Dvoupatrová lanovka ve Švýcarsku a další unikátní lanovky v Alpách

Švýcarsko je právem označováno jako země lanovek, které v nejrůznějších podobách najdeme doslova na každém kroku.

Po celém světě se nachází řada unikátních lanovek. Berou dech svojí konstrukcí nebo délkou. Mají rotující kabiny. Nebo dvoupatrové. Jsou kombinované, takže střídají sedačky s kabinkami. Případně vás svezou v něčem, co vypadá jako koš.

Dvoupatrové kabiny jako výjimečné řešení

První kyvadlová lanovka s dvoupatrovými kabinami byla postavena v roce 1995 v Samnaunu na hranicích Švýcarska a Rakouska.

V době uvedení do provozu šlo současně o dráhu s největšími kabinami na světě (kapacita 180 osob).

Srdcem lanovky je pohon o úctyhodném výkonu 1730 kW, respekt budí i celková hmotnost 4 nosných lan, která činí 223 tun.

Každá z kabin váží 27 tun.

Jen o tři roky později se v Japonsku rozjela dvoupatrová lanovka s menšími kabinami pro 120 osob.

Lanovka Shinho se nachází v oblíbeném turistickém a lyžařském středisku Kamitakara na ostrově Honšú.

V pořadí druhá evropská lanovka s dvoupatrovými kabinami zajistila v roce 2003 lyžařské propojení francouzských středisek La Plagne a Les Arcs.

Kapacita kabin činí 200 osob.

Dvoupatrová kabina lanovky Vanoise Express

Vanoise Express: dvoupatrová lanovka mezi dvěma středisky

Jak spojit dva význačné lyžařské resorty, které odděluje 400 metrů hluboké, rozlehlé údolí?

Samozřejmě - lanovkou!

Přesně tak na to šli ve sjezdařských areálech La Plagne a Les Arcs a je z toho zřejmě nejimpozantnější kabinovka celých Alp.

Dvoupatrový lanovkový „autobus“ Vanoise Express pojme až 200 cestujících a téměř 2 kilometry své trasy překoná za 4 minuty.

Vanoise Express tak představuje důležitý typ lanové dopravy, který umožňuje rychlé propojení dvou významných lyžařských oblastí přes hluboké horské údolí.

Jak funguje dvoupatrová kabina

Dvoupatrová kabina využívá prostor ve dvou podlažích, a může tak nabídnout mimořádně vysokou přepravní kapacitu bez nutnosti výrazně prodlužovat nebo rozšiřovat trasu.

Výhodou je také uspořádání cestujících ve dvou úrovních, které zvyšuje přepravní výkon při zachování principu kyvadlové lanovky.

V případě Vanoise Expressu činí kapacita až 200 cestujících a celá trasa přes hluboké údolí je překonána přibližně za 4 minuty.

Dvoupatrové lanovky ve světě

V roce 2016 byla ve Vietnamu otevřená lanovka s ještě většími kabinami než má Vanoise Express.

Pro překlenutí známého zálivu Halong Bay byla firmou Doppelmayr postavena velkokapacitní kyvadlová lanovka, která láme hned dva světové rekordy - kromě rekordních dvoupatrových kabin s kapacitou 230 osob se zde nachází nejvyšší podpěra lanovky na světě, jejíž výška dosahuje 188,88 metrů.

Titul lanovky s největšími kabinami na světě tak nakonec putoval z Vanoise Expressu na lanovku Halong Bay a není příliš pravděpodobné, že by byl v dohledné době překonán.

V Evropě zatím poslední, zato o to unikátnější lanovka s dvoupatrovými kabinami pojmenovaná CabriO, byla postavena v roce 2012 ve Švýcarsku na vrchol Stanserhorn.

CabriO-Bahn Stanserhorn: švýcarská lanovka s otevřenou střechou

Kochat se krajinou ze střechy kabinové lanovky?

Od roku 2012 to umožňuje lanová dráha CabriO ze švýcarského Stansu pod vrcholek hory Stanserhorn (1 898 m n. m.).

Na otevřenou střechu tohoto skutečného lanovkového kabrioletu se vejde až 30 pasažérů, které od okolní krajiny dělí jenom pevné zábradlí - takže pozor na závratě!

CabriO spojuje technologickou výjimečnost s přímým výhledem na okolní krajinu.

LanovkaRok nebo údajKapacita či rekord
Samnaun1995180 osob
Lanovka Shinho1998120 osob
Vanoise Express2003200 osob
CabriO201230 pasažérů na otevřené střeše
Lanovka Halong Bay2016230 osob

Další švýcarské lanovky s neobvyklým řešením

Lanovky s rotujícími kabinami

Mezi unikátní patří dráhy s otáčejícími se kabinami.

