Úmluva z Kapského Města: mezinárodní pravidla pro mobilní zařízení a letecké vybavení

Úmluva o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení, známá jako úmluva z Kapského Města, a související Protokol k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel představují mezinárodní právní rámec pro ochranu zajišťovacích práv k mobilním zařízením.

Oba dokumenty byly přijaty na Diplomatické konferenci konané v Kapském Městě od 29. října do 16. listopadu 2001 pod společnou záštitou Mezinárodního ústavu pro sjednocení mezinárodního práva soukromého (UNIDROIT) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Co je úmluva z Kapského Města

Komise navrhuje, aby Společenství uzavřelo Úmluvu o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení (dále jen „úmluva z Kapského Města“ nebo „úmluva“) a Protokol k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel (dále jen „letecký protokol“ nebo „protokol“), jež byly přijaty na Diplomatické konferenci konané v Kapském Městě od 29. října do 16. listopadu 2001 pod společnou záštitou Mezinárodního ústavu pro sjednocení mezinárodního práva soukromého (UNIDROIT) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Úmluva se zaměřuje na mezinárodní zajišťovací práva k mobilním zařízením, která mohou být předmětem přeshraničních transakcí. Letecký protokol upravuje tuto oblast konkrétně ve vztahu k vybavení letadel.

Obecná prohlášení týkající se pravomoci Evropského společenství, jež má Společenství učinit při přistoupení k Úmluvě o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení („úmluva z Kapského Města“) a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel („letecký protokol“), které byly společně přijaty v Kapském Městě dne 16.

Schválení úmluvy a leteckého protokolu

Die Kommission schlägt vor, dass die Gemeinschaft den Abschluss des Übereinkommens über internationale Sicherungsrechte an beweglicher Ausrüstung (nachstehend „das Übereinkommen von Kapstadt“ oder das „Übereinkommen“ genannt) und des zugehörigen Protokolls über Luftfahrzeugausrüstung (nachstehend das „Luftfahrtprotokoll“ genannt) genehmigt, die beide anlässlich einer diplomatischen Konferenz beschlossen wurden, die vom 29. Oktober bis 16. November 2001 unter der gemeinsamen Schirmherrschaft des Internationalen Instituts für die Vereinheitlichung des Privatrechts (UNIDROIT) und der Internationalen Zivilluftfahrt-Organisation (OACI) in Kapstadt stattfand.

Vzhledem k výše uvedenému Komise navrhuje, aby Rada přijala níže uvedené rozhodnutí schvalující uzavření Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení Mezinárodního ústavu pro sjednocení mezinárodního práva soukromého (UNIDROIT) a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel, a to učiněním výše zmíněných prohlášení, jejichž znění je připojeno v příloze I a II.

Úmluva o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení (dále jen „úmluva z Kapského Města“) a Protokol k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel (dále jen „letecký protokol“) společně přijaté v Kapském Městě dne 16. listopadu 2001 se schvalují jménem Evropského společenství.

Das Übereinkommen über internationale Sicherungsrechte an beweglicher Ausrüstung (nachstehend „Übereinkommen von Kapstadt“) und das zugehörige Protokoll über Luftfahrzeugausrüstung (nachstehend „Luftfahrtprotokoll“), die am 16. November 2001 in Kapstadt angenommen wurden, werden hiermit im Namen der Europäischen Gemeinschaft genehmigt.

Význam zajišťovacích práv

Mezinárodní zajišťovací práva mají význam zejména při financování mobilních zařízení, jejichž hodnota a využití přesahují hranice jednoho státu. Právní jistota věřitelů může ovlivnit podmínky financování i způsob, jakým jsou uspokojovány pohledávky.

Odpočty plynoucí ze zadržovacího práva magistrátu a ze smluvních omezení souvisejí s odstavcem 8 - ustanovení „jak stojí a leží“-ve smlouvě mezi oselským magistrátem a Fredensborgem.

Pouze díky tomu, že se podařilo odvrátit platební neschopnost společnosti GfW a vyrovnat zbývající pohledávky vinařů a obchodníků, získal fond WAK plná zástavní práva ke zbývajícím zásobám a mohl zajistit vyšší úhradu zbývajících pohledávek, než by tomu bylo v případě platební neschopnosti.

