Okula cerne more: Černé moře, jeho pobřeží, příroda a možnosti dovolené

Černé moře leží na pomezí jihovýchodní Evropy a Malé Asie a obklopuje ho šest států: Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko a Gruzie. Tvoří přirozenou vodní hranici mezi dvěma světadíly - jižní břeh patří asijskému Turecku, zatímco západní a severní pobřeží lemují evropské země.

Černé moře je zároveň historickou obchodní křižovatkou, významnou dopravní cestou, místem s oblíbenými letovisky a jedinečným ekosystémem. Skrývá největší bezkyslíkatou vodní masu na světě, zachované antické vraky i pobřeží, které se mění od dlouhých písečných pláží přes duny až po skalnaté útesy a horské masivy.

Černé moře v číslech

Kde leží Černé moře a které státy ho obklopují?

Jde o vnitrozemské moře - rozlehlou vodní plochu téměř ze všech stran obklopenou pevninou. S otevřeným oceánem ho spojuje jen úzký turecký průliv Bospor u Istanbulu, který ústí do Marmarského moře a odtud přes Dardanely do Středozemního moře.

Z opačné strany na něj na severu navazuje mělké Azovské moře, oddělené Kerčským průlivem. Severně do moře vybíhá Krymský poloostrov, který ho rozděluje a tvoří přechod k mělkému Azovskému moři.

Mezi jeho břehy najdeme proslulá letoviska i velkoměsta. Na bulharském pobřeží leží Varna a Burgas, na rumunském přístav Konstanca, na ukrajinském slavná Oděsa a poloostrov Krym se Sevastopolem, na ruském letovisko Soči a na gruzínském přístav Batumi.

Celý region byl po tisíciletí křižovatkou obchodu mezi Evropou, Asií a Blízkým východem. Právě tato strategická poloha - jediná námořní cesta z rozsáhlého vnitrozemí východní Evropy k teplým mořím - činí z Černého moře dodnes jedno z geopoliticky nejcitlivějších míst světa.

Proč se Černé moře jmenuje černé?

Název Černé moře nejspíš nepochází z barvy vody, ale ze starého systému značení světových stran. Tato tradice označovala barvami směry a černá v ní znamenala sever - tedy „moře na severu“.

Voda Černého moře je přitom ve skutečnosti modrá až tyrkysová jako jinde a žádnou tmavou barvu nemá. Pokud navštívíte Bulharsko, pochopíte, že název Černé moře rozhodně není podle barvy hladiny. Naopak, ta je většinou azurová, v podvečer šedobílá, někdy se v ní střídá i několik barev.

Nejrozšířenější vysvětlení vychází z anatolské a turkické tradice, kde se světové strany označovaly barvami: černá pro sever, červená pro jih, bílá pro západ. Pro národy žijící jižně od moře, v Malé Asii, leželo „černé“ (severní) moře logicky na sever od nich.

Stejnou logikou bývá vykládáno i jméno Rudého moře jako „jižní“. Druhá teorie odkazuje na nehostinnost moře pro starověké mořeplavce.

Řekové ho nejprve nazývali Pontos Axeinos - „Negostinné moře“ - kvůli častým bouřím, mlhám a nepřátelským kmenům na pobřeží. Když je pak osídlili svými koloniemi, přejmenovali ho z pověrčivosti i hrdosti na Pontos Euxeinos, tedy „Pohostinné moře“. Latinsky se mu říkalo Pontus Euxinus.

Třetí výklad spojuje název s tmavými sedimenty z hlubin. Předměty vytažené z velkých hloubek, kde chybí kyslík, bývají pokryté černým bahnem nasyceným sirovodíkem - a podle některých to mohlo přispět k pověsti o „černé“ vodě.

Proč se vody Černého moře nemísí?

Voda Černého moře se nemísí, protože méně slaná a lehčí voda u hladiny plave na těžší, slanější vodě z hlubin - obě vrstvy se kvůli rozdílné hustotě prakticky nepromíchávají.

Do Černého moře přitéká obrovské množství sladké vody z velkých řek - Dunaje, Dněpru a Dněstru. Ta vytváří lehkou, málo slanou vrstvu u hladiny. Naopak po dně proudí úzkým Bosporem dovnitř těžší, silně slaná voda ze Středozemního moře.

