Náměšť je známý hit od písničkáře Jaroslava Hutky. Úvodní slova skladby „Krásný je vzduch, krásnější je moře…“ patřila v listopadu 1989 k jedněm z nejznámějších a stala se symbolem sametové revoluce.
Tato česká píseň je písní, která změnila svět, a ikonou pokojné změny. Její jednoduchý text spojuje obrazy přírody, lidské víry, lásky, pravdivého slova a svobody.
Text písně a její hlavní obrazy
Krásný je vzduch, krásnější je moře. Krásný je vzduch, krásnější je moře. Co je nejkrásnější, co je nejkrásnější, usměvavé tváře.
Pevný je stůl, pevnější je hora. Pevný je stůl, pevnější je hora. Co je nejpevnější? Ta člověčí víra.
Pustá je poušť i nebeské dálky. Pustá je poušť i nebeské dálky. Co je nejpustější? Žít život bez lásky.
Mocná je zbraň, mocnější je právo. Mocná je zbraň, mocnější je právo. Co je nejmocnější? Pravdomluvné slovo.
Velká je zem, šplouchá na ní voda. Velká je zem, šplouchá na ní voda. Co je však největší? Ta lidská svoboda.
Význam jednotlivých slok
Usměvavé tváře
Když Hutka v první sloce mluví o usměvavých tvářích, jeho skryté poselství spočívá v tom, že bez svobody se lidé nemohou usmívat.
Člověčí víra
Stůl je pevný a hora ještě pevnější, ale nejpevnější je lidská víra. Sloka staví vnitřní přesvědčení člověka nad věci, které působí hmotně a nezničitelně.
Život bez lásky
Píseň popisuje poušť a vzdálená nebesa jako pustá místa. Největší prázdnotou však není krajina, ale život bez lásky.
Pravdomluvné slovo
Zbraň může být mocná, právo je mocnější a nejmocnější je pravdomluvné slovo. Tato část písně zdůrazňuje sílu pravdy a občanského postoje.
Lidská svoboda
Největší ze všeho není země ani voda, ale lidská svoboda. Právě tento motiv se stal jedním z hlavních důvodů, proč byla píseň spojována s událostmi roku 1989.
Vznik písně v roce 1973
Píseň Náměšť vznikla již v roce 1973. Jaroslav Hutka ji napsal speciálně pro Hanácký Folk & Country Festival, který se měl konat od 10. do 12. srpna v přírodním amfiteátru v Náměšti na Hané a byl tou dobou označován za poslední svobodný.
Náměšť je skutečná obec v České republice, která se jmenuje Náměšť na Hané. Hutka napsal píseň v roce 1973 právě pro tento festival.
Píseň „Náměšť“ měla být hymnou, která se na této události zpívá. Celý festival však byl v tom roce vládou zrušen a zakázán.
Přestože na něj bylo prodáno již přes 20 tisíc vstupenek, festival byl tři týdny před konáním v rámci postupující normalizace zakázán. Zhruba pět tisíc dorazivších diváků bylo tehdy rozháněno Sborem národní bezpečnosti a bylo jim bráněno v příjezdu a příchodu.
Text písně má více než náznak nostalgie po nadějích šedesátých let, které zmařily sovětské tanky v roce 1968.
Jaroslav Hutka a zákaz tvorby
Jaroslav Hutka je český hudebník, skladatel, písničkář a aktivista za demokracii a lidská práva. Je signatářem Charty 77 a Pražské deklarace o evropském svědomí a komunismu z roku 2008.
V důsledku komunistického pronásledování opustil v říjnu 1978 Československo a žil v exilu v Nizozemsku. Jaroslav Hutka byl v roce 1978 donucen odejít do exilu a všechny jeho písně a nahrávky byly zakázány.
Jméno písničkáře se vyslovuje přibližně takto: Jaroslav Hutka - „Yar-uh-slav Hoot-kuh“.
Náměšť během sametové revoluce
17. listopadu 1989 začala první demonstrace, při které policie bila lidi obušky, zatímco lidé skandovali: „Máme holé ruce!“ Tato slova znamenají: „Máme jen holé ruce.“
Sametovou revoluci vedli vysokoškolští studenti. Kdyby studenti v ulicích byli ozbrojeni, došlo by k masakru s mnoha mrtvými a cílů by nebylo dosaženo.
Sametová revoluce byla pokojná revoluce, která dostala své jméno podle odhodlání k nenásilí.
25. listopadu 1989 se v Praze lidé shromáždili na náměstí a vývoj se obrátil; sametová revoluce za svobodu od komunistické kontroly země byla dovršena.
Když se v tento den píseň zpívala, možnost zpívat ji veřejně na náměstí dokazovala, že síla lidu je skutečně větší.
„Hutka, Hutka!“ volal dav - v parku se shromáždilo ohromujících 800 000 lidí - když zpěvák přišel na pódium s kytarou.
Bylo to znamení, jak daleko revoluce pokročila od chvíle, kdy policie zasáhla proti první demonstraci 17. listopadu: celou událost živě vysílala Československá televize.
Nastalo ticho, když Jaroslav Hutka začal zpívat.
Slova, která zpíval, zachycovala mnoho z ducha té doby - její euforii, morální jasnost a optimismus.
V roce 1989 zpíval Jaroslav Hutka skladbu „Krásný je vzduch, krásnější je moře…“ na zaplněné Letenské pláni. Píseň se tehdy stala jedním ze symbolů sametové revoluce.

Píseň jako spojení lidí
Když bylo Lence Zbruz dvanáct let, učila se v Československu hrát na kytaru v době, kdy se země zbavovala komunistické kontroly.
