Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Stojící na samém vrcholu Olivetské hory je zámek jednou z nejvýznamějších renesančních památek v Čechách.
Byl postaven z lásky a to je kvalita, která s časem nemizí. Zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO povtrdil jedinečnost celého zámeckého areálu v roce 1999.
Zámek Litomyšl jako prostředí pro sochařské umění
Zámek vystavěl Vratislav II z Pernštejna v letech 1568-1581 pro svou krásnou španělskou choť Marii Manrique de Lara. Dalšími majiteli se postupně stali Trauttmansdorffové, Waldstein - Wartenbergové a Thurn - Taxisové.
Stavba se pyšní svou unikátní sgrafitovou výzdobou, zdi pokrývá 8000 psaníček s originálními motivy a vzácný soubor figurálních sgrafit. Právě spojení renesanční architektury, arkád, zahrady, sklepení a výtvarných děl vytváří prostředí, v němž sochy působí jako přirozená součást historického areálu.
Ve sklepení Státního zámku Litomyšl se nachází stálá expozice mimořádné kolekce více než 100 soch, mapující rozsáhlou tvorbu Olbrama Zoubka. Další z jeho děl najdeme u vchodu do zámeckého sklepení při vstupu z francouzské zahrady.
Olbram Zoubek v Litomyšli
Olbram Zoubek (21. dubna 1926 - 15. června 2017) byl významný český sochař a restaurátor. V letech 1945-1952 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Wagnera.
Od roku 1951 se začal systematicky věnovat restaurátorské práci, především renesančnímu sgrafitu a kamenné plastice. V roce 1958 se stal členem tvůrčí skupiny Trasa, kde působil až do jejího zániku v roce 1970.
Aktivně se účastnil domácích i mezinárodních sochařských sympozií, například v roce 1966 v St. Margarethen v Rakousku a v roce 1969 u Federsee v SRN.
Rok 1969 byl zásadní: sejmul posmrtnou masku Jana Palacha, vytvořil jeho náhrobek (1970 pak náhrobek Jana Zajíce) a na výstavě Socha a město v Liberci získal cenu Matyáše Bernarda Brauna III. stupně.
Na 2. pražském salónu v domě U Hybernů obdržel I. Období normalizace nemohl svobodně tvořit, a proto se intenzivně věnoval restaurátorství.
Roku 1987 se stal zakládajícím členem a předsedou Nové skupiny v Praze a získal I. cenu na výstavě v Trenčíně. V roce 1988 podepsal Několik vět a v roce 1989 se aktivně zapojil do listopadových událostí jako člen akčního výboru SČVU.
V roce 1990 obdržel Národní cenu ČR, roku 1996 státní cenu, medaili Masarykovy univerzity v Brně, cenu města Litomyšle (1997) a stříbrnou medaili hlavního města Prahy (1998).
V roce 2009 získal čestné občanství města Litomyšle a Evropskou cenu Trebbia. Jeho dílo je zastoupeno například v Národní galerii v Praze, Museu Kampa, Moravské galerii v Brně, Alšově jihočeské galerii, Muzeu umění Olomouc i v řadě zahraničních a soukromých sbírek.
Stálá expozice více než 100 soch
Ve sklepení Státního zámku Litomyšl se nachází stálá expozice mimořádné kolekce více než 100 soch, mapující rozsáhlou tvorbu Olbrama Zoubka.
Expozice představuje výraznou část umělcovy tvorby a umožňuje sledovat jeho zájem o lidskou postavu, historické osobnosti, antické náměty i symbolická témata.
| Období | Díla |
|---|---|
| 1960 | Ruce ke slunci |
| 1965 | Ing. Ivo Loos; Sloup I. chlapecký - Kúros; Sloup II. |
| 1985-86 | Posel Stentor; Žena z Chalkidy; Méneláos; Klytaimnéstra; Agamemnon; Ifigenie; Achilleus; Stařec Foinix; Achajci |
Sochy v okolí sklepení
Zde nás přivítá sousoší s názvem "Zvěstování (Anděl a Marie)" z roku 1996.
Další z jeho děl najdeme u vchodu do zámeckého sklepení při vstupu z francouzské zahrady.
Na dvorku zámeckého infocentra je umístěna socha nesoucí název "S Jindřichem" z roku 1992.
Srdce pro Václava Havla
Ve zdejším sklepení našla také nový domov plastika s názvem "Srdce pro Václava Havla" od autorů Lukáše Gavlovského a Romana Švejdy.
