Časové pásmo GMT+2: význam, rozdíl oproti UTC a oblasti použití

GMT+2 označuje časové pásmo, ve kterém je místní čas přesně o dvě hodiny napřed oproti greenwichskému střednímu času GMT. V současném systému se stejný posun obvykle zapisuje jako UTC+2.

Časové pásmo je ta část Země, která používá stejný standardní čas. Původně používali lidé sluneční čas, který má ovšem tu nevýhodu, že se liší od místa k místu. S rozvojem dopravy a komunikace byla tato nevýhoda stále výraznější, takže se postupem času přešlo na pásmové časy, kdy celá oblast Země, zhruba 15° kolem daného poledníku, používá stejný čas, který je určen svým posunem od UTC.

Co znamená GMT+2

GMT+2 se vztahuje na čas, který je přesně 2 hodiny před Greenwichským středním časem (GMT). GMT+2 odpovídá UTCGMT-2.

V praxi se však pro vyjádření časového posunu používá především označení UTC+2. Ostatní časová pásma jsou popsána tím, o kolik hodin se v nich platný čas liší od UTC. Pokud je například 12:00 UTC, v pásmu UTC+2 je 14:00.

Pokud se po přičtení časového rozdílu k UTC překročí půlnoc, změní se i datum platné na daném místě. Například pokud je pátek, 18.00 UTC, pak v pásmu UTC+8 je sobota, 02.00.

GMT, UTC a základní časové pásmo

Termín UTC - „Coordinated Universal Time“ je koordinovaný světový čas, který je vysoce přesný, souřadnicový a řízený atomovými hodinami. Prakticky je to nástupce GMT - Greenwich Mean Time, který byl založen v závislosti na rotaci Země, která se ovšem zpomaluje.

UTC je zkratka anglického výrazu Coordinated Universal Time, koordinovaný světový čas. Je nástupcem GMT, který udával čas platný v časovém pásmu základního poledníku. UTC je založen na atomových hodinách.

Základním časovým pásmem je pásmo, ve kterém platí UTC a které se rozkládá kolem nultého poledníku, původně definovaného tak, že prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Londýně.

Ostatní časová pásma jsou určena jako časové odchylky od UTC. Všechna ostatní časová pásma už jsou pak rozdílem počtu hodin oproti UTC.

UTC je proto zatím nepravidelně koordinován přestupnou sekundou, pokud rozdíl mezi GMT a UTC překročí ±0,9 sekundy.

Jak vznikla časová pásma

Návrh pásmového času odvozovaného od greenwichského času byl prezentován na světové konferenci roku 1884 a státy na něj později postupně přistupovaly.

Až do 19. století se používal převážně místní čas pro každé místo podle jeho polohy, případně podle určeného bodu v lokálním centru, například v blízkém městě. Rozdílů mezi místními časy si začali lidé všímat s rozvojem železnice a dostupností kapesních hodinek.

Například ředitelství Severní dráhy císaře Ferdinanda a Státní severní dráhy v roce 1847 poučila své zaměstance o příčinách časového rozdílu při cestování ve směru rovnoběžek a o tom, že mezi krajními body státu je ve směru východ - západ rozdíl přibližně 10 stupňů, tj. časový rozdíl přibližně 40 minut.

Při tehdejší frekvenci dopravy a přesnosti jízdních řádů, pro nějž základní časovou jednotkou byla čtvrthodina, to však ještě nehrálo podstatnou roli.

Před zavedením telegrafu byly strojvůdcům a vlakvedoucím přiděleny uzamykatelné hodiny, na kterých čas odpovídal místnímu času výchozí stanice.

Na Severní dráze císaře Ferdinanda se v počátcích provozu dosahovalo jednotného času každodenním putováním přesných hodinek z Vídně do Haliče, podle nichž si v každé stanici seřizovali ty svoje.

Se zavedením telegrafu v roce 1849 byl zaveden pro celou trať tzv. jednotný železniční čas.

V roce 1872 bylo železničním správám přikázáno, aby k jízdním řádům připojily tabulku, která se značkou + nebo - uváděla časové rozdíly mezi průměrným železničním časem a časem místním.

Proto od roku 1876 platil pro všechny železniční stanice na tratích západně od Krakova jednotný čas pražský a pro tratě na východ jednotný čas budapešťský.

Až zavádění telegrafu, telefonu apod. si vynutilo sjednocení časového systému tak, aby časové údaje byla navzájem porovnatelné.

Rozdělení Země do časových pásem

Povrch naší krásné modré planety je rozdělen do časových pásem. Každé je široké cca 15°, dohromady činí 360°, přičemž každé pásmo, tedy všechny státy v něm ležící, používají stejný čas.

