Jaroslav Jágr: hokejový brankář, který nečekaně nastoupil za České Budějovice

Jaroslav Jágr je český profesionální hokejový brankář, který se během sezóny 2010-11 objevil v české extralize v dresu HC České Budějovice.

Jeho extraligový debut přišel nečekaně v utkání HC Mountfield proti Třinci. Do branky nastoupil v 49. minutě poté, co Jakub Kovář inkasoval šestý gól a odjel na střídačku.

Nečekaný start v české extralize

České Budějovice - Běžela 49. minuta nedělního extraligového utkání s Třincem (5:6). Brankář HC Mountfield Jakub Kovář právě inkasoval šestý gól a poprvé v letošní sezoně (19 zápasů odchytal bez vystřídání a ve výborné pohodě) odjel na střídačku.

Jeho místo zaujal Jaroslav Jágr.

Šestadvacetiletý gólman letos odvádí spolehlivé výkony v prvoligovém Písku. Do Mountfieldu má vyřízený střídavý start a vzhledem k tomu, že si stabilní klubová dvojka Šimon Hrubec poranil v sobotním duelu juniorky koleno, padla volba právě na něj.

Jméno Jágr se tak v brance českobudějovického týmu objevilo zase po dlouhých devětadvaceti letech. V roce 1981 totiž končil aktivní kariéru Jágrův otec Jaroslav starší, který dnes působí v klubu jako hlavní skaut a výkon svého syna pozorně sledoval z tribuny.

Průběh utkání proti Třinci

Vedli jsme 3:2 a měli jsme tam pak ještě asi tři gólovky. Kdybychom soupeři odskočili, tak by se asi zápas vyvíjel úplně jinak.

Takhle jsme šli třikrát po sobě do oslabení a dostali jsme tři rychlé góly. Otáčet zápas proti tak silnému týmu, jakým je Třinec, je pak hodně složité.

Přesto si myslím, že kdyby se hrálo ještě o minutku nebo dvě déle, tak bychom na 6:6 vyrovnali. Bohužel jsme to nedokázali a tři body má Třinec.

Jedenáct minut v brance

Na ledě jste strávil celkem jedenáct minut, ale už jste si asi moc nezachytal. Nebo ano?

Ne. Byly tam asi jenom dvě střely od modré, s čímž bych si měl poradit.

Myslím si, že když jsem šel do branky, tak mužstvo dostalo nějaký nový impuls. Těch jedenáct minut, které jsem byl na ledě, jsme byli výrazně lepším týmem a hosté neměli nějakou výraznější šanci.

Jaroslav Jágr tak během svého krátkého vystoupení nemusel řešit výrazné gólové příležitosti soupeře. Přesto pro něj šlo o důležitý okamžik, protože nastoupil vůbec poprvé v extraligovém utkání.

Jak ke střídání došlo

O střídání rozhodli trenéři, nebo Kovář odjel z branky z vlastní vůle?

To nevím. Kuba na mě jenom kývl, já jsem mu řekl, že jo, a on vyjel z branky.

Jestli mu trenéři něco naznačili, to nevím. Vzal jsem to, jak to je, a šel jsem do branky. Snad jsem ostudu neudělal.

O jeho zařazení do sestavy rozhodla především zdravotní situace v českobudějovickém týmu. Šimon Hrubec si v sobotním utkání juniorky poranil koleno, a proto Mountfield potřeboval dalšího brankáře.

Rychlý přesun z Písku do Mountfieldu

Bylo to všechno hrozně narychlo. Šimon Hrubec si udělal něco s kolenem a po našem sobotním utkání v Třebíči mi přišla esemeska, abych se ozval manažerovi panu Zajícovi.

Zavolal jsem mu a on mi jenom řekl, že mám být v neděli v devět ráno v kabině. Nic jiného jsem nezjišťoval.

V šatně mi potom oznámili, že je Šimon zraněný a půjdu do zápasu s Kubou Kovářem.

Jaroslav Jágr měl s Mountfieldem vyřízený střídavý start. Za běžných okolností měl působit především v Písku, kde v dané sezóně zastával roli prvního brankáře.

První extraligové utkání

Byl to váš úplně první extraligový zápas?

Ano. Odchytal jsem nějaké zápasy v Tipsport Cupu, ale v extralize jsem nastoupil úplně poprvé.

Šestadvacetiletý brankář se tak do nejvyšší soutěže dostal bez dlouhé přípravy a bez předchozího očekávání, že by měl během utkání zasáhnout. Před zápasem se totiž nepředpokládalo, že by Jakub Kovář musel opustit branku.

Rady od otce před zápasem nedostal

Stačil jste ještě před zápasem probrat situaci s otcem? Dostal jste od něj nějaké rady, pokud byste měl jít na led?

To vůbec ne. Ani se nepředpokládalo, že bych měl jít do branky. To by se Kuba Kovář musel zranit nebo odjet na střídačku. Nic takového se neplánovalo.

