sucho, vedra i menší osevní plocha

České zemědělce letos čeká nízká sklizeň obilí. První odhady Českého statistického úřadu předpokládaly, že obilovin sklidí o osm procent méně než loni, pozdější odhad k 15. červenci počítal s poklesem o 6,7 procenta na 7,2 milionu tun. Loňská sklizeň obilovin však byla nadprůměrná.

O konečném výsledku rozhoduje především počasí v průběhu dozrávání a žní. Na letošní výnosy negativně působily jarní mrazy, nedostatek srážek, vysoké teploty, vlny veder, krupobití i přívalové deště. Odhady se proto v průběhu sezony zpřesňovaly podle skutečného postupu sklizně.

Proč bude sklizeň obilí nižší

Základní obiloviny zemědělci oseli na plochu o čtyři procenta nižší - 1,2 milionu hektarů. Při očekávaném poklesu hektarového výnosu rovněž zhruba o čtyři procenta měla sklizeň podle prvního odhadu klesnout o 8,1 procenta, tedy na téměř sedm milionů tun.

Předpokládaný pokles produkce obilovin byl způsobený snížením hektarového výnosu o 3,7 procenta na 5,71 tuny z hektaru i poklesem osevní plochy. Zemědělci letos oseli o tři procenta méně polí.

Podle posledních údajů ze sledování průběhu žní dosáhl pokles objemu produkce základních obilovin meziročně 17,5 procenta na 6,3 milionu tun. U řepky bude patrně snížení ještě markantnější, a to o 24 procent na 773 tisíc tun.

Obecně hovoří zemědělci o tom, že sklizeň je co do výnosů nejhorší za posledních 15 let. Vedle počasí ovlivnilo letošní výnosy také to, že se zmenšila plocha, na níž se pěstují obiloviny nebo řepka.

Vývoj odhadů během žní

Rozdíly mezi uvedenými hodnotami vyplývají z odlišného data a metodiky sledování. První odhady vznikají ještě před začátkem žní, zatímco průběžná data vycházejí z již sklizených ploch a aktuálně zjištěných výnosů.

Radek Matějka ze statistického úřadu zdůraznil, že první odhad vydávají statistici již před začátkem žní a údaje budou dál upřesňovat. „Finální výsledky budou nakonec, jako každý rok, do značné míry záviset také na dalším vývoji počasí,“ podotkl.

Největší poklesy podle jednotlivých plodin

Z obilovin očekával Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa. Méně než loni měli zemědělci sklidit také všechny další základní obiloviny.

Pšenice setá jarní měla podle prvního odhadu klesnout o 38,3 procenta, což by byl zdaleka nejvýraznější propad. Důvodem byla především o třetinu menší osetá plocha, zatímco výnos měl podle odhadu klesnout o 7,6 procenta.

U jarního ječmene se očekával pokles sklizně o 15 procent a u ovsa o 12,5 procenta. U žita statistici předpokládali pokles o 7,5 procenta, u pšenice seté ozimé o 6,1 procenta, u ječmene ozimého o 4,4 procenta a u tritikale o 2,5 procenta.

Průběh sklizně a aktuální výsledky

Letošní žně zahájili zemědělci v Česku sklizní ozimých ječmenů v předposledním červnovém týdnu na jižní Moravě. Po měsíci žňových prací měli zemědělci sklizeno více než polovinu ploch obilnin a téměř dvě třetiny ploch řepky.

Zemědělci sklízeli rychleji než loni, kdy měli touto dobou kvůli nepříznivému počasí posekáno 22,2 procenta ploch obilnin a zhruba třetinu ploch řepky. Nejrychleji sklízeli zemědělci v Jihomoravském a Zlínském kraji, v okrese Břeclav mohli pěstitelé již slavit první dožínky letošního roku.

V současnosti dosahovala produkce obilnin podle zjištění ministerstva více než tří milionů tun a průměrný hektarový výnos obilnin činil 5,58 tuny na hektar.

Nejdále byli zemědělci se sklizní ozimého ječmene, u něhož zbývalo sklidit posledních 3300 hektarů. Sklizeno bylo 111.400 hektarů, tedy 97,14 procenta ploch. Pšenice ozimé pěstitelé posekali 55,47 procenta ploch, což odpovídalo 411.400 hektarům.

Řepku olejku zemědělci sklidili ze 198.400 hektarů. Při průměrném hektarovém výnosu 2,57 tuny na hektar produkce zatím dosáhla 510.300 tun.

