Přivýdělek během rodičovské dovolené: pravidla, dohody a návrat do zaměstnání

Mateřská a rodičovská dovolená často splývají s peněžitou pomocí v mateřství a rodičovským příspěvkem, ale z právního hlediska jde o odlišné věci. Právě proto se liší i pravidla pro práci během těchto období a také podmínky návratu do zaměstnání.

Rodičovská dovolená může trvat nejdéle do 3 let věku dítěte. Po jejím skončení je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Pracovní poměr nemůže skončit automaticky, ale pouze způsoby stanovenými zákonem.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek nejsou totéž

Rodičovská dovolená dle ZP a rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře nejsou propojené instituty.

Rodičovská dovolená je pracovněprávní překážka v práci, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nebo zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené, případně otci již od narození dítěte. Rodičovský příspěvek je naopak dávka státní sociální podpory.

Po skončení mateřské dovolené má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte (§ 196 zák. práce). Tato rodičovská dovolená se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá.

Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne.

Rodičovskou dovolenou může mít i muž a může ji nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně, jako nároky ženy.

Je možné, aby muž pečoval o dítě již od jeho narození a měl rodičovskou dovolenou. Rodičovskou dovolenou může zaměstnankyně se zaměstnancem čerpat současně a pečovat v jejím průběhu o dítě.

Jak lze pracovat během rodičovské dovolené

Výše přivýdělku během rodičovské dovolené není nijak omezena.

Rodič může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání nebo si najít zaměstnání nové či mít dvě souběžná zaměstnání. Je možná i samostatná výdělečná činnost.

Během rodičovské dovolené lze pracovat bez omezení rozsahu i formy práce, tedy i na plný úvazek nebo jako OSVČ.

Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Výkon další práce, třeba i stejného druhu, může být po dobu rodičovské dovolené, jen podle písemné DPČ nebo DPP (§ 73 až 77b ZP).

Práce u stejného zaměstnavatele

Rodičovská dovolená přináší ještě méně omezení. Jakoukoliv výdělečnou činnost můžete provozovat zcela volně. Můžete tedy nastoupit ke svému předchozímu zaměstnavateli nebo si najít přivýdělek v jiné firmě.

Zaměstnanci na rodičovské dovolené však od 1. 6. 2025 nově mohou vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Novela zák. práce tak umožňuje, aby v době, kdy zaměstnanec v pracovním poměru u zaměstnavatele čerpá rodičovskou dovolenou, mohl vykonávat na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) u téhož zaměstnavatele stejně druhově vymezené práce.

Další práci stejného druhu pro zaměstnavatele mohou vykonávat zaměstnanci v dohodě o pracovní činnosti nebo v dohodě o provedení práce.

Tato úprava umožní rodičům získat flexibilní přivýdělek a zároveň si udržet pracovní vazby se svým zaměstnavatelem i oborem, aniž by docházelo ke střetu s právními předpisy.

Brzký návrat do práce může, kromě jiného, přinést nižší riziko snahy zaměstnavatele o rozvázání pracovního poměru s rodičem, který by mu jinak v zaměstnání dlouhodobě chyběl.

Péče o dítě a rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek náleží tomu rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to nejdéle do čtyř let věku dítěte.

Rodiče se mohou v péči o dítě střídat.

Právě splnění podmínky osobní celodenní a řádné péče o dítě je jedinou podmínkou pro možnost přivýdělku zaměstnankyně při pobírání rodičovského příspěvku.

Ať už jste zaměstnanec nebo podnikatel, musíte splnit jedinou podmínku: zajistit patřičný dohled nad svým dítětem jinou zletilou osobou.

Postará-li se po dobu vašeho vykonávání práce o dítě babička, placená chůva nebo třeba starší sestra, můžete pracovat na plný úvazek a přitom pobírat rodičovský příspěvek.

Jediné, co je potřeba zajistit, abyste nepřišla o rodičovský příspěvek, je patřičný dohled nad dítětem. Stačí se domluvit s prarodiči, sjednat si chůvu nebo využívat jesle.

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku.

Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde.

Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně. Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Vzhledem k tomu, že se podle zákona č. 117/1995 Sb. (§ 31) docházka do dětských zařízení nesleduje u dětí starších 2 let, může si rodič dítěte staršího než 2 roky vydělávat neomezeně.

Čerpání rodičovské dovolené není podmínkou pro vznik nároku na rodičovský příspěvek.

Zaměstnankyně tak mohou mít přivýdělek (příjem) v jakékoliv výši, aniž by jim hrozilo, že o rodičovský příspěvek přijdou.

