Letuška z economy aneb Co na Instagramu nenajdete je kniha Petry Š. Jirglové inspirovaná rokem, který autorka prožila jako letuška v Dubaji. Nabízí osobité vyprávění o práci, cestování, navštívených destinacích, lidech, jídle, večírcích i každodenních situacích mimo domov.
Čtenářská očekávání se však mohou výrazně lišit. Někteří knihu vnímají jako příjemnou, rychlou a humornou oddechovku, jiní čekali podrobnější informace o letuškách, letadlech, letištích a zákulisí letecké práce. Právě rozdíl mezi očekávaným cestopisem či profesním vyprávěním a skutečným obsahem je jedním z hlavních témat hodnocení knihy.
O čem kniha Letuška z economy je
V knížce Letuška z economy čerpáte ze zážitků z profese letušky.
O práci letušky, jejích strastech a radostech napsala Petra Jirglová celou knihu.
Kniha je pouze o letušce, která popisuje kde byla a s kým.
V knize je velmi osobité vyprávění o cestách do zahraničí v rámci práce letušky.
Tato kniha je však více o roku života spisovatelky a jejím cestování na různé destinace.
Nenáročné čtení, které vám dá spoustu vzpomínek z doby, kdy autorka byla letuškou.
Rok jako letuška v Dubaji v podání zábavné mladé dámy ze Sokolova.
Autorka a zkušenost z Dubaje
V televizi se představila Petra Š. Jirglová například v Show Jana Krause jako šikovná, skromná a velmi půvabná autorka knihy Letuška z economy aneb Co na Instagramu nenajdete.
Jako jedna z mála tento svět představila i z jiné perspektivy.
„Roční pobyt jsem si stanovila ještě před tím, než jsem odjela. Mohl za to samozřejmě chlap. Zamilovala jsem se až po uši těsně před odletem a dohodli jsme se, že když budeme vědět, kdy vztah na dálku skončí, půjdeme do toho. Zvládli jsme to a dneska je ten chlap můj manžel. Nevím, jaké by to bylo, kdybych tam odjížděla svobodná, asi bych vydržela v Dubaji déle. Ale od mých přátel, kteří tam třeba ještě pořád jsou, vím, že jim to dává zabrat a že často přemýšlejí o konci kariéry.“
Autorka tedy nepopisuje práci letušky jako bezstarostné zaměstnání založené pouze na cestování a atraktivním vzhledu.
„Je to úplně jiný svět, jiný život, báječný, luxusní, dobrodružný, vzrušující. Byla to úžasná zkušenost, jsem za ní děsně vděčná a vzpomínám na to s láskou. Ale jak píšu ve své knize, není všechno zlato, co se třpytí, není to jen zábava a cestování, práce na palubě je náročná, práce s lidmi je náročná a prostředí paluby letadla je velmi specifické.“
„Letuška opravdu není jen servírka ve vzduchu, a když ji za ni pasažéři považují, dokáže to být velmi frustrující.“
Co od knihy očekávat nelze
Ostatně Letuška není žádný návod ani průvodce tímto světem, jsou to jen mé zážitky za rok, co jsem žila v Dubaji.
Právě toto vymezení je důležité pro čtenáře, kteří od knihy očekávají praktické nebo odborné informace. Kniha neposkytuje systematický přehled práce palubního personálu, podrobný pohled na letadla ani průvodce letištním zákulisím.
Čekala jsem, že se dozvím zajímavé informace o letuškách, letadlech, letištích.
Avšak musím povedať, že táto kniha sa lietaniu venuje veľmi málo, čo mňa veľmi sklamalo.
Čakala som, že tam budú primárne zážitky z lietadla, letísk a zákulisné informácie ku ktorým sa bežný človek i ako pasažier nedostane.
Co jsem od knihy čekala, tedy příběhy z letadla, jsem až na minimum nedostala.
Osobně jsem si myslela, že se o to letuškování dozvím něco víc, ani ten prvotní krok v pohovorech a dalších věcech mi toho moc neosvětlil.
Jde v podstatě o další přepis blogových příspěvků do knižní podoby, který bude dávat smysl nejspíš jen lidem, kteří původní blogové posty četli, anebo těm, co autorku sami osobně znají.
Všehovšudy kniha obsahovala 4 příspěvky, kdy jsem se dozvěděla něco užitečného nebo i vtipného, pouze 4, zbytek byl bleh.
