Máte rádi zvířata a rostliny? Pak zjistěte, jestli v oblasti Český ráj či blízkém okolí se nenachází zoologická zahrada, zookoutek nebo botanická zahrada.
V zoologických zahradách na vás ve výbězích a pavilonech čekají známá, ale také méně známá exotická zvířata z celého světa. Na farmě, v zookoutku, zooparku nebo v minizoo si to užijí především menší děti, jelikož se zblízka seznámí se zvířátky. A v některých zoo se můžete vydat na safari s možností pozorovat zvířata ve velkých výbězích.
Český ráj jako území s mimořádně pestrou faunou
Klima Českého ráje, spolu s geomorfologickými a vegetačními poměry, vytváří malebnou krajinu, která hostí celou řadu živočišných druhů.
Členitý reliéf a především obrovská škála přírodních, ale i člověkem pozměněných, biotopů na relativně malé ploše, činí z tohoto regionu významnou zoologickou lokalitu.
Pestrost krajiny a migrační propojenost s okolními regiony se odráží na zdejší fauně.
Pískovcová skalní města, náhorní plošiny a strmá údolí i malebná krajina zvlněných lesů, luk a mokřadů vytvářejí podmínky pro život savců, ptáků, obojživelníků, plazů, ryb, bezobratlých i mnoha dalších organismů.
O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se v roce 1955 stala první chráněnou krajinnou oblastí Československa.
Hlavním důvodem vzniku chráněné krajinné oblasti se stala potřeba chránit unikátní skalní města.
Díky výjimečnosti v celosvětovém měřítku je Český ráj zahrnut i mezi geoparky UNESCO.
Na konci roku 2002 došlo k rozšíření chráněné krajinné oblasti na současných 181,5 km².
Na území CHKO najdeme 3 národní přírodní památky (Bozkovské dolomitové jeskyně, NPP Kozákov a NPP Suché skály), 11 přírodních rezervací a 11 přírodních památek.

Kde se Český ráj nachází
Český ráj leží necelých padesát kilometrů severovýchodně od Prahy.
V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami - hrady, zámky, lidovou architekturu.
A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.
Český ráj zaujímá široké území cca 1800 km2, které zhruba ohraničují města Sobotka, Mnichovo Hradiště, Sychrov, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jičín.
Srdcem Českého ráje je město Turnov.
Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které se zde ukládaly v druhohorním období na okrajích tehdejšího moře.
Skalní města Prachovské skály, Hruboskalsko, Klokočské skály, Příhrazské skály, Besedice či Suché skály a jejich typické doprovodné jevy - jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna, symbolizují jedinečnost tohoto území.
Nezapomenutelné jsou ale i daleké výhledy ze zdejších náhorních plošin, jimž vévodí třetihorní sopečné vrchy Vyskeř, Mužský a Kozákov, v čele se symbolem kraje, tajemnou zříceninou hradu Trosky, tyčící se na čedičových vrších sopečného původu Panna a Baba.
Ráz krajiny dotváří pestrá mozaika hlubokých lesů, květnatých mokřadních a mezofilních luk, rybníků, tůní, vodních toků a pramenišť.
Lesy, louky, mokřady a vodní prostředí
Český ráj je v závislosti na pestrosti biotopů velmi různorodý.
U rybníku Žabakor, který se nachází v nadmořské výšce 235 m, jsou podmáčené louky a zbytky lužních lesů.
Celkově bylo na území Českého ráje zatím zjištěno přibližně tisíc druhů vyšších rostlin.
I přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť jsou zde zastoupeny převážně druhy skalních měst a mokřadů.
Druhovou pestrost organismů obohacují v severní části horské druhy a dále teplomilné druhy, které pronikají na území Českého ráje okrajově na jihu a jihozápadě.
Louky jako životní prostor
Luční společenstva se díky péči člověka vyvíjela v krajině Českého ráje po staletí.
Louky jsou nejen stanovištěm vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, ale také zdrojem léčivých bylin, potravy pro zvířata a chrání půdu před erozí.
Louky jsou pro mnoho živočichů primárním životním prostředím.
Luční společenstva se dělí podle toho, jaké druhy rostlin na nich rostou.
Tyto druhově bohaté louky (až cca 50 druhů) se nacházejí na svazích, v blízkosti sídel, na živinami dobře zásobených půdách.
Luční porosty s bezkolencem se vyskytují na střídavě zamokřených půdách.
Druhově bohaté louky s širokolistými bylinami rostou na jižních, teplých svazích, na půdách s obsahem vápníku.
Vyskytují se na nich vzácné druhy rostlin.
Vlhké až mokré louky rostou na podmáčených půdách v údolích potoků a na prameništích.
V minulosti byly odvodňovány a likvidovány.
Lesní biotopy
V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů.
S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.
Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy přirozeným zmlazením, vyšší potřeba dřeva však vedla k rozsáhlejším těžbám a nutnosti umělého zalesňování.