Proto by se výtěžek s přihlédnutím k zástavním právům pohyboval v rozmezí od 1,84 milionu EUR do 2,4 milionu EUR.

Postup přistoupení Evropského společenství

Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel Evropským společenstvím společně přijatých v Kapském Městě dne 16.

Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel, které byly společně přijaty v Kapském Městě dne 16.

zur Genehmigung des Beitritts der Europäischen Gemeinschaft zu dem Übereinkommen über internationale Sicherungsrechte an beweglicher Ausrüstung und zu dem zugehörigen Protokoll über Luftfahrzeugausrüstung, die gemeinsam am 16.

Komise navrhuje, aby Rada přijala níže uvedené rozhodnutí schvalující uzavření Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení Mezinárodního ústavu pro sjednocení mezinárodního práva soukromého (UNIDROIT) a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel, a to učiněním výše zmíněných prohlášení, jejichž znění je připojeno v příloze I a II.

Úmluva a pravomoc Evropského společenství

Obecná prohlášení týkající se pravomoci Evropského společenství, jež má Společenství učinit při přistoupení k Úmluvě o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení („úmluva z Kapského Města“) a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel („letecký protokol“), které byly společně přijaty v Kapském Městě dne 16.

Prohlášení podle čl. 48 odst.

Další dohoda z Kapského Města: bezpečnost rybářských plavidel

Dne 11. října 2012 byla přijata Dohoda z Kapského Města z roku 2012 o provedení ustanovení protokolu z Torremolinos z roku 1993 týkajícího se Mezinárodní úmluvy z Torremolinos o bezpečnosti rybářských plavidel z roku 1977 (dále jen „dohoda“), s cílem stanovit - na základě společné dohody a pod záštitou Mezinárodní námořní organizace (IMO) - nejvyšší možné bezpečnostní normy pro rybářská plavidla, které budou moci zavést všechny dotčené státy.

Dohoda je otevřena k podpisu od 11. února 2013 do 10.

Je v zájmu námořní bezpečnosti a spravedlivé hospodářské soutěže, aby byla dohoda ratifikována členskými státy, které mají rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, jež spadají do oblasti působnosti dohody a která působí v jejich vnitřních nebo teritoriálních vodách nebo vykládají svůj úlovek v jejich přístavu, nebo aby k ní tyto členské státy přistoupily, a byl tak zajištěn vstup ustanovení protokolu z Torremolinos v platnost.

V souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy by proto Rada měla zmocnit členské státy, které mají rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, jež spadají do oblasti působnosti dohody z Kapského Města a která působí v jejich vnitřních nebo teritoriálních vodách nebo vykládají svůj úlovek v jejich přístavu, aby v zájmu Unie podepsaly a ratifikovaly dohodu, nebo k ní přistoupily.

Nicméně v zájmu zachování stávajících úrovní bezpečnosti zajišťovaných směrnicí 97/70/ES by členské státy měly současně s podpisem dohody a uložením svých listin o ratifikaci nebo přistoupení vydat prohlášení, že se neuplatňují výjimky stanovené kapitolou 1 přílohy k dohodě v rámci pravidla 1 odst. 6, pokud jde o roční prohlídky, a v rámci pravidla 3 odst. 3, pokud jde o společnou rybolovnou oblast nebo výlučnou ekonomickou zónu.

V Bruselu dne 17.

Bezpečnostní režim pro rybářská plavidla

Směrnice Rady 97/70/ES ze dne 11. prosince 1997, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů.

V rámci regionálního ujednání dovoleného podle čl. 3 odst. 5 protokolu z Torremolinos je [vložte název členského státu] [vázán(a/o)] příslušným právním předpisem Evropské unie, totiž směrnicí Rady 97/70/ES ze dne 11. prosince 1997, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů (1).

Podle zmíněného regionálního ujednání se výjimky stanovené kapitolou I přílohy k dohodě z Kapského Města v rámci pravidla 1 odst. 6, pokud jde o roční prohlídky, a v rámci pravidla 3 odst. 3, pokud jde o společnou rybolovnou oblast nebo výlučnou ekonomickou zónu, nevztahují na rybářská plavidla členského státu, který ukládá toto prohlášení, a na rybářská plavidla třetích zemí o délce nejméně 24 metrů provádějící rybolovné činnosti ve společné rybolovné oblasti nebo výlučné ekonomické zóně tohoto členského státu nebo vykládající úlovek v jeho přístavech.