Zpráva o Havlově smrti hluboce zasáhla celý národ a doslova zastavila předvánoční shon. Lidé cítili potřebu projevit sounáležitost a úctu, a proto spontánně zapalovali svíčky na pietních místech po celé České republice.
Právě tento pohled inspiroval Lukáše Gavlovského k myšlence svíčky zachovat a dát jim nový smysl. Vnímal vosk jako hmotu naplněnou myšlenkami, nadějemi a hodnotami lidí, kteří svíčky zapalovali.
Spolu s Romanem Švejdou a za pomoci mnoha dobrovolníků vytvořili z posbíraných zbytků svíček voskovou plastiku ve tvaru otevřeného srdce, do kterého je možné vstoupit.
Autoři na ni použili vosk z tisíců nedohořelých svíček, které musely být v průběhu prosince 2011 a ledna 2012 odklízeny ze spontánně vzniklých pietních míst po smrti Václava Havla.
Časté přesuny však zanechaly na díle stopy, a proto se autoři po restaurování rozhodli pro jeho trvalé umístění.
Jako „poutní“ místo zvolili Litomyšl, město, v němž cítí přirozenou blízkost k Havlovým hodnotám - velkorysosti, vizionářství a živé občanské společnosti.
Srdce pro Václava Havla je dnes umístěno ve sklepení Státního zámku Litomyšl, v expozici navržené architektem Josefem Pleskotem.
Sklepení, sochy a degustace
Vinotéka zámeckého sklepení nabízí velký sortiment vín hned od několika vinařství. V nabídce jsou také vína sudová dle aktuální nabídky.
Vyberte si degustaci přesně podle své chuti - od klasické ochutnávky až po zážitkové degustace mezi sochami nebo zábavnou slepou degustaci.
Zámecké sklepení nabízí jedinečnou atmosféru pro firemní akce, oslavy i posezení s přáteli. K dispozici jsou sály, salonky i vinotéka s možností variabilního uspořádání.
Historické prostředí zámku
Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567-81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť.
Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol.
Stojící na samém vrcholu Olivetské hory je zámek jednou z nejvýznamějších renesančních památek v Čechách.
Ve druhé polovině 16. století vznikla rezidence, jejíž architektura dodnes tvoří důležitý rámec pro vystavená sochařská díla. Zámek byl postaven v letech 1568-1581 a jeho výstavba navazovala na starší palácové a biskupské stavby.
Vratislav z Pernštejna se řídil podle vzoru severoitalských knížecích dvorů, které poznal v mládí jako dvořan pozdějšího císaře a českého krále Maxmiliána II.
Za manželku měl Marii Manrigue de Lara, dceru španělského vojevůdce ve službách císaře Karla V. a dvorní dámu české královny Marie, jež sama byla také Španělka.
Za hlavní sídlo si Vratislav zvolil zástavní Litomyšl, ačkoli mu jako pozůstatek kdysi obrovského rodového majetku zbývala řada panství v Čechách a na Moravě.
Arkádové nádvoří a sgrafitová výzdoba
Nádvoří je ze tří stran ve všech třech podlažích obklopeno arkádami, na každé straně po devíti obloucích.
Arkádové ochozy jsou opatřeny v přízemí čtverhrannými sloupy s hrubou bosáží, v prvém patře toskánskými a v druhém patře jónskými sloupy.
Volné plochy stěny mezi okny zaplňuje bohatá sgrafitová výzdoba. Nejvýše pod krovem nad každým z pěti sdružených oken jsou vyobrazena poprsí vojevůdců ve zbroji, v polích mezi nimi obrázky lesních krajin se zvěří a lovcem, vpravo pak žánrový obrázek staré ženy s kocourem.
Mezi okny druhého patra jsou drobné výjevy snad z antických dějin, vše patrně inspirováno předlohami s antickými reminiscencemi.
Hlavní pole průčelní stěny nádvoří pod okny druhého patra je rozčleněno v tři nestejně široká pole. Na nejmenším, prostředním, jsou umístěny sluneční hodiny zřejmě s obnovenou malbou a chronogramem (1737).
Vlevo je zobrazena jezdecká bitva před městem podle mědirytiny, která reprodukovala ve své době slavný náčrt obrazu Leonarda da Vinci pro palác ve Florencii.
Vpravo je zobrazeno vítězství císaře Konstantina nad Maxenciem na Milvijském mostě před Římem r. 312; grafickou předlohou tu byla mědirytina z okruhu Marcantonia Raimondiho, reprodukující slavný obraz z vatikánských dvora v Římě, který do tzv. Konstantinova sálu zhotovil Giulio Romano.
