Turistický pavilon KČT a tradice Klubu českých turistů

Klub českých turistů (KČT) patří k nejvýznamnějším organizacím české turistiky a jeho historie je úzce spjata se značením tras, výstavbou turistických objektů, vydáváním map i organizací výletů pro veřejnost. Z jeho činnosti vzešla řada projektů, které formovaly podobu turistiky v českých zemích po více než století.

KČT byl založen v roce 1888 skupinou vlastenců okolo Vojty Náprstka.

Hlavním cílem Klubu českých turistů (KČT) je pořádat turistické akce pro své členy a širokou veřejnost, sjednotit a zajistit zřizování a značení turistických tras, rozšiřovat možnosti turistického ubytování, a vydávat turistické mapy ČR a další propagační materiály.

V roce 2018 jsme si připomenuli již 130. výročí založení KČT.

Počátky klubu a první velké akce

První akci, kterou klub organizoval, byla v roce 1889 výprava českých turistů na výstavu do Paříže.

Výpravy se zúčastnilo 363 turistů.

Prvním velkým počinem mladého KČT byla výprava na Světovou výstavu do Paříže, která byla jedinečnou senzací.

Výprava se uskutečnila na jaře roku 1889 a zúčastnilo se jí neuvěřitelných 363 účastníků.

Tato výprava nejenže měla velký ohlas v české společnosti, ale byla pro KČT také významná tím, že skončila se ziskem 1000 zlatých rakouských, což bylo na tehdejší dobu celkem slušné jmění.

V lednu 1889 vyšlo první číslo klubového časopisu pod názvem „Časopis turistů“.

V roce 1891 byl postaven výstavní pavilon na „Jubilejní výstavu“ na pražském Výstavišti.

Dalším velkým podnikáním byla účast KČT na „Jubilejní výstavě“ v roce 1891 na Pražském výstavišti, kde měl KČT vlastní velký pavilon s dioramatickým obrazem od bratří Liebscherů.

Po skončení výstavy byl pavilon přenesen na Petřín, kde doplněn bludištěm, slouží dodnes.

Petřínská rozhledna a lanová dráha

KČT se během výstavy pustil do dalšího plánu - postavit rozhlednu na Petříně, která měla být zmenšenou obdobou Eiffelovy věže.

Vedení se spojilo s odborníky a předložilo veřejnosti projekt.

V lednu 1890 šokoval Dr. Kurz veřejnost novinovým článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek blízké budoucnosti Prahy“.

Podle tohoto článku se měla uskutečnit již v roce 1891 výstavba zmenšeniny Eiffelovy věže 1:5 (o výšce 60 m) s restaurací a lanovou dráhou.

Základy rozhledny a zemní práce na souběžně stavěné lanové dráze byly dokončeny v květnu 1891, věž dostavěna 2. července 1891 a vozy ze smíchovské továrny Ringoffer vyjely na trať 20. srpna.

Ačkoli všichni byli přesvědčeni o fantastickém snění, vedení KČT se opravdu podařilo dokončit stavbu věže 2. července 1891 a lanovku 20.

Činnost klubu, členství a organizační struktura

Zpočátku se výlety turistů omezovaly na pěší turistiku, postupně však přibývaly další druhy přesunů.

Klub českých turistů, oblast Praha, pro vás dále připravuje Za jarním sluníčkem a Turistický večírek a další akce a soutěže.

Každý ročník začíná vždy v dubnu a končí v březnu na akci Za jarním sluníčkem a skládá se ze 52 výletů v rozsahu od 7 do 15 km.

Výlety jsou určeny pro širokou veřejnost a jsou vhodné pro děti, dospělé i seniory.

KČT realizuje programy pro mládež, juniory, seniory, rodiny s dětmi i zdravotně postižené turisty.

Vede své členy k poznávání přírody formou tzv.

V současné době má KČT okolo 32 tisíc členů.

Je rozdělen do 14 oblastí, které se územně kryjí s kraji ČR.

Klub řídí Ústřední výbor KČT, oblasti řídí oblastní výbory.

Členové platí roční příspěvky, které jsou odstupňovány do kategorií základní, junior, senior a rodina s dětmi.

Členové mohou využívat různé členské výhody, například slevu na startovném na turistických akcích, zvýhodněné předplatné časopisu Turista, slevy na ubytování, slevu na mapy vydané KČT.

Turistické značení a mapy KČT

KČT se stará o značení turistických tras, a to již od roku 1889.

Dnes je vyznačeno kolem 40 600 km pěších, 33 900 km cyklistických, 3 500 km lyžařských a 2 800 km jezdeckých tras.