(1) Úř. věst. L 34, 9.2.1998, s.

Kapské Město jako místo přijetí mezinárodních dohod

Kapské Město, často vychvalované jako nejpodmanivější a nejkrásnější destinace na světě, nabízí živoucí mix kultury, úchvatnou krajinu i prvotřídní komfort.

Metropole Jihoafrické republiky je tedy bezesporu diamantem třpytícím se na severním konci Kapského poloostrova, která chytne za srdce kdejakého cestovatele se smyslem pro romantiku a dobrodružství.

Kapské Město má rozlohu 2 461 km², leží v Jižní Africe a představuje hlavní město Západního Kapska.

Je také jedním ze tří hlavních měst Jižní Afriky, tj. slouží konkrétně jako legislativní hlavní město a sídlo Národního parlamentu.

Kapské Město má pobřeží dlouhé 294 km a je jedním ze čtyř pobřežních metropolitních obcí v Jižní Africe spolu s eThekwini, Nelson Mandela a Buffalo City.

Kapské město je často označováno jako „Mateřské město“ (Mother City), neboť právě v něm byla založena první evropská osada.

Kapské Město obývá k roku 2024 cca 4 977 833 lidí, je tak druhým největším jihoafrickým městem - hned po Johannesburgu.

Podnebí a charakter města

Kapské Město má podobné klima jako Kalifornie a Středomoří.

Zima začíná v červnu a končí v září, přičemž je obecně vlhkým i větrným obdobím.

Zimní teploty se obvykle pohybují mezi 7 °C až 17 °C.

Léto trvá od listopadu do března a teploty se pohybují mezi 19 °C až 35 °C.

Letní období je obvykle horké, slunečné, občas větrné, ale deště mnoho nepřinese.

Stolová hora

Pískovcová Stolová hora s plochým vrcholem zdobí panorama Kapského Města velmi impozantně.

Tyčí se do výšky cca 1085 m. n. m. a je pozoruhodným geologickým mistrovským dílem, které vznikalo miliony let.

Není tak divu, že se tato unikátní přírodní památka stala roku 2011 jedním z nových sedmi divů světa!

Stolová hora je součástí překrásného Národního parku Stolové hory, jenž je celosvětově uznávaný pro svou biologickou rozmanitost a úchvatnou floru i faunu.

V chráněné oblasti roste více než 1 470 druhů rostlin a žijí v ní kočkovité šelmy zvané karakalové a dále pak i dikobrazi, hadi, mangusty, želvy, jestřábi, orlové, sokolové, káňata nebo třeba vzácné žáby známé jako Table Mountain Ghost Frog.

Stolová hora má již dlouhou dobu historický a kulturní význam pro místní komunity Khoikhoi a San, které ji uznávají jako hluboce duchovní místo a symbol svého dědictví.

Jakmile se dostanete na vrchol Stolové hory, otevře se před vám jedinečný panoramatický výhled na rušné Kapské Město a nekonečný Atlantický oceán.

Dechberoucí pohledy pak umocní i pohoří Dvanáct apoštolů.

U stanice lanovky na vrcholu hory se nachází také prodejna kuriozit, kde se můžete občerstvit v restauraci.

Dále jsou k poklidným a snadným procházkám jako stvořené zdejší stezky Dassie Walk, Agama Walk a Klipspringer Walk a zájemci o bezplatnou prohlídku s průvodcem mohou vyčkat každou celou hodinu na Terase Dvanácti apoštolů (Twelve Apostles Terrace), jež pojme až 200 lidí!

Lanová dráha a pěší túry

Pokud se chcete na vrchol Stolové hory dostat co nejpohodlněji a nejrychleji, určitě vsaďte na jízdu lanovkou (Table Mountain Aerial Cableway) z Kapského Města, jejíž dráha je dlouhá cca 765 metrů.

Ikonická lanovka se poprvé otevřela veřejnosti 4. 10. roku 1929 a od svého zprovoznění přilákala neuvěřitelných 24 milionů návštěvníků!

Roku 1997 však byla zrenovována a nyní přepraví až 65 lidí v jedné kabině.

Cesta nahoru trvá do pěti minut a užít si díky ní můžete skvělé panoramatické výhledy (kabina se otáčí o 360 °).

