Zděná rozhledna s restaurací pojmenovaná Havířská bouda stojí na kopci Kaňk u Kutné Hory.
Místo, kde se nachází, bylo hojně navštěvováno i v minulosti.
Poloha rozhledny Havířská bouda
Rozhledna Havířská bouda (Kaňk) se nachází na jihovýchodním hřbetu kóty Kaňk (353 m n.
Již zdáli se viditelně tyčí k nebesům masivní kamenná věž rozhledny na Kaňku.
Chce se říct - rozhledna - a co má být? Jenže mohutná věž rozhledny je od dob první republiky po dlouhé době jediná, která byla postavena z impozantního kamenného kyklopského zdiva a tvoří mohutnou základnu vyhlídkové terasy a kavárny, která nejenže přes celoplošné prosklení skýtá dosud nevídaný výhled do kraje, ale večer se mění v romantickou vyhlídkovou restauraci s minutkovou kuchyní.
Podoba a vybavení rozhledny
Betonová rozhledna je vysoká 30 m a je obložena kyklopským zdivem.
Rozhledna je bezbariérová, neboť na zasklený ochoz ve výšce 26 m vede kromě 144 schodů i výtah.
Mohutná věž rozhledny tvoří základnu vyhlídkové terasy a kavárny.
Přes celoplošné prosklení nabízí výhled do kraje a večer se mění v romantickou vyhlídkovou restauraci s minutkovou kuchyní.
Pokud tedy chcete na svět hledět opravdu s velkým nadhledem, neváhejte.
Historie místa
Rozhledna stojí v místech, kde dříve stávala hájovna, v roce 1895 přestavěná na vyhlídkovou restauraci.
Ta však byla v 50. letech 20. st. uzavřena a sloužila znovu jako hájovna.
V prosinci 2011 podle projektu společnosti Silnice Čáslav-Holding a.s. prováděla stavební práce humpolecká společností STATUS stavební a.s., a to stavbu rozhledny, penzionu a revitalizaci původní restaurace - dnes „Havířská bouda“.
Rozhledna byla slavnostně otevřena 30. 4.
Výhled a návštěva
Hlavním lákadlem Havířské boudy je výhled z vyhlídkového ochozu ve výšce 26 m.
Ke vzdáleným výhledům lze vystoupat po schodišti nebo využít výtah.
Bezbariérové řešení umožňuje návštěvu také lidem, pro které by 144 schodů představovalo překážku.
Přístup k rozhledně
K rozhledně vede zelená TZT z osady Vysoká (1km, převýšení 40m) a z osady Mezholezy (700m, převýšení 50m).
Ze silnice mezi těmito vesnicemi vede k rozhledně cca 600m dlouhá asfaltová odbočka (49.9387097N, 15.1843617E) s převýšením cca 25m, po které se původně mohlo dojet autem až k rozhledně a poblíž i zaparkovat.
Z důvodu ničení okolních zemědělských pozemků zejména čtyřkolkami a motorkami, které do lokality vjížděli právě touto odbočkou, nechaly obec Miskovice a místní zemědělská společnost Pias v létě 2020 osadit na začátek odbočky závoru se zákazem vjezdu.
Zároveň byla vlevo před touto závorou vybudována odstavná plocha pro několik automobilů.
| Trasa | Vzdálenost | Převýšení |
|---|---|---|
| Osada Vysoká - rozhledna | 1km | 40m |
| Osada Mezholezy - rozhledna | 700m | 50m |
| Asfaltová odbočka ze silnice | cca 600m | cca 25m |
Další místa s vyhlídkami v okolí
V okolí Kutné Hory a ve středních Čechách lze navštívit také další rozhledny a vyhlídky.
Od počátku 19. opevnění města, gotická strážní věž Práchovna.
Na pravém břehu řeky Labe ve středočeském Kolíně stojí od roku 2015 nevelká, ale pěkná rozhledna.
V západní části Kolína ve středních Čechách se k nebi vypíná vodárenská věž, vystavěná už v roce 1930 a chráněná jaku kulturní památka.
Na západním okraji Cerhenic severozápadně od Kolína na vás čeká červená vyhlídková věž, která vtáhne do krajiny klidného Polabí.
V obci Podhradí nedaleko od Třemošnice se v severozápadní části Chráněné krajinné oblasti Železné hory nachází vyhlídka Dívčí kámen.
Pokud hledáte klidné místo s krásným výhledem, navštivte rozhlednu Barborka u Horních Raškovic.
Rozhledna Romanka stojí u obce Hrubý Jeseník nedaleko Nymburka, v krajině, která je pro Polabí typická svou rovinou a otevřeným horizontem.
U Lbosína východně od Benešova u Prahy najdou návštěvníci středních Čech rozhlednu s netradičním názvem Špulka.
U obce Úvaly východně od Prahy najdou návštěvníci středních Čech na nejvyšším vrcholu v okolí, Vinici, pěknou rozhlednu.
Pokud toužíte po úchvatných výhledech a zároveň máte rádi méně známá místa, pak byste rozhodně neměli minout Rozhlednu Zubří nedaleko Trhové Kamenice!
Na kopci Velký Blaník u Vlašimi stojí 30 metrů vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky.
Historické vyhlídky v širším okolí
V minulosti sloužila k vyhlídkám také místa spojená s historickými stavbami.
Na tomto místě stávala kaple svatého Jana Křtitele z konce 17. stol. (sloužila také jako místo různých barokních slavností, jako poustevna, bývala někdy nazývána letohrádek Belvedér).
Na samém vrcholu Vysoké ji nechal postavit hrabě František Antonín Špork.
Autorem byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi.
Finance na stavbu získal hrabě výhrou (1 400 dukátů) v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem.
O kapli se zpočátku krátce starali paulánští mniši, později augustiniáni z Lysé nad Labem.
O správu stavby však další majitelé zdejšího panství nejevili příliš zájem a její význam upadal.
Chátrající kaple nakonec po zásahu blesku v dubnu 1834 vyhořela.
Část zdiva byla následně rozebrána na stavby v okolí.
V květnu 1958 byla zřícenina zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Od roku 2011 je torzo díky úsilí občanského sdružení Belveder z Kutné Hory (zal. nepřístupná).