Schengenský prostor a zdravotní pojištění: co platí mimo Českou republiku

Při sjednání zdravotního pojištění cizinců pro pobyt v České republice se často řeší také cestování po Evropě. Informace „platí v Schengenu“ ale sama o sobě nestačí.

Rozhodující je, na jakém území pojištění platí, jaký typ péče kryje, zda se vztahuje pouze na turistický pobyt a jaké výluky stanoví pojistné podmínky. Aktuální VPP Slavia uvádějí, že mimo Českou republiku se v Schengenském prostoru pojištění vztahuje na nutnou a neodkladnou zdravotní péči při turistickém pobytu. PVZP u komplexního pojištění uvádí možnost pojištění léčebných výloh pro schengenský prostor.

Co je Schengenský prostor

Schengenský prostor (zkráceně Schengen) je oblast volného pohybu osob v Evropě, kde mezi členskými státy neprobíhají systematické hraniční kontroly.

Jeho základy byly položeny v roce 1985 podpisem Schengenské dohody a následně v roce 1990 Schengenskou úmluvou. Hlavním principem Schengenu je zrušení kontrol na vnitřních hranicích a zároveň posílení ochrany společných vnějších hranic.

Členské státy spolupracují také v oblasti vízové politiky a sdílení bezpečnostních informací. Prakticky to znamená, že pokud vyrazíte například z České republiky do Německa, Rakouska nebo Itálie, přechod hranice si ani nevšimnete, nečeká vás totiž žádná pasová kontrola.

Česká republika se stala členem Schengenu 21. prosince 2007, kdy padly kontroly na pozemních hranicích se sousedy. Od března 2008 se přidala i letiště. Pro Čechy to znamenalo výrazné zjednodušení cestování.

Schengenský prostor výrazně usnadnil život Evropanů - od dovolených po pracovní příležitosti.

Schengen není totéž co Evropská unie ani eurozóna

Velmi častým omylem je ztotožňování Schengenu s Evropskou unií, nebo dokonce s eurozónou. Přitom jde o odlišné věci.

K roku 2025 tvoří Schengen 29 států. Nově se 1. ledna 2025 staly plnými členy i Bulharsko a Rumunsko, po předchozím zrušení leteckých a námořních kontrol v březnu 2024.

EU státy mimo Schengen jsou pak Irsko a Kypr.

Dalšími státy, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Švýcarsko, přestože není členem Evropského hospodářského prostoru, má stejné právní postavení, pokud jde o volný pohyb osob podle Smlouvy s Evropským společenstvím a členskými státy.

Můžete tedy například jet na dovolenou do Norska bez pasové kontroly, i když tato země není v EU.

Přestože Monako není členem EU, má s ním úzké vazby. Monako se sice nachází mimo hranici schengenského prostoru, ve skutečnosti je jejím členem. Důležité je, že ačkoli na francouzsko-monacké hranici neexistují žádné pasové kontroly, francouzské orgány provádějí pasové kontroly v pobřežních přístavech Monaka.

Cestovní doklady v Schengenu

Pro občany České republiky je cestování v rámci Schengenského prostoru velmi jednoduché. Do většiny evropských zemí se můžete vydat pouze s platným občanským průkazem, který postačí nejen při cestách autem či vlakem, ale také při letech mezi státy Schengenu.

Cestovní pas je rovněž platný doklad a mnozí doporučují mít ho vždy u sebe. Důvod je prostý - pas je univerzálně uznávaný mimo EU, a tak vám může výrazně usnadnit cestu v případě neočekávaného přestupu v zemi mimo Schengen, technického přesměrování letu nebo při cestě do sousedních států, které do Schengenu zatím nepatří.

Před pobytem do zahraničí stojí za to si zjistit, kam můžete cestovat s občanským průkazem a kam naopak potřebujete cestovní pas.

Pasy jsou vyžadovány všude mimo schengenský prostor. Někdy si také některé země stanoví, kolik měsíců musí být pas platný po příjezdu do dané země, a to je potřeba zkontrolovat před už cestou.

Je důležité mít na paměti, že i když hraniční kontroly uvnitř Schengenu běžně neprobíhají, povinnost mít u sebe platný doklad totožnosti zůstává.