Známá je především první evropská lanovka tohoto typu, Titlis Rotair z roku 1992 ve švýcarském Engelbergu.

Během pětiminutové jízdy se kabiny téměř nepostřehnutelným tempem otočí o 360 stupňů a umožní tak cestujícím panoramatický pohled na alpské štíty a ledovce.

Unikátem je osmimístná kabinková lanovka Stuckli Rondo vedoucí z obce Sattel na Hochstuckli.

Jde o jedinou oběžnou lanovku s otáčejícími se kabinkami.

Každá z devatenácti kabinek kruhového průřezu se během jízdy otočí kolem své osy dvakrát.

Lanovky s otáčejícími se kabinami se v roce 2002 dočkala také Itálie, vede z Malcesine na vrchol Monte Baldo.

Pro druhý úsek byl zvolen systém Rotair firmy Doppelmayr s kabinami pro 80 osob, díky čemuž mají cestující 360stupňový panoramatický výhled na jezero Lago di Garda.

Nejlepší rozhled z lanovky Monte Baldo

Na hlavní hřeben Monte Baldo nad Gardským jezerem v Itálii se turisté jednoduše a rychle dopravují díky panoramatické lanovce z obce Malcesine.

Rozhodně z ní uvidí vše, co je možné, neboť její kabina se během jízdy pomalu otáčí kolem své osy.

Nejvýše položené lanovky v Alpách

Klein Matterhorn

Těžko si představit, že se ještě někde v Alpách dostanete lanovkou výše.

Přesto takové místo existuje.

Jmenuje se Klein Matterhorn (3 883 m n. m.), vypíná se ve švýcarských Alpách a míří k němu spletitá přepravní síť 7 lanovek.

Úplně nahoře se v restauraci dobře najíte, v galerii si prohlédnete ledové sochy a z vyhlídkové plošiny uvidíte až na Mont Blanc či Grand Combin.

Rekordy trhá také zdejší kotvový vlek Grenzlift vedoucí až na Gobba di Rollin do výšky 3 899 metrů.

A v přípravě jsou dokonce plány projektu nové prosklené věže, jejíž špička by překonávala hranici 4 tisíc metrů.

Matterhorn Express

Ještě jeden rekord drží přepravní systém na Klein Matterhorn.

Lanovka Matterhorn Express dosahuje kapacity přes 3,6 milionu vertikálních transportních metrů.

Mont Blanc a Aiguille du Midi

Jak bez námahy překonat masiv nejvyšší alpské hory Mont Blancu?

Autem projet skrze tunel dlouhý necelých 12 kilometrů, nebo - lanovkou.

Celý systém několika kabinových lanovek budovaný od roku 1955 a měřící 13,5 kilometru zahrnuje řadu úctyhodných zajímavostí včetně neoficiálního titulu „nejatraktivnější lanovka na světě“.

Část z francouzského střediska Chamonix na nebetyčnou jehlu Aiguille du Midi (3 842 m n. m.) se pyšní největším převýšením mezi alpskými kabinkami: 2 807 metrů.

Na vrcholu se vypíná futuristický vysílač ve tvaru rakety, pod ním se choulí restaurace, technické zázemí, krkolomně zavěšené můstky a plošiny s výhledem až na Matterhorn.

Lanovkou můžete pokračovat nad ledovcem Vallée Blanche směrem k italským hranicím a obzvláště krásu panoramat z úseku ke štítu Pointe Helbronner lze jen stěží popsat slovy.

Další rekordy lanových drah

Nejdelší lanovka

O titul nejdelší alpské lanové dráhy se uchází hned několik zájemců.

Tuto disciplínu však není snadné vyhodnotit, neboť kritéria nejsou jednoznačná a každý rok se objevuje nový rekordman.

Například podkategorii nejdelšího na sebe navazujícího lanovkového systému, kde se nemusí přestupovat, momentálně kraluje kabinková lanovka Millennium-Express.

Je dlouhá skoro 6 kilometrů a jezdí z Tröpolachu v údolí Gailtal na horu Madritsche (1 918 m n. m.) v korutanském ski areálu Nassfeld.

Délkou 4 700 metrů se pyšní lanovka 3S Eisgrat za neuvěřitelných 64 miliónů eur jezdící ke Stubaiskému ledovci v Rakousku.