Cestování podle autorky
Kniha zachycuje především osobní zkušenosti a vzpomínky. Autorka popisuje, kde byla, s kým se setkala, co si koupila, s kým se bavila a kde pařila.
Když už se autorka věnovala nějakým popisům všech těch míst, co navštívila, smrsklo se to jen na to, co vlastně jedla, kde se opila a jak moc spala nebo nespala.
Hlavní byla snídča, poté ještě někde nafutrovat bříško a jít spát.
Tato kniha je však více o roku života spisovatelky a jejím cestování na různé destinace.
Ku knihe som sa dostala náhodou cez akciu na audioknihu. Avšak som sa tomu potešila, lebo tématiku lietania mám veľmi rada a vyhľadávam ju.
Kniha je místy velmi vtipná a i já jsem se smála.
Za mě milé překvapení. Je to svým způsobem vtipné, rychle to utíká a na léto přesně ta pohodová kniha.
Humor, styl a jazyk knihy
Jedním z nejčastěji zmiňovaných rysů knihy je její osobitý styl psaní.
A právě osobitý styl psaní mi byl občas nepříjemný.
Kniha je místy velmi vtipná a i já jsem se smála.
Bezvadna oddechovka, nahlednuti do zivota ceske letusky v Dubaji, vtipne, humorne, vesele.
Je to skvělá knížka ze života.
Asi se budou víc bavit lidi, kteří pracují ve službách.
Byla to takova prijemna holcici oddechovka, obcas jsem se u zasmala i nahlas.
Úžasná a vtipná knížka.
Čtenářům, kterým sedne autorčin humor a způsob vyprávění, může kniha připadat přirozená, veselá a snadno přístupná.
Tuhle knihu přečtěte snadno a je hrozně mile napsaná.
Knihu jsem přečetla během jednoho dne, oddechovka, která se dobře čte.
Naopak jiní čtenáři považují humor za křečovitý a opakující se.
Cesta do nebeské ekonomické třídy měla být oddechovým koktejlem, ale vyklubal se z ní spíš špatně namíchaný drink s příchutí klišé a trapnosti, který by měl místo obálky varování „Čtěte jen na vlastní nebezpečí“.
Všechno je tak přehnaně růžové, až by se tomu člověk zasmál, kdyby místo toho nebyl na pokraji zoufalství z těch „originálních“ momentů, co už viděl milionkrát na Instagramu, ale s padesátkrát horší dávkou snahy o vtip.
Pokusy o humor připomínají středověký stand-up, který by byl vtipný jedině pro obyvatele temných věků.
Příběh plný klišé se táhne jako nekonečný boarding, kdy každý další krok je utrpením a slib „co na Instagramu neuvidíte“ je spíš jako slib, že nedostanete nápoj zdarma.
Perfektní volba, pokud někdo touží po literárním ekvivalentu dlouhé cesty s nefungujícím wifi a neochotným personálem.
Vulgarismy, smajlíky a interpunkce
Vedle humoru se hodnocení často týká také jazyka a grafické podoby textu.
Co mi ale dost kazilo pozitek byly vulgarismy.
Problém jsem měla i s užíváním smajlíků v textu a chybějící interpunkce za ním.
Věci v knize nazývám pravými jmény - a když se mi něco nelíbilo, nebála jsem se to tam tak napsat.
Autorka svůj styl nestaví na formálním nebo neutrálním popisu. Její vyprávění je založené na osobním pohledu, nadsázce a přímém pojmenování situací.
Pro jednu část čtenářů může být taková otevřenost osvěžující, pro jinou však snižuje čtenářský komfort.
Oddechové čtení na léto
Řada čtenářů knihu hodnotí především jako nenáročné čtení určené k odpočinku.
Příjemná oddechovka!
Bezvadna oddechovka, nahlednuti do zivota ceske letusky v Dubaji, vtipne, humorne, vesele.
Idealni, kdyz chcete neco cist a nechce se vam u toho myslet. :) I takove dny jsou...
Je to svým způsobem vtipné, rychle to utíká a na léto přesně ta pohodová kniha.
Byla to takova prijemna holcici oddechovka, obcas jsem se u zasmala i nahlas.
Někomu vyhovovalo i krátké a svižné zpracování.