Lehčí vrstva zůstává nahoře, těžká dole - a rozdíl hustot brání jejich promíchání. Protože se hlubinná voda nikdy nedostane k hladině, nemůže se obohatit o kyslík ze vzduchu.

Anoxická vrstva a zachované vraky

Pod hloubkou zhruba 150 až 200 metrů proto vznikla největší bezkyslíkatá (anoxická) vodní masa na světě. Pod hranicí kolem 150 metrů tak vzniká anoxické (bezkyslíkaté) prostředí, kde nemůže žít žádná ryba ani vyšší organismus.

Vládnou tu jen zvláštní baktérie, které místo kyslíku zpracovávají sloučeniny síry a produkují jedovatý sirovodík. Asi 90 % objemu celého moře tvoří právě tato mrtvá hlubina.

V prostředí bez kyslíku se nerozkládá dřevo ani organické látky, takže se na dně Černého moře dokonale konzervují staré vraky lodí. Archeologové zde objevili antické i středověké lodě staré tisíce let, jejichž trupy, vesla a dokonce i provazy zůstaly zachovány v podobě, jakou nikde v okysličených mořích nenajdeme.

Černé moře je tak unikátní podvodní muzeum dějin mořeplavby.

Jak velké a hluboké je Černé moře?

Černé moře má rozlohu zhruba 436 000 km² a jeho největší hloubka dosahuje přibližně 2 212 metrů. Moře má zhruba oválný tvar, táhne se asi 1 175 kilometrů od západu na východ a jeho objem vody se odhaduje na 547 000 krychlových kilometrů.

Většinu dna tvoří hluboká abyzální pánev s rovným dnem kolem dvou kilometrů pod hladinou, zatímco u pobřeží - zejména na severozápadě u ústí Dunaje - se rozkládá mělký kontinentální šelf.

Severní část přechází přes Kerčský průliv do mělkého Azovského moře, které je v průměru hluboké jen kolem 7 metrů a patří k nejmělčím mořím světa. Naopak směrem k tureckému a gruzínskému pobřeží se dno prudce propadá do plné hloubky.

Tahle kombinace mělčin a strmých hlubin dělá z Černého moře po geologické stránce mimořádně rozmanitou pánev. Černé moře tak patří mezi nejhlubší vnitrozemská moře planety a co do objemu vody výrazně předčí například sousední, mnohem mělčí Azovské moře nebo Baltské moře.

Bospor: jediné spojení se světovým oceánem

Černé moře je se světovým oceánem spojené jen úzkým tureckým průlivem Bospor, který vede přes Istanbul do Marmarského moře a odtud průlivem Dardanely do Středozemního moře.

Tahle úzká vodní cesta je jedinou bránou mezi obrovským vnitrozemským mořem a zbytkem oceánů. Bospor je na nejužším místě široký jen asi 700 metrů a rozděluje turecké velkoměsto Istanbul na evropskou a asijskou polovinu.

Touto soutěskou proudí voda hned ve dvou směrech: u hladiny vytéká méně slaná černomořská voda směrem k Středozemnímu moři, zatímco po dně vtéká opačným směrem těžší slaná voda z jihu. Je to jeden z mála míst na světě, kde lze pozorovat takový dvouvrstvý protiproud.

Tato úžina měla po celé dějiny obrovský strategický význam. Kdo ovládal Bospor a Dardanely, kontroloval jediný přístup mezi Černým a Středozemním mořem.

Proto se o ně po staletí vedly války a dodnes je jejich režim řízen mezinárodní úmluvou z Montreux z roku 1936, která určuje, jaké lodě a za jakých podmínek smějí úžinami proplout.

Proč je Černé moře méně slané než oceán?

Černé moře je méně slané než oceán, protože do něj přitéká obrovské množství sladké říční vody a jeho spojení s oceánem je jen úzké - slaná voda se sem dostává pomalu a v omezeném množství.

Salinita na povrchu dosahuje jen zhruba 1,8 %, tedy asi poloviny průměrné slanosti světového oceánu (kolem 3,5 %). Hlavní příčinou je přísun sladké vody.

Do Černého moře se vlévají jedny z největších evropských řek - Dunaj, Dněpr, Dněstr, Don nebo Kubáň přivádějí dohromady gigantické množství vody z rozsáhlého povodí pokrývajícího třetinu Evropy.