V poslední fázi žní se situace měnila podle počasí. V posledních 14 dnech před zveřejněním srpnového odhadu pršelo, což mohlo ovlivnit kvalitu obilovin a při dalších deštích zkomplikovat vjezd techniky do polí.

Počasí poškodilo výnosy

Setí jarních plodin a růst ozimů ovlivnil pozdní nástup jara. Poté zase přišly v některých oblastech vysoké teploty a ve středních, západních a severních Čechách byl nedostatek srážek v míře hluboko pod normálem.

Letošní sklizeň ukazuje, jak citlivě zemědělská výroba reaguje na kombinaci nepříznivého počasí a vývoje na trhu. Na výnosech se výrazně podepsal nedostatek srážek především v březnu a dubnu, které jsou podle meteorologů vůbec nejsušší od začátku měření v roce 1961, a následné vysoké teploty.

Za nižšími výsledky stály také další rozmary počasí jako krupobití, přívalové deště nebo jarní mrazy. Sucho v kombinaci s vysokými teplotami se na porostech podepsalo velmi výrazně.

Někde měly porosty díky příznivému počasí výnosy vyšší než loni. „Na jaře kupodivu pětkrát pršelo, takže nebylo takové sucho jako obvykle,“ líčil zemědělec Jan Zatloukal z Božic na Znojemsku.

Podle kombajnistky Zuzany Kuthanové se ovšem situace normálu nepřiblížila. „Oproti loňskému roku je to o trochu lepší, ale pořád to není tak, jak by to mohlo být ideálně. Zrníčka jsou poloviční oproti tomu, co by mohly být,“ připustila.

„Počasí nám hrálo do karet a díky tomu budeme mít vyšší výnos. Loni jsme měli zhruba čtyři tuny, letos počítám, že budeme mít pět tun plus,“ kalkuloval Antonín Osička z Břeclavska.

Názory zemědělců se liší od prvních odhadů

Že by byla sklizeň obilovin slabší než loni i pod průměrem minulých let, jak předpokládal statistický úřad, si sami zemědělci nemysleli. Místopředseda Zemědělského svazu Svatopluk Müller očekával, že bude průměrná nebo i nadprůměrná.

Místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Staněk se domníval, že výnos na hektar bude srovnatelný s loňskem. „Protože se udělaly legislativní zásahy, takže některých plodin je trochu méně, celkové množství může být o nějaké procentíčko méně. Ale vzhledem k tomu, že vyrábíme dvojnásobek toho, co spotřebujeme, nehrozí nebezpečí, že by byl nedostatek,“ řekl.

Prezident Agrární komory Jan Doležal považoval i aktuálně zveřejněný odhad sklizně za průměrně dobrý. Podobně jako statistici i představitelé dalších zemědělských sdružení očekával, že rozhodující bude počasí v době dozrávání a žní.

Kvalita obilí zůstává převážně dobrá

Mimořádný vliv mělo na letošní hospodaření počasí. Zatímco kvalita sklizeného obilí byla podle dosavadních výsledků nadprůměrná a vhodná pro potravinářské využití, výnosy výrazně zaostaly.

Letošní sklizeň obilovin byla u konce a žně byly ve druhé polovině srpna prakticky dokončeny. Z pohledu kvality podle Agrární komory ČR nebyl důvod k obavám. Pšenice i ječmen byly podle dosavadních výsledků v dobré až velmi dobré kvalitě a neukazovalo se, že by kvůli kvalitě zemědělci ve větší míře museli obilí prodávat jako krmné.

Kvalita letošní pšenice byla podle dosavadních výsledků převážně velmi dobrá. Vyhověla pekárenské kvalitě a splňovala také požadavky na objemovou hmotnost i obsah dusíkatých látek.

Průběžný průměr obsahu bílkovin dosahoval 13,2 procenta oproti 12,9 procenta v loňském roce. Také letošní ječmen vykazoval velmi dobrou kvalitu.

U jarního ječmene dosahovala průměrná klíčivost 98,9 procenta a výsledky zároveň ukazovaly jen minimální výskyt problémů s předčasným klíčením zrna před sklizní.

Celkově dobrou technologickou kvalitu vykazovaly podle šetření také dosud analyzované vzorky ozimého a jarního sladovnického ječmene. Většina sledovaných ukazatelů odpovídala požadavkům normy, výsledky však byly průběžné a hodnocení se mělo postupně zpřesňovat s pokračujícími analýzami dalších vzorků.

