Pelíšek je bájný duch, symbol a ochránce Prachovských skal. Jeho jméno je spojeno s lidovými pověstmi, dřevěnými plastikami, bývalým koupalištěm i turistickými trasami v jednom z nejznámějších koutů Českého ráje.
Prachovské skály jsou skalní uskupení pískovcových útvarů různých tvarů poblíž města Jičína. Přírodní rezervace je součástí CHKO Český ráj. Útvary vznikly v období druhohor jako usazeniny na okraji moře.
Kdo byl Pelíšek
Proč se jmenoval zrovna Pelíšek? Snad proto, že rád běhal po lese, po loukách i po cestičkách mezi skalami, rád pelášil rychle, aby stihnul postarat se o květiny, stromy, i mechy, o srnky, lišky, sýkory a krkavce i mravence, prostě o všechny rostliny i zvířata.
Pelíšek měl také kamarády. Přátelil se s Krakonošem a obdivoval nádhernou Krakonošovu zahrádku, kterou si prohlédl při návštěvě v Krkonoších. Krakonoš dal Velíškovi rostlinky z krkonošské zahrádky, pelíšek si je zasadil a pečoval o ně ve své zahrádce v Prachovských skalách.
Na nedalekém hradě na vrchu Železném nad Železnicí žil v té době závistivý rytíř Čéč. Ten si umínil, že musí svoji zahradu mít ještě krásnější.
Legenda o rytíři Čéčovi
Když se vrátil Pelíšek domů po celodenní práci a starosti o hnízda ptáků a žaludy i šišky na stromech v Prachovských skalách, našel svoji zahrádku prázdnou.
Bylo mu to moc líto a trápil se. Ovšem zanedlouho zaslechl, jak si lidé vyprávějí o rytíři Čéčovi a jeho ošklivém kousku.
Věděl, že se rytíř vracívá z hospody do svého hradu po hrázi rybníka. Poprosil o pomoc světlušky - svítící broučky. Schoval je do své mošny a vyčíhal si rytíře Čéče, když se vracel za tmy na hrad.
Pelíšek vypustil světlušky na hrázi rybníka. Rytíř Čéč se za nimi hnal, líbily se mu a chtěl je mít taky. Ale světlušky letěly nad rybník. Rytíř spadl do vody. Neutopil se, ale pořádně se zmáchal ve studené vodě.
Legendy o Pelíškovi, jeho činy a zásluhy se v ústním podání předávaly z generace na generaci. Pelíšek svými bylinkami uzdravoval nemocné, pomáhal potřebným a zasahoval proti každé nepravosti.
Pelíšek jako symbol Prachovských skal
Dřevěná plastika je zhotovená z kmene stoletého prachovského buku. V jejím prostředku je znázorněná tvář Pelíška, který je odedávna symbolem, duchem a ochráncem Prachovských skal a všeho dobrého v nich.
Na plastice nad hlavou Pelíška je vyřezán symbol slunce, na zadní straně potom zástupci hmyzu, ptáků, ještěrů a duch lesa a skal.
A pokud v díle spatřujete prvky maorské kultury, nemýlíte se. Autor plastiky Jan Rampas (*1973), rodák z nedalekého Jičína, žil tři roky na Novém Zélandu. Fascinovala ho zde maorská kultura, její těsné spojení s přírodou.
Dílo Jan Rampas vyřezával celé dva roky. Napouštěl jej v tlakové komoře, hloubkově impregnoval a nakonec natřel fermežovou barvou.
Plastika je vložená do konstrukce z ocelových plátů a nasazená na ocelové kotvící trny čnící z betonového základu. Staticky je tak zajištěná proti vyvrácení. Její osazení proběhlo v roce 2007.
Kde Pelíška najdete
Dřevěná plastika bájného strážce skal Pelíška se nachází cca 500 metrů pod Turistickou chatou U Koupaliště, které je výstižně pojmenováno koupaliště U Pelíška.
Nová dřevěná plastika skřítka a bájného ochránce skal Pelíška se nalézá při vstupu do Zelené rokle, cca 150 metrů od vstupu do skal u Turistické chaty. K vytvoření nového Pelíška byl vybrán stoletý prachovský buk.
K bývalému koupališti Pelíšek se dostaneme po červené a zelené turistické značce procházkou od turistické chaty, která leží v centru Prachovských skal.
Historie dřevěných plastik Pelíška
Plastika byla vyhotovena v roce 1939 dle návrhu výtvarníka L. Horáka. V sobotu 10. června 1939 je u pláže instalována soška Pelíška, dobrého ducha Prachovských skal.
Totem výšky 3,5 metru byl zhotovený z dubového podstavce o váze 400 kg a 100 kg vážící vyřezávané hlavy, dobrácky se tvářícího Pelíška.
Dílo zhotovila firma František Brož z Prahy, původně je Brož rodákem ze Železnice, podle návrhu architekta ing.