A neuvěřitelných 11,7 kilometrů (které na rozdíl od výše zmiňovaného systému přes Aiguille du Midi překonává pouze ve směru nahoru) měří soustava přestupních lanovek z Kaprunu na Kitzsteinhorn (3 203 m n. m.).

Zugspitze Seilbahn

Výš, výš a ještě výš.

Jízda kabinovou lanovkou na Zugspitze připomíná výlet do nebe, neboť končí teprve po překonání neskutečných 1 945 výškových metrů.

Lanová dráha je v provozu od 8. ledna 2018 a představuje jednu ze tří možností, jak se na nejvyšší německou horu dostat.

„Let“ na německou horskou královnu trvá zhruba 10 minut, během kterých lanovka Zugspitze Seilbahn zvládne překonat vzdálenost 4 467 metrů.

Za pozornost však stojí především 3 213 metrů dlouhý úsek mezi jediným nosným sloupem lanovky a horní stanicí, ze které uvidíte až na Dolomity.

Jedná se o nejdelší úsek mezi dvěma v zemi pevně ukotvenými body lanovky na světě!

U výše zmiňovaného nosného sloupu se vyplatí ještě chvíli zastavit.

Ze strmého vrcholu, na kterém se mačkají obchody, restaurace, muzeum, pošta, technické budovy či meteorologická stanice, se sice nijak výjimečný nezdá, opak je však pravdou.

Měří 127 metrů, což z něj dělá nejvyšší lanovkový sloup nejen v Alpách.

O 13,4 metrů překonal dlouholetý rekord pylonu lanovky Gletscherbahn Kaprun III na rakouském Kitzsteinhornu.

Pokud jste dočetli až sem, víte už, že lanovka na Zugspitze drží hned tři světové rekordy!

Nejstrmější pozemní lanovka Stoos

Jednou z nejpozoruhodnějších švýcarských lanovek je nová pozemní lanovka na Stoos v kantonu Schwyz.

S ohledem na geologické poměry se stavba ukázala jako mimořádně náročná.

Na trase o maximálním sklonu 110 % (47,7º), což je světovým rekordem, se nachází tři tunely a dva mosty.

Unikátem jsou nové vozy s kapacitou 136 osob, které se skládají vždy z masivního rámu, na kterém jsou usazeny čtyři kabiny kruhového tvaru s kapacitou 34 osob a nákladní plošina s nosností 6 tun.

Kabiny jsou hydraulicky nakláněny tak, aby jejich podlaha byla neustále ve vodorovné poloze.

Speciální válcové vozíky byly konstruovány tak, aby cestující mohli během celé jízdy zůstat ve vzpřímené poloze.

Podlaha se nakloní a přizpůsobí se svahu.

Trať vede od města Schwyz až k alpské vesnici Stoos, kam se nedá dostat autem.

Výstavba ‚Stoos Bahn‘ trvala 14 let, tedy o dva roky více, než bylo v plánu, a stála 52 miliónů švýcarských franků.

V hornatém Švýcarsku, kde děti pravidelně používají lanovky, aby se dostaly do školy, spojuje linka komunity a poskytuje novou turistickou atrakci.

Cesta, která nemusí být pro všechny cestující příjemná, trvá pouhé čtyři minuty.

Gelmerbahn

V roce 1926 byla pro stavbu přehradní nádrže Gelmer I, která je součástí vodních elektráren „Kraftwerke Oberhasli“, vybudována unikátní pozemní lanovka od silnice do průsmyku Grimselpass ke hrázi přehrady.

Unikátní na této dráze byl především její sklon 106 %, což je největší sklon pozemní lanové dráhy v Evropě.

V roce 2001 byla dráha rekonstruována a dovybavena bezpečnostními systémy, umožňujícími kromě přepravy zaměstnanců elektráren a nákladů vozit také turisty.

Na strmé trati jezdí jen jeden vůz, který je k horní stanici vytahován pomocí tažného lana a elektrického navijáku, umístěného v budově strojovny nad horní stanicí.

Nejrychlejší pozemní lanovka světa

Nejrychlejší lanovkou na světě je pozemní lanovka Wurzeralmbahn nad obcí Spittal am Pyhrn.

Vozy pojmou 16 osob a maximální rychlost 14 m/s (což odpovídá 50,4 km/h) nebyla dosud žádnou jinou lanovkou vyrovnána ani překonána.

Dráha byla postavena v roce 1978 firmou Waagner Biró.

Pro pozemní lanovky poněkud netypicky je pohon o rozjezdovém výkonu 1400 kW umístěn v dolní stanici, dráha musí být proto vybavena i přítažným lanem.

Při plné rychlosti trvá překonání necelých 3 kilometrů pouhé 4 minuty.

