Rodičovská dovolená podle zákoníku práce

Rodičovství je v zákoníku práce upraveno jako významná oblast ochrany zaměstnanců, která reflektuje potřebu sladění pracovního a rodinného života.

Zákoník práce poskytuje rodičům řadu právních nástrojů, jako je mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, kratší pracovní doba nebo práce na dálku.

Co je rodičovská dovolená

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou.

Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Rodičovskou dovolenou mohou čerpat také oba rodiče současně.

Zaměstnavatel musí vždy vyhovět žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance o rodičovskou dovolenou až do tří let věku dítěte.

Rodič může požádat o rodičovskou dovolenou na dobu kratší než do tří let věku dítěte a před uplynutím doby rodičovské dovolené, o kterou požádal, požádat o prodloužení rodičovské dovolené.

Žádost o rodičovskou dovolenou

Žádost podle odstavce 1 podává zaměstnanec alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně; žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a lze ji podávat i opakovaně.

Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

V souvislosti s porodem a péčí o novorozené dítě má zaměstnankyně nárok na mateřskou dovolenou.

Délka mateřské dovolené je obecně stanovena na 28 týdnů.

Mateřská dovolená po dobu 37 týdnů náleží zaměstnankyni tehdy, když porodí najednou dvě nebo více dětí nebo jedná-li se o zaměstnankyni osamělou.

Za osamělou ženu považuje zákoník práce ženu neprovdanou, ovdovělou nebo rozvedenou a ženu osamělou z jiného vážného důvodu, nežije-li s druhem.

Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1.

Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst.

Mateřská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně.

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci z důvodu mateřské dovolené.

Mateřská dovolená zaměstnankyně a rodičovská dovolená zaměstnance poskytovaná do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se vždy posuzuje jako výkon práce, a to i pro účely dovolené na zotavenou.

Otcovská dovolená

V souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci otcovskou dovolenou.

Rodičovská dovolená při převzetí dítěte

Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, rodičovská dovolená přísluší až po skončení této mateřské dovolené.

Bylo-li dítě převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou dva odlišné instituty.

Po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené nemají rodiče nárok na náhradu mzdy.

Mají pouze nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory.

Peněžitá pomoc v mateřství je upravena v zákoně č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží zaměstnankyni po dobu trvání mateřské dovolené.

Má-li žena povoleno přerušení peněžité pomoci v mateřství, vzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství jejímu manželovi.

Rodičovský příspěvek je upravený v § 30 až § 32 zákona o státní sociální podpoře.

Rodičovský příspěvek je možné poskytovat až do čtyř let věku dítěte, pokud rodič o toto dítě osobně celodenně a řádně pečuje.

Jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, je možné poskytovat rodičovský příspěvek až do sedmi let věku dítěte.

Rodiče však po dosažení tří let věku dítěte již nemají nárok, aby jim zaměstnavatel poskytl pracovní volno.

Je třeba upozornit, že při péči obou rodičů o jedno dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich, a dále, že rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo jinou peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění.

Ochrana zaměstnance během rodičovské dovolené

Situace zaměstnavatele je v tomto případě komplikována skutečností, že v době, kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec trvale pečují o dítě mladší než tři roky, jsou v tzv. ochranné době a zaměstnavatel jim, až na výjimky, nemůže dát výpověď.

Zaměstnankyni nebo zaměstnanci, kteří jsou v ochranné době z důvodu trvalé péče o dítě mladší než tři roky je možné dát výpověď pouze z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, anebo z důvodu organizačních změn podle § 46 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce, tj.

Ještě výrazněji jsou chráněni zaměstnankyně po dobu čerpání mateřské dovolené a zaměstnanci po dobu čerpání rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené matky.

Takové zaměstnankyni nebo zaměstnanci není možné dát výpověď ani z důvodu, pro který by zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.

Návrat do práce po rodičovské dovolené

Zaměstnanec má dle zákoníku práce po skončení mateřské dovolené (nikoliv rodičovské dovolené) nárok na návrat na svou původní práci a na původní pracoviště.

Návrat do práce po skončení rodičovské dovolené čerpané v rozsahu rodičovské dovolené zaměstnankyně Zaměstnanec nebo zaměstnankyně, kteří se vracejí do po čerpání rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské dovolené zaměstnankyně, jsou také zákoníkem práce chráněni, jejich ochrana však je poněkud slabší než ochrana po návratu do práce z mateřské dovolené nebo z rodičovské dovolené čerpané v rozsahu mateřské dovolené.