V roce 1991 se Klub českých turistů stal po 42 letech opět vydavatelem turistických map.

TRASA s.r.o., vydavatel map, obch. org. Edice map KČT pokrývá celé území ČR.

Má jednotné měřítko 1:50000, jednotný obsah i formu.

Klad listů a koncepci zpracovali značkaři KČT spolu s dalšími odborníky.

Turistické mapy KČT obsahují kromě značených pěších tras také cyklotrasy a lyžařské běžecké trasy.

Jednotlivá pole mapy jsou od sebe oddělena pouze lomem papíru a lokality, které se nacházejí v jednom sloupci (nebo řadě) na mapě, jsou popsány vždy v tomtéž sloupci (téže řadě) na rubové straně.

Tím se ulehčuje vazba při sledování mapy a současném čtení textů.

Je-li mapa rozevřena vždy v jedné své dílčí části, postačí ji otočit a texty pohotově číst, aniž by se musela rozevírat celá plocha mapy.

Klub v proměnách dějin

Je samozřejmé, že tehdejší výlety vypadaly jinak.

Pochodovalo se v útvaru, většinou s praporem, v úplném sokolském kroji a za zpěvu pochodových písní.

Nedá se však říci, že by byla potlačena poznávací činnost.

Výlety byly směrovány do zajímavých nebo historických míst - první výlet byl na Říp.

Dr.

Čas ale nazrával, potřeby pohybu v přírodě se měnily, a tak nastala vhodná doba k založení prvních turistických klubů u nás.

11. června 1888 byl založen v Praze Klub českých turistů.

Aby pomohl v prvních krůčcích nově založenému Klubu českých turistů, vyslal Sokol svého zkušeného pracovníka Dr. Viléma Kurze, aby přispěl radou i zkušenostmi.

Prvním předsedou KČT byl zvolen známý veřejný činitel a cestovatel Vojta Náprstek.

Ten plnil spíše úlohu reprezentační, veřejnosti známé osobnosti.

Práci v Klubu se mnoho nevěnoval, protože měl spoustu dalších zájmů a povinností.

Proto po půl roce předsednické místo opustil a práce v KČT se přesunula hlavně na skupinu pracovníků kolem Dr. Viléma Kurze, profesora, novináře a architekta Vratislava Pasovského.

Práci klubu poznamenala I. světová válka.

Došlo k útlumu činnosti i poklesu členů.

Skončení války přineslo vznik nového státu.

Byla nastartována nová etapa.

Klub se změnil na Klub československých turistů a svoji působnost rozšířil na Slovensko i Podkarpatskou Rus.

Kromě běžné činnosti se rozvinula také velká výstavba turistických chat i drobných objektů.

Velké úsilí se věnovalo značení turistických cest.

Změna poměrů přinesla i rozvoj v turistice.

Kromě pěší turistiky se nebývale rychle rozvíjela lyžařská turistika a brzy také vodáctví.

V roce 1919 vznikl v Praze a v roce 1922 v Brně Akademický odbor.

Zde se sdružovala mládež a studenti, kteří se zasloužili o další rozšíření činnosti o táboření a horolezectví.

O celkovém rozvoji klubu svědčí i skutečnost, že v roce 1938 jeho členská základna byla přes 100 000 členů.

Druhá světová válka opět zasáhla hluboko do činnosti.

Jednak ztrátou Slovenska a Podkarpatské Rusi, jednak násilným odtržením pohraničí.

Přestože činnost klubu nebyla během války zrušena, byla silně omezena.

Pod obezřetným vedením Dr. Pavla Páska se klub pak stal útočištěm členů ze zrušeného Sokola a Junáka.

Po skončení války čekalo klub mnoho úkolů.

Jednak bylo nutné obnovit pravidelnou činnost, jednak zajistit a převzít zpět majetek a v neposlední řadě navázat kontakt s Klubem slovenských turistov.

K obnově Klubu československých turistů již nedošlo, protože sílily tlaky na sjednocení tělovýchovy a zařazení turistiky do tohoto procesu.

Brněnský odbor a rozvoj na Moravě

prof. Dr. V Brně s podnětem založit Klub českých turistů přišli již v roce 1892 členové Čtenářského spolku, který byl tehdy střediskem českého života ve městě.

Následovalo několik jednání a hlavně byla nutná změna stanov tak, aby mohl být Klub českých turistů rozšířen na Moravu a do Slezska.

Potom, tedy 9. května 1894, požádal Ing. Pětník ústředí KČT o založení odboru v Brně.

Dne 26. května 1894 následovala přednáška Dr. Kurze o turistice v Besedním domě, kde sídlily české spolky a kde se odehrával český život ve městě.