Policie nebo jiný bezpečnostní orgán vás může kdykoli vyzvat k jeho předložení, například při dopravní kontrole, při řešení dopravního přestupku nebo v případě mimořádných bezpečnostních opatření.

Také často některé letecké společnosti nepřijímají na palubu cestující s dlouholetými průkazy totožnosti (formát knihy). Proto doporučujeme pořídit si nový občanský průkaz, který je zdarma k vydání.

Dočasné obnovení hraničních kontrol

Dalším specifikem Schengenu je možnost dočasného obnovení hraničních kontrol.

Každý stát může v odůvodněných případech znovu zavést kontroly na svých vnitřních hranicích, obvykle na omezenou dobu. Typickými důvody jsou bezpečnostní hrozby, zvýšená migrace nebo pořádání významných mezinárodních akcí, například summitů, sportovních šampionátů či státních návštěv.

Pokud se chystáte na cestu, je proto dobré si ověřit, zda některý stát zrovna neobnovil kontroly. Aktuální přehled zveřejňuje Evropská komise a pro české cestovatele jsou spolehlivým zdrojem také stránky Ministerstva vnitra ČR.

Pravidlo 90/180 dní pro občany třetích zemí

Pokud jste občanem státu, který není členem EU a zároveň nemá s Evropskou unií sjednaný bezvízový režim, potřebujete pro cestu do zemí Schengenu tzv. schengenské vízum.

Základní zásadou je tzv. pravidlo 90/180 dní. Znamená to, že cizinec smí na území Schengenu pobývat nejvýše 90 dní během jakéhokoli období 180 dní.

Často dochází k nedorozumění - nejde o pevně dané „tři měsíce v kuse“, ale o součet všech pobytů v rámci posledních šesti měsíců.

Pokud tedy někdo stráví 30 dní v Itálii, odjede domů a po dvou měsících přijede na 60 dní do Německa, svůj limit 90 dní vyčerpal.

Vízum vydává konzulát nebo velvyslanectví té země, která je hlavním cílem cesty. Pokud například cestujete do Francie a tam strávíte nejvíce dní, žádost podáváte právě na francouzském konzulátu.

Co krátkodobé schengenské vízum neumožňuje

Držitelé krátkodobého schengenského víza mají omezená práva.

Především je třeba zdůraznit, že na jeho základě nelze pracovat - ať už jako zaměstnanec, OSVČ nebo brigádník.

Stejně tak není možné studovat déle než několik týdnů. K výkonu práce nebo dlouhodobého studia je nutné žádat o dlouhodobé vízum či povolení k pobytu.

Členství v Schengenu automaticky neznamená právo pracovat v jiné zemi. Pracovní práva občanů EU vyplývají z práva EU, konkrétně ze zásady volného pohybu osob.

Pokud jste občanem EU, můžete se v jiné zemi Schengenu zaměstnat nebo podnikat - stačí nahlásit pobyt a vyřešit zdravotní a sociální pojištění.

Naopak občané tzv. třetích zemí mohou do Schengenu cestovat na krátkodobé vízum, ale pracovat mohou jen na základě povolení.

Pokud cizinec překročí maximální dobu pobytu a v Schengenu zůstane déle, dopouští se tzv. overstaye.

Problémový může být i pozdější návrat - v systému SIS (Schengenský informační systém) zůstává záznam, který mohou kontroly na hranicích odhalit.

Pojištění cizinců pro schengenské vízum

Zdravotní pojištění cizinců je povinným pojištěním pro žadatele o vízum pro pobyt v členských zemích Schengenu.

Jestli jste občanem země, která není členem EU, odpověď je bohužel pravděpodobně ne.

Požadavky na získání Schengenských víz jsou pro jednotlivé země Schengenu téměř shodné a všechny země vyžadují specifické cestovní či zdravotní pojištění.

Několik evropských pojišťoven proto představilo speciální produkty zdravotního pojištění cizinců. Kromě toho, že tyto produkty jsou na míru šité požadavkům EU, zajišťují pojištěným přístup ke kvalitní zdravotní péči dle vysokých standardů EU.

