Stezka k trojmezí Moravy a Dyje: cyklovýlet z Břeclavi k soutoku tří států

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed lužních lesů, se stékají řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím ČR, Rakouska a Slovenska.

Výprava z Břeclavi vede bývalým přísně střeženým hraničním pásmem, kolem Slovanského hradiště Pohansko, zámečku Pohansko, zámečku Lány a naučné stezky Trojmezí až k soutoku Dyje a Moravy. Trasa nabízí výhledy za obě hranice, historický trojmezní kámen, rybářské chatky i poslední kilometr po dřevěné cyklostezce.

Co vás na trase čeká

• start a cíl v Břeclavi;
• jízda podél Dyje směrem k soutoku;
• Slovanské hradiště Pohansko;
• empírový zámeček Pohansko;
• bývalé hraniční pásmo s ploty a ostnatými dráty;
• zámeček Lány;
• lužní lesy, vodní kanály, slepá ramena a tůně;
• naučná stezka Trojmezí;
• soutok Moravy a Dyje;
• historický hraniční kámen z roku 1775;
• socha Hľadajúci od Lubo Kristka;
• výhledy na Rakousko a Slovensko.

Základní údaje o výletu

Nejkratší cesta k Trojmezí, kde stojí historický hraniční kámen z roku 1775, vede z Břeclavi kolem zámečku Pohansko a měří téměř 16 kilometrů.

Proč vyrazit právě k soutoku Moravy a Dyje

Před rokem 1989 byste se k soutoku Moravy a Dyje nedostali. Za vlády komunistů šlo o bedlivě střeženou hranici s Rakouskem. Železná opona znemožňovala do těchto míst přístup.

Dnes sem vedou stezky a můžete obdivovat krásnou krajinu. Téměř půl století rozdělovala železná opona Evropu na východ a západ. Dnes její někdejší linii sleduje evropská dálková cyklotrasa EuroVelo 13 určená cyklistům i pěším.

Oblast kolem soutoku řek se říká Moravská Amazonie. Táhne se od Lanžhota, zasahuje do okolí Břeclavi a dosahuje až Lednicko-valtickému areálu.

Při pohledu na mapu vás překvapí, o jak velké území se jedná - poloostrov lužních lesů, sevřený mezi řekami Moravou a Dyjí navíc patří k téměř neobjeveným místům.

Jmenuje se Soutok, rozprostírá se na jižní Moravě mezi řekami Moravou a Dyjí a jak napovídá jméno, v nejjižnějším cípu chráněného území se skutečně nachází soutok obou řek.

Moravská Amazonie a obora Soutok

Je to zelená krajina lužních lesů a luk s malebnými staletými duby, protkaná vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Místo, které můžete objevovat opakovaně v různých ročních dobách a pokaždé najdete něco nového a zajímavého.

Obora Soutok má tvar trojúhelníku. Severní hranici tvoří stará silnice spojující Lanžhot a Břeclav. Západní část tvoří řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava.

V největší oboře ČR žijí jelen lesní, daněk evropský, srnec obecný a prase divoké. Můžete zde spatřit také několik výjimečných stromů.

Například mohutný habr obecný na břehu hlubokého kanálu u cesty na Pohansko. Je vysoký 15,5 m a má obvod kmene 482 cm.

Žije zde celá řadu mokřadního ptactva. V oboře narazíte i na stavební památky.

Takzvaná Moravská Amazonie, oblast na soutoku řek Moravy a Dyje a obora Soutok, největší obora v České republice, byla k 1. červenci 2025 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí Soutok.

Leží jižně od Břeclavi a Lanžhot tvar trojúhelníku, ohraničeného řekami Moravou a Dyjí, a je hluboce zaklíněná mezi Rakousko a Slovensko.

Bývalo to panství Lichtenštejnů, kteří ve snaze zachovat typ „lužního jelena“ dali v roce 1872 postavit první ochranné oplocení a svezli sem zvěř ze zahraničních honiteb - daňčí zvěř ze Sarajeva, černou zvěř z Rakouska a několik jelenů z dnešního Chorvatska.

Paradoxně právě jelenům se tu moc nelíbilo, takže podle dochovaných zpráv putovali podél plotu až pod Moravskou Novou Ves, přeplavali řeku Moravu a přešli do Bílých Karpat.

Chov jelenů vyžadoval spoustu práce i v dalších letech, nyní jich na Soutoku žije asi 450 kusů. Společnost jim dělá asi 200 daňků a početná populace srnčí a černé zvěře.

Kdy návštěvu naplánovat

Při plánování výletu do obory Soutok pamatujte na to, že jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě.

