Probíhají časová pásma Antarktidou?

Na Zemi jsou různá časová pásma, takže se v různých oblastech a zemích liší místní čas. Když je například v Česku devět ráno, mají v Austrálii pět odpoledne.

Antarktida je v tomto ohledu výjimečná. Teoreticky by jí procházela všechna časová pásma, prakticky však neexistuje jeden jednotný čas platný pro celý kontinent. Rozhodující je především to, jakým časem se řídí konkrétní výzkumná stanice.

Proč vůbec existují časová pásma

Problém spočívá v tom, že na každém poledníku je sluneční čas jiný. Například v Ostravě by hodinky ukazovaly asi o 20 minut víc než v Karlových Varech.

Jednoduše řečeno, časová pásma vznikla proto, že je Země kulatá a otáčí se. Aby poledne, tedy okamžik, kdy je Slunce nejvýše na obloze, odpovídalo přibližně 12. hodině, byla zavedena jednotnější pravidla pro měření času.

Dnes je Země rozdělena na časová pásma o šířce zhruba 15° zeměpisné délky. Celosvětově se časy porovnávají vůči UTC (Coordinated Universal Time). Časová pásma jsou definována jako odchylky od UTC, přičemž každé pásmo obvykle odpovídá 15 stupňům zeměpisné délky.

Náš středoevropský čas je UTC+1 hodina - když je v Británii 12:00, my máme o hodinu víc. V létě se posouvá na UTC+2.

Kolik časových pásem existuje

Časová pásma světa slouží k lepší orientaci v čase mezi jednotlivými zeměmi a kontinenty. Oficiálně je na světě 24 hlavních časových pásem - každé odpovídá jedné hodině rozdílu vůči UTC, tedy od UTC −12 do UTC +12.

Celkem však na světě existuje přibližně 38 různých časových posunů. Ano, víc než 24! Některé země totiž používají odchylky po půlhodinách nebo jinak upravené časové posuny.

Jednotlivé státy navíc nemusí přesně kopírovat zeměpisné poledníky. Třeba Čína má sice velmi rozsáhlé území, ale kvůli politickým a administrativním důvodům používá pouze jedno časové pásmo. Zato Rusko je také obrovská země, ale časových pásem má 11.

Nejzápadnější město v Rusku, Kaliningrad, je v pásmu UTC+2 a to nejvýchodnější, Anadyr, má UTC+12.

I když je Evropa poměrně malý kontinent, i tady se časová pásma mění. Většina států se pohybuje v rozmezí UTC 0 až UTC +3, rozdíly tedy nejsou tak dramatické jako třeba mezi Amerikou a Asií.

V Evropě jsou tato pásma jen 4, od UTC −1 až UTC +3. Nejběžnější pásmo, ve kterém je většina evropských destinací, je středoevropský čas. V létě se posouvá na UTC+2. V létě se posouvá na UTC+3. Takže pokud letíte z Prahy do Řecka nebo Bulharska, posunete si hodinky o 1 hodinu dopředu.

Největší časový rozdíl na světě

Největší časový posun na světě je mezi Baker Islandem, který patří pod správu Spojených států amerických a nachází se v časovém pásmu UTC −12, a ostrovy Line Islands, které jsou součástí tichomořského státu Kiribati a jsou v pásmu UTC +14.

Tento rozdíl činí 26 hodin. To znamená, že když je na Baker Islandu pondělí ráno, na Kiribati je již úterý ráno.

Pokud bychom se podívali na Českou republiku, která je v zimě v pásmu UTC +1, největší časový rozdíl by byl, kdybychom cestovali na Baker Island v pásmu UTC −12: rozdíl by byl 13 hodin zpět.

Proč je čas v Antarktidě tak složitý

Obyčejně si představujeme, že časová pásma kopírují jednoduše a logicky poledníky podle nějaké mezinárodní dohody. Jenže to není zdaleka tak jednoduché, protože řada zemí má výjimku z historických, politických a jiných důvodů.

V Antarktidě je to ještě složitější. Pokud si myslíte, že časové zóny jsou v Antarktidě uspořádány pravidelně a vy byste tak během pár kroků mohli projít všemi časovými zónami a teoreticky tam projít do kalendářního včerejška, jste na omylu.

Teoreticky by měla být Antarktida rozdělena na všechny časové zóny. Některé oblasti však do žádné časové zóny nezapadají; nejsou na nich žádné výzkumné stanice, nikdo zde nežije a není tedy prakticky ani důležité, podle jakého pásma by se zde měli případní lidští návštěvníci řídit.

Časová pásma pro Antarktidu byla sice navržena, ale jsou spíš teoretická. Příslušné heslo anglické Wikipedie jich rozlišuje 11.

Antarktida nemá jeden společný čas

Na Antarktidě jsou tak drsné podmínky, že tu nikdo trvale nežije. Dává tedy smysl, že nemá vlastní jednotné časové pásmo.

V praxi je rozhodující, jakým časem se řídí konkrétní výzkumná stanice. Mnohé používají čas své mateřské země nebo své zásobovací základny.