Pravidla a podmínky pro žádosti o Schengenská víza upravuje Visa Code (Regulation EC No. 810/2009).

Jednotlivé země Schengenu mohou nad rámec Visa Code upravovat podmínky pro udělování víz včetně požadavků na zdravotní pojištění.

Pojištění musí být platné na území všech států schengenského prostoru a vztahovat se na celou dobu předpokládaného pobytu nebo průjezdu.

Minimální pojistné krytí musí činit 30 000 EUR.

Oficiálním pozváním ověřeným Službou cizinecké policie se dokládá pojištění pouze na území Česka. Je proto třeba předložit pojistku pro celý schengenský prostor dle výše uvedených dispozic.

Je-li pojištění uzavřeno v zahraničí, předkládá se současně také úředně ověřený překlad pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka.

Platí české pojištění cizinců i mimo Českou republiku?

Aktuální VPP Slavia uvádějí, že mimo Českou republiku se v Schengenském prostoru pojištění vztahuje na nutnou a neodkladnou zdravotní péči při turistickém pobytu.

To znamená, že při cestě z České republiky do jiné země Schengenu nelze automaticky předpokládat stejné krytí jako při pobytu v České republice. Rozhodující je konkrétní pojistný produkt, územní rozsah a účel cesty.

PVZP u komplexního pojištění uvádí možnost pojištění léčebných výloh pro schengenský prostor.

Praktická otázka tedy nezní pouze „platí pojištění v Schengenu?“, ale především:

• Je pojistka platná ve všech státech, přes které budete cestovat?
• Vztahuje se na turistický pobyt, průjezd nebo jiný účel cesty?
• Kryje pouze nutnou a neodkladnou péči?
• Jaký je limit pojistného plnění?
• Obsahuje pojištění repatriaci a asistenční službu?
• Jaké jsou výluky pro sport, chronická onemocnění nebo plánovanou léčbu?

Rozdíl mezi veřejným pojištěním a komerčním pojištěním

Pokud pojištěnec vycestuje do některé země EU/ESVO nebo do Velké Británie, nezahájí v této zemi výdělečnou činnost a pobývá tam jako turista, může využívat svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění.

Na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) má pojištěnec jednoho členského státu EU na území druhého členského státu nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu.

Evropský průkaz zdravotního pojištění je nutným dokladem pro poskytnutí zdravotní péče.

Ve státech EU a EHP má občan ČR s průkazem EHIC stejné podmínky pro čerpání zdravotní péče jako místní občan v rámci povinného zdravotního pojištění.

V praxi to znamená, že se může nechat ošetřit ve zdravotnických zařízeních, která jsou financována z veřejných zdrojů. Za poskytnutou péči ale také bude hradit stejnou spoluúčast, jako místní.

Veřejné zdravotní pojištění pokrývá v zahraničí jen výdaje za poskytnutou nezbytnou zdravotní péči, a to ještě s výhradou zmiňované spoluúčasti pacienta.

Jestliže se pojištěnec chce vyhnout situaci, kdy by musel v zahraničí na své náklady hradit spoluúčast, případně převoz do ČR, má možnost uzavřít před odjezdem komerční cestovní pojištění.

Za několik desítek korun denně získáte jistotu, že vám zvolená komerční pojišťovna uhradí výdaje na potřebnou zdravotní péči i další služby v plné výši - samozřejmě do hodnoty stanoveného limitu.

Navíc budete mít k dispozici služby asistence, a to v českém jazyce.

Po pravdě řečeno, ušetříte tím peníze nejen sobě, ale i Všeobecné zdravotní pojišťovně a tím i systému veřejného zdravotního pojištění. Navíc si ušetříte spoustu starostí.

Když totiž při ošetření uplatníte průkaz EHIC, budete muset zaplatit stanovenou spoluúčast za léčbu a léky a třeba i nutnou přepravu domů. Navíc všechna komunikace a zařizování bude jen na vás.

Co obvykle kryje kvalitní cestovní pojištění

Kvalitní pojištění do zahraničí musí zahrnovat především dostatečně vysoký limit pro léčebné výlohy.