Výše rodičovského příspěvku a délka jeho čerpání

Žena nebo muž může dostat rodičovský příspěvek po skončení mateřské dovolené nebo muž již od narození dítěte.

Nárok na něj vzniká jednomu z nich, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.

Rodičovský příspěvek je ve výši 350 000 Kč pro děti narozené od 1.ledna 2024 a pro děti narozené do 31.prosince 2023 je ve výši 300 000 Kč.

Po skončení nároku na finanční podporu v mateřství následuje vyplácení rodičovského příspěvku.

Pokud nebyl uplatněn nárok na mateřskou, může být tento příspěvek vyplácen už od dne narození dítěte.

Rodič si může zvolit dobu vyplácení mezi šesti měsíci a čtyřmi lety.

Přivýdělek během mateřské dovolené a PPM

Těsně před narozením dítěte a po něm může žena pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Jde o dávku nemocenského pojištění a nárok na ni je vázán splněním povinné doby pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství se začíná pobírat v rozmezí osmi až šesti týdnů před termínem porodu.

Vypočítává se z příjmů podobně jako nemocenská a činí 70 % ze mzdy.

Mateřská dovolená se poskytuje po dobu 28 týdnů, porodila-li žena zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

Mateřská dovolená a její dávky slouží k tomu, aby se maminka mohla soustředit na péči o sebe a svého potomka, proto dávku nelze pobírat a dále pokračovat v zaměstnání.

Obecně lze konstatovat, že není nijak a ničím zakázáno, aby si zaměstnankyně na mateřské dovolené i v době čerpání této dovolené jakkoli přivydělávala.

Peněžitá pomoc v mateřství ovšem náleží podle § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění pouze v případě, že zaměstnankyně nevykonává pojištěnou činnost (činnosti), ze které dávka plyne.

V případě, že nechcete ztratit nárok na podporu v mateřství, zpozorněte zejména při práci pro stávajícího zaměstnavatele.

Práce pro původního zaměstnavatele

Během mateřské dovolené nelze vykonávat stejný druh práce pro téhož zaměstnavatele, ze kterého je pobírána peněžitá pomoc v mateřství.

Pokud by přivýdělek měl být vykonáván u stejného zaměstnavatele, u kterého je čerpána mateřská dovolená, musí tento přivýdělek být založen na odlišném pracovněprávním vztahu a nesmí se jednat o shodný druh činnosti jako v původním pracovním poměru (tedy stejný druh práce).

Ten s vámi může uzavřít jen smlouvu na jinou práci.

Se stejným zaměstnavatelem lze uzavřít smlouvu pouze na jiný druh práce.

Výkon práce na základě původní pracovní smlouvy, z níž je čerpána peněžitá pomoc v mateřství, by ale nadále znamenal problém pro nárok na dávku.

Reálně se nejčastěji v případě mateřské dovolené jedná o přivýdělek na základě dohody o provedení práce („DPP“).

U paralelní pracovní smlouvy je pochopitelně v každém případě povinné absolvování vstupní pracovnělékařské prohlídky.

Práce u jiného zaměstnavatele

Stejně tak můžete pracovat u jiného zaměstnavatele.

Pokud jde o možnost přivýdělku na rodičovské dovolené, je nejprve třeba vzít na vědomí, že rodičovská dovolená dle ZP a rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře nejsou propojené instituty.

U jiného zaměstnavatele pak sice můžete nastoupit na stejný druh práce, ale původní (stávající) zaměstnavatel s tím musí písemně souhlasit.

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují.

Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí.

Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Příklad posouzení konkurenční činnosti

Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní.

Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady.

Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele.

Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Podnikání během mateřské

Pokud dostáváte peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění, které jste si hradila jako podnikatelka, nemůžete v této samostatné výdělečné činnosti pokračovat.

Pokud jste před nástupem na mateřskou podnikala a splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství jako OSVČ, nemůžete po dobu pobírání této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, ze které je dávka poskytována.

To ale neznamená, že vaše podnikání musí být zcela přerušeno - činnost za vás může vykonávat zaměstnanec nebo spolupracující osoba.

Můžete však v podnikání pokračovat, pokud jste si takto přivydělávala při stálém zaměstnání, protože peněžitá pomoc v mateřství bude vyplácena z nemocenského pojištění u tohoto zaměstnavatele.

Pokud jste před nástupem na mateřskou nepodnikala, můžete s tím v průběhu mateřské dovolené začít a podnikáním si přivydělávat bez omezení.

Dohoda o provedení práce

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou.

Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů.

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají.

Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně).

Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Je stanovena povinná písemná forma dohody.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Srovnání DPP a DPČ

Daně a pojistné u DPP a DPČ

DPP a povinné odvody

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu.

