Naučná stezka: naučná definice slova

Naučná stezka je předem určená turistická trasa, vedoucí např. chráněnými územími, lesy, lesoparky, okolími měst, městy, městskými parky, zámeckými parky, zemědělskou krajinou apod., která si klade za cíl vzdělat, resp. přinést informace lidem, kteří ji procházejí.

Naučná stezka (zkratka: NS) je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla liší sérií informačních tabulí rozmístěných na jednotlivých zastaveních po trase naučné stezky.

Jak naučná stezka funguje

Informační panely bývají většinou víceméně rovnoměrně rozmístěné po celé délce trasy, obvykle vzestupně číslované od výchozího ke konečnému místu.

Každá zastávka se obvykle zabývá jedním tématem, tématickým okruhem nebo jevem, který je na trase (ideálně přímo na konkrétním místě, kde zastávka stojí) možné pozorovat či demonstrovat.

Na informačním panelu konkrétní zastávky tedy naleznete vysvětlující text k danému jevu, a často i související obrázky, schémata apod.

Většina stezek je vybavena rozměrnými informačními tabulemi, na nichž bývá uvedeno pořadové číslo zastávky, popis zajímavostí daného místa, často i s ilustracemi, někdy také mapka stezky s vyznačením dalších zastávek.

K některým stezkám jsou k dispozici informační panely i tištěný průvodce - na panelech je tématika popsána jen stručně, a v průvodci podrobněji.

Popisy k některým naučným stezkám jsou šířeny také jako brožury či letáky (turistická informační centra) a běžně zveřejňovány na internetu.

Trasa, délka a typy naučných stezek

Základním typem je naučná stezka pro pěší, ale vznikají naučné stezky cyklistické, vodácké, pro běžkové lyžaře atd.

Naučné stezky nejčastěji čítají kolem 10 až 15 zastavení a jejich délka dosahuje několika kilometrů.

Ovšem některé stezky jsou dlouhé pouhých několik set metrů (např. 800metrová NS s 11 zastaveními ve Valašském Meziříčí, upravená pro paraplegiky a rodiny s kočárkem) či naopak 15 a více kilometrů.

Naučné stezky jsou nejčastěji zřizovány v přírodním prostředí.

Seznamují návštěvníky s fungováním krajiny, výskytem vzácných či zajímavých druhů rostlin a živočichů, s pozoruhodnými geologickými jevy apod.

Jiné naučné stezky přibližují zajímavosti o lidových stavbách, archeologických nalezištích, technických památkách či historii měst.

Naučné stezky, které se zaměřují na jeden určitý jev, se mohou soustředit na úzce vymezené téma nebo na určitý typ přírodního, historického či technického objektu.

Nejčastější tematické zaměření

Lesní naučné stezky

Stezka vede většinou příměstským lesem či lesoparkem, a seznamuje souhrnně s faunou a flórou lesa, lesnickým hospodářstvím, těžbou dřeva apod.

Objevují se většinou v příměstských lesích nebo lesoparcích.

Hornické a geologické stezky

Vedou regionem, který v minulosti proslul jako význačné naleziště nerostných surovin, drahých kovů apod., které se zde těžily.

Stezka navštěvuje místa se zachovanými pozůstatky historické těžby, odvaly, zabezpečené vstupy do štol apod.

Historické městské stezky

Vedou obvykle historickým centrem města nebo obce a jeho bezprostředním okolím, seznamují se stavebními a jinými památkami (kostely, původní městská zástavba, pomníky, technické památky), zajímavou architekturou, městským opevněním (hradby, brány) apod.

Značení naučných stezek

Naučné stezky se značí obvykle bílým čtvercem velikosti 10×10 cm s úhlopříčným zeleným pruhem vedeným z levého horního do pravého dolního rohu (tzv. smluvenou značkou pro naučné stezky).

Symbolem používaným v České republice k vyznačení naučné stezky je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli.

U informačních tabulí je značka doplněna oranžovým číslem stanoviště.

Trasa naučné stezky bývá v terénu speciálně značena, obvykle značkami naučných stezek, někdy také značkami místních okruhů (tzv. psaníčky).

Stejně tak ale může vést po běžné turisticky značené trase, na níž je jen v terénu jasně určeno, kde na ní naučná stezka začíná a končí.

Některé stezky mohou být ale značeny jinak - např. tzv. místním psaníčkem, svým specifickým značením (třeba značkou s logem), ukazateli, nebo mohou vést po stávající turisticky značené trase.

Nebo nemusí být stezka značena vůbec nijak, což ovšem v případě složitější trasy nedoporučujeme.

Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky.

Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami.

Informační panely a tištěné materiály

Na panelech je tématika popsána jen stručně, a v průvodci podrobněji.

S tištěnými průvodci ale bývá často problém v jejich sehnání - ne každé město má infocentrum, a ne každé ho má otevřené o víkendu.

Je tedy lépe si je opatřit předem.

Taková stezka je pouze vyznačena v terénu (včetně zastávek), a text je k dispozici v tištěném průvodci, nebo (lépe) ke stažení z internetu.

Údržba a trvanlivost

O naučnou stezku se obvykle někdo stará, udržuje její trasu, vysekává kopřivy, opravuje chodníky, obnovuje značení, nahrazuje zničené panely.

Neplatí to ale vždy.

Výstavba a údržba takových tabulí není levná, náklady na zřízení běžné naučné stezky dosahují stovek tisíc korun a více.