Jihočeský kraj: pokles výnosů obilí i řepky

V Jihočeském kraji se podle červnového odhadu předpokládalo, že letošní produkce základních obilovin bude v porovnání s nadprůměrnou sklizní předchozího roku o 12,5 procenta nižší.

Za odhadovaným poklesem sklizně stál především meziročně horší a zároveň podprůměrný hektarový výnos a z menší části také omezení osevních ploch základních obilovin o 0,6 procenta.

Sklizeň základních obilovin se v kraji odhadovala ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní a také ve srovnání s průměrem předchozího desetiletí o více než 10 procent nižší.

Kvůli slabším výnosům se sklizeň většiny druhů základních obilovin očekávala v kraji meziročně nižší a ve srovnání s předchozím desetiletím podprůměrná. To platilo bez ohledu na meziroční vývoj osevních ploch.

Pouze u tritikale se díky rozšíření ploch odhadovala nadprůměrná a meziročně vyšší sklizeň. Na jihu Čech se předpokládal nárůst sklizně o 6,5 procenta při rozšíření ploch o 12,0 procenta, a to i přes mírný pokles odhadovaného výnosu.

Jako jediná základní obilovina mělo navíc tritikale podle červnového odhadu nadprůměrný výnos ve srovnání s předchozím desetiletím.

Pšenice ozimá zůstává hlavní plodinou

Sklizeň pšenice ozimé, nejrozšířenější a nejvýnosnější základní obiloviny, se v Jihočeském kraji ve srovnání s minulým rokem očekávala o více než 10 procent nižší kvůli podprůměrnému výnosu, navzdory rozšíření jejích ploch o 2,6 procenta.

Pšenice ozimá aktuálně zaujímala téměř 30 procent osevních ploch kraje a 58 procent z ploch základních obilovin. Odhadovaná sklizeň pšenice ozimé tvořila v kraji 62,4 procenta sklizně základních obilovin.

Pšenice jarní, pěstovaná i po rozšíření ploch na nesrovnatelně menší ploše než pšenice ozimá, se měla proti loňsku sklidit o 3,7 procenta méně kvůli meziročně horšímu výnosu. Celkově se pšenice v kraji pěstovala na větší ploše než loni, ale vlivem podprůměrného výnosu se její sklizeň předpokládala meziročně o 10,5 procenta nižší.

Ječmen a oves

Produkce ječmene celkem se podle odhadu v kraji očekávala o 11,6 procenta nižší než loni. Slabší sklizeň byla i přes rozšíření ploch o 6,4 procenta proti loňsku způsobena meziročně nižším a podprůměrným výnosem.

Podstatně horší výnos v meziročním srovnání se odhadoval pro oba druhy ječmene. Úroda ječmene ozimého se odhadovala proti loňsku o necelých 5 procent nižší, u ječmene jarního se očekával pokles o 18,5 procenta.

Výrazný rozdíl mezi oběma druhy ječmene byl způsoben vývojem osevních ploch. Ječmen ozimý zaznamenal meziroční rozšíření ploch o 16,2 procenta, naproti tomu u ječmene jarního došlo k úbytku o 2,3 procenta.

Žito a oves dávaly podle odhadu proti minulému roku výrazně horší výnos, a to o více než 14 procent. Z tohoto důvodu se sklizeň žita i přes podstatné rozšíření jeho ploch odhadovala meziročně o 3,0 procenta nižší.

Osevní plochy ovsa byly letos ve srovnání s loňskou rekordní hodnotou redukovány téměř o 40 procent. To spolu s meziročně horším odhadem výnosu předznamenávalo propad sklizně o 46,3 procenta proti loňskému rekordu. Ve srovnání s průměrem sklizně za předchozí desetiletí byla odhadovaná sklizeň ovsa nižší o 17,2 procenta.

Řepka v jižních Čechách

Řepka byla zpravidla druhou nejpěstovanější plodinou Jihočeského kraje po pšenici ozimé. V posledních třech letech se její plocha zmenšovala, v roce 2026 o více než desetinu.

To spolu s odhadovaným meziročně horším a zároveň značně podprůměrným výnosem ukazovalo na pokles její sklizně o více než 15 procent.