Problémem lesů v Českém ráji je jejich intenzívní obhospodařování a pozměněná druhová skladba.
Přirozené lesy jsou zastoupeny na malých plochách.
Jde o zbytky reliktních borů ve skalních městech, bučiny v údolí řeky Jizery, olšiny podél vodních toků a ojedinělé ostrůvky doubrav.
Opomíjenou, avšak přirozenou součástí lesa, jsou vedle stojících živých stromů i stromy mrtvé a jejich padlé kmeny.
Typickým obyvatelem borových lesů jsou svižníci či tesaříci (např. tesařík borový).
Mokřady, rybníky a vodní toky
Český ráj je v rámci regionu také významný podílem vodních a mokřadních biotopů.
Základní charakter společenstev vodních rostlin je dán prouděním vody.
Jiná společenstva rostlin vznikají v proudící vodě (řeky, potoky) a jiná ve stojatých vodách (tůně, rybníky, mokřady).
Zvláštním typem společenstev vodních a vlhkomilných rostlin jsou rašeliniště a slatiny.
K největším mokřadům patří rašeliniště Vidlák, kde roste také několik kriticky ohrožených druhů rostlin.
Zajímavou rostlinou rybníků a tůní je bublinatka, která vyhledává stojaté vody bohatší na živiny.
Jedná se o vodní hmyzožravou rostlinu dorůstající délky až 1,5 m.
Za zmínku stojí i obnovené slatiniště tzv. Sedmihorských mokřadů.
CHKO Český ráj leží v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jižních svahů Prachovských skal v dílčím povodí Cidliny.
Jizera protéká severní částí CHKO, u Malé Skály je ve 260 m n. m., v Dolánkách má nadmořskou výšku 247 m.
Druhým významným tokem a základem hydrografické sítě je Žehrovka, pramenící v Prachovských skalách.
Jejími většími přítoky jsou Kacanovský potok, Jordánka s Čertoryjí a Arnoštický potok.
Savci Českého ráje
Králem Českého ráje je Jelen Evropský, avšak vyskytuje se tu poměrně vzácně a jen ve vyšších polohách.
Srnčí a černé zvěře je ve zdejších lesích a oborách dostatek, ba dokonce nás v mnoha revírech trápí přemnožení - zejména prase divoké.
Muflon v oboře Žehrov
Zdejší listnaté nebo smíšené lesy obývá také muflon (Ovis orientalis musimon Pallas, 1811), který byl vysazen v České republice již v 19. století jako lovné zvíře.
Muflon je v CHKO předmětem chovu v oboře Žehrov.
Kromě toho se mimo oboru pohybuje cca 60 muflonů, zejména v honitbách Boseň, Vyskeř, Radeč, Žehrov - Srbsko a Žehrov - Mužský.
Mufloní zvěř má negativní vliv na stav lesních ekosystémů (spásá např. přirozenou obnovu buku a jedle) a z hlediska ochrany přírody je žádoucí, aby se její stavy snižovaly.
Netopýři, vydra a další savci
Mezi významné druhy savců patří v Českém ráji zejména netopýři, u kterých je doložena přítomnost 21 druhů.
Ve skalních dutinách žijí četní letouni: netopýr velký a ušatý, vrápenec malý.
Předmětem ochrany několika přírodních rezervací je např. vrápenec malý.
Za zmínku stojí stále rostoucí populace vydry říční a stoupající počty invazních druhů jako jsou nutrie říční a psík mývalovitý.
Velká pozornost je v poslední době upřena na vlka obecného, jehož populační expanze předurčuje výskyt i v CHKO Český ráj.

Ptáci a pozorování v přírodě
V českém ráji hnízdí na sto dvacet druhů ptáků, ale od podzimu do jara tudy protahuje či tady zimuje další sto druhů.
Český ráj je kromě ostatních skupin významný i svojí ornitocenózou.
Ptáci skalních měst a lesů
Pískovcová skalní města hostí např. výra velkého, krkavce velkého, poštolku obecnou i staronového obyvatele sokola stěhovavého.
Ptáci: výr velký, puštík obecný, kulíšek nejmenší, kavka obecná, poštolka obecná, kavka obecná.
Ptáci u vody
Kolem potoků a říček žije např. ledňáček říční, konipas horský nebo skorec vodní.
Významnou lokalitou vodních ptáků je největší rybník Českého ráje - Žabakor, kde hnízdí husy velké, poláci velcí i poláci chocholačky, potápky malé a potápky roháči.
V litorálu opakovaně hnízdí několik párů jeřábů popelavých.
V nedávné minulosti se zde vyskytovala i hnízdní kolonie racků chechtavých a rybáků obecných.
V okolí Žabakoru hnízdí luňák hnědý a lovit sem přilétá orel mořský nebo čáp černý.