Od 1. 1. 2026 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.999 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele).

Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů.

Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy.

Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.

Daňový režim u DPP

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.999 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

Rodič nepodepíše prohlášení poplatníka

Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %.

Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět.

V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu.

Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

Rodič podepíše prohlášení poplatníka

Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.

Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně.

Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání.

Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.999 Kč měsíčně.

Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.999 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem.

Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání.

Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

DPČ a povinné odvody

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Od 1. ledna 2025 není pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění z dohod rozhodující pevná částka, ale jako jedna čtvrtina stanovené průměrné mzdy pro příslušný kalendářní rok.

Pro rok 2025 je čtvrtina průměrné mzdy 11 639 Kč, po zaokrouhlení se jedná o částku 11 500 Kč.

Odvody se musí provádět již od dosažení této částky, nikoliv od 11 501 Kč.

Příjmy (odměny) do tohoto limitu i nadále podléhají dani z příjmu, zaměstnanec však nebude účasten sociálního a zdravotního pojištění.

Změny srážkové daně

Srážková daň, která se u DPP často využívá, se bude postupně rušit.

Účinnost zrušení srážkové daně proběhne ve dvou fázích, a to od 1. 1. 2026 a 1. 1. 2027.

Od 1. 1. 2026 se zrušení srážkové daně týká pouze příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob.

Od 1. 1. 2027 má být srážková daň u příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zrušena zcela.

Prakticky by ale pro brigádníky a dohodáře měl i po zrušení srážkové daně zůstat stejný režim (např. stále žádná povinnost podat daňové přiznání).

Pravidla pro DPP a DPČ

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru.

To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování,
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí.

V personální praxi se zapomíná, že zaměstnancům, kteří pracují podle DPČ nebo DPP náleží mzda (odměna) nebo náhrada mzdy (odměny) za práci ve svátek, za noční práci, ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Za práci ve svátek přísluší podle §115 ZP příplatek k dosažené odměně nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Rozvržení pracovní doby

Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

V oblasti dohod patří mezí problémové otázky rozvrh pracovní doby.

Není vhodné sjednání velmi krátké lhůty pro seznámení s rozvrhem pracovní doby, třeba jen několik hodin. Může to být např. jeden nebo dva dny.

Rozvrhne-li zaměstnavatel pracovní dobu tak, že některý den bude zaměstnanec pracovat více než 6 hodin, musí mu poskytnout na tuto pracovní směnu přestávku v práci.

Dovolená a pracovní volno

S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru.

Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek, například doprovod dítěte k lékaři, sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem.

ZP nevylučuje, aby „dohodáři“ měli nárok na pracovní volno s náhradou odměny např. při důležitých osobních překážkách v práci nebo z důvodu obecného zájmu (§ 77 odst-3 ZP).

Jedná se např. o pracovní volno k lékařskému ošetření, k svatbě k výkonu veřejné funkce, k činnosti dárce krve apod.

Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Ukončení DPP nebo DPČ

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně,
• okamžitým zrušením.

Nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv.

Zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi.

Okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

To znamená, že dohoda je nadále platná.

Možnost požádat o pracovní poměr

Po novele zákoníku práce z října 2023 platí, že pokud zaměstnanec, který pracoval pro určitého zaměstnavatele na DPP či DPČ a tyto dohody v předchozích 12 měsících v souhrnu trvaly po dobu 180 dní nebo déle, požádá písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

Návrat z rodičovské dovolené

Zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště, pokud se vrací z rodičovské dovolené před dovršením 2 let věku dítěte.

Novela ZP č.120/2025 Sb., od 1.června 2025 uvádí pro zaměstnance vracející se do zaměstnání po skončení mateřské a nově i rodičovské dovolené právo na zařazení na původní práci a pracoviště.

U rodičovské dovolené to však platí jen tehdy, jestliže se zaměstnanec vrátí do práce přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let.

Ne. Pokud se vracíte z rodičovské dovolené před dovršením 2 let věku dítěte, má zaměstnavatel povinnost zařadit vás na původní práci i pracoviště.

Po návratu po 2. narozeninách dítěte musí zaměstnavatel přidělit práci odpovídající pracovní smlouvě, nikoli nutně stejné pracovní místo.

Pokud se rodič vrátí po druhém roce věku dítěte, zaměstnavatel mu již nemusí držet přesně stejnou pozici, ale musí ho zařadit na místo odpovídající jeho pracovní smlouvě.

Žena má v pracovní smlouvě uveden druh práce „účetní“ a pracuje jako mzdová účetní např. na úseku práce a mezd.