Původní předlohou Pelíška byl slovanský bůh Perun, tak jak jej zobrazoval ve svých dílech mistr Mikoláš Aleš. Pelíšek je tak jakýmsi symbolem dobrého ducha, ochraňujícího zdejší skály, které byly odpradávna domovem a úkrytem lidí.
V noci 10. srpna 1941 byl však původní totem Pelíška nenávratně poškozen neznámým vandalem. Na dopadení byla sice vypsána odměna ve výši 500 K, ale pachatel zůstal neznámý.
Naštěstí byl již o rok později díky Krajanskému spolku Jičín a KČT zhotoven a postaven Pelíšek nový. Ve stejném výtvarném pojetí ho opět vyrobila a na místo usadila řezbářská firma Brož.
Po roce 1989 nastává postupný úpadek zdejšího koupaliště. Původní Pelíšek, jako totem, je několikrát významně poškozen a podobu mu nadvakrát vrací jičínský výtvarník Josef Bucek.
Podoba Pelíška se tím však, stejně jako okolí nádrže, mění. V roce 2014 přichází iniciativa místních nadšenců, kteří se snaží o návrat původní podoby totemu a úpravu okolí nádrže.
To se jim také s podporou mecenáše Václava Rybaříka daří a Pelíšek dostává původní podobu z rukou řezbáře Jana Macouna, rodáka z Prachova.
Bývalé koupaliště Pelíšek
Koupaliště Pelíšek, tedy vlastně dnes bývalé koupaliště, je pro milovníky Prachovských skal asi stejně známé, jako skály samotné.
S myšlenkou na výstavbu koupaliště přišel Klub Českých turistů ve 30. letech 20. století s tím, že zatraktivní a zvýší návštěvnost této turisticky zajímavé oblasti.
V dnešní době již skály podobné zatraktivnění nepotřebují, jsou již přeplněné turisty, ale v dobách objevování turistiky za první republiky šlo o pochopitelný krok, přilákat do skal další návštěvníky.
A tak v roce 1932 padl první konkrétní návrh na vytvoření velkého koupaliště, nedaleko turistické chaty v centru Prachovských skal.
Bývalé koupaliště Pelíšek je vlastně malou údolní nádrží, vybudovanou na soutoku dvou prachovských potoků a několika stružek, které se zde stékají, aby po několika kilometrech u Zámostí posílily vody asi nejvýznamnější řeky Českého ráje, Žehrovky.
V první řadě měla nádrž Pelíšek funkci hospodářskou a sloužila hlavně pro závlahu luk u obcí Blata a Zámostí, které byly odvodněny regulací potoka Buňky. Teprve druhou funkcí nádrže byla funkce koupaliště.
Nádrž vybudovalo Vodní družstvo Zámostí - Blata - Mladějov jako melioračně regulační stavbu v místě tzv. Pelíškova mostu v roce 1937.
Výstavba trvala necelý půlrok a na díle se podílelo asi 40 pracovníků. Po naplnění měla nádrž vodní plochu přesahující 2500 metrů čtverečních.
| Prvek | Údaj |
|---|---|
| První konkrétní návrh koupaliště | rok 1932 |
| Vybudování nádrže | rok 1937 |
| Doba výstavby | necelý půlrok |
| Počet pracovníků | asi 40 pracovníků |
| Vodní plocha po naplnění | přesahující 2500 metrů čtverečních |
| Instalace první sošky | 10. června 1939 |
| Výška původního totemu | 3,5 metru |
Jak koupaliště fungovalo
Následně ještě došlo k úpravám boků nádrže i celého okolí. Dno měl Pelíšek spádově odstupňováno tak, aby se ve vodě na kraji koupaliště mohly brouzdat malé děti a další části sloužily pro rekreační i sportovní plavce.
Nákladem asi 15.000 Kč bylo upraveno celé okolí, byly vytvořeny umělé pláže vysypané pískem a došlo i na výstavbu kabin slunečních lázní s vanou a sprchami.
V okolí vzniklo i několik promenádních cest, směřujících k turistické chatě i k penzionátu Košíček. Taktéž došlo k rozšíření parkoviště u nedaleké turistické chaty.
V roce 1939 dostalo koupaliště svou loďku pro záchranu i pro rekreační plavby. Koupaliště se záhy stává populárním místem, obzvláště v době letních veder.
O rok později, v roce 1940, je na letní sezónu koupaliště pronajato Marii Černé, spolumajitelce pražského koupaliště v Podolí.
Turistické rozcestníky a okruhy
Turistický rozcestník, který se nachází U Koupaliště U Pelíška, ukazuje turistům cestu do dvou směrů.
Turistický rozcestník, který se nachází v blízkosti Turistické chaty, ukazuje turistům cestu do centra skal, tzn. zeleně značený je zelený I. okruh a žlutě značený je II. okruh.