Knihu jsem přečetla během jednoho dne, oddechovka, která se dobře čte.
Jiní čtenáři však právě jednoduchost a nenáročnost vnímali jako nedostatek.
Od knihy jsem nečekala hodně, ale i tak mi tam něco chybělo.
Nemyslím si, že vás to vyloženě nějak obohatí, pokud budete chtít vědět o životě letušky víc.
Tohle mi moc nesedlo... a upřímně nechápu proč je to tak populární...
Chápu že jde o odreagovací humornou knihu která se nebere moc vážně ale zasmál jsem se POUZE!!!
Konkrétní zážitky, které čtenáře zaujaly
Jedna z čtenářek vyzdvihla příspěvek o dovolené v Čechách.
Ale když přišlo na příspěvek o dovolené v Čechách, tak jsem se smála na celé kolo a brečela smíchy v tramvaji, protože to jak Petře, málem uletělo letadlo, to bylo... :- D :-D :- D Neposmívám se. Mě se tohle stalo taky.
Právě podobné osobní situace mohou fungovat lépe než obecné popisy cestování. Čtenáře nezaujmou pouze destinace, ale také trapasy, nedorozumění a momenty, ve kterých se mohou sami poznat.
Autorka sama mluví o tom, že největší problém při psaní představovalo odhadnutí míry humoru.
Nejtěžší bylo stanovit si hranice, co psát, a co už ne. Poznat, kdy jsem ještě vtipná a kdy už to sklouzává k trapnosti.
V neposlední řadě taky hlídání toho, aby všechno nebylo na jedno brdo.
Jak kniha vznikla
Odmalička jsem psala různé krátké texty - od povídek až po básničky. Všechno ale letělo do šuplíku nebo rovnou do koše.
Když mi bylo kolem dvaceti, založila jsem si blog na iDnes, kam jsem psala spíš tematické články.
Až blog TooSweetNothings mi ale dal naprosto volnou ruku.
Zpětně mě mrzí, že jsem si ho nezaložila o něco dřív, protože zážitků a historek jsem měla spoustu v průběhu celého života, a ne až v Dubaji.
Během letuškování jsem psala blog a lidé se na něj vraceli.
Chtěli vědět, jak se mi v Dubaji a ve světě daří.
Po přečtení mých historek jsem hodněkrát slyšela, že bych to měla vydat knižně.
V podstatě jsem ji vydala díky „nátlaku“ okolí.
Kniha znamená hodně práce a předprodej knihy není žádná sranda.
Pokud do toho někdo vrazí vlastní peníze, musí být připraven na všechno.
Měl by za svým projektem stát.
Já vždycky říkám „kdo se bojí, nesmí do lesa“.
Úspěch knihy a očekávání čtenářů
Letuška má úspěch, vyprodala se během prvního měsíce a právě teď čeká na dotisk.
Letuška ti uletěla? Z tiskárny už dorazily další kusy!
Autorka uváděla, že její blogové čtenářstvo bylo různorodé.
Je pro všechny, kdo se rádi baví, smějí a kdo rádi poznávají svět i lidi.
Protože blog už píšu nějaký ten měsíc, vím, že moje čtenářstvo je opravdu různorodé - všechny věkové kategorie, profese i obě pohlaví.
Rozdílné reakce však ukazují, že popularita knihy neznamená, že bude vyhovovat každému.
Tohle mi moc nesedlo... a upřímně nechápu proč je to tak populární...
Zklamání.
Vyhozené peníze.
Je mi líto, že jsem za knihu vyhodila peníze a nekoupila si něco jiného.
Na druhé straně se objevují i velmi kladné reakce.
Za mě milé překvapení.
Příjemná oddechovka!
Úžasná a vtipná knížka.
Autorka o kritice a o tom, jak knihu vnímá
Každopádně se na mě snesla obrovská vlna kritiky, že jsem tohle ‚vznešené‘ zaměstnání pomluvila.
A já jsem to přitom jen nebrala tak vážně.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu čelit takové vlně kritiky, jako když jsem si zažila svých 15 minut slávy po vydání Letušky.
Netušila jsem, kolika lidem jsem šlápla na kuří oko, když jsem si udělala srandu z povolání letušky a když jsem si ‚dovolila po roce létání vydat knihu‘.
Nemůžu říct, že by mě to nechalo na začátku chladnou.