Přezdívka Moravská Amazonie je více než přiléhavá: podmáčeným lesům s vysokou hladinou podzemní vody i jejich zvířecím obyvatelům dlouhodobý nedostatek vody škodí, takže záplavy jsou vítány.

Když k tomu ale dojde, Břeclav a Lanžhot vyhlašují dočasné omezení vstupu veřejnosti do obory.

Většinou sice stačí výlet o pár týdnů odložit, ale pokud chcete mít jistotu, naplánujte si návštěvu Soutoku na jinou dobu než na jaro.

Trasa z Břeclavi přes Pohansko

Ideálním východiskem pro poznání této oblasti je Břeclav.

Po asfaltových a panelových silničkách můžete, nejlépe na kole, jet přes Pohansko podél Dyje směrem k soutoku.

My jsme zaparkovali v Břeclavi na parkovišti Soutok a odtud na kolech vyrazili skrz oboru kolem zámečku Pohansko až k samému soutoku řek.

Nejlepší způsob je na kole.

Cestu zvládla i naše 7letá dcerka, tedy občas jsme museli vypomáhat.

Nejkratší cesta k Trojmezí, kde stojí historický hraniční kámen z roku 1775, vede z Břeclavi kolem zámečku Pohansko a měří téměř 16 kilometrů.

Po cestě se střídají asfaltové a panelové komunikace, lesní úseky a cesty vedené mezi vodními kanály, loukami a starými stromy.

Slovanské hradiště a zámeček Pohansko

V krajině Pohansko můžete zavítat ke stejnojmennému zámečku.

Empírový lovecký zámeček nechal postavit na začátku 19. století kníže Jan I. Lichtenštejn. Architektonický vzhled je dílem architekta Josefa Hardtumtuha.

Lichtenštejnové jej nechali postavit ve stejné době jako zámeček Lány, interiéry využívá Městské muzeum a galerie v Břeclavi.

V multimediální expozici plné audiovizuálních efektů, dotykových obrazovek, speciálních filmových projekcí a dalších prvků prozkoumáte bohatou historii Pohanska i zdejšího velkomoravského hradiště.

Před zámečkem stojí socha moravského knížete Rostislava, na blízké louce v prostoru bývalého velkomoravského hradiště objevíte volně přístupný archeokanzen, cesty lemují unikátní doupné stromy.

Nedaleko zámečku je slovanské hradiště, ve kterém vytrvale probíhá archeologický výzkum. Zámeček je s touto historií úzce spjat.

Multimediální expozici na zámečku, která návštěvníkům představuje život starých Slovanů na velkomoravském hradišti Pohansko z pohledu nejnovějších archeologických nálezů, doplňuje venkovní expozice sestávající z rekonstrukce slovanské zemnice a kůlové svatyně.

Doupné stromy

Stezka se věnuje doupným stromům, tj. stromům s dutinami, které působí jako torza a postupně umírají, ale ve kterých bují hmyzí život a své útočiště poskytují i netopýrům a ptákům.

Stezce byl dán pohádkový ráz, přičemž jsou stromy připodobněny Entům z knih Pána prstenů.

Vojenské památky u Pohanska

Hraniční přechod jako z pohádky Tři veteráni, kde chybí jen Rousseauův celník: tak vypadá řopík U Závory.

Vojenský bunkr, který stojí na břehu rybníka kousek od zámečku Pohansko, sice není přístupný, ale skutečným klenotem je dobový hraniční přechod s originální závorou a dokonalou replikou hraničního sloupu.

Když potřebujete vylákat na výlet do přírody fanoušky vojenských a technických památek, stačí mít v záloze několik cestovatelských kuriozit.

Pro ty první je to výše uvedený bunkr, pro ty druhé Muzeum železnice a lesní úzkorozchodná železnice.

Měla rozchod 700 mm a Lichtenštejnům sloužila pro přepravu dřeva z lesních revírů Pohansko, Lanžhot, Ranšpurk a Cahnov k pile u železniční stanice v Břeclavi.

Trať dosáhla celkové délky 28 kilometrů a v provozu byla od roku 1908 nepřetržitě až do roku 1965.

V době mobilizace v září 1938 se stala důležitou dopravní tepnou pro československé vojenské jednotky nastupující na pohraniční pevnosti; místo dřeva se převáželo střelivo, zbraně, vojenské zásoby i vojáci.

Po zrušené trati dnes vedou cyklostezky, zejména v úseku od zámečku Lány na jih obory.