Flexinovela zákoníku práce, účinná od 1. června, tuto úpravu mění a nově zaručuje zaměstnancům, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, nárok na zařazení na původní práci a pracoviště.

Zaměstnanec nebo zaměstnankyně mají v tomto případě v souladu s § 35 odst. 1 písm.

Také v tomto případě platí, že nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, může se se zaměstnancem dohodnout na změně pracovní smlouvy a nedohodnou-li se na změně pracovní smlouvy a zaměstnanec nekoná jinou práci zaměstnavatelem přidělovanou, jde o tzv.

Když zaměstnavatel nemůže přidělovat původní práci

Není-li to možné, protože tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající jejich pracovní smlouvě.

Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, protože nemá práci odpovídající pracovní smlouvě, může se se zaměstnancem dohodnout na změně pracovní smlouvy.

Nedohodne-li se se zaměstnancem na změně pracovní smlouvy a zaměstnanec jinou práci nekoná, půjde o ostatní překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 130 zákoníku práce.

V takovém případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a to po celou dobu, kdy zaměstnavatel zaměstnanci práci nepřiděluje.

Výpověď po skončení rodičovské dovolené

Postavení zaměstnance je však v tomto případě slabší a postavení zaměstnavatele silnější.

Zaměstnavatel může v tomto případě dát zaměstnanci výpověď z důvodu, pro který by s ním mohl okamžitě zrušit pracovní poměr a navíc, dosáhlo-li dítě zaměstnance věku tří let, skončila tím ochranná lhůta.

Není-li již zaměstnanec v ochranné lhůtě, může s ním zaměstnavatel ukončit pracovní poměr výpovědí ze všech důvodů uvedených v ustanovení § 46 zákoníku práce.

Mimo jiné může v tomto případě dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď také z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj.

Předčasný návrat do práce

Chce-li zaměstnankyně nastoupit do práce ještě před ukončením řádné mateřské dovolené nebo zaměstnanec po čerpání rodičovské dovolené v době kratší než je mateřská dovolená a nedohodli-li se předem se zaměstnavatelem, že se vrátí před jejím skončením, není dle mého názoru zaměstnavatel povinen přidělovat jim práci před uplynutím doby mateřské dovolené.

To bude praktické zejména tehdy, přijal-li na dobu trvání mateřské dovolené na jejich místo jiného zaměstnance jako náhradu, a tomuto náhradnímu zaměstnanci je povinen práci přidělovat.

Změny podle flexinovely zákoníku práce

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Změny a novinky se převážně s účinností od 1.

Zástup za zaměstnance na rodičovské dovolené

Pracovní poměr na dobu určitou u tzv.

Dosud platilo, že pracovní poměr na dobu určitou lze mezi týmiž smluvními stranami uzavřít nejdéle na 3 roky v jednom období a lze jej nejvýše dvakrát opakovat (maximálně tedy 3 roky + 3 roky + 3 roky).

Nově bude možné pracovní poměr na dobu určitou uzavírat a prodlužovat opakovaně, pokud jde o zástup za zaměstnance na mateřské, rodičovské, otcovské nebo dovolené čerpané podle § 217 odst. 5 zákoníku práce.

Práce během rodičovské dovolené

Zákon doteď neumožňoval, aby zaměstnanec čerpající rodičovskou dovolenou vykonával u svého zaměstnavatele stejný druh práce prostřednictvím některé z dohod konaných mimo pracovní poměr (DPP nebo DPČ).

Pracovní cesty zaměstnanců pečujících o dítě

Zaměstnavatel má po dohodě se zaměstnancem právo jej vyslat na pracovní cestu mimo sjednané místo výkonu práce.

Doposud platilo, že se tato zvýšená ochrana týká rodičů pečujících o dítě mladší 8 let.

Flexinovela zákoníku práce novelizuje § 240 odst. 1 zákoníku práce tak, že posouvá věkovou hranici dítěte na 9 let.

Praktický dopad má toto ustanovení v případech, kdy zaměstnavatel sice již získal obecný souhlas zaměstnance s pracovními cestami dle § 42 zákoníku práce, ale teprve poté nastala situace předvídaná § 240 odst. 1 zákoníku práce.

V praxi tyto změny přinášejí zaměstnancům pečujícím o dítě větší jistotu i flexibilitu.

tags: #rodicovska #dovolena #zakonik #prace