Ti, co ale nemají rádi výšky, jistě ocení možnost dojít ke Stolové hoře pěšky - na výchozí bod túry se musíte přepravit taxíkem nebo půjčeným automobilem.

Oblíbené jsou tyto trasy: tříhodinová Platteklip Gorge, dvou až čtyřhodinová India Venster nebo delší stezky Nursery Ravine a Skeleton Gorge - ty vedou z Jižního předměstí Kapského Města/začínají v botanické zahradě Kirstenbosch.

Mys Dobré naděje a Kapský mys

Mys Dobré naděje je oblastí, která zaujala evropské námořníky již v roce 1488 - tehdy ji pojmenoval portugalský mořeplavec Bartolomeu Dias jako „Bouřlivý mys“.

Když pak k mysu v roce 1580 zamířil anglický mořeplavec Sir Francis Drake, nazval jej „Nejkrásnějším mysem na celém světě“.

Přesvědčit se o výjimečnosti této lokality můžete na vlastní oči - tamější kulturní a přírodní dědictví vás uchvátí na první pohled.

Více informací o místních rostlinách a zvířatech je možné získat v tamějším Návštěvnickém centru Buffelsfontein, odkud je mimo jiné i perfektní výhled na dva majáky zdobící nejjihozápadnější bod Afriky.

Jeden z nich je stále funkční, tyčí se z Kapského mysu a můžete jej navštívit buď pěšky nebo lanovkou Flying Dutchman.

Mys Dobré naděje je též perfektní lokací pro outdoorové nadšence a nabízí možnosti pěší turistiky, rybaření, surfování nebo cyklistiky.

V oblasti lze užívat rovněž plážové relaxace nebo pikniku.

Kapský mys (Cape Point), rozkládající se v Přírodní rezervaci Cape Point, je vzdálen od Mysu Dobré naděje asi 3 kilometry a zaujme vás svou dramatickou scenérií, jež tvoří strmé skály tyčící se více než 200 metrů nad mořem.

Svým návštěvníkům nabízí panoramatický výhled na oceán a dva fascinující majáky.

Ten starší je v provozu od roku 1857, nachází se na okraji vysoko položeného útesu a nabízí též skvělé výhledy na pobřeží.

Novější maják byl postaven v roce 1919 na mnohem nižším místě a bohužel není přístupný přímo, můžete se jím ale kochat z dálky.

K prozkoumání pak svádí také dvě tamější stezky - Thomase T. Tuckera a Sirkelsvlei, díky nimž lze prozkoumat četné vraky lodí, které zůstaly z dávných dob na pobřeží.

Od června do října můžete z Kapského mysu při troše štěstí sledovat migrující velryby v oceánu.

Národní botanická zahrada Kirstenbosch

Národní botanická zahrada Kirstenbosch byla založena v roce 1913 a jejím cílem je propagace, ochrana a prezentace mimořádně bohaté a rozmanité flory jižní Afriky.

Stala se mimochodem první botanickou zahradou na světě, která byla věnovaná původní floře země.

V zahradě se můžete kochat například rostlinami zvanými Protea (Sugarbushes), Bělosemenkami (Leucospermum), Vřesovcem (Erica), cykasy, divokými gardéniemi nebo nízkou keřovou vegetací známou jako fynbos.

Přítomen je v oblasti i skleník (Botanical Society Conservatory), v němž se pěstují a vystavují rostliny ze suchých oblastí, které by venku nepřežily.

Celkem se zde pěstuje asi 7 000 rostlinných druhů a některé jsou ohrožené nebo vzácné.

Pakliže přijedete k Národní botanické zahradě Kirstenbosch jakoukoliv neděli od listopadu do dubna, můžete si v ní užít koncertní představení v rámci akce Summer Sunset Concerts.

Jakmile se pak ocitnete v prostorách zahrady, určitě se projděte po populárním chodníku Tree Canopy Walkway neoficiálně známém jako „Boomslang“ neboli „Stromový had“.

Most z oceli a dřeva byl postaven v roce 2013, tyčí se mezi stromy a poskytuje návštěvníkům skvělé výhledy do okolního prostředí.

Za vidění ovšem stojí i zdejší kopec osázený pelargoniemi, sochařská zahrada nebo oblast s léčivými rostlinami.