Pět nestejně velkých meziokenních polí v prvním patře průčelí nádvoří rozvíjí pak ve sgrafitové technice starozákonní historii o Samsonovi v ucelené sérii pěti výjevů.
Zámek měl v celém obvodu i v hospodářském dvorku všechny stěny ozdobeny psaníčkovým sgrafitem, v jehož obdélníkových polích jsou zobrazeny ve stylizovaných podobách rostlinné motivy, zvířata, lidské masky i celé lidské postavy v pestrých, vynalézavých variacích.
Jde celkem asi o 8 000 psaníček, z nichž žádné se přesně neopakuje.
Pomník s ležícím lvem v zámeckém parku
Pískovcový pomník je situován v severním cípu zámeckého parku při ohradní zdi. Patrně pro tyto účely zde bylo uměle vytvořeno návrší, které sochařskému dílu dodává na monumentalitě.
Na jednoduchém geometrizovaném soklu vyrůstajícím z kamenné zděné základny je osazen podélný hranolový podstavec nesoucí plintus se sochou ležícího lva.
Lev v obecném měřítku odkazuje na aristokratický původ a hrdinskou smrt hraběte Františka, jeho postoj však nevyjadřuje bojovnost, nýbrž smutek nad ztrátou zesnulého bratra.
Intimní charakter pomníku doplňuje prostý nápis na čelní straně podstavce „Frater Fratri“ neboli „Bratr bratrovi“.
Nezbytné údaje o životě a okolnostech smrti zesnulého jsou formou rozsáhlého sekaného nápisu umístěny na zadní straně podstavce.
Na nízké kamenné podezdívce je uložen pískovcový blok tvaru kvádru jež tvoří podstavec pro sochu ležícího lva.
Hlavu s hřívou má položenou na předních tlapách, zadní nohy jsou skrčené pod tělem, ocas volně leží po boku.
| Prvek | Popis |
|---|---|
| Materiál | pískovec |
| Rozměry | 2,19 x 0,94m, výška 0,62m |
| Čelní nápis | FRATER FRATRI / Ao. |
| Význam nápisu | „Bratr bratrovi“ |
Na podstavci jsou sekané latinské nápisy.
Na čelní straně: FRATER FRATRI / Ao.
Nápis na zadní straně : MEMORIAE / FRANCISCI DE PAVLA COMITIS A WALDSTEIN - WARTEMBERG PRAEFECTI ORD EQVEST S. IO/ANNIS AB. HIEROSOLYMA AC.SUBCENTURIONIS. SECVNDI IN LEGIONE LIN AVSTRIACA PEDES/TRI XXXIV.
Velmi podobný motiv i kompozici o necelých šedesát let později zvolil neznámý autor pomníku svobodného pána Kruchiny ze Švamberka u Starého Rokytníku u Starého Rokytníka (ID 38) a sochař J. Lokvenc pro pomník padlým bitvy u České Skalice v dubenské oboře (ID 6).
Prohlídka zámku a návštěva sochařské expozice
Zámek Litomyšl nabízí kromě základní prohlídkové trasy také zkrácenou prohlídku, vhodnou např. pro rodiny s malými dětmi a prodloužený okruh pro náročnější návštěvníky.
Základní trasa představuje to nejzajímavější ze zámku - unikátní zámecké divadlo, figurální sgrafita a reprezentační sály.
Prohlídka zahrnuje procházku arkádami, dále prohlídku Hlavního sálu, Modrého pokoje, barokní čítárny s enfiládou, Velké jídelny, Bitevního sálu, Hudebního salonu, Velké předsíně a pokoje služebné s přípravnou.
Délka okruhu je cca 50 min.
Prodloužený prohlídkový okruh - dlouhá prohlídková trasa, zahrnující vše co obnáší základní prohlídkový okruh, plus prohlídku hostinských pokojů a zámecké kaple.
Délka prohlídky je min. 90 minut.
V budově zámku můžete dále navštívit mimořádnou expozici historických klavírů Národního muzea, Městskou obrazárnu ve 3.
Historické klavíry - expozice historických klavírů a dochovaných kulis z konce 18.
Sochařská expozice Olbrama Zoubka ve sklepení, díla v okolí francouzské zahrady, sousoší „Zvěstování (Anděl a Marie)“, socha „S Jindřichem“ a plastika „Srdce pro Václava Havla“ doplňují prohlídku historického areálu o moderní a současné umění.