Zámeček Lány

Oáza klidu uprostřed panenské přírody na jižní Moravě a také nejjižnější salet Lednicko-valtického areálu: to je bývalý lovecký zámeček Lány.

V letech 1810-1812 ho nechal postavit kníže Jan I. z Lichtenštejna, stavbou byl pověřen dvorní lichtenštejnský stavitel Josef Hardtmuth.

Kolem zámečku vznikla obora, po druhé světové válce se ocitl v hraničním pásmu, zpustošila ho armáda a teprve nyní se probouzí do bývalé krásy.

Zámeček se proměnil ve stylový zámecký hotel, kde se snoubí elegance, pohodlí a kouzlo přírody.

Pro všechny, kteří si chtějí odpočinout při výletech po okolí nebo poznávaní Lednicko-valtického areálu, tu je celoročně otevřené bistro Stroodel s výbornou kávou a domácími dezerty!

Kousek od zámečku Lány spadl po našem prvním průjezdu staletý dub. Po cestě zpět nám k našemu překvapení zcela zahradil cestu. Byla to strach vzbuzující situace. Ohromná masa dřeva.

Poslední úsek k trojmezí

Po průjezdu oborou se trasa přibližuje k nejjižnějšímu cípu Moravy. Poslední kilometr tvoří dřevěná cyklostezka k soutoku a k historickému trojmeznímu kameni.

Na soutoku Dyje a Moravy uvidíte výhledy za obě hranice, zejména rybářské chatky na březích řek.

Samotné místo soutoku je lemováno rybářskými chatkami.

Až se zastavíte a podíváte na řeku, budete mít po pravé ruce Rakousko a po levé Slovensko.

Na vlastní bod styku tří států, Česka, Rakouska a Slovenska, se suchou nohou nedá dostat, protože leží uprostřed soutoku.

Na soutouk Dyje a Moravy se nachází poslední socha z Kristkovy Podyjské Glyptotéky - Hľadajúci.

Jedná se už o druhou sochu, protože tu první někdo ukradl.

U soutoku se setkávají dvě významné řeky. Dyje urazí od prameniště k soutoku 311 km, tedy celou svou délku. Morava teče k soutoku 271 km.

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km.

Naučná stezka Trojmezí a lehké opevnění

Procházka k soutoku Dyje a Moravy (trojmezí Rakousko - Česko - Slovensko) s obhlídkou lehkého předválečného opevnění ŘOP.

LI/2/A-140Z - nachází se hned vedle silnice a dá se u něj zaparkovat.

LVI/353/A-120 - poslední „Slovenský“ ŘOPík před řekou Moravou.

Nejkratší cesta je ze slovenské strany.

Nejlepší je dojet z Břeclavi na hraniční přechod Hohenau an der March - Sekul a vydat se silnicí směrem na Moravský Svatý Ján.

Po zhruba 1,5 km se dostanete k řopíku LI/2/A-140Z, který je hned vedle silnice a dá se u něj zaparkovat.

Je opatřen „maskovacím“ nátěrem a je u něj informační tabule popisující ČS opevnění.

Dál musíte k trojmezí dojít pěšky necelé 2 km.

Varianta z Lanžhota

Startujeme z Lanžhotu, odkud Křenovou alejí dorazíme do NPR Ranšpurk - nejcennější a nejzachovalejší lužní prales na Pohansku.

Nejjižnějším cípem Moravy se dostáváme k soutoku Moravy a Dyje - dvou největších moravských řek.

Toto místo zároveň vytváří i Trojmezí, neboť se zde stýká Česko, Rakousko a Slovensko.

Zpáteční cestou jedeme kolem Ruských Domů - v minulosti sloužících pohraniční armádě.

V cílovém městě Lanžhot, který byl současně i výchozím bodem, můžeme navštívit Městské muzeum s expozicí lidové kultury, včetně ukázky dobového vybavení domácnosti, oblečení a krojů.

Přáli byste si vidět město ještě z výšky? Díky Vyhlídce z kostelní věže to není problém.

Nejjižnější obec jižní Moravy se jmenuje Lanžhot.

České jméno vzniklo z německého názvu Landshut, zemská stráž - a skutečně městečko na hranici tří zemí, Moravy, Uher a Rakouska, sloužilo v minulých staletích jako hlídka.

Přes Lanžhot se mnohokrát převalila cizí i domácí vojska, za nimiž zůstávali mrtví lidé a vydrancované domy.

Prozkoumejte město Lanžhot, které se nachází kousek od hranic se Slovenskem a Rakouskem, zhruba 8 kilometrů od Břeclavi, a její nabídku turistických atraktivit.