Tvůrci zahrady pak mysleli i na nevidomé, pro které je určená stezka v Braillově písmu.

A pokud jste nadšeným pěším turistou, můžete ze zahrady Kirstenbosch absolvovat jednu ze dvou turistických stezek na Stolovou horu (Skeleton Gorge a Nursery Ravine).

Signální kopec a Polední dělo

Střelba z Poledního děla v Kapském Městě je tradiční již od roku 1806, kdy ji zavedli britští kolonisté.

Tehdy dělo používali námořníci k sladění časomíry na lodích a také k ohlašování připlouvajících lodí do přístavu.

Místní obyvatelstvo si ale stěžovalo na hluk, a tak byla památka přemístěna v roce 1902 na Signální kopec (Signal Hill) vysoký cca 350 metrů.

Reálně jsou v oblasti k vidění dvě děla, přičemž to druhé slouží jako záloha - kdyby to první nevystřelilo.

Jakmile vystoupáte na vrchol kopce, rozprostře se před vámi krásný výhled na Kapské Město, Atlantik, přístav Table Bay a Stolovou horu.

Pokud se budete chtít zúčastnit střelby z Poledního děla na Signálním kopci, určitě vyrazte aspoň hodinu předem - samotný výstřel probíhá sice až ve 12:00 od pondělí do soboty, předchází mu však krátká prezentace o jeho historii.

Obecně je pak doporučováno přinést si k Polednímu dělu kvalitní špunty do uší, které zmírní hluk při výstřelu.

Pláže Kapského Města

Pláž Camps Bay

Camps Bay je jednou z dostupnějších pláží poblíž Kapského Města, můžete zde totiž zaparkovat přímo na místě.

Dotek zlatavého a jemného písku tedy ucítíte od prvního okamžiku.

Dalším bonusem této plážové destinace je to, že je obklopena dlouhým pásem restaurací, klubů, hotelů a barů - ty se nachází pouze přes ulici - na Victoria Road.

Snadno si tedy na Camps Bay dopřejete chutné jídlo a svůj oblíbený drink, přičemž se můžete kochat dechberoucími výhledy na pohoří Dvanáct apoštolů, Atlantský oceán či Stolovou horu.

Přidanou hodnotu pak má pláž i pro pejskaře, neboť mohou vzít s sebou své psí společníky zcela zdarma.

Zákaz vstupu se psy však platí od listopadu do března v čase 9:00 až 18:00 a do přílivových oblastí či těch označených modrou vlajkou.

Při návštěvě této oblasti se připravte na to, že může být poněkud přeplněná - hlavně v sezóně od prosince do ledna.

Pláž Clifton

Pláž Clifton je jedna z nejoblíbenějších v Kapském Městě a svým návštěvníkům nabízí křišťálově čistou vodu, zlatavý písek a skvělé výhledy na pohoří Dvanáct apoštolů.

Pláž je rozdělena do čtyř různých zátok, z nichž každá má své jedinečné kouzlo.

Nejmenší ze čtyř zátok (Clifton 1st Beach) se nachází na severním konci pláže Clifton a populární je mezi lidmi hlavně díky okouzlujícím západům slunce.

Druhá zátoka (Clifton 2nd Beach) je o něco málo větší než ta první a je ideálním místem pro naprostou relaxaci - ocení ji tedy milovníci klidného prostředí, rodiny s dětmi, páry hledající romantiku nebo skupiny přátel.

Třetí zátoka (Clifton 3rd Beach) je nejrušnější ze všech čtyřech a rozlohou je také největší.

Toto místo přitahuje nejvíce LGBTQ+ komunitu či rodiny s dětmi.

A konečně, poslední čtvrtá zátoka (Clifton 4th Beach) představuje odlehlou oázu pro ty, kteří aktivně vyhledávají dostatek soukromí a klidná útočiště.

Výborná je tak pro únik z rušného městského prostředí a mnoho volnočasových aktivit.

Čtvrtá zátoka pláže Clifton je také jedinou, kam mohou návštěvníci přivést své psí společníky.

Pobřežní železnice a historická míle

Jízda vlakem, při které ještě před pár lety hrozila újma na zdraví či na majetku, dává poznávání nejjižnějšího cípu Afriky úplně nový rozměr.

Trochu romantický, mírně nostalgický a rozhodně jedinečný, protože míst, kde byste v Africe jezdili čistým vlakem, co se courá ze zastávky k zastávce, není mnoho.