V jižních Čechách byl letos hektarový výnos obilovin o 18 procent nižší než loni, u řepky zaznamenali pěstitelé propad o 22 procent. Na veletrhu Země živitelka to řekla ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.

„Sklizeň byla enormně rychlá a bezproblémová, protože přálo až moc počasí. Zrno netrpělo plísní díky slunečnému počasí. Na druhou stranu ty výsledky úplně slavné nejsou,“ uvedla Hana Šťastná.

Osevní plochy v Jihočeském kraji

Spolu s prvními odhady sklizně byly zveřejněny informace o plochách obhospodařované zemědělské půdy a plochách osevů k 31. 5. 2026.

V Jihočeském kraji činila celková osevní plocha 239,3 tisíce hektarů. Více než polovina této plochy byla oseta obilovinami na zrno, konkrétně 52,4 procenta, především pšenicí ozimou.

Meziroční úbytek osevních ploch v kraji zaznamenaly obiloviny, olejniny a zelenina. Výměra obilovin na zrno se oproti loňskému osevu snížila o 1,4 tisíce hektaru.

Omezeny byly osevní plochy ovsa o více než třetinu a kukuřice na zrno o jednu pětinu. Poněkud menší byla také plocha ječmene jarního.

Naopak se rozšířily plochy pšenice ozimé o 1,8 tisíce hektaru, mírně i pšenice jarní a žita, dále ozimého ječmene o 1,9 tisíce hektaru a tritikale o 1,0 tisíce hektaru.

Osevní plocha luskovin a bílkovinných plodin na zrno se oproti předchozímu roku zvýšila o necelé 1 procento, navzdory meziročnímu snížení plochy hrachu polního na zrno.

Olejniny se letos pěstovaly na ploše o 2,5 tisíce hektaru menší z důvodu omezování ploch řepky o 3,7 tisíce hektaru, která byla dominantní olejninou.

Rozšířeny byly osevní plochy pícnin na orné půdě, meziročně o 4,9 procenta, tedy o 3,1 tisíce hektaru, a plocha okopanin o 4,0 procenta, zejména brambor.

Jihočeští zemědělci byli největšími pěstiteli ovsa a tritikale. V kraji se nacházela pětina osevních ploch těchto plodin v Česku.

Obhospodařovaná zemědělská půda v kraji

K 31. 5. 2026 obhospodařovali zemědělci na jihu Čech zemědělskou půdu o výměře 425,3 tisíce hektaru, což bylo o 0,3 tisíce hektaru méně než minulý rok, tedy o 0,1 procenta, a o téměř 18 tisíc hektarů méně než v roce 2002, tedy o 4,0 procenta.

Plocha obhospodařované zemědělské půdy byla v kraji nejmenší v roce 2016, kdy činila 415,9 tisíce hektaru. Poté se hospodaření s ní zlepšilo. V posledním desetiletí její plocha kolísala převážně nad 420 tisíci hektary.

Většinu zemědělské půdy v kraji tvořila orná půda s podílem 57,9 procenta a trvalé travní porosty s podílem 41,8 procenta.

V meziročním srovnání se plocha orné půdy zmenšila o 383 hektarů a nepatrně se snížila i plocha trvalých travních porostů. Dlouhodobě v kraji docházelo k úbytku ploch orné půdy na jedné straně a k rozšiřování ploch trvalých travních porostů na straně druhé.

Jihočeský kraj dlouhodobě obhospodařoval druhou největší plochu zemědělské půdy po Středočeském kraji a měl mezi kraji vůbec největší plochu trvalých travních porostů. Plochou orné půdy se jižní Čechy řadily na čtvrté místo mezi kraji.

Liberecký kraj očekává jednu z nejslabších sklizní

Podhorský Liberecký kraj nebyl tradiční zemědělskou oblastí. Zemědělská půda tvořila méně než třetinu z 316.000 hektarů jeho rozlohy.

Nejlepší úrodu obilí zažili zdejší zemědělci v roce 2004, kdy ho sklidili 132.325 tun. Oseli jím ale tehdy bezmála 26.000 hektarů.

Nejvíce řepky se v kraji sklidilo o deset let později, přes 22.970 tun. V roce 2014 ale řepku vyseli téměř na 5890 hektarech.

Letos se v kraji obilí pěstovalo na 17.823 hektarech a řepkou oseli zemědělci 5124 hektarů. Loňská sklizeň patřila v Libereckém kraji k těm slabším.