Ideální časová pásma by se navzájem lišila o celý počet hodin, takže by Zemi rozdělila na přesné pruhy široké 15°. To by však znamenalo, že státy, které leží na hranicí takových teoretických pásem, by musely používat dvě časová pásma, i když by byla jejich rozloha malá.

Z praktických důvodů se proto stanovily takové hranice časových pásem, které se přizpůsobují hranicím států či jiných územních celků.

Aby však státy neměly více časových pásem jen proto, že hranicemi přesahují ideální pásma, stanovily se takové tvary časových pásem, které se přizpůsobují hranicím států.

Pásma se nemusí lišit jen o celé hodiny. Existují také časová pásma s odchylkou například UTC+4.30, UTC+5.45, UTC+6.30, UTC+8.45, UTC+10.30, UTC+11.30 nebo UTC+12.45.

GMT+2 a letní čas

Čas aktuálně platný na daném místě není dán pouze časovým pásmem, do kterého místo patří, ale také tím, zda se v daném místě používá letní nebo zimní čas.

GMT+2 zůstává konstantní po celý rok v oblastech, které trvale dodržují tento časový posun. V jiných zemích může být UTC+2 pouze sezónním označením během letního času, zatímco ve standardní části roku se používá UTC+1 nebo jiné pásmo.

V ČR se zatím stále používají dva časy - letní a středoevropský. Tím správným časem pro střední Evropu je čas středoevropský SEČ = UTC + 1 hod., většinou nesprávně nazývaný „zimní čas“.

Termín „zimní čas“ používáme jen a pouze pro zjednodušení jako protipól k času letnímu. Termín „letní čas“ SELČ = UTC + 2 hod. je naproti tomu sice správné označení, ale jak vidíme, jde o čas východoevropský, který nemá v našem časovém pásmu co pohledávat, neboť jde o čas zmanipulovaný.

Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času).

Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Toto uspořádání platí od roku 1996, do té doby byl konec letního času obvykle poslední neděli v září.

Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC, tedy 2:00 SEČ, respektive 3:00 SELČ, poslední neděli v březnu, respektive říjnu.

Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi ČR a například Chile může být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

GMT+2 ve vztahu ke střední Evropě

Středoevropský čas (SEČ) je označen jako UTC+1, neboť je vzhledem k UTC posunut o hodinu napřed. Ve chvíli, kdy je 12.00 UTC, je ve střední Evropě 13.00.

V českých zemích a Rakousku-Uhersku byl zaveden pásmový čas pro železnici a poštovní a telegrafní službu 1. října 1891 u příležitosti zavedení nového železničního jízdního řádu.

Do té doby v českých zemích platil čas pražský, podle tzv. pražského poledníku, což byl místní čas, který byl o 2 minuty a 18-19 sekund opožděný proti středoevropskému.

Středoevropský čas byl označován jako jindřichohradecký podle toho, že tímto městem 15. poledník prochází.

V letním období se v České republice používá SELČ, tedy UTC+2. Rozdíl mezi českým standardním časem SEČ a časem GMT+2 nebo UTC+2 proto činí jednu hodinu, zatímco během letního času je český čas s GMT+2 shodný.

Historické zavedení pásmového času v Evropě

Po projednání na ředitelské konferenci drah Rakousko-Uherska a na základě dohody mezi ministry obchodu Uherska a Rakouska přednesl 6. listopadu 1890 nebo na konferenci konané v Drážďanech ve dnech 30. července až 1. srpna 1890 uherský ministr obchodu jako zástupce Maďarských královských státních drah (MÁV) svazu VDEV návrh na projednání pásmového času v Evropě.

Pro Evropu byla navržena tři časová pásma: západoevropské (Francie, Belgie, Holandsko, Španělsko, Portugalsko), středoevropské (střední Evropa včetně celého Rakousko-Uherska) a východoevropské.

Přechod z budapešťského času na středoevropský tedy představoval posun o cca 16 minut zpět a přechod z pražského na středoevropský posun o cca 2 minuty vpřed.

Návrh vyvolal mohutné ohlasy v celé Evropě.

Generál Moltke v Říšském sněmu 16. března 1891 doporučil, aby byl maďarský návrh přijat všeobecně a nikoli jen pro železnici.

Konference VDEV přijala usnesení, že jednotný čas bude stanoven dle 15. poledníku a začne platit od letního jízdního řádu, tedy od 1. června 1891.

Konference jízdních řádů 14. a 15. ledna 1891 projednávala návrhy na pojmenování jednotného času a zvítězil návrh nazvat jej středoevropským, německy Mitteleuropäische Zeit, zkráceně M.E.Z., česky SEČ.

Bylo dohodnuto také posunutí zavedení jednotného času až k datu platnosti zimního jízdního řádu, tedy k 1.

V Německu byl pásmový čas zaveden 1. června 1891.