Její učitel hry na kytaru, kterému bylo třiadvacet let, patřil ke komunitě studentů, jejichž solidarita umožnila revoluci.
Lenka vzpomíná, že ve školním rozhlase slyšela oznámení, že revoluce byla úspěšná. Její otec byl tehdy na pražském náměstí.
Lenka vysvětluje: „Tato píseň byla skutečným tmelem, který spojil lidi, kteří už měli podobné názory. Kdyby lidé v této bouřlivé době neměli sílu, jako byla tato píseň, která je spojovala, mohli sejít z cesty.“
Jazyková a kulturní zkušenost
Lenčina zkušenost byla taková, že Československo bylo do určité míry dvojjazyčné, což většina lidí ve Spojených státech nezažila.
Lenka říká: „Všichni mluvili česky i slovensky. Když jsme se dívali na televizi, viděli jsme kreslený seriál v jednom jazyce a potom v tom druhém.“
Při překladu této písně chtěla Lenka zachovat jednoduchý vzorec, který Hutka vytvořil, a nenarušit strukturu písně. Některé části bylo nutné přepracovat.
Někteří překladatelé používají ve čtvrté sloce slovo „spravedlnost“.
Nahrávka Lenky Zbruz a Filipa
V roce 2011 píseň nazpívala Lenka Zbruz se svým čtyřletým synem Filipem.
Lenka Zbruz hrála na kytaru.
Je tomu už 30 let, co Jaroslav Hutka v listopadu 1989 zpíval na zaplněné Letenské pláni „Krásný je vzduch, krásnější je moře…“
Jaroslav Hutka - Náměšť (1989) @ HIGH QUALITY
Toto působivé video ukazuje publikum, které zná celý text zpaměti, zatímco Jaroslav Hutka zpívá Náměšť v roce 1990. Poté jsou zařazeny historické fotografie obrovského davu, který zpívá v rozhodujícím okamžiku revoluce.
Návrat k Náměšti na Hané
V létě 2011 po nahrání písně Lenka navštívila Náměšť, aby viděla každoroční hudební festival „Zahrada“, což znamená zahrada.
Mluvila s hudebním publicistou Tomášem Hrubým o Hutkovi a jeho písni a dozvěděla se, že Hutka píseň napsal v roce 1973 právě pro tento festival.
Jednoduchá skladba s nijak složitým textem patřila paradoxně k jedněm z nejobtížnějších, které kdy vytvořil.
Jak hrát Náměšť na kytaru
Náměšť hrajte jednoduše ve 4/4 rytmu, pozor na pravou ruku a dobré frázování.
Pro zahrání této písničky je pravděpodobně potřeba být již lehce pokročilým hráčem, nejedná se o píseň pro úplné začátečníky.
Jedná se o velmi oblíbenou dětskou písničku.
Pomocí transpozice si zkuste nastavit akordy, které vám budou vyhovovat - pozor ale také na to, aby na váš zpěv nebyl doprovod nízko nebo naopak vysoko.
Akordový doprovod
Capo 2: C, Ami, Dmi, G.
C, Ami, Dmi, G: Krásný je vzduch, krásnější je moře.
C, Ami, Dmi, G: Krásný je vzduch, krásnější je moře.
C, A7, F, G: Co je nejkrásnější, co je nejkrásnější.
C, G, C: Usměvavé tváře.
C, A7, F, G: Co je nejkrásnější, co je nejkrásnější.
C, G, C: Usměvavé tváře.
C, Ami, Dmi, G: Pevný je stůl, pevnější je hora.
C, Ami, Dmi, G: Pevný je stůl, pevnější je hora.
C, A7, F, G: Co je nejpevnější?
C, G, C: Ta člověčí víra.
C, A7, F, G: Co je nejpevnější?
C, G, C: Ta člověčí víra.
C, Ami, Dmi, G: Pustá je poušť i nebeské dálky.
C, Ami, Dmi, G: Pustá je poušť i nebeské dálky.
C, A7, F, G: Co je nejpustější?
C, G, C: Žít život bez lásky.
C, A7, F, G: Co je nejpustější?
C, G, C: Žít život bez lásky.
C, Ami, Dmi, G: Mocná zbraň, mocnější je právo.
C, Ami, Dmi, G: Mocná zbraň, mocnější je právo.
C, A7, F, G: Co je nejmocnější?
C, G, C: Pravdomluvné slovo.
C, A7, F, G: Co je nejmocnější?
C, G, C: Pravdomluvné slovo.
C, Ami, Dmi, G: Velká je zem, šplouchá na ní voda.
C, Ami, Dmi, G: Velká je zem, šplouchá na ní voda.
C, A7, F, G: Co je však největší?
C, G, C: Ta lidská svoboda.
C, A7, F, G: Co je však největší?
C, G, C: Ta lidská svoboda.
Nenásilí jako poselství písně
Lenka říká: „Pevně věřím, že děti by měly být povzbuzovány k hledání nenásilných způsobů řešení konfliktů, aby vyrůstaly v mírové vyjednavače.“
Když o tom přemýšlí, vybavují se jí obrazy první demonstrace 17. listopadu 1989.
Policie bila lidi obušky, zatímco lidé skandovali: „Máme holé ruce!“
Pokojný charakter revoluce nebyl pouze politickou strategií, ale také důležitou součástí jejího morálního poselství. Píseň Náměšť v tomto prostředí spojila jednoduchý zpěv s představou, že pravda, solidarita a lidská svoboda mohou být silnější než násilí.