Tento příliv sladké vody trvale ředí slanost u hladiny. Druhým faktorem je omezený přísun slané vody. Jediným spojením s oceánem je úzký Bospor, kterým se slaná středomořská voda dostává dovnitř jen pomalu a po dně.

Výpar v mírném podnebí navíc není tak silný jako v subtropických mořích. Bilance je tedy jasná: hodně sladké vody přitéká, málo slané se přidává - výsledkem je brakická, jen lehce slaná voda.

Tato nízká slanost má vliv i na život v moři. Brakická voda vyhovuje jiným druhům než plně slaný oceán - daří se tu organismům odolným vůči kolísavé salinitě a naopak chybějí mnozí mořští tvorové, kteří potřebují vyšší slanost.

Jaká zvířata žijí v Černém moři?

V Černém moři žijí ve svrchní okysličené vrstvě delfíni, sardele, makrely, sumci, jeseteři i mušle a medúzy, zatímco hluboká bezkyslíkatá vrstva je prakticky bez života.

Veškerý život se odehrává jen v horních zhruba 150 metrech, kde je dostatek kyslíku. V Černém moři žije 180 druhů ryb. Nejsou sice tak barevné jako ty v Rudém moři, ale je jich tu skutečně mnoho.

Mořští savci a ryby

Nejznámějšími obyvateli jsou tři druhy delfínů: delfín obecný, sviňucha a delfín skákavý. Jsou to jediní zdejší mořští savci a kvůli znečištění a rybolovu patří k chráněným druhům.

Potkáte také delfíny obecné (Delphinus delphis), respektive hejna o počtu až sto kusů, která tu jsou chráněna před lovem.

Z ryb je nejhojnější drobná sardel (hamsa), která tvoří základ rybolovu, dále makrely, parmice, platýsi a kdysi i početní jeseteři, z jejichž jiker se získával proslulý kaviár.

O něco hlouběji se běžně (nejčastěji v jarních měsících) setkáváme s platýsy, rejnoky ostnitými, žraloky černomořskými, ropušnicemi, hlaváči. Mezi rybami je tady bohatě zastoupena čeleď slizounů (Blenniidae) nebo hlaváčovitých (Gobiidae).

Bezobratlí a invazní druhy

Brakická voda vyhovuje i řadě bezobratlých - žijí tu mušle, ústřice, krabi a medúzy.

V bohatém „lese“ slávek a mořských zelených řas hledají úkryt krabi, mořské jehly, koníci a nejrůznější malé ryby. Jsou tu platýsi, rejnoci a stejně jako všude jinde také velké medúzy a rapany.

V minulých desetiletích ale moře zasáhly invazní druhy zavlečené v balastních vodách lodí, zejména hřebenatka Mnemiopsis, která dramaticky narušila potravní řetězec a způsobila propad rybích populací.

V Černém moři se hojně vyskytují mušle rapany dravé (Rapana venosa), mořští plži, kteří nejsou původními obyvateli Černého moře. Byli sem zavlečeni ruskou flotilou v období 2. světové války, a to až z vod omývajících břehy Japonska.

V současné době jsou přemnoženy a představují ekologickou časovanou bombu. Každá slávka dokáže přefiltrovat za hodinu okolo 1,5 litru vody, takže s jejich úbytkem hrozí prudké zhoršení kvality vody a porušení rovnováhy celého ekosystému.

Rapany jsou však naštěstí také velmi žádaným zbožím. Ve své japonské domovině představují labužnickou pochoutku, takže pro řadu místních „potápěčských vlků“ je jejich lov hlavním zdrojem příjmů v období mimo hlavní sezonu.

Delta Dunaje

Pobřežní mokřady a delty řek, především obří delta Dunaje na rumunsko-ukrajinské hranici, jsou navíc jedním z nejdůležitějších útočišť stěhovavých ptáků v Evropě.

Hnízdí a zastavují se tu pelikáni, kormoráni, volavky i miliony tažných ptáků na cestě mezi severem a jihem - proto je delta Dunaje chráněna jako biosférická rezervace UNESCO.

Historie a význam Černého moře

Černé moře bylo po tisíciletí důležitou obchodní a kulturní křižovatkou - lemovaly ho řecké kolonie, vedly tudy cesty Argonautů i hedvábné stezky a dodnes má klíčový strategický význam.