Problém naučných stezek je v jejich trvanlivosti.

Kromě nepříznivého počasí a nedostatku údržby se na nich ve velké míře podepisují vandalové.

Panely bývají počmárané tagy, zalaminované texty bývají opálené, prořezané nebo potrhané.

V extrémních případech si zamindrákovaní jedinci léčí své komplexy cíleným ničením celých panelů.

I proto se (zatím v malé míře) začalo s budováním stezek, které (po předchozích zkušenostech) už žádné informační panely nemají.

Konkrétní příklad naučné stezky u Kladna

V blízkém sousedství města Kladna západním směrem se nachází zajímavá naučná stezka, kterou v roce 1982 založili zaměstnanci podniku POLDI Kladno společně s místními ochránci přírody.

Rozhodli se tak proto, že chtěli její návštěvníky seznámit alespoň s částí zachovaného fragmentu přírody v okolí Kladna.

V polovině 90. Měří 11 kilometrů a je na ní celkem 12 zastávek s tabulemi s naučným textem i fotografiemi a obrázky.

Stezka začíná v okrajové části osady Srby, která patří do katastru sousední velké obce Tuchlovice.

Turisté si zde mohou prohlédnout expozici, která znázorňuje význam slova ekologie a to v šesti částech s názvy Ekologické minimum, Čistota ovzduší, Koloběh vody, Funkce lesa, Rostliny a živočichové a Odpady.

Rákosiny Velkých Záplav

Druhá zastávka stezky má název Rákosiny Velkých Záplav.

Právě rákosiny, rostoucí při březích rybníka jsou hnízdištěm vodních ptáků jako jsou racek chechtavý, roháč velký, lyska černá, kachna divoká, nebo rákosníci.

Turynský rybník a důlní areál

Půjdeme-li dále po březích Turynského rybníka objeví se před námi areál bývalého černouhelného dolu Vankovka.

Borovice na pískovci

Další v pořadí je zajímavý přírodní výtvor Borovice na pískovci.

Je to trochu unikátní, protože písčité půdy nejsou pro růst stromů zrovna příznivé.

Tady se to projevuje menším vzrůstem borovic i častými poruchami jejich růstu, jako je například šroubovitost jejich kmene.

Pískovcové lomy

V místech několika někdejších pískovcových lomů se nachází další zastávka - Pískovcové lomy.

Pískovec se těžil v této oblasti již ve středověku a známé byly jeho kameny zvané „Žehrováky“ podle místní obce Kamenné Žehrovice.

V opuštěném lomu na pískovec nedaleko odtud najdeme malebné zákoutí s jezírkem, do kterého byl vysazen trs leknínu bělostného, který se zde uchytil.

V jeho nejbližším okolí hojně roste chráněný zimostrázek horský, který se jinak vyskytuje obvykle jen v západní části Čech.

Německá Lhota

V pořadí již desátá další zastávka leží poblíž vlakového nádraží Kamenné Žehrovice.

V těchto místech stávala ve středověku osada Německá Lhota, která připomíná středověkou kolonizaci Čech Němci.

Osada zpustla za třicetileté války.

Koněspřežka

Jedenáctou zastávkou je takzvaná „Koněspřežka“.

Ta má připomínat jednu z nejstarších železnic u nás - koňskou dráhu vedoucí z Prahy-Brusky do odtud nedalekých Lán, kterou se do Prahy dováželo dřevo z Lánské obory.

Později se po této dráze dopravovalo i uhlí a železo.

Malé Záplavy

Konečnou zastávkou okružní stezky jsou takzvané „Malé Záplavy“, nacházející se v těsném sousedství zastávky výchozí.

Historie naučných stezek v Česku

Za první naučnou stezku na území Československa byla dlouho označovaná naučná stezka Medník, od železniční zastávky Petrov a Posázavské stezky na vrch Medník.

Autorem jejích textů byli Jan Čeřovský a Miloš Homoláč, naučné tabule se věnovaly nejen floře a fauně rezervace Medník, ale i řece Sázavě a geologické stavbě říčního kaňonu či trati Posázavského pacifiku.

Byla zřízena po vzoru „některých evropských států“ Státní ochranou přírody k jarním „dnům ochrany přírody“ 1965 a zpočátku byla míněna „spíše jako určitý pokus“.

Dnes již víme, že nejstarší naučná stezka vznikla jinde, byla to v roce 1941 Köglerova naučná stezka vybudovaná v severní části Lužických hor, u Krásné Lípy.

Česká spořitelna vydala v roce 1982 brožuru Učebny pod širým nebem - Stručný průvodce po naučných stezkách státní ochrany přírody v ČSR.

Přestože se jich u nás buduje čím dál víc a narážíme na ně už téměř při každém výletu nebo při otevření regionální přílohy novin, stále se nám občas stává, že musíme svým přátelům, příbuzným, známým, ale někdy bohužel i pracovníkům městských informačních center vysvětlovat, o co vlastně jde.

Protože jen menší část stezek je zřizována ve spolupráci s Klubem českých turistů a protože budování naučných stezek není v ČR nijak centrálně řízeno ani povinně evidováno, lze jejich počet jen odhadovat.

Karel Drábek v roce 2005 odhadoval počet stezek na 400, některé však měly značení a panely neudržované, někdy nepoužitelné.

tags: #naucna #definice #slova