Tenhle vás proveze místní historií, ukáže vám zdejší směsici národů a představí osobnosti, které tu zanechaly svůj otisk.

Sotva vlak projede starou příměstskou zástavbou Kapského Města tvořenou nízkými koloniálními domky, otevírá se před námi písečná pláň, lemovaná z jedné strany Atlantikem a z druhé nekonečnou zástavbou známou jako Cape Flats.

Cape Flats vznikly jako přímý důsledek politiky apartheidu, kdy v 50. letech 20. století došlo k vystěhování všech nebílých obyvatel z několika městských čtvrtí mimo území Kapského Města, čímž vznikla obrovská příměstská zástavba bez dostatečné infrastruktury.

Není to rozhodně nejlepší místo k životu, ale řada jiných jihoafrických periferií je na tom mnohem hůř už proto, že Kapské Město má jednu z nejvyšších životních úrovní v celé Africe a nabízí obrovské množství pracovních příležitostí napříč obory nejen pro Jihoafričany.

Bezpečnost v Cape Flats

Pokud je pro vás JAR synonymem pouliční zločinnosti, Cape Flats se obloukem vyhněte, protože zprávy o tom, jak kdesi v nitru zapadlé uličky došlo k přepadení, jsou zkrátka realitou, se kterou je třeba počítat.

Pouliční gangy se toulají ulicemi hlavně po setmění a navzdory snaze vylepšit tady život prostřednictvím nejrůznějších komunitních projektů bude ještě nějakou dobu trvat, než se Cape Flats zbaví nálepky nebezpečného předměstí nejnavštěvovanějšího města JAR.

Na druhou stranu je kriminalita něčím, s čím se setkáte v celé Africe, a to, že statisticky je na tom JAR nejhůř, je spíše výsledkem schopnosti místních orgánů prohřešky proti zákonu registrovat než je ignorovat, jako se to děje jinde.

Vlak protínající Cape Flats nebyl násilností nikterak ušetřen, a tak došlo ke zrušení klasických kupé, která nahradily otevřené vagony, v nichž se nesmí jíst, pít, kouřit ani nahlas mluvit.

Těhotné a důchodci v nich mají vyhrazena krajní místa na sedačkách po stranách.

Výsledek se dostavil a z vlaku hrůzy se stal s nadsázkou vlak naděje, v němž sedí jak výletníci směřující na jih Kapského poloostrova, tak obyčejní lidé žijící někde uprostřed příměstské džungle.

Muizenberg a africký surfing

Bezprostředně za Cape Flats se vlak stáčí k pobřeží a zastavuje u docela pěkné nádražní budovy s nefungujícími hodinami, zato prosperující portugalskou restaurací bez licence na prodej alkoholu.

Nedobrovolná prohibice však není překážkou pro to, aby byl Muizenberg bez nadsázky považován za jedno z nejdůležitějších míst v celé Jihoafrické republice s pověstí dokonalé prázdninové destinace.

Věhlas dříve malé osadě zajistila obrovská písčitá zátoka s pozvolným vstupem do vody, ve které se lámou jemné pravidelné vlny v celé její délce a vytvářejí ideální podmínky pro milovníky vodních prken.

Vítejte v Mekce afrického surfingu!

Právě tady totiž najdete legendární „surfařský roh“ (surfer’s corner) tvořený polouzavřenou zátokou False Bay, do které lezou nadšenci za jakéhokoliv počasí a vody celoročně nepřesahující 15 stupňů.

Na korbách zaparkovaných aut podél pobřeží posedávají surfaři všech věkových skupin, natahují na sebe tenké neopreny a klidně v dešti vybíhají lovit vlny, zatímco se vítr opírá do ikonických barevných dřevěných budek.

Dneska je jejich údržba v rukou dobrovolníků, kteří za dobrého počasí umožňují těm, již netouží po obnažení těla na chodníku, je využívat jako šatny.

Je docela pravděpodobné, že některá z barevných převlékáren poskytovala útočiště také věhlasné Agatě Christie, která si tady ve 20. letech 20. století během dovolené s manželem dlouhé dřevěné prkno taky vyzkoušela.

Konečně její návštěva tehdy kosmopolitního letoviska britské elity je zdokumentována na ceduli umístěné na hotelu Empire naproti pláži.