Historie lanovek ve Švýcarsku

Tento dopravní prostředek se ve Švýcarsku poprvé objevil v podobě městské pozemní lanovky Lausanne-Ouchy v roce 1877.

Zpočátku jezdil jen na kratších trasách jako nesmělá konkurence ozubnicových drah, jejichž éru v Evropě zahájila v roce 1871 zubačka z Vitznau na Rigi.

Ale první „opravdová“ visutá lanovka zde byla postavena už v roce 1908 na úbočí hory Wetterhorn v Bernských Alpách.

Začátkem 20. století se Wetterhorn, jako ostatně řada dalších atraktivních švýcarských vrcholů, stal cílem stavitelů horských drah.

Původní plány počítaly se čtyřmi na sebe navazujícími úseky lanovek, pro jejich strmou trasu nazývanými „horské výtahy“.

Práce na stavbě prvního úseku Grindelwald-Enge začaly v roce 1904, ale díky drsným přírodním podmínkám se dalo stavět jen několik měsíců v roce.

Přes všechny těžkosti se první etapu podařilo v roce 1908 dokončit a 24. července zahájit provoz.

Lanovka měla extrémně strmou trasu s maximálním sklonem 190 %, tedy na jeden metr vodorovné délky překonávala 1,9 m převýšení.

Na této visuté lanovce s kyvadlovým provozem dvou 16místných kabin se také poprvé uplatnila celá řada bezpečnostních prvků, používaných na visutých lanovkách dodnes.

Lanovka na Säntis

Hora Säntis (2502 m) v předhůří Alp ve východní části Švýcarska je nejvyšším vrcholem masívu Alpstein v oblasti Appenzellerland.

Se stavbou první visuté lanovky na Säntis v polovině 30. let minulého století je spojeno jméno právníka a podnikatele Dr. Carla Meyera.

Samotná stavba byla na svou dobu nesporně průkopnickým činem.

Stavitelé se museli potýkat nejen s obtížně schůdným a velmi náročným terénem, ale i s řadou technických problémů, které ještě umocnila mimořádně krutá zima 1934/35.

Přesto se její provoz podařilo zahájit 1. července 1935.

Pro další vývoj mělo zásadní význam rozhodnutí PTT (švýcarská společnost Post-Telefon-Telegrafie) z roku 1956 - zvolit pro nově budovanou síť směrových antén jako hlavní bod právě Säntis.

Bouřlivý rozvoj telekomunikační techniky později vyvolal potřebu jednotlivě osazené antény ze 60. let přebudovat a umístit spolu s rekonstruovanou lanovkou do společné víceúčelové budovy.

Säntis je především rájem letních turistů.

Kromě jedinečných výhledů je také výchozím bodem na řadu dobře značených a zabezpečených turistických tras.

Návštěvníkům zde slouží kromě vybavení pro klasickou horskou turistiku i krytá terasa a několik restaurací.

Kombinované lanovky

Poměrně mladým druhem lanových drah jsou kombinované lanovky, někdy nazývané též hybridní.

Na laně se totiž střídají sedačky s kabinkami.

Hlavní výhodou tohoto systému je možnost volby - sportovnější lyžaři využijí sedačky, aby se vyhnuli odepínání a zapínání lyží, lyžaři začátečníci, rodiny s dětmi a pěší cestující ocení komfort a bezpečí kabinky.

Stanice kombinovaných lanovek jsou rozděleny do dvou zón - v první zóně určené pro nástup a výstup z kabinek se vozy pohybují pomaleji, v zóně určené pro nástup a výstup ze sedaček pak rychleji.

Z tohoto důvodu vykazují hybridní lanovky nižší přepravní kapacitu než standardní lanovky s jedním druhem vozů.

Nedostatek řeší nejnovější generace vysokokapacitních kombinovaných lanovek se dvěma staničními oblouky - vnitřní rychlejší oblouk slouží pro odbavování sedaček, vnější pomalejší pak slouží k nástupu do kabinek.

Nejčastější poměr mezi kabinkami a sedačkami je 1 : 3 (po 1 kabince následují vždy 3 sedačky), vyskytuje se ovšem řada jiných poměrů a výjimkou nejsou ani kombinace, kde jsou kabinky vždy dvě za sebou.

Co se týče druhů vozů, nejrozšířenější je kombinace osmimístných kabinek a šestimístných sedaček.

Košové lanovky

Mezi pozoruhodné typy lanových drah patří lanovky košové.

Cestující jsou přepravováni v otevřených vozech připomínající právě „koše“.