Limit z pojištění léčebných výloh se vztahuje na ošetření v nemocnici či v ambulanci, na hospitalizaci, repatriaci zpět do vlasti, na opatrovníka, či psychologa.

Součástí by mělo být rovněž úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti, které vás chrání v situaci, kdy neúmyslně způsobíte škodu na majetku nebo zdraví třetí osoby.

Velmi důležitá je také kvalitní asistenční služba, která je u pojištění od Generali České pojišťovny dostupná v češtině a nonstop.

Kromě základního balíčku pojištění léčebných výloh je vhodné zvážit doplňková připojištění.

Doporučujeme i pojištění storna cesty, které vám uhradí až 100 % nákladů v případě, že zájezd budete muset zrušit například kvůli nemoci.

Nabízíme také pojištění přerušení cesty, které kryje náklady při předčasném návratu domů.

Nabízíme také možnost sjednání celoroční pojistky pro opakované výjezdy, což ocení zejména ti, co doma neposedí.

TIP: Jedete na dovolenou s dětmi? U nás mají děti do 6 let cestovní pojištění se slevou až 100 % a mladí do 17 let se slevou 50 %.

Proč samotný EHIC nemusí stačit

Pokud snad v zemích EU budete muset z nějakého důvodu uhradit platbu za ošetření v hotovosti, nezapomeňte si uschovat účty.

V případě, že vám péči poskytne zdravotnické zařízení, které není napojeno na veřejný systém, můžete po návratu domů požádat o úhradu svou zdravotní pojišťovnu.

Evropský průkaz zdravotního pojištění garantuje, že vám v případě potřeby bude v kterékoli zemi Evropské unie či smluvní zemi poskytnuta zdravotní péče.

EHIC však neznamená automatickou úhradu všech nákladů. Z veřejného zdravotního pojištění nemusí být uhrazena spoluúčast, převoz do České republiky, péče v soukromém zařízení nebo další služby spojené s cestou.

Proto je vždy výhodné uzavřít komerční cestovní zdravotní připojištění.

Všeobecná zdravotní pojišťovna vám může nabídnout na cesty připojištění u své dceřiné společnosti - komerční Pojišťovny VZP, a. s.

Pojištění při cestách mimo EU a Schengen

Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) v zahraničí mimo EU neplatí, a to ani v turisticky populárních zemích, jako je Turecko, Egypt či Spojené arabské emiráty.

Bez cestovního pojištění vám tam hrozí, že si budete muset hradit všechny případné náklady sami.

S „evropskými formuláři“, na základě kterých lze čerpat zdravotní péči podle uzavřených mezinárodních smluv, můžete cestovat do Černé Hory a Turecka. Příslušné formuláře zájemcům vydá jejich česká zdravotní pojišťovna.

TIP: Při cestách na ostrov Zanzibar nebo do Tanzanie musíte povinně uzavřít speciální místní cestovní pojištění.

Doporučujeme však smluvit i komerční cestovní pojištění před odjezdem z ČR, abyste v případě nutnosti mohli řešit vzniklou situaci s naší asistencí.

Práce v jiné zemi a zdravotní pojištění

V případě, že pojištěnec vyjíždí do jiné členské země EU/ESVO nebo do Velké Británie za prací, je nutné odhlášení z českého zdravotního pojištění.

Pojištěnec, kterého se tato situace týká, je povinen - bez ohledu na délku pobytu v zahraničí - tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně a vrátit průkaz zdravotního pojištění.

Nesmí se jím nadále prokazovat (ani v ČR, ani v zahraničí).

Pokud pojištěnec vyjíždí vykonávat výdělečnou činnost do jiného členského státu EU/ESVO nebo UK, informuje svou českou zdravotní pojišťovnu ještě před vycestováním nebo nejpozději do osmi dnů od zahájení výdělečné činnosti v zahraničí.

Zahájením výdělečné činnosti v jiné zemi EU/ESVO a v UK zahajuje osoba v této zemi účast v systému sociálního zabezpečení (zdravotního a sociálního pojištění).