Ačkoliv se tady nezrodil Hercule Poirot, duch tajemného střetávání různých kultur a příběhy cizinců, kterými jsou její detektivky prošpikované, byl inspirován právě jihoafrickým pobřežím, jež před sto lety bylo pestrobarevnou směsicí celého Britského impéria.

Historické památky na pobřeží

Možná nejlepší variantou, jak celou oblast prozkoumat, je vydat se po staré silnici Ou Kaapse Weg z Kapského Města přes Constantii, pohoří Stenbeerg až do vnitrozemí k Nordhoeku, za kterým se silnice prudce stáčí zpět k Atlantiku.

Cesta lemuje národní park Stolové hory a nabízí výhledy, ze kterých se doslova tají dech.

Znovu popadnout ho můžete na některé z ukrytých vinic, ležících mimo hlavní vinařské stezky, případně na značené stezce nabízející celodenní túru bez nechtěného doprovodu jiných turistů.

Zatímco stará Ou Kaapse Weg vede vnitrozemím, pobřeží lemují vlakové zastávky jedné z nejkrásnějších železničních tratí světa.

Cesta podél tzv. historické míle, jak se pobřežní trase z Muizenbergu do Simon’s Townu už 150 let říká, to jen potvrzuje a je jedno, jestli pojedete vlakem, půjdete pěšky po chodníku, či se vydáte oklikou po Boyes Drive, táhnoucí se jako had nad Muizenbergem až do Kalk Bay.

Vždycky na vás čeká multikulturní smršť dokazující, že svět byl před sto lety mnohem pestřejší, než si dnes uvědomujeme.

Budete-li dávat dobrý pozor, zjistíte, že vlakové zastávky se jmenují trochu jinak, než avizují cedule na nádražních budovách.

Místo Fish Hoek (Rybí hák) hlásí zrezivělý nápis Vishoek a z názvu Valsbaai intuicí odvodíte, že jde o False Bay (Falešnou zátoku).

Jedná se o původní afrikánská jména, která ani 30 let po pádu apartheidu nevymizela a odkazují k prvním Evropanům usazeným na konci Afriky.

Cecil Rhodes a historická místa

Směrem dál na jih po kolejích je na konci Muizenbergu ukryto několik nenápadných bílých kamenných domků se zelenými krovy, dřevěnými okenicemi, verandou směřující k moři a maličkou cedulkou u branky s informací, že tady v roce 1902 zemřel Cecil Rhodes.

Ten Rhodes, který opustil Británii, aby v Africe vybudoval největší světovou společnost obchodující s diamanty De Beers a získal pod svou kontrolu obrovskou oblast střední Afriky.

Ač jeho působení budí dnes ve světě kontroverze, tady je vnímán mnohem pozitivněji už s ohledem na fakt, jak významně přispěl k rozvoji celé Kapské kolonie jako její premiér.

Jeho památník na okraji Kapského Města je stále oblíbeným výletním místem.

Dům je plný všemožných artefaktů, jako je třeba model „Big Hole“ v Kimberley, největší jámy vyhloubené lidskýma rukama, kde začala jihoafrická diamantová horečka, kuchyně s původními hrnky a nejrůznějšími novinovými články.

Vedle Rhodesovy chaty stojí kamenná stavba jménem Posthuys, což byla původně pošta Holandské východoindické obchodní společnosti, působící mezi Kapským Městem, mysem Dobré naděje a nizozemskými državami v Asii.

Druhá nejstarší budova v jižní Africe se stala svědkem bitvy u Muizenbergu, po které před ní zůstala vystavena děla a po níž se Velká Británie stala hlavní politickou silou této části světa.

Kalk Bay a multikulturní dědictví

Vyhlášená restaurace, kotvící lodě rybářů a malý rybí market jsou symboly Kalk Bay, které nesmíte minout.

Esencí životního stylu v Kalk Bay byl od nepaměti rybolov a dlouhé molo, na němž vedle obtloustlých lachtanů posedávají rybáři prodávající své úlovky hned vedle v přístavu.

Pokud chcete rybářskou atmosféru poznat všemi smysly, vystůjte si frontu v bistru Kalky’s a na stojáka si dejte fish & chips připravené z denního úlovku.