Bude-li se vracet do zaměstnání po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené, má nárok na původní práci a pracoviště, tedy jako „mzdová účetní na úseku práce a mezd“.

Před novelou ZP mohla být zařazena do funkce účetní i na jiné pracoviště, třeba ve skladovém hospodářství.

Ačkoliv ne vždy se po skončení rodičovské dovolené zaměstnanci vrátí do své práce, je zaměstnavatel povinen pro ně jejich pracovní místo držet.

Toto lze změnit pouze dohodou o změně pracovního poměru.

Výpověď a ochrana pracovního poměru

Zaměstnavatel smí dát výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů, s výpovědní dobou a v některých případech musí zaměstnanci poskytnout odstupné například z důvodu organizačních změn, nadbytečnosti a dalších.

Zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonných důvodů, například z organizačních důvodů nebo pro nadbytečnost.

Když se žena po skončení rodičovské (tříleté) dovolené nevrátí zpět do zaměstnání, zaměstnavatelé s ní nemohou skončit pracovní poměr výpovědí pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Porušení pracovních povinností musí být zaviněné.

To znamená, že zaměstnavatel je musí prokázat a že žena nemohla bez svého zavinění do práce nastoupit, například dítě bylo nemocné nebo sama onemocněla, byla z vážných důvodů mimo bydliště a nebylo jí možno doručit písemnost.

Jinak by zaměstnavatel s výpovědí neuspěl.

Ovšem i samotná žena by před uplynutím rodičovské dovolené měla o sobě dát zaměstnavateli vědět.

Pokud zaměstnanec již nechce do stejné práce nastoupit, může se domluvit se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodou nebo může podat výpověď.

Praktické nastavení přivýdělku

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci, většinou na DPP nebo DPČ, lze však pracovat i v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou.

Pro rodiče může být důležité zejména to, zda chce pracovat pouze omezený počet hodin, zda potřebuje zachovat účast na sociálním a zdravotním pojištění a zda chce zůstat napojen na původního zaměstnavatele.

Práce na DPP je vhodná zejména pro menší rozsah práce u jednoho zaměstnavatele, protože rozsah je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.

DPČ je určena pro pravidelnější práci, jejíž rozsah v průměru nepřekročí polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

U obou dohod je důležité trvat na písemném dokumentu, zkontrolovat druh sjednané práce, rozsah pracovní doby, dobu trvání dohody, výši odměny a podmínky jejího poskytování.

Rodič by měl současně ověřit způsob rozvrhování směn, nárok na dovolenou, příplatky a podmínky pracovního volna.

U práce pro jiného zaměstnavatele je vhodné ověřit, zda jeho předmět činnosti není shodný s předmětem činnosti původního zaměstnavatele.

Pokud je výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti původního zaměstnavatele, je třeba jeho předchozí písemný souhlas, s výjimkou vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Nejčastější otázky

Může rodič během rodičovské dovolené pracovat?

Ano. Během rodičovské dovolené lze pracovat bez omezení rozsahu i formy práce, tedy i na plný úvazek nebo jako OSVČ.

Může rodič během rodičovské dovolené pracovat u původního zaměstnavatele?

Ano. Rodiče na rodičovské dovolené mohou vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Může rodič pobírat rodičovský příspěvek a současně pracovat?

Ano. Rodič může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání nebo si najít zaměstnání nové, mít dvě souběžná zaměstnání nebo podnikat.

Je příjem během rodičovské dovolené omezený?

Ne. Rodičovský příspěvek není tzv. „testovanou dávkou“. Rodič může mít přivýdělek v jakékoliv výši, aniž by mu hrozilo, že o rodičovský příspěvek přijde.

Je během rodičovské dovolené omezena docházka dítěte do zařízení?

U dítěte mladšího dvou let je maximální možná docházka do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny 120 hodin měsíčně. Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Může matka pracovat během mateřské dovolené?

Ano, ale pouze za podmínky, že nebude vykonávat stejný druh práce, ze kterého pobírá peněžitou pomoc v mateřství.

Může matka během mateřské pracovat pro jiného zaměstnavatele?

Ano. Může pracovat u jiného zaměstnavatele, ale pokud bude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož čerpá mateřskou dovolenou, je k tomu třeba jeho předchozího písemného souhlasu.

Kam se zaměstnanec vrací po rodičovské dovolené?

Pokud se vrací před dovršením 2 let věku dítěte, má zaměstnavatel povinnost zařadit ho na původní práci i pracoviště. Po druhých narozeninách dítěte musí přidělit práci odpovídající pracovní smlouvě, nikoli nutně stejné pracovní místo.

tags: #privydelek #rodicovska #dovolena