Socha Artemis, známé také jako řecká bohyně lovu, je spojena s romantickým klasicistním zámečkem zasvěceným Dianě, římské podobě této bohyně. Dianin chrám se nachází v kouzelném prostředí Lednicko-valtického areálu, který je zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Lovecký klasicistní zámeček najdete asi 3 km severovýchodně od Valtic, obklopený rozsáhlým anglickým parkem. Stavba byla dokončena roku 1812 knížecím stavitelem Josefem Konrhäuselem podle projektu Josefa Hardtmutha na počest Jana I. Josefa z Lichtenštejna.
Dianin chrám a jeho umístění
Romantický klasicistní zámeček zasvěcený samotné bohyni lovu- Dianě, je národní kulturní památkou.
Najdete ho asi 3 km severovýchodně od Valtic v kouzelném prostředí Lednicko-valtického areálu, který je zapsán na seznamu památek UNESCO.
Obklopen obrovským anglickým parkem.
Stavba je pojmenována podle trojice krasavic (Athéna, Afrodita, Artemis).
Chrám je situován v krásném prostředí Lednicko Valtického areálu, zapsaném na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO asi 5 km severovýchodně od Valtic.
Uvedené vzdálenosti se mohou lišit podle místa měření a zvolené trasy; Dianin chrám je popisován jako místo přibližně 3 km severovýchodně od Valtic, zatímco širší areál chrámu je uváděn také ve vzdálenosti asi 5 km.
Historie stavby
Lovecký zámeček byl postaven v klasicistním slohu roku 1812 na počest Jana I. Josefa z Lichtenštejna.
Klasicistní lovecký zámeček byl vystavěn na počest vojevůdce napoleonských válek Jana I. Josefa z Lichtenštejna.
Byl dokončen roku 1812 knížecím stavitelem Josefem Konrhäuselem podle projektu Josefa Hardtmutha.
Stavba byla původně určena k letním a podzimním loveckým slavnostem.
Romantická stavba je parafrází římských triumfálních oblouků.
Stavba připomíná jeden z vítězných oblouků starověkého Říma.
Architektura Dianina chrámu
Hlavní fasády Dianina chrámu jsou členěny čtyřmi představenými sloupy, na něž dosedá atikové patro.
Patky i hlavice sloupů jsou korintské.
Architektonicky jsou obě hlavní fasády až po korunní římsu shodné.
Atikové patro je na severní fasádě děleno vždy dvěma okny, na jižní třemi reliéfy, fasády jsou dále ozdobeny vždy dvěma reliéfy čtvercovými a dvěma rondely.
Obě průčelí vyzdobil Josef Klieber alegorickými sochami, reliéfy s loveckými náměty jsou většinou inspirovány legendami o panenské bohyni Dianě (řecky Artemis).
Boční fasády jsou symetrické, střízlivě řešené, nezdobené.
Oblouk je z vnitřní strany zdoben 81 kazetami s dvojitým zapuštěným orámováním, do jejichž středů jsou zasazeny růžice.
| Prvek stavby | Charakteristika |
|---|---|
| Architektonický sloh | Klasicistní |
| Dokončení | 1812 |
| Hlavní fasády | Čtyři představené sloupy a atikové patro |
| Sloupy | Korintské patky i hlavice |
| Vnitřní strana oblouku | 81 kazet s růžicemi |
| Hlavní sál | 7x16 metrů |
Dispozice a interiér
Interiér je rozdělen do čtyř nadzemních podlaži.
První dvě jsou rozdělena obloukem, v pravé části je umístěno schodiště zaklenuté klenbami s lunetami, na stěnách je malované stínované kvádrování.
V levé části je dnes dvoupodlažní byt správce a nad ním ve třetím podlaží malý salonek příležitostně užívaný k reprezentativním účelům.
Dominantním prostorem celého zámku je bohatě štukem vyzdobený hlavní sál v atikovém podlaží o rozměrech 7x16 metrů.
Komunikace mezi pravou a levou částí objektu je zajištěna propojením nad hlavním sálem.
Zezadu je ke chrámu přistavěn sál s toskánskou lodžií.
Kolonáda skrývá salon s mozaikovou podlahou.
Dále se můžete kochat sochami klasického umění a věd.
Socha Artemis neboli Diany
V průčelí si můžete všimnout trůnu, na kterém sedí bohyně Diana.
Je zdoben sochami a reliéfy.
Socha antické bohyně Diany je postavena na nízkém podstavci čtvercového půdorysu, na němž se nachází plintus v podobě terénu s pařezem v popředí.
Socha je komponována do kontrapostu, levá noha je zatížená, pravá noha pokrčená.
Bohyně je oblečena do dlouhých šatů odhalujících pravé rameno a pravou nohu po koleno.
Zřasené šaty kolem dekoltu vytvářejí plastický lem, který se opakuje i kolem boků.
Záhyby v horní části trupu jsou diagonální, kolem klína jsou tvořeny horizontálně a v dolní části jsou opět diagonální.
Levá ruka je až po loket zakryta rukávem s vyhrnutým lemem.
Levice je spuštěna volně podél těla, pravou ruku bohyně pokládá na hlavu psa, který stojí na zadních po jejím pravém boku a předními tlapami se jí opírá o nohu.
Pes má kolem krku obojek.
Bohyně má dlouhé kadeře spadající podél levé ruky až po loket.
Na pravé straně jsou vyváženy závojem.
Cedule u místa, 31.7.
Význam Diany a Artemis v umělecké výzdobě
Reliéfy s loveckými náměty jsou většinou inspirovány legendami o panenské bohyni Dianě (řecky Artemis).
Podoba bohyně se psem zdůrazňuje její spojení s lovem a přírodou.
Výzdoba průčelí, alegorické sochy a reliéfy vytvářejí jednotný obraz loveckého sídla, které bylo určeno k letním a podzimním loveckým slavnostem.
Co navštívit v okolí
Celý zámecký areál včetně krajiny a staveb v okolí je zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
V okolí zámku můžete navštívit:
- překrásné parky,
- Dianin chrám,
- letohrádek Belvedere,
- Kapli sv. Huberta,
- bylinkovou zahrádku.
Barokní zámek s kaplí, dominanta vinařského města Valtice, je národní kulturní památkou.
Do dnešní podoby byl přestavěn na přelomu 17. a 18. století.
Mohutné sídlo s mnoha majestátními místnostmi poskytovalo prostor pro knížecí dvůr.
Návštěva tohoto místa vám poskytne takřka ideální představu o tom, jak si v 17. a 18. století žili bohatí šlechtici.
V posledních letech došlo k obnově historické jízdárny.
V roce 2016 se veřejnosti poprvé přestavují privátní komnaty lichtenštejnských princezen.
Dále je zde vystavována unikátní sbírka rodinných divadel z majetku Moravského zemského muzea i unikátní sbírka kočárů.
Další lovecký zámeček v Lednicko-valtickém areálu
Lovecký empírový zámeček najdete v Lednicko-valtickém areálu asi 3 km jižně od Břeclavi.
Tato stavba je kulturní památkou České republiky.
Nechal ho postavit kníže Jan I. z Lichtenštejna na počátku 19. století.
V prostorách zámečku je umístěna archeologická expozice břeclavského městského muzea.
V 9. století se zde rozkládalo nejrozsáhlejší raně středověké opevnění v Česku.
Uvnitř dvorce byl například kostel, pohřebiště, domky a stodoly.
Byly zde nalezeny zajímavé keramické výrobky, náčiní, zbraně a šperky.