Důležitou součástí místního koloritu se před více než stovkou let stala filipínská komunita, která tady zapustila kořeny tak silně, že stála za vznikem katolického kostela v St. James.

Až asketicky působící stavba patří k nejstarším svého druhu v celé jižní Africe a nepřerušeně fungovala i v době apartheidu, kdy poskytovala službu nepočetné menšině převážně barevných katolíků.

Kostel, v němž během bohoslužby slyšíte hučení moře, vytvořil kolem sebe jedinečnou komunitu schopnou čelit i většinovým protestantům, majícím svůj svatostánek jen kousek dál.

Přežil i nelehké období rasové segregace, protože právě díky pestré rybářské komunitě zde panovala trochu větší tolerance než v čistě bílých čtvrtích Kapského Města.

Nedobré životní podmínky v Evropě přivedly do Kalk Bay také Řeky, kteří tady v historické budově s příznačným názvem Olympia provozují proslulou kavárnu.

Vedle Filipínců a Řeků taky Malajci přinesli do této čtvrti svou vlastní kulturní a náboženskou tradici.

Ti si pro změnu ze své domoviny přinesli islám, takže najednou se zničehonic před vámi zjeví nenápadná mešita s drobným mužíkem v galábii posedávajícím poblíž.

Kapsko-malajský styl se propisuje nejen do architektury tvořené jednoduchými bílými domky, ale také náboženské tolerance, jež byla nezbytným předpokladem pro soužití různých skupin na velice omezeném místě.

Na rozdíl od jiných částí JAR tady apartheid měl trochu snesitelnější podobu a různé skupiny obyvatel tu mohly žít ne snad ve vzájemné lásce, ale alespoň jisté toleranci.

Simon’s Town a námořní historie

Poslední zastávkou Ou Kaapse Weg byl od nepaměti Simon’s Town, městečko úplně jiné než celý zbytek Kapského poloostrova.

Hlavní nizozemská, následně britská a dnes jihoafrická námořní základna v jižním Atlantiku, dávno před tím, než vyrostly přístavy v Durbanu a Kapském Městě, trochu připomíná anglické maloměsto na sklonku 19. století.

Pastelové fasády viktoriánských domů jsou sice trochu vybledlé a prodavači univerzálních cetek povalujících se na maličkém náměstí Jubillee kazí idylickou atmosféru, nicméně i tak je patrné, že město založené roku 1743 má jedinečného ducha, jemuž vévodí vojenský přístav.

Nejlépe si pohled na město vychutnáte z kopce Red Hill, nabízejícího panoramatický pohled na celou zátoku, přístav i okolní zbytky historického opevnění, včetně dnes už nefunkčních vojenských baterií.

Trochu zrezivělá děla jsou roztroušena po celém pobřeží a jsou připomínkou strategického významu celého pobřeží, které bylo odrazovým můstkem pro cesty mezi Evropou a Asií.

Ospale působící maloměsto se však zapsalo do historie více, než by se na první pohled zdálo.

Jako britská námořní základna poskytlo v roce 1836 na chvíli útočiště slavnému Charlesi Darwinovi při jeho návratu do Británie z cesty kolem světa.

Svou zastávku v Simon’s Townu zachytil i do své cestovní mapy tvořící nedílnou součást díla O původu druhů a trasa Ou Kaapse Weg mu posloužila jako osa pro bádání nad jedinečností místní flóry.

Ta místa, kde si dnes můžete dát celodenní hike, procházel Darwin s notýskem a herbářem v ruce a zaznamenával si pozoruhodnosti kapské květeny, která na jaře vytváří na úbočí kopců souvislý barevný koberec.

Darwinovo počínání si vysloužilo od místních ocenění v podobě busty umístěné v jednom z rohů přístavního molo.

Ten druhý roh zabrala socha potápěče v lehce nadživotní velikosti, která má připomínat, že Simon’s Town je domovem jihoafrických potápěčů schopných třeba podvodního odminování.

Nejen Darwin, ale tady druhý nejcitovanější britský spisovatel po Shakespearovi, Rudyard Kipling, našel v Simon’s Townu zalíbení do takové míry, že se tady „cítil doma jako v Británii“.

Blízký Rhodesův přítel tady zpracovával své zápisky věnované Britskému impériu.

Přehled vybraných míst

tags: #umluva #z #kapskeho #mesta