Turistický rozcestník, který se nachází v Zelené rokli, ukazuje turistům cestu do dvou směrů.
Na Stájích - rozcestí v severní části Prachovských skal - se kříží červená značka ve směru Turistická chata - zřícenina hradu Pařez a značka zelená ukazující směr od rozcestí k parkhotelu Skalní město.
Točenice je nejvýznamnější křižovatka cest v oblasti Prachovských skal. Setkává se zde červená značka ve směru Turistická chata - Císařská chodba, obec Prachov, Jičín. Začka žlutá vede turisty po tzv.
Dále půjdete po zelené nebo po červené turistické značce.
Významná místa v okolí Pelíška
Zelená rokle
Nová dřevěná plastika skřítka a bájného ochránce skal Pelíška se nalézá při vstupu do Zelené rokle, cca 150 metrů od vstupu do skal u Turistické chaty.
Císařská chodba
Než však dojdeme k prvním vyhlídkám tak při cestě od Turistické chaty od rozcestí Točenice vstoupíme do Císařské chodby jejíž název je odvozen od návštěvy císaře Františka I v r.
Císařská chodba je nejmohutnější částí Prachovských skal. Jedná se hlubokou rokli, která je lemována kolmými skalními stěnami.
Jméno rokle se udržuje od návštěvy císaře Františka I, který skály navštívil v roce 1813.
Myší díra
Skalní útvar Myší díra v Prachovských skalách se nalézá při cestě malým (žlutým) okruhem ve směru od Točenice k Vyhlídkám.
Skalní hrad Pařez
Skalní hrad Pařez se nachází na okraji Prachovských skal v krásné lesní přírodě.
Ervínův hrad
V západní části Prachovských skal, která je mimo hlavní turistický zájem, se nalézá jedno mooc zajímavé místo - Ervínův hrad.
Ervínův hrad je skalní vyhlídka v západní části Prachovských skal. Dojdeme na ní po zelené značce od rozcestí Pod Svinčicí, nebo od Koupaliště U Pelíška.
Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu.
V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l.
Pechova vyhlídka
Pechova vyhlídka - většinou neprávem opomíjená vyhlídka, která se nachází bokem od hlavních tras.
Najdeme ji při zelené značce mezi Turistickou chatu a rozcestím Nad Fortnou.
Vyhlídka Českého ráje
Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera.
Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče.
V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory.
Všetečkova vyhlídka
Všetečkova vyhlídka se nalézá na plošině Plecháč v centru Prachovských skal.
Z vyhlídky se nabízí výhled na amfiteátr skal směrem k vyhlídce Českého ráje.
Vyhlídka Míru
Z Vyhlídky Míru se nabízí krásné výhledy na vrcholky skal, které lemují Císařskou chodbu.
V dálce se otevírá pohled na Trosky, Mužský, Vyskeř, ale i Ještěd, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.
Vítkova vyhlídka na Šikmé věži
Vítkova vyhlídka na Šikmé věži se nachází v jižní části Prachovských skal.
K vrcholu Vyhlídky vedou schody vytesané do skály.
Z vyhlídky je díky vzrostlým stromům omezený výhled, ale i tak se nabízí výhled na Zvičinu, Jičínsko, Zebín, Veliš, Loretu, Horní Lochov, Ostružno.
Jak se do Prachovských skal dostat
Naše společná cesta na Exitu 44 rychlostní silnice R10.
Dále pokračujeme směrem na Židněves, Sukorady, Obrubce, Horní Bousov, Sobotka, Ohařice, Dolní Lochov, Ohaveč, Prachov (směr Jičín).
Naše společná cesta začíná na Exitu 44A dálnice D10 Jičín.
Odtud pokračujeme přes Židněves, Sukorady, mineme Sobotku a směřujeme na Jičín.
Projedeme Ohařice, Dolní Lochov a u Ohaveče odbočíme doleva na Prachov.
Týden v Českém ráji je krátká doba k navštívení alespoň těch nejzajímavějších míst. Nikdy ale není možné vynechat Prachovské skály. Je to v podstatě taková milá povinnost.
Co dalšího navštívit během výletu
Směřujeme do Prachovských skal, které zde sice již jsou zmíněny, ale tímto příspěvkem bych se chtěl věnovat jednotlivým vyhlídkám.
Jdeme za krásnými výhledy, která nám vyhlídky nabízí.
Na Stájích - rozcestí v severní části Prachovských skal. Kříží se zde červená značka ve směru Turistická chata - zřícenina hradu Pařez a značka zelená ukazující směr od rozcestí k parkhotelu Skalní město.
Po návštěvě Pelíška lze pokračovat k vyhlídkám, Císařské chodbě, Myší díře nebo ke skalnímu hradu Pařez. Zelená značka vede také k Ervínovu hradu a Pechově vyhlídce.
Vhodným výchozím bodem je Turistická chata, odkud vedou zeleně a žlutě značené okruhy centrem skal.