Daří se zde i hnízdní kolonii volavky popelavé a za lovem sem v mimohnízdním období přilétá volavka bílá.
Na řece Jizeře vyvádějí každoročně mláďata morčáci velcí.
Za zmínku stojí i obnovené slatiniště tzv. Sedmihorských mokřadů, které je domovem např.
Obojživelníci a plazi
V Českém ráji se vyskytuje i mlok skvrnitý a tři druhy čolků (čolek obecný, čolek horský a čolek velký).
Z řady původních lokalit již vymizeli dříve poměrně hojní skokan zelený (Rana esculenta) a čolek velký (Triturus cristatus).
V okolí Jizery či v Podtroseckých údolích můžeme pozorovat užovku obojkovou.
Ryby a vodní živočichové
Složení rybích společenstev určuje zdejší rybniční hospodaření a historické zásahy do vodních toků.
Řeka Jizera, přes velkou turistickou zátěž, poskytuje životní prostor pro původní druhy ryb a mihulí, např. vranku obecnou, střevli potoční či mihuli potoční.
V menších tocích se můžeme setkat se sekavcem podunajským, či hrouzkem obecným.
Ve vodním prostředí uvidíme krom vážek, motýlic a šidélek i zástupce měkkýšů - např. škebli rybničnou, okružanku kulovitou, a korýšů např.
Vzácností je výskyt Škeble rybničné, hojně v Komárovském rybníce.
Hmyz a další bezobratlí
Typickým obyvatelem borových lesů jsou svižníci či tesaříci (např. tesařík borový).
Z dalších zástupců chráněných brouků můžeme uvést zlatohlávka tmavého nebo páchníka hnědého a majku fialkovou.
Smíšené a listnaté lesy obývají brouci roháček bukový, tesaříci a střevlíci - v inverzních polohách podhorské až horské druhy.
Motýli na loukách a sopečných vrších
Velkou rozmanitost motýlů můžeme demonstrovat významnými denními druhy, jako jsou např. modrásci očkovaný a bahenní, kteří jsou vázaní na živnou rostlinu krvavec toten.
Obnažené sopečné vrchy hostí oba naše otakárky, ovocného a fenyklového či batolce červeného.
Na květnatých loukách můžeme pozorovat ohniváčka černočárného a další desítky druhů.
Fauna jeskyní
Pozoruhodná je fauna jeskyní.
Jejich stálým obyvatelem je pavouk meta temnostní, který byl poprvé v Čechách nalezen na Hrubé Skále.
Vzácné a chráněné druhy rostlin
Pokud budete mít štěstí, můžete při toulkách Českým rájem nalézt až 45 druhů rostlin, které jsou ohrožené nebo vzácné a byly tedy vyhlášené za zvláště chráněné.
Mezi tyto druhy patří například kriticky ohrožený hlízovec Loeselův, silně ohrožený vstavač kukačka, okrotice červená, ladoňka vídeňská, ohrožený ďáblík bahenní či žebratka bahenní.
Dům přírody Českého ráje
Dům přírody Českého ráje se nachází v objektu bývalé školy v Dolánkách u Turnova č.p. 9.
V přízemí objektu si mohou návštěvníci zakoupit vstupenky, občerstvení a suvenýry.
Dům přírody Českého ráje nabízí vzdělávací programy pro školy, školky a zájmové skupiny.
Programy jsou zaměřené na poznávání přírody Českého ráje a dalších ekologických témat.
Žáci si zábavnou a hravou formou uvědomí význam a bohatství této chráněné krajinné oblasti.
V Domě přírody Českého ráje pořádáme během roku celou řadu akcí pro veřejnost.
Přijďte k nám na přednášku, vyražte do terénu na exkurzi s odborníky, prohlédněte si sezónní výstavu.
Hutan Papua: Rumah Burung Surga dan Fauna yang Eksotik
Jak pozorovat zvířata v Českém ráji
Nejvhodnější prostředí pro pozorování zvířat představují skalní města, lesy, louky, rybníky, mokřady a okolí vodních toků.
- Skalní města: výr velký, krkavec velký, poštolka obecná, sokol stěhovavý, netopýři a pavouk meta temnostní.
- Lesy: jelen evropský, srnčí zvěř, prase divoké, muflon, brouci a lesní ptáci.
- Květnaté louky: motýli, ohniváček černočárný a vzácné rostliny.
- Rybníky a mokřady: vodní ptáci, obojživelníci, měkkýši, vážky a vodní rostliny.
- Řeka Jizera a menší toky: ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský, vydra říční a původní druhy ryb.
Při návštěvě přírody je důležité respektovat klid zvířat a ochranný režim chráněné krajinné oblasti.
Vydejte se s námi na výlet do Českého ráje, do krajiny plné pískovcových měst, sopečných vrcholů, lesů, luk a rybníků, do krajiny starobylých hradů a honosných zámků.
Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.