Nejslavnější památku Kréty a jednu z nejdéle osídlených oblastí na světě si při návštěvě ostrova nesmíte nechat ujít. Rozsáhlé archeologické naleziště leží kousek od hlavního města Heraklionu.
Knóssos, hlavní středisko mínojské kultury, se pyšní největším a nejhonosnějším palácem na celé Krétě. Měl více než tisíc místností a byl vybaven unikátním systémem pro rozvod vody a kanalizace.
Knóssos jako centrum mínojské kultury
První neolitičtí osadníci se zde začali usazovat už v době okolo 7000 let př. n. l. Paláce však ještě stavět neuměli.
Základy obřího palácového komplexu vznikly až později, kolem roku 2000 před Kristem. V té době mohl areál pojmout neuvěřitelných 18 000 lidí.
Pod slovem „palác“ si mnozí z nás představí luxusní sídlo bohatých a mocných. Tehdejší paláce však sloužily všem.
Samotný Knóssos sestával ze čtyř křídel a více než 1000 místností. Plný křivolakých uliček připomíná bludiště.
| Charakteristika | Údaj |
|---|---|
| První osídlení | okolo 7000 let př. n. l. |
| Vznik základů palácového komplexu | kolem roku 2000 před Kristem |
| Kapacita areálu | 18 000 lidí |
| Počet místností | více než 1000 |
| Počet křídel | čtyři |
Výstavba paláce a jeho zničení
Kolem roku 1900 před naším letopočtem se na tomto místě začal budovat palác, který byl ale zanedlouho zničen zemětřesením.
Nynější pozůstatky patří téměř výhradně druhému paláci a byly odkryty v roce 1900 britským archeologem sirem Arthurem Evansem.
Do té doby existoval palác v Knóssu výhradně jen v řeckých mýtech.
Město Knóssos nejspíš přežilo dokonce výbuch vulkánu Thera, který roztříštil nedaleký ostrov Santorini. Podobně jako většina osad na Krétě ale bylo definitivně zničeno kombinací zemětřesení, požárů a zejména vpádů Mykénců.
Od roku 1200 př. n. l. Po více než 3000 let přežíval Knóssos jen v legendách a příbězích.
Palác jako labyrint
Samotný Knóssos sestával ze čtyř křídel a více než 1000 místností. Plný křivolakých uliček připomíná bludiště. A ne náhodou.
Labyrint nechal vystavět král Minos, který tehdy vládnul celé Krétě.
Podle řeckých mýtů byl Knóssos dvorem krále Mínoa, jehož synem byl bájný Mínotaurus - napůl člověk a napůl býk.
Ten byl vězněn v Daidalově labyrintu a pravidelně žádal od Athén dívky a mladíky jako oběti.
Mýtus o Mínóovi a Minotaurovi
Král Minos se modlil k bohu moří Poseidonovi, aby mu seslal sněhobílého býka jako důkaz požehnání.
Ten tak učinil a král měl na jeho počest zvíře obětovat.
Poseidon jej ztrestal kletbou, díky které se králova žena do býka zamilovala a počala s ním bájného Minotaura - napůl člověka, napůl býka.
Král se snažil existenci Minotaura utajit a uvěznil Daidala s jeho synem Ikarem ve věži.
Geniální Daidalos pak vyrobil křídla z vosku a ptačího peří a z vězení společně uletěli. Příběh však končí tragicky.
Théseus ovšem Mínotaura zabil a s pomocí Mínóovy dcery Ariadny našel i cestu ven z labyrintu.
Theseus a Minotaur | Příběhy starověké řecké mytologie |
Architektura a technické vybavení
Knóssos měl více než tisíc místností a byl vybaven unikátním systémem pro rozvod vody a kanalizace.
Minojské sloupy byly vyráběny z cypřišových kmenů a nahoře jsou o dost širší než v základně?
To proto, že tehdejší stavitelé obraceli kmeny vzhůru nohama, aby jim znemožnili znovu klíčit.
Od legendy k archeologickému nalezišti
Koncem 19. století objevil ruiny starodávného města krétský obchodník s příznačným jménem Minos Kalokairinos.
Nynější pozůstatky patří téměř výhradně druhému paláci a byly odkryty v roce 1900 britským archeologem sirem Arthurem Evansem.
Do té doby existoval palác v Knóssu výhradně jen v řeckých mýtech.
Co návštěvník v Knóssu uvidí
Jak dnes vypadá nejslavnější památka Kréty? Rozsáhlé archeologické naleziště leží kousek od hlavního města Heraklionu.
Samotný Knóssos sestával ze čtyř křídel a více než 1000 místností. Plný křivolakých uliček připomíná bludiště.
Mínojské sloupy byly vyráběny z cypřišových kmenů a nahoře jsou o dost širší než v základně.