Dokonce jsem si říkala, že už v životě nebudu nikde veřejně vystupovat.
Ale po pár dnech, kdy jsem si vše srovnala v hlavě, jsem nad tím mávla rukou a za tu dobu, co je Letuška na světě, tedy skoro dva roky, jsem získala nadhled a i určité sebevědomí a už mě nějaký zlostný hejt nerozhází.
Samozřejmě mi ale záleží, zda se lidem líbí, co dělám a z nových věcí jsem nervózní a pochybuji o tom, zda je to dobré.
„Ostatně Letuška není žádný návod ani průvodce tímto světem, jsou to jen mé zážitky za rok, co jsem žila v Dubaji.“
„Věci v knize nazývám pravými jmény - a když se mi něco nelíbilo, nebála jsem se to tam tak napsat.“
„Snažím se být upřímná k sobě i k ostatním.“
Psaní blogu a knihy
Vždycky jsem měla pocit, že bych mohla a možná i měla psát.
Jen jsem to nedokázala zabalit do atraktivního obalu.
Atraktivního pro čtenáře i pro mě.
Spolu s blogem se změnil i autorčin přístup k psaní.
S Letuškou se to ale změnilo.
Nejdřív jsem začala psát právě blog, který měl skvělý ohlas a pak jsem to zabalila do toho obalu Letušky a teď už je to tak, jak má být.
Motivace je pro psaní důležitá.
Když mi někdo, kdo mě osobně nezná, pochválí článek.
Moje okolí by texty mohlo hodnotit i podle mě jako osobnosti.
Ale ten, kdo mě nezná, neví, jaká jsem.
To znamená, že ho baví moje psaní.
Autorka se snažila najít rovnováhu mezi osobitostí, humorem a čtenářskou přístupností.
Těžce se mi tvoří „na sílu“, ale u prací, které mají termín, je to nevyhnutelné.
Nejtěžší bylo stanovit si hranice, co psát, a co už ne.
Poznat, kdy jsem ještě vtipná a kdy už to sklouzává k trapnosti.
V neposlední řadě taky hlídání toho, aby všechno nebylo na jedno brdo.
Co dalšího Petra Jirglová plánovala
Autorka se nechtěla zastavit u první knihy.
I když je první knížka teprve v procesu, už mám rozepsanou druhou.
Ta je sice taky inspirovaná mými zážitky, ale není to sbírka povídek a zážitků, spíš se blíží klasickému ženskému románu.
Hlavně bych chtěla zůstat v knižním světě.
Začala jsem točit podcast, vydala jsem druhou knihu - první román, a pracuji na knize další.
Čtenáři později poznali také románovou tvorbu autorky.
To platí i o jejím románu Všechno nejlepší, Anno! (vyd. Ikar).
„Měl vyjít jako můj debut. Začala jsem na něm pracovat paradoxně právě v Dubaji. Nakonec jsem se ale věnovala více blogu a následně Letušce, a udělala jsem dobře.“
„Přestože Letuška je v podstatě autobiografie. Anna je také inspirovaná mými zážitky, ale příběh jako takový je smyšlený.“
Autorka zároveň plánovala další projekty.
Snem, jelikož se mi to ZATÍM zdá nemožné, bych nazvala asi přeložení Letušky do angličtiny.
Potom bych ráda pracovala na nějakém filmovém scénáři a otextovala píseň.
Je toho hodně, co bych CHTĚLA, ale občas jsem pohodlná a prostě se mi nechce :-).
Mateřská dovolená je pro mě zatím nejproduktivnější tvůrčí období.
Mám spoustu nápadů, a jak jsem již naznačila, vím, že když se chce, všechno jde.
Začala jsem tedy natáčet podcast, kam si zvu své přátele a lidi, kteří mě zajímají.
Začala jsem také psát další knihu, ráda bych vytvořila něco jako svůj merch, snažím se psát básně.
Ale primárně se samozřejmě soustředím na další knihu.
Mám v hlavě několik témat, ale vyhrála zase humorná romance.
V této poloze mi je zatím dobře a vzhledem k současné situaci si myslím, že je fajn čtenáře pobavit, uvolnit a přenést je do cizích krajů.
Bude to tedy opět ze zahraničí, tentokrát z exotiky.
Víc ale neprozradím.