Jaroslav Jágr starší působil v klubu jako hlavní skaut a výkon svého syna sledoval z tribuny. Extraligový start jeho syna měl zároveň rodinný význam, protože jméno Jágr se v brance českobudějovického týmu objevilo po dlouhých devětadvaceti letech.

Po zápase to ale s otcem proberete nebo oslavíte první extraligový start?

Probereme to určitě. Slavit není co. Vždyť jsme prohráli. Nepřijel jsem sem jako jednotlivec, ale abych pomohl klubu.

Prohráli jsme 5:6, takže rozhodně není co slavit.

Jaroslav Jágr jako brankář Písku

Vašemu týmu v Písku se letos moc nedaří, ale vy osobně prožíváte dobrou sezonu. Vnímáte to tak?

Nešel jsem do Písku, abych si tam udělal nějaké hokejové jméno. Pan Suchánek si mě tam vzal proto, abych klubu pomohl.

Vzhledem k tomu, že už nějaké prvoligové zkušenosti mám, tak si mě tam vzal jako prvního brankáře a vsadil na mě. Doufám, že zatím nedělám nějakou ostudu.

V Písku je cíl záchrana. Jestli jsem já v osobních statistikách třetí nebo třináctý, to je mi celkem jedno.

Jeho působení v Písku proto nebylo založeno na osobních statistikách, ale především na snaze pomoci klubu udržet se v první lize. Extraligové utkání za České Budějovice přišlo jako neplánovaná příležitost v průběhu této sezóny.

Cesta z druhé ligy k extraligovému debutu

Řadu sezon jste se pohyboval hlavně v prvoligových nebo i druholigových klubech. Věřil jste ještě, že si zachytáte extraligu?

Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Po sezoně si mě pozval Ruda Suchánek s tím, že by mě chtěl do Písku do první ligy.

Že o mě stojí a chtěl by na mě postavit mužstvo. Byla to pro mě nová výzva, protože předtím jsem chytal víceméně druhou ligu.

Skok do extraligy je obrovský a určitě jsem s tím nepočítal.

Jaroslav Jágr se do nejvyšší soutěže nedostal jako dlouhodobě plánovaná součást extraligového kádru. Jeho start vyplynul z kombinace spolehlivých výkonů v Písku, vyřízeného střídavého startu a zranění Šimona Hrubce.

Návrat do Písku

Máte nějaké náznaky, že byste se mohl v extraligovém Mountfieldu objevit i v dalších zápasech?

Vůbec ne. Vracím se zpátky do Písku.

Jeho působení v Mountfieldu tak mělo být podle tehdejší situace jednorázovou výpomocí. Do Písku se měl vrátit jako první brankář a pokračovat v sezoně, jejímž hlavním cílem byla záchrana klubu v první lize.

Další osoby se stejným jménem

Jméno Jaroslav Jágr se v dostupných materiálech objevuje také u dalších osob, které nesouvisejí s hokejovým brankářem z Písku a Českých Budějovic.

Jaroslav Jágr (1932) se narodil 24. července 1932 v Liberci. Oba jeho rodiče pocházeli z Kněžic u Městce Králové.

Jaroslavův otec se vyučil v Chrastavě pekařem. V roce 1915 narukoval do rakouské armády a účastnil se bojů na východní frontě během první světové války. Kvůli tyfu později sloužil jako strážný v terezínské věznici.

Po válce si Jaroslav Jágr starší založil živnost v Horním Růžodole a s manželkou ji vedli až do roku 1938. Po zabrání Sudet nacistickým Německem se rodina odstěhovala do Českého Brodu, kde strávila celou druhou světovou válku.

V roce 1941 otce zatklo a čtyři měsíce věznilo gestapo, protože jezdil do Liberce navštěvovat známé, kteří vyvíjeli odbojovou činnost. Pamětníkův otec do ní však zapojený nebyl, a tak ho krátce před heydrichiádou propustili.

Po válce se Jágrovi vrátili do Liberce a opět provozovali pekárnu. O tu je připravili komunisté v roce 1949 během znárodňování majetku.

Jaroslav Jágr mladší vystudoval statistiku na Vysoké škole ekonomické. V roce 1956 se oženil s Milenou Lacinovou. Oba pak během 60. let pracovali jako výzkumníci a pedagogové na liberecké Vysoké škole textilní a strojní (VŠST).

S nástupem normalizace je v rámci kádrových prověrek z práce vyhodili. Manželka měla několik let problém nalézt práci. Jaroslav Jágr nastoupil v automobilce LIAZ, kde působil až do sametové revoluce.

V roce 1985 jeho žena podlehla rakovině. Později se oženil podruhé. Když padl komunistický režim v roce 1989, vrátil se Jaroslav Jágr na bývalou VŠST, nově přejmenovanou na Technickou univerzitu v Liberci, kde zakládal a čtyři roky jako děkan vedl ekonomickou fakultu.

V roce 2022 žil pamětník v Liberci.

tags: #jaroslav #jagr #letiste