Přípravný výbor se sešel 26. srpna 1894 v malém sále Besedního domu a 27. srpna 1894 se konal první společný výlet do Blanska a na Macochu.

Řádná valná hromada se konala 17. prosince 1894, kde byl zvolen předsedou brněnského odboru Ing. František Pětník.

Ve výboru pracovali čelní představitelé českého veřejného života.

Brněnský odbor byl prvním odborem KČT na Moravě.

Zaměřil se na pěstování pěší turistiky, pořádání přednášek, značení cest, provoz studentských turistických nocleháren a ediční činnost.

Jedním z hlavních úkolů odboru byla stavba turistické útulny na Macoše, která sehrála významnou úlohu ve zpřístupňování Moravského krasu.

Výstavba útulny proběhla od dubna do srpna 1895.

Výstavbou útulny a jejím rozšiřováním v dalších letech se dostal brněnský odbor do tísnivé hospodářské situace.

Při jednání s ústředím KČT byla zamítnuta žádost odboru o odepsání poskytnuté půjčky.

Valná hromada 10. května 1902 tedy rozhodla o rozchodu brněnského odboru.

Činnost byla znovu obnovena až 22. května 1908.

Provoz turistické útulny na Macoše svěřilo ústředí odboru v Blansku a provoz Sloupských jeskyní odboru v Boskovicích.

K novému rozmachu klubu došlo až po skončení 1. světové války.

Odbor KČT Brno měl narůstající členskou základnu a pestrou činnost.

Byly to vycházky, výlety, vícedenní putování i autokarové zájezdy převážně pro pěší turistiku.

Již v roce 1926 se ustavila skupina lyžařů.

Od roku 1934 pracovali vodáci, kteří u komínského splavu vybudovali loděnici a rekreační zázemí.

V tomto areálu byla zahájena činnost 14. července 1936.

V odboru působila také skupina cyklistů a horolezců.

Koncem třicátých let překročila členská základna 1000 členů.

Působil zde také silný Akademický odbor Klubu čs. turistů, založený v roce 1922.

Ten organizoval dny studentské turistiky, prázdninové tábory i zájezdy do slovenských hor.

Jeho součástí byl také silný lyžařský oddíl a oddíl horolezců.

V roce 1939 se s KČT sloučil Svaz čs. dělnických turistů.

Tím v Brně vznikly dva odbory.

Původní byl odbor KČT Brno I a nově vzniklý odbor byl odbor KČT Brno II.

Po druhé světové válce se sice úspěšně rozběhla činnost, ale násilný vstup do sjednocené tělovýchovy znamenal útlum.

Turistické objekty, chaty a aktuální dění

Legendární Vosecká bouda, nacházející se v západních Krkonoších v nadmořské výšce 1 260 metrů, prochází rozsáhlou modernizací pod taktovkou Klubu českých turistů.

Léto je v plném proudu a na Chatě Výrovka panuje čilý stavební ruch.

Chata KČT Pod Studničnou v Obřím dole prochází rekonstrukcí a omlazovací kúrou.

Horská chata z 19. století spojuje historického genia loci s novou energií, kterou přinesla nová chatařka, i s důležitými stavebními zásahy pro zachování budovy.

Turistická chata Prachov otevírá své brány do nové sezóny a pro milovníky Českého ráje si připravila několik příjemných novinek.

Stovky odpracovaných hodin, tuny sesbíraného materiálu, kilometry zprovozněných tras, které si mohou užít turisté v různých regionech naší země - to jsou výsledky projektu Stezky z lásky.

Klub českých turistů vydal druhé letošní číslo Zpravodaje KČT, které přináší přehled nejvýznamnějších událostí, projektů a aktivit připravovaných pro členy i širokou veřejnost.

U příležitosti oslav 135 let turistického značení v Táboře dne 4. května 2024 byla představena speciální turistická edice hodinek značky PRIM inspirovaná tímto významným výročím.

Návštěvníky upozorňujeme, že naučná stezka Svatojanské proudy je s okamžitou platností uzavřena pro veřejnost.

Důvodem uzavírky je nestabilita skalních útvarů a vysoké riziko řícení horniny v trase stezky.

Vydali jsme na web skládanku s přehledem akcí na duben 2026.

Přidali jsme na web akce na leden a únor 2026.

Sekretariát oblasti bude mít Vánoční prádzniny od 22.12.

Těšíme se na vás od 5.

Sekretariát oblasti bude v červenci a sprnu uzavřen.

Sekretariát ve Chvalech bude během Vánočních svátků uzavřen od 23.12.2024 do 3.1.2025.

Oproti skládance je start akce ve čtvrtek 20. 6.

tags: #turisticky #pavilon #kct