Po návratu z pracovního pobytu v zemi EU/ESVO nebo UK má pojištěnec právo na výběr zdravotní pojišťovny. Musí ale doložit doklady o zdravotním pojištění v zahraničí a jeho délce původní pojišťovně, od které se odhlašoval, i pojišťovně, u které chce být po návratu pojištěn.

Zdravotní péče při bydlišti v jiné zemi

Pojištěnci, kteří splňují pravidla vyplývající z evropských předpisů pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kteří bydlí v jiném členském státě, než je jejich stát pojištění, mohou mít nárok na plnou zdravotní péči v zemi bydliště.

Plná péče by jim měla být poskytována v souladu s předpisy státu, kde bydlí, a za stejných podmínek, jako mají zdejší pojištěnci.

Pro uplatnění tohoto nároku vystavuje zdravotní pojišťovna pojištěnci nárokový doklad, který je třeba předložit u výpomocné instituce (zdravotní pojišťovny) v zemi bydliště.

Tam, kde je to možné, komunikuje zdravotní pojišťovna se zahraniční výpomocnou institucí elektronicky (prostřednictvím elektronické výměny informací sociálního zabezpečení) a doklady o nároku tak vyřizuje přímo bez nutné účasti pojištěnce.

Uvedené pravidlo nároku na plnou zdravotní péči v zemi bydliště se týká osob, které jsou pojištěny v jiné zemi než je stát bydliště z titulu výdělečné činnosti nebo pobírání důchodu a dále se vztahuje na jejich nezaopatřené rodinné příslušníky (manžela/ku a děti).

Z pohledu evropských předpisů pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení by měly být osoby, které jsou považovány za ekonomicky neaktivní (nevykonávají výdělečnou činnost, nepobírají dávky z předchozí výdělečné činnosti a nejsou nezaopatřeným rodinným příslušníkem jiné pojištěné osoby) pojištěny v členském státě svého bydliště.

Nemusí jít nezbytně o trvalý pobyt, ale souhrn skutečností definovaných čl. 11 nařízení EP a Rady č. 987/2009, které vedou k určení tzv. faktického bydliště neboli těžiště zájmů.

Velká Británie, EHIC a GHIC

Díky dohodě o obchodu a spolupráci, kterou uzavřela Evropská unie s Velkou Británií po ukončení jejího členství v EU, nedochází k výrazným změnám v poskytování zdravotní péče osobám pojištěným v UK.

I nadále se na ně uplatňují principy vyplývající z evropských nařízení pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Mohou proto v ČR v případě lékařsky nezbytné zdravotní péče uplatnit svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC), nebo jeho novější podobu - tzv. GHIC.

Čeští pojištěnci mohou využívat své Evropské průkazy zdravotního pojištění pro čerpání nezbytné péče během krátkodobého pobytu ve Spojeném království, a to díky dosažené dohodě mezi Spojeným královstvím a EU.

Na co si dát pozor před cestou

1. Ověřte, zda pojistka platí ve všech státech schengenského prostoru, kterými budete cestovat.
2. Zkontrolujte, zda se pojištění vztahuje na celou dobu předpokládaného pobytu nebo průjezdu.
3. Prověřte minimální limit pojistného krytí 30 000 EUR u pojištění pro schengenské vízum.
4. Rozlišujte mezi krytím turistického pobytu a krytím práce, studia nebo podnikání.
5. Zkontrolujte, zda pojistka zahrnuje nutnou a neodkladnou péči, hospitalizaci a repatriaci.
6. Ověřte výluky pro sport, rizikové aktivity, chronická onemocnění a plánovanou léčbu.
7. Mějte u sebe platný doklad totožnosti i v rámci Schengenu.
8. Ověřte případné dočasné obnovení hraničních kontrol.
9. Při cestě mimo EU nespoléhejte pouze na EHIC.
10. Uchovejte účty a lékařské dokumenty, pokud musíte péči uhradit v hotovosti.

Informace o platnosti pojištění v Schengenu proto vždy posuzujte společně s pojistnou smlouvou, všeobecnými pojistnými podmínkami, územním rozsahem a účelem pobytu.

tags: #schengensky #prostor #pojisteni