Jeho dějiny sahají do hluboké antiky. Už od 8. století před naším letopočtem zakládali na jeho březích kolonie staří Řekové. Vznikla tak slavná města jako Sinópé, Trapezunt nebo Olbia, která obchodovala s obilím, rybami a otroky.

Řecká mytologie sem situovala výpravu Argonautů za zlatým rounem do bájné Kolchidy - dnešní Gruzie na východním břehu moře.

Ve středověku se moře stalo doménou Byzance a později italských obchodních republik - Janova a Benátek - jejichž kupci tudy vozili zboží z Asie po větvích hedvábné stezky.

Severní stepní pobřeží ovládali kočovníci a obchodníci; i severští Vikingové se po velkých řekách jako Dněpr dostávali až k Černému moři a do Konstantinopole, kde sloužili i obchodovali.

Od pozdního středověku přešla kontrola nad mořem na Osmanskou říši, která ovládla Bospor i celé pobřeží a po staletí z Černého moře učinila vnitřní osmanské jezero.

Teprve v 18. století získalo přístup k jeho břehům carské Rusko, což vedlo k řadě válek o ovládnutí severního pobřeží i Krymu - mimo jiné ke Krymské válce v 19. století.

Jak Černé moře vzniklo?

Černé moře vzniklo jako pozůstatek dávného oceánu Tethys a jeho dnešní podobu zformovaly miliony let trvající pohyby zemského povrchu.

Geologové se navíc domnívají, že spojení nebylo vždy. Podle některých teorií bylo Černé moře v dávné minulosti spíš sladkovodním jezerem a teprve protržení Bosporu zhruba před 7 500 lety propustilo dovnitř slanou středomořskou vodu.

Tato katastrofická záplava bývá dávána do souvislosti se starověkými pověstmi o velké potopě.

Dovolená u Černého moře

Černé moře nabízí oblíbená letoviska v Bulharsku, Rumunsku, Turecku, Gruzii a na Ukrajině - mezi nejznámější patří bulharské Slunečné pobřeží a Zlaté písky, rumunská Mamaia, turecký Trabzon a gruzínské Batumi.

Pro české turisty bývá nejdostupnějším a tradičně oblíbeným cílem právě bulharské pobřeží. Klidná, brakická voda a mírné podnebí dělají z černomořských pláží příjemnou a cenově dostupnou alternativu k přeplněnému Středomoří.

Bulharské pobřeží

Nejpopulárnější jsou letoviska v Bulharsku. Resorty jako Slunečné pobřeží (Slunčev brjag), Zlaté písky (Zlatni pjasci), Nesebar nebo starobylý Sozopol lákají dlouhými písečnými plážemi, teplou a klidnou vodou a příznivými cenami.

Voda Černého moře tu má v létě příjemných 24 až 26 °C, je méně slaná než ve Středozemí a díky mírnému přílivu i bezpečná pro rodiny s dětmi. Moře: v některých místech bývají větší vlny.

Pobytová místa: rušná letoviska i klidná zákoutí. V Bulharsku je opravdu levně, není to ovšem na úkor kvality.

Kromě koupání nabízí region bohatou kuchyni i historické památky - antické ruiny, středověké pevnosti i lázně.

Rumunsko, Turecko, Gruzie a Ukrajina

Na rumunském pobřeží je střediskem letovisko Mamaia u přístavu Konstanca, na ukrajinském proslulá Oděsa s noblesními bulváry a poloostrov Krym.

Turecké černomořské pobřeží kolem Trabzonu a Sinópu je zelenější a deštivější než středomořská část země a turisty láká spíš přírodou a čajovými plantážemi než masovou turistikou.

Gruzínské Batumi se za poslední roky proměnilo v moderní letovisko s futuristickou architekturou. Sezona u Černého moře trvá zhruba od června do září, kdy je voda nejteplejší.

Doprava k bulharskému Černému moři

Doprava: letecky z Brna nebo Ostravy do Burgasu. Samotný let trvá přibližně 2 hodiny. Transfer na místě od 30 minut do cca 2 hod. (dle pobytového místa).

Cesta autobusem je z hlavního odjezdového místa v Hodoníně cca 20 hodin.

Potápění v Bulharsku

Potápění v Bulharsku nabízí ojedinělý zážitek. Nálezy ukazují, že osídlení těchto míst trvá více než 7 000 let. Vedly tudy i nejstarší plavební cesty lidské historie, které se datují snad ještě před Velkou potopu a Noemovu archu.