Zemědělci sklidili 110.513 tun obilí a řepky se loni sklidilo 15.763 tun. Letos čekali pěstitelé jednu z nejhorších sklizní za posledních 20 let.

* Údaje k 19. červenci, sklizeno 15,51 procenta obilí a 10,82 procenta řepky.

Podle červnových odhadů měli zemědělci sklidit 92.540 tun obilí, meziročně o 6,3 procenta méně. Řepky měli sklidit 13.742 tun, což představovalo pokles o 2,8 procenta a nejméně za posledních 20 let.

Problémem nejsou jen výnosy, ale také skladování

Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha upozornil i na jiný problém než rozsah sklizně. Část letošní sklizně podle něj nebude kam dát.

Ve skladech byly ještě dva miliony tun z loňské sklizně, které zemědělci nedokázali prodat. Svaz na množství neprodaného obilí upozorňoval už v dubnu a zdůvodňoval to hlavně tím, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny se zastavil export.

„Dlouhodobě se čtyřicet procent pšenice prodá ještě před žněmi a dnes, pokud se někomu podařilo takovou smlouvu uzavřít, tak to může považovat za úspěch,“ doplnil Pícha s tím, že se jednalo spíše o jednotlivce.

Pokud by letošní sklizeň dopadla podle odhadu statistického úřadu, nepodařilo by se podle Píchy uskladnit milion tun.

O tom, zda zemědělci úrodu prodají ihned, nebo ji uskladní, rozhoduje konkrétní situace jednotlivých podniků, mimo jiné dostupné skladovací kapacity a vývoj trhu.

Nízké výkupní ceny zhoršují ekonomickou bilanci

V souvislosti se sklizní upozorňovali zemědělci také na nízké výkupní ceny obilí. „Pšenice jako hlavní obilovina na burze meziročně poklesla o 23 procent a řepka o 30 procent,“ poukázal šéf Agrární komory.

Současné mírné zlepšení cen obilovin podle Agrární komory ČR neznamenalo, že se situace na trhu zásadně obrací k lepšímu. Vývoj cen byl v současnosti ovlivněn především geopolitickým napětím na Blízkém východě a reakcí světových trhů.

Zemědělci se navíc potýkali s rostoucími náklady, přísnějšími předpisy pro přípravky na ošetření rostlin a nízkými výkupními cenami. Do Evropské unie se totiž mimo jiné dovážela levnější produkce ze zemí, kde nebyly tak přísné předpisy pro pěstování.

Zemědělci nemohou jednoduše přenést výpadek produkce do cen, protože na trhu působí řada dalších faktorů a české komodity konkurují produkci z celé Evropy i světa.

Vzhledem k suchu a nízkým cenám měli zemědělci podle odhadu Agrární komory ČR oproti loňsku přijít o osm až devět miliard korun. Výpadek tržeb u základních obilovin Agrární komora ČR odhadovala na přibližně 5,78 miliardy korun a u řepky na dalších 3,5 miliardy korun.

Zadržování vody jako dlouhodobé řešení

Vývoj letošní sklizně znovu upozornil na potřebu připravit zemědělství na častější období sucha.

„Potřebujeme proto podmínky, které umožní zemědělcům investovat do odolnějšího hospodaření a udržet produkci i v letech s výraznými klimatickými výkyvy,“ uvedl předseda Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR Martin Volf.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán upozornil, že na území Česka lze hospodařit jen s vodou, která zde naprší. Klíčové je proto umět ji co nejlépe zadržet a využít.

Vedle opatření přímo v krajině je podle něj potřeba investovat také do vodohospodářské infrastruktury a dalších řešení, která pomohou zajistit dostatek vody i v letech s výrazně nepříznivým počasím.

Obnovení Národní koalice pro boj proti suchu má vytvořit prostor pro lepší koordinaci těchto opatření a hledání řešení napříč resorty.

Další zpřesňování údajů

Český statistický úřad měl další odhad vydat před polovinou srpna. Kromě přesnějších údajů o sklizni základních obilovin a řepky měl zveřejnit také odhad sklizně raných brambor, hrachu a máku.

U brambor statistici zatím věděli, že se plocha, na které byly osázeny, snížila oproti loňsku o 3,4 procenta.

Odhad sklizně se měl dále zpřesňovat podle pokračujícího průběhu žní, skutečných hektarových výnosů, kvality zrna a možností sklizně i uskladnění.

tags: #nizkonakladova #sklizen #obili