Lanžhot v srdci lužních lesů je nejjižnější obcí Jihomoravského kraje.

Praktické informace před cestou

Jídlo a pití si určitě vezměte s sebou. V nedotčené přírodě kolem soutoku žádné občerstvovací zařízení nenajdete.

Výjimkou může být zámeček Lány, kde je celoročně otevřené bistro Stroodel s výbornou kávou a domácími dezerty, pokud je vaše trasa a čas návštěvy spojí s jeho provozem.

Při výpravě počítejte s tím, že trasa vede územím lužních lesů a obory. Po deštích a při záplavách mohou být cesty obtížně průchodné nebo může být vstup do obory dočasně omezen.

Pokud cestujete s dětmi, počítejte s délkou výletu a s možnou pomocí v náročnějších úsecích. Cestu zvládla i naše 7letá dcerka, tedy občas jsme museli vypomáhat.

Břeclav jako výchozí místo

Břeclav leží na okraji Lednicko-valtického areálu, největší parkově upravené krajiny na světě s řadou romantických staveb, zařazené mezi památky UNESCO.

Pomyslnou vstupní bránou do nejjižnějšího cípu jižní Moravy může být Lichtenštejnský dům v Břeclavi, kde si prohlédnete modely známých staveb Lednicko-valtického areálu a seznámíte se s historií jednoho z nejstarších rodů působících na Moravě.

Expozice v Lichtenštejnském domě vás provede historií rodu Lichtenštejnů od doby jejich příchodu na jižní Moravu v roce 1249 až po současnost.

Městské muzeum a galerie Břeclav v současnosti spravuje muzejní sbírku, čítající téměř 30 000 sbírkových předmětů.

Zastoupeny jsou sbírkové fondy - archeologie, galerie, fotoarchiv, historie a etnografie.

Historické souvislosti území

Při toulkách oborou a jejím okolím se budete opakovaně setkávat s příběhy rodu Lichtenštejnů.

Jejich domovem a hlavním sídlem byla panství Valtice a Lednice; dnes tato místa známe jako Lednicko-valtický areál, památku UNESCO a největší komponovanou krajinu na světě.

Lesy, louky a aleje, zámky a lovecké zámečky, zámecké parky a v nich řady soch, kolonád a dalších romantických staveb: to je Lednicko-valtický areál.

Když k tomu připočítáte spousty tras pro cyklisty a pěší, vinařství, restaurace a další zajímavosti, pochopíte, proč jižní Morava patří k nejoblíbenějším výletním místům.

Za více než 30 let od pádu železné opony se bývalá zóna smrti proměnila v jeden z nejzajímavějších cykloturistických produktů Evropy.

Celkem měří 10 550 km a prochází 20 evropskými státy, z nichž 18 je členy EU.

Další možnosti v okolí

Tipů co podniknout s dětmi máme na Kudy z nudy celou řadu: vezměte je třeba na výlet lodí od zámku Lednice k Minaretu anebo si zahrajte některou ze šifrovacích her; vše potřebné zjistíte a získáte v břeclavském informačním centru.

V Břeclavi můžete také navštívit rodinný park Hájenka s lanovým centrem, vypravit se můžete i zvířátky do stáje Salma.

Stáj Salma pořádá pro veřejnost různé akce, týkající se zvířat a dětí.

Jižní Morava, to není jen dobré víno, ale i krásná a jedinečná příroda.

Pokud plánujete výlet do některého vinného sklípku, můžete zároveň navštívit některé přírodní památky a rezervace Jihomoravského kraje.

Objevte chráněná místa, kde krajina překvapí rozmanitostí - od sluncem vyhřátých stepí a vápencových skal přes lužní lesy až po tiché mokřady a říční nivy.

Vinohrady, krásná přírodní zákoutí, malebná údolí řek, spousta krásných hradů a zámků, kouzelné krápníkové jeskyně a památky UNESCO: to je jen malý výběr zajímavostí, které nabízí Jihomoravský kraj.

Na Moravském poli padl roku 1278 český král Přemysl Otakar II.

Že král Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli ví kdekdo, ale napadlo vás někdy, kde to Moravské pole leží?

Překvapivě není na Moravě, ale v jihovýchodním Weinviertelu v Dolním Rakousku mezi Dunajem a dolním úsekem řeky Moravy.

Památník bitvy, v níž roku 1278 zahynul český král, patří k turistickým lákadlům: najdete jej u silnice mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen.

Bitvu připomíná také socha krále Přemysla Otakara II.

Účastníci výpravy byli Roman, Terka, Vikča a Kamča.

tags: #stezka #k #trojmezi #morava #a #dyje