Pobřeží Černého moře zažilo minulost Thráků, dobu římskou i řeckou a vytvoření samotného bulharského státu.

Po příjezdu do pobřežního městečka Primorsko jsme pochopili, že „potápěčský průmysl“ zde ještě není plně rozvinut, což se ukázalo jako mimořádná výhoda.

Po letech potápění jsme tady totiž opět zažili pocit, kvůli kterému jsme této zálibě před lety propadli. Pocit klidu a svobody. Okamžiky, kdy jste se svým parťákem pod hladinou a užíváte si ticho a krásu podmořského života.

Černomořské pobřeží je velice různotvaré. Spojuje v sobě všechny formy mořských břehů: skalnaté a nepřístupné, nízké, rovné a písčité, místy s dunami, někdy hraničící s horskými masivy, které pokrývá hustý porost.

Arkutino a zátoka Mirius

V Černém moři se dá najít množství zajímavých potápěčských lokalit. Jedna z nich se rozkládá na skalnatém pobřeží přírodní rezervace Arkutino, nedaleko severní pláže kousek za bývalou rezidencí bývalého komunistického předáka Todora Živkova.

Hned po vstupu do vody mě zaujaly světle zelené odstíny řas, které kontrastovaly s tmavými rostlinami. Mezi nimi hejna malých rybek a spousta krabů.

Po sestupu do větší hloubky proplouváme mezi skalami obrostlými slávkami. Úkryty zde mají mořští koníci, jehly a malé rybky. Hlouběji narazíme i na velké kraby, jejichž rozevřená klepeta budí patřičný respekt.

V zátoce Mirius jsou k vidění vápencové útvary podobné keřům. Mezi skálami vystupujícími ze dna září světlý písek.

V jarních vodách je zde mimořádně velký výskyt krabů a především u skály Palurja je doslova „překrabováno“.

Maslen nos a antické amfory

Nedaleko odtud je skalnatý výběžek Maslen nos, jenž se stal osudným již mnoha lodím. V prosinci 1898 tady ztroskotala loď Aglaj Valianu, v lednu 1901 ruský parník Cisarovna.

Podél moře lze ve skalách spatřit jeskyně, v nichž do roku 1932 žil tuleň středomořský (Monachus monachus), kterého buď vybila armáda, nebo se přestěhoval do klidnějších vod.

Na závětrné straně Maslen nosu, využívané jako úkryt lodí v bouřích, byl dříve také antický přístav. Zde roku 1961 bulharský profesor Ivan Galubov, průkopník bulharské podmořské archeologie, vyzvedl ze dna stovky zachovalých antických amfor.

Varvara a Kiten

Kousek dál (20 km) od Primorska směrem na jih leží lokalita s členitým terénem, dírami a jeskyněmi nazvaná „Varvara“.

Nachází se sice nedaleko hranic s Tureckem, nicméně na břehu máte pocit, že jste se ocitli někde na pobřeží Irska. Skalnaté pobřeží, strmý sráz k moři, skály pokračující v moři s celou řadou malých kaňonů a jeskyněk v maximální hloubce 14 metrů.

Jde o takové malé podmořské skalní městečko, kde proplouváte jeskyněmi a údolíčky mezi skalkami.

Rovněž jižně od Primorska leží nevelký antický přístav Kiten, jenž patří městu Tonzu. Především z historického hlediska jde o zajímavou potápěčskou lokalitu.

Přímo v přístavu se nacházejí zbytky středověkých a dokonce antických vraků. Většinou se jedná už jen o dřevěné úlomky, střepy amfor apod. Vždy záleží trochu na štěstí, kolik vám toho moře přemístěním písku právě odhalí.

Poblíž Kitenu se v malé hloubce nalézá celkem osm vraků lodí. V Kitenu stojí za návštěvu také místní muzeum podvodní archeologie. Můžete tu vidět zachované nálezy z lokality, kde jste se ještě před chvílí potápěli.

Vrak Jacques Fressinet

Nejhezčí ponor z našeho pobytu jsme si nechali na konec. Jeli jsme se lodí potápět na vrak parníku Jacques Fressinet, který ztroskotal nedaleko zátoky Svata Paraskieva.