Nejtypičtější byly a stále jsou tyto lanovky pro Itálii, kde se nazývají „cestovie“.

První z nich se objevily již na počátku 50. let minulého století, největší rozmach však zažily v 60. letech.

Mezi výhody košových lanovek patřily nízké pořizovací a provozní náklady a na tehdejší dobu relativně vysoká přepravní kapacita - dvousedačkové lanovky přišly až koncem 60. let.

Na košových lanovkách se nastupuje a vystupuje podobně jako u sedačkových lanovek za jízdy, což se často neobejde bez pomoci staničního personálu.

Lanovky jako součást turistického zážitku

Lanovky dnes neslouží pouze lyžařům.

Příjemná turistika, cyklistika, vinice a výlety do nejhezčích měst plných památek.

Na Säntisu je řada dobře značených a zabezpečených turistických tras.

Návštěvníkům zde slouží kromě vybavení pro klasickou horskou turistiku i krytá terasa a několik restaurací.

Vše usnadňuje množství sedačkových i kabinových lanových drah a profesionálně nabízené služby.

Švýcarské lanovky propojují horské obce, zpřístupňují vyhlídky, usnadňují turistiku a v některých regionech zajišťují také každodenní dopravu.

V hornatém Švýcarsku, kde děti pravidelně používají lanovky, aby se dostaly do školy, spojuje linka komunity a poskytuje novou turistickou atrakci.

Paradiski - VANOISE EXPRESS

Lanovky pro aktivní dovolenou

Rychle se rozrůstající turistické středisko Silvretta Arena u švýcarského městečka Samnaun je bohatší o dva, profesionály vybudované singltreky pro horská kola.

Dříve velmi odlehlá vesnička Samnaun se v posledních letech velmi rychle rozrůstá do exkluzivního a perfektně vybaveného turistického střediska.

Zdejší infrastruktura dovolí užít si dovolenou jak pěším turistům, tak cyklistům na silničních a horských kolech.

Vše usnadňuje množství sedačkových i kabinových lanových drah a profesionálně nabízené služby.

Světoznámý downhiller Claudio Caluori se na zdejších svazích rozhodl vybudovat dva singltreky pro horská kola.

Jeho výtečnou práci si můžete přijet vyzkoušet na vlastní kůži.

Všechny kořeny, kameny i nerovnosti po celé trase byly pečlivě odstraněny či zahrabány.

Obě trasy končí na stejném místě a všechny body jsou dosažitelné lanovkou.

První singltrek vede z vysokého Viderjochu (2732 m) k chatě Alp Trida (2261 m).

Z obou tras je tato ta lehčí.

Vede prakticky pouze z kopce, neobsahuje žádné skoky ani extra složité technické pasáže.

Je ale řádně pokroucená, nechybí jí nápaditost a prostředí, kterým vede je naprosto úžasné.

Cesta dolu vás bude bavit tak, že po dvaceti minutách, na jejím konci, budete chtít jet znovu.

Druhá trasa je náročnější sestřička té první.

Je doslova prošpikována nejrůznějšími technickými úseky, které i zkušenějším jezdcům dají zabrat.

Obsahuje celou řadu skoků a prudkých zatáček.

Ani tady nechybí krásný výhled do krajiny s úžasným panoramatem.

Trasou sjedete ze sedla Alp Trida (2488 m) ke stejnojmenné chatě Alp Trida (2261 m).

Výjezd na začátek trasy je díky lanovce opět velmi snadný a tak vám nic nebrání si jízdu užít vícekrát.

Obdrží-li vaše kolo během sjezdu dávku bahna a prachu, jistě u chaty Alp Trida oceníte myčku kol, kde svého miláčka přivedete do původního stavu.

Po náročném dni plném sjezdů, skoků a možná i lehčích pádů přijde jistě vhod některá z wellness služeb, nabízená mnohými hotely či penziony.

Mapa švýcarských lanovek v Alpách

Praktické využití lanovek v horských oblastech

Co bychom si na horách bez lanovek počali?

Kvalita zimní lyžovačky často závisí právě na jejich výkonnosti, dosahu, kapacitě či komfortu.

Bez zasněžování už bychom si lyžování snad ani neuměli představit.

Lanovky propojují lyžařské areály, překonávají hluboká údolí, zpřístupňují horské vrcholy a zkracují cestu turistům, cyklistům i místním obyvatelům.

Rozmanitost jejich konstrukcí umožňuje přizpůsobit dopravu konkrétnímu terénu, převýšení, kapacitě i účelu.

tags: #dvoupatrova #lanovka #svicarsko