V českých zemích a Rakousku-Uhersku byl zaveden pásmový čas pro železnici a poštovní a telegrafní službu 1. října 1891 u příležitosti zavedení nového železničního jízdního řádu.

V roce 1894 na středoevropský čas přešlo Švýcarsko.

Původně železniční čas přecházel i do běžného občanského života.

GMT+2 a změna data

Časový posun GMT+2 neovlivňuje pouze hodinu na hodinách, ale v určitých situacích také kalendářní datum.

Pokud je například 22:00 UTC, v pásmu GMT+2 je 00:00 následujícího dne. Naopak při převodu času z GMT+2 na UTC se může datum posunout o jeden den zpět.

Datum se mění též při překročení tzv. datové čáry, která prochází zhruba po 180. poledníku a která tvoří hranici mezi pásmy UTC+12 a UTC−12.

Při překročení této čáry směrem na západ, což ovšem znamená ze západní polokoule na východní, se přechází z pásma UTC−12 do pásma UTC+12, takže platný čas se zvýší o 24 hodin, tzn. čas se nemění, ale datum se posune o jeden den vpřed.

Praktické používání GMT+2

GMT+2 se používá při určování času v různých částech světa, při plánování mezinárodních cest, při práci s letovými a železničními jízdními řády, při telefonních hovorech a při organizaci online schůzek.

Označení UTC+2 je také běžné v počítačových systémech, serverových protokolech, kalendářích a aplikacích pro měření času.

Při plánování schůzky je důležité ověřit nejen samotný posun UTC+2, ale také datum, používání letního času a případná pravidla konkrétního státu nebo území.

Pokud hledáte konkrétní stát, zkuste jeho název nebo kořen hledat pomocí CTRL+F - vyhledávání textu na stránce.

První sloupec značí rozdíl od UTC. Náš středoevropský čas je od UTC posunut o jednu hodinu dopředu (+1). Takže pokud například hledáte Kambodžu, najdete ji s pásmem UTC+7, což znamená, že je o 6 hodin vepředu proti našemu času a o 7 proti UTC času.

Proč se časová pásma přesně nekryjí s poledníky

Časová pásma jsou často znázorňována jako ideální pruhy široké 15 stupňů zeměpisné délky, ve skutečnosti však jejich hranice obvykle sledují státní hranice nebo hranice jiných územních celků.

To znamená, že dvě místa ležící na podobné zeměpisné délce mohou používat odlišný standardní čas, pokud se nacházejí v různých státech nebo v územích s odlišnou právní úpravou.

Existuje 22 států, v nichž současně platí více úředních časů; jsou to Austrálie, Brazílie, Dánsko, Ekvádor, Federativní státy Mikronésie, Francie, Chile, Indonésie, Jihoafrická republika, Kanada, Kiribati, Kongo, Mexiko, Mongolsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Portugalsko, Rusko, Spojené království, Spojené státy americké a Španělsko.

Pásmo a rozdíl času:

Rozdíl mezi GMT+2 a dalšími pásmy

• UTC: GMT+2 je o dvě hodiny napřed.
• UTC+1: GMT+2 je o jednu hodinu napřed.
• UTC+3: GMT+2 je o jednu hodinu pozadu.
• UTC−5: GMT+2 je o sedm hodin napřed.
• UTC+8: GMT+2 je o šest hodin pozadu.

Na západní polokouli je čas oproti UTC posunut zpět, například v New Yorku platí časové pásmo UTC−5. Na východní polokouli platí čas, který je před UTC.

Stálý čas a střídání standardního a letního času

Podle dřívějších plánů se měl čas v roce 2021 ve státech Evropské unie měnit naposledy. Členské státy se však opětovně nedokázaly dohodnout na tom, který jednotný čas bude platit trvale, takže se tato otázka odsunula na neurčito.

Střídání času by tak mělo trvat minimálně do roku 2026.

Celá pevninská Evropa je totiž poměrně rozsáhlý kus země. Na východě začíná v Rusku pohořím Uralu a na západě končí mysem Cabo Roca v Portugalsku, což je rozdíl pěti časových pásem.

Dalším problémem je zimní a letní slunovrat, který jižní státy, na rozdíl od severních, nepociťují tak markantně.

Pokud by se znovu hlasovalo o jednotném čase pouze v rámci států EU, byli bychom pravděpodobně přehlasováni obřími státy jako Francie a Španělsko, které již dlouho prahnou pouze po letním čase.

To by sice znamenalo sluncem zalité letní procházky a koupání do pozdního odpoledne, ale naproti tomu bychom v zimě vstávali do opravdu velmi mrazivé noci a ráno by byla tma ještě hooodně dlouho.

Druhou možností je si pro Česko zvolit stálý středoevropský čas, to bychom pak sice měli letní táboráky za šera, ale zůstalo by nám „normální vstávání v zimě“.

tags: #gmt #2 #00 #casove #pasmo