Proč je čas vlastně v Antarktidě tak důležitý? Kvůli orientaci to není - vlastně hlavní význam spočívá v usnadnění komunikace s domovskou zemí.

Ze stejného důvodu mají také některé výzkumné stanice jiný čas než území, na němž jsou. A to proto, že se řídí časem nejbližší zásobovací stanice.

Antarktidu si rozdělily mezi sebe velmoci a státy, které mají k jižnímu kontinentu nejblíž zeměpisně. Tedy Velká Británie, Nový Zéland, Francie, Norsko, Austrálie, Chile a Argentina. Výjimkou je Norsko, které není ani velmocí, ani to nemá do Antarktidy blízko - to si však vydobylo svou pozici svými objevitelskými zásluhami.

Čas výzkumných stanic

Některé výzkumné stanice se řídí časem své mateřské země, jiné používají čas zásobovací základny. Aby to bylo ještě složitější, zavádějí některé stanice letní čas, zatímco jiné ne.

To znamená, že dvě stanice nacházející se v Antarktidě nemusí mít vždy stejný čas. Rozdíl nemusí vyplývat pouze z jejich zeměpisné polohy, ale také z praktických vazeb na konkrétní stát nebo zásobovací centrum.

Tohle se týká například nejjižnější stanice Amundsen-Scottova stanice přímo na jižním pólu.

Česká Mendelova polární stanice se nachází jižně od Argentiny, na ostrově Jamese Rosse blízko nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova.

Proč se čas v Antarktidě neřídí jednoduše poledníky

Na běžně obydleném území má časové pásmo význam pro práci, školu, dopravu, obchod i komunikaci. V Antarktidě však většinu kontinentu tvoří neobydlená území bez stálých lidských sídel.

Potřeba zavádět zde nějaký jednotný čas není zrovna naléhavá. Tam, kde nejsou žádné výzkumné stanice, není prakticky důležité, podle jakého pásma by se případní lidští návštěvníci řídili.

Naopak pro výzkumníky je důležité, aby jejich pracovní den odpovídal provozu stanice, kontaktům s mateřskou zemí a příjezdu zásob. Proto je praktičtější používat čas, který usnadňuje každodenní chod stanice, než vytvářet jeden společný antarktický čas.

Antarktický čas v praxi

Výzkumníci, kteří na kontinentu dočasně bádají, se zkrátka řídí časem své domovské země. V některých případech se však řídí časem zásobovací stanice, protože to usnadňuje komunikaci, dopravu a zásobování.

V Antarktidě je tedy časové pásmo především organizační pomůckou. Neurčuje pouze polohu stanice na mapě, ale také její napojení na konkrétní logistickou síť.

Pro cestovatele i pracovníky je proto důležité vždy zjistit, jaký čas používá konkrétní stanice. Samotná poloha v Antarktidě nemusí dát na tuto otázku jednoznačnou odpověď.

Časová pásma a cestování

S časovými pásmy ale často přicházejí také problémy, a to hlavně při cestování. Ne všechny země totiž dodržují letní čas, takže při cestování můžete zažít nečekané časové posuny.

Zapeklité to je ale taky, když plánujete třeba online schůzky. Je důležité vždy zkontrolovat časové pásmo účastníků. Když máte schůzku mezi Evropou a USA, může být rozdíl i 6 až 9 hodin.

Dlouhý let za oceán, vysněná dovolená… a místo euforie přichází únava, podrážděnost a pocit, že nevíte, jestli je ráno, nebo večer.

Proč vzniká jet lag

Jet lag je vlastně „rozbitý“ biologický budík, takzvaný cirkadiánní rytmus.

Obecně platí, že let z východu na západ je pro většinu lidí snazší než opačný směr. Když letíme na západ, posouváme své biologické hodiny k pozdějšímu usínání, což je přirozenější, protože naše tělo má tendenci přirozeně prodlužovat den.

Jak se připravit na změnu času

• Připravte tělo před odletem.
• Při letu na východ zkuste chodit spát o něco dříve.
• Po příletu se přizpůsobte lokálnímu času.
• I když jste unavení, snažte se vydržet vzhůru do večera.
• Využijte slunce.
• Dbejte na řádnou hydrataci a lehkou stravu.
• Dejte si power-nap, tedy krátký šlofík, maximálně 20-30 minut.

Zvyknout si na změnu časových pásem je při cestování po světě těžká zkouška. Ale není jediná. Další se naskýtá při platbách a výběrech z bankomatů v zahraničí.

Většina bank si totiž ke středovému kurzu přidává 2-4% marži. Naštěstí je tu multiměnový účet od Wise, který vám na cestách pomůže ušetřit spoustu peněz i nervů.

S multiměnovým účtem získáte možnost držet 40+ měn a snadno mezi nimi směňovat. Směňovat můžete se středovým směnným kurzem bez přirážek.

S častým cestováním a střídáním časových pásem vám pomůže multiměnový účet od Wise. Vedle jet lagu tak nebudete muset řešit ještě nevýhodné směnné kurzy, protože Wise používá středový směnný kurz bez přirážek.

tags: #probihaji #casova #pasma #antarktidou