Parník byl postaven ve Francii v roce 1914 a potopil se v únoru roku 1929. Vypráví se, že loď o výtlaku 5 000 tun ztratila v mlze kurz a narazila na pobřežní skaliska.

Plavidlo (bohužel pro nás potápěče) nemělo ani na dně moře klid. Po 2. světové válce na něm bulharské námořnictvo testovalo kladení podvodních min, a tím dokonalo zkázu lodi.

Dobře zachované jsou dodnes tři parní kotle o průměru kolem čtyř metrů a také chladiče i parní stroj. Po sestupu po kotevním lanu do hloubky 24 metrů jsme při viditelnosti cca sedmi metrů prohledávali se zkušeným průvodcem dno.

Všude bylo mnoho kovových součástí lodi, pokrytých velkou vrstvou slávek. Pod vrakem i pod kameny našli své útočiště krabi, kterým se právě v tomto období mění krunýř, a jsou pro ostatní obyvatele moře snadným úlovkem.

Z trupu parníku je nyní hromada kovových částí, z jejichž velikostí a množství je patrné, o jak velkou loď se jednalo. To naznačuje i velikost lodního šroubu, který se nám ve změti železného šrotu podařilo najít.

Kdo by ale chtěl vidět vrak pod vodou, měl by si pospíšit, protože se prý uvažuje o jeho vylovení a umístění do muzea.

Podmínky pro potápění

Jednou ze zajímavostí Černého moře je nižší koncentrace soli, než na jakou je člověk v moři zvyklý. To samozřejmě ovlivňuje hmotnost zátěže nutné pro správné vyvážení.

Bulharsko jsme navštívili začátkem září, nicméně nejlepší dobou pro potápěče je období říjen až 1.

Během našich ponorů se viditelnost pohybovala většinou v rozmezí 5-8 metrů, což na moře není mnoho. Bylo to způsobeno především nezvykle horkým létem, voda oproti jiným rokům nadměrně „kvetla“.

Teplota vody i ve 30 metrech neklesala pod 25 °C, což oproti relativně nízké viditelnosti bylo příjemné, a připomínalo spíše potápění v tropickém moři.

Potkali jsme zde i potápěče, který se zde potápěl v 3 mm silném mokrém obleku, což je na začátek září v Bulharsku nezvyklé.

Strategický a geopolitický význam

Strategický význam si moře udrželo dodnes. Je jedinou námořní cestou z vnitrozemí východní Evropy k teplým mořím a oblastí, kde se střetávají zájmy Ukrajiny, Ruska, Turecka i NATO.

Přístavy jako Oděsa, Sevastopol nebo Konstanca mají proto i v 21. století obrovskou hospodářskou i vojenskou důležitost.

Istanbul, ležící přímo na úžině, je dnes díky této poloze jedním z nejvýznamnějších přístavů, jaké region při cestování nabízí.

Časté dotazy o Černém moři

Je Černé moře opravdu černé?

Voda Černého moře je ve skutečnosti modrá až tyrkysová jako jinde a žádnou tmavou barvu nemá. Název nejspíš souvisí se starým systémem označování světových stran, v němž černá znamenala sever.

Které státy leží u Černého moře?

Černé moře obklopují Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko a Gruzie.

Proč je Černé moře méně slané?

Do moře přitéká obrovské množství sladké vody z velkých řek a slaná voda se dovnitř dostává jen omezeně úzkým Bosporem. Salinita na povrchu dosahuje jen zhruba 1,8 %.

Je možné se v Černém moři koupat?

Ano. V bulharských letoviscích má voda v létě příjemných 24 až 26 °C a sezona u Černého moře trvá zhruba od června do září.

Žijí v Černém moři delfíni?

Ano. Nejznámějšími obyvateli jsou delfín obecný, sviňucha a delfín skákavý. Jsou to jediní zdejší mořští savci.

Co se nachází v hluboké vrstvě Černého moře?

Pod hloubkou zhruba 150 až 200 metrů leží bezkyslíkatá vodní masa, kde nemůže žít žádná ryba ani vyšší organismus. Díky nepřítomnosti kyslíku se tam ale zachovávají staré vraky lodí a organické materiály.

Kdy je nejlepší doba pro návštěvu pobřeží?

Sezona u Černého moře trvá zhruba od června do září, kdy je voda nejteplejší. Pro potápěče je podle uvedené zkušenosti nejlepší období říjen až 1.

tags: #okula #cerne #more