Komu může kniha vyhovovat
- Čtenářům, kteří hledají rychlé a nenáročné oddechové čtení.
- Lidem, kterým vyhovuje osobité a neformální vyprávění.
- Čtenářům, kteří mají rádi historky z cestování a každodenního života.
- Lidem pracujícím ve službách, kteří se mohou poznat v některých situacích.
- Čtenářům, kteří neočekávají odborný průvodce profesí letušky.
Asi se budou víc bavit lidi, kteří pracují ve službách.
Je pro všechny, kdo se rádi baví, smějí a kdo rádi poznávají svět i lidi.
Komu může kniha vadit
- Čtenářům, kteří očekávají podrobné informace o práci letušek.
- Lidem, kteří vyhledávají cestopisy s propracovanými popisy míst.
- Čtenářům citlivým na vulgarismy.
- Lidem, kterým vadí smajlíky a uvolněná interpunkce v textu.
- Čtenářům, kteří mají problém s opakujícím se humorem a klišé.
Co mi ale dost kazilo pozitek byly vulgarismy.
Avšak musím povedať, že táto kniha sa lietaniu venuje veľmi málo, čo mňa veľmi sklamalo.
Nemyslím si, že vás to vyloženě nějak obohatí, pokud budete chtít vědět o životě letušky víc.
Autorkin pohled na život a tvorbu
Čím to je, že se jí daří naladit se na stejnou vlnu se čtenáři - a jak k tomu zvládá i rodinu - i o tom je tento rozhovor.
„Baví mě, když to, co dělám, má nějaký ohlas, když se o tom můžu s ostatními bavit.“
„Nevadí mi mluvit o nepříjemných věcech, nevadí mi, když lidé nesdílejí můj názor.“
„Samozřejmě se mi líbí, když ano.“
„Pokud jsem o něčem přesvědčená, nebojím se jít s kůží na trh.“
„Snažím se být upřímná k sobě i k ostatním.“
Autorka otevřeně mluvila také o tom, jak přijímá kritiku.
„Naštěstí Anna si získala své čtenáře, kteří ji milují i přesto, že ji nemůžou vystát.“
„Ale nebudu lhát, sofistikovaná kritika zabolí.“
Svůj přístup shrnuje důrazem na vlastní motivaci a sebereflexi.
Každému bych poradila, aby dělal to, co ho baví a co chce.
Samozřejmě sebereflexi, protože je důležitá.
Osobní život a další témata autorky
Petra Š. Jirglová se synem Vašíkem. (zdroj: archiv Petra Š. Jirglové)
Autorka po narození syna otevřeně mluvila také o poporodní psychice.
„Intimní je to hodně, ale paradoxně mi dělalo větší problém bavit se o tom s lidmi, které znám, než o tom promluvit na sociálních sítích.“
„Čtenářky na to reagovaly jenom kladně, s pochopením.“
„Porod a obecně mateřství je pro mě obrovsky transformační záležitost a já se o těchto věcech nestydím mluvit - a mluvím o nich ráda, protože je po tom poptávka.“
„Ženy se o tom chtějí bavit, jen často nemají s kým.“
Její tvorba se tak neomezuje pouze na cestování, létání a humor.
„Začala jsem také psát další knihu, ráda bych vytvořila něco jako svůj merch, snažím se psát básně.“
Jak autorka odpočívá
Čím relaxujete, když máte všeho nad hlavu?
„Nicneděláním. Nemám samozřejmě tolik času a příležitostí si lehnout na gauč a koukat na Netflix, ale snažím se si to občas dopřát.“
„Nemusím mít perfektně uklizeno, ani navařeno, ani nemusím perfektně vypadat, takže když mám chvíli a nic se mi nechce, prostě si lehnu na gauč a koukám na seriál.“
„Nebo si zdřímnu se synem, když ho uspím.“
Její životní postoj se odráží i v mottu, ke kterému se vrací v náročných chvílích.
„Často, když něco nejde tak, jak jsem si přála, říkám si, že: Všechno je tak, jak má být.“
„Mám v životě obrovské štěstí, vážím si toho a uvědomuji si to každý den.“
„Jsem vděčný člověk, to ale neznamená, že by se mi vyhýbaly nějaké pohromy, smutek, těžká životní období.“
„Ale snažím se brát život s nadhledem, nebrat se moc vážně a nelpět na malichernostech.“