Předpoklady cestovního ruchu na Islandu

Island je nádherný a rozmanitý ostrov, který si zaslouží pozornost každého cestovatele. Turisty lákají především horké prameny, malebné ledové příkrovy, lávová krajina připomínající povrch Měsíce, sopečné oblasti a polární záře.

Turistika zůstává dominantním pilířem islandské ekonomiky a největším zaměstnavatelem v zemi, přičemž firmy napojené na tento sektor zajišťují více než třetinu všech pracovních míst a tvoří naprostou většinu exportu služeb. Přímý příspěvek odvětví k HDP dosahuje 8,7 %, a to i přes mírný pokles příjezdů způsobený nepříznivým počasím a opakovanou sopečnou aktivitou, která vedla k dočasnému uzavření populárních atrakcí, jako jsou lázně Modrá laguna.

Islandská krajina s ledovcem a lávovým polem

Přírodní předpoklady cestovního ruchu

Island je řídce osídlený sopečný ostrov s mimořádně rozmanitou přírodou. Vyhledávanou turistickou lokalitou je mimo jiné díky svým horkým pramenům, malebným ledovým příkrovům či lávové krajině připomínající povrch Měsíce.

Zájem turistů nedávno vyvolala i seismická aktivita blízko hlavního města, protože sopečná turistika, která za klidnějších okolností může zahrnovat i výlety do aktivních oblastí, je stále populárnější.

Významným předpokladem návštěvnosti je také možnost pozorovat polární záři. Polární záře a východ slunce jsou vidět 13.

Výrazný vliv na mezinárodní známost Islandu měl výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010, který na několik týdnů zastavil leteckou dopravu v Evropě. Island se tak dostal do centra světového zpravodajství a poté, co se situace uklidnila, začali turisté proudit do země.

Ledovce, láva a geotermální jevy

Islandská krajina nabízí návštěvníkům kombinaci ledovců, sopek, lávových polí, geotermálních oblastí a horkých pramenů. Tato spojitost přírodních jevů vytváří podmínky pro poznávací zájezdy, výlety do přírody, fotografování i dobrodružné aktivity.

Přestože hlavní riziko nadále představují možné rozsáhlé erupce a s nimi spojená hrozba recese, sektor vykazuje vysokou odolnost a v období 2026-2030 se očekává stabilní nárůst počtu turistů i průměrný růst ekonomiky o 2,4 % až 2,6 %.

Mapa sopečných oblastí a ledovců Islandu

Historický vývoj cestovního ruchu

Prudký růst cestovního ruchu začal v roce 2009, po hospodářském kolapsu, který způsobil propad místní měny. Kdysi drahý ostrov byl najednou pro návštěvníky cenově dostupný.

Turisty začaly lákat i vládou organizované marketingové kampaně a nabídky aerolinek Iceland Air.

První polovina roku 2019 nebyla pro Island zrovna růžová. Zkrachovala islandská nízkonákladová aerolinka WOW air a počet turistů klesl v sezoně o 20 %.

Po propadu v době pandemie nemoci covid-19 loni Island navštívilo odhadem 2,2 milionu turistů. Do roku 2026 by jejich počet měl stoupnout na 2,5 milionu.

Geografické a dopravní předpoklady

Island, který je o něco větší než Irsko, představuje kompaktní ostrovní destinaci s výraznou koncentrací služeb a turistické infrastruktury v okolí hlavního města Reykjavíku. Ve starém centru města se turisté v teplých bundách fotí na každém rohu a turistické autobusy míří k neobyčejným přírodním lokalitám.

Island sice není součástí Evropské unie, avšak patří do Schengenského prostoru. Při pobytu do 3 měsíců neplatí přihlašovací povinnost.

Ve větších islandských městech je pokrytí internetem vynikající, v Reykjavíku jsou v provozu internetové kavárny. V obchodních centrech a veřejných knihovnách se lze bezplatně připojit k wi-fi.

Výhod, které plynou z toho, že byl zrušený roaming v EU, si můžete užívat i na Islandu.

Sezónnost návštěvnosti

Island je velmi oblíbená sezónní destinace. Vrcholem turistické sezony na Islandu je červen až srpen.

Turisté ovšem cestují na Island v menších počtech i po zbytek roku. Dávejte ovšem pozor na trochu slabší sezonu, kterou je listopad až únor, kdy může být hledání práce obtížné. Mnoho podniků má zavřeno, nebo zkracují otevírací hodiny.

Když budete po ostrově cestovat, tak ideálně na jaře nebo na podzim mimo hlavní sezonu.

Sezónnost ovlivňuje také zaměstnanost v cestovním ruchu. Mnoho pracovníků přijíždí především na léto, kdy je na ostrově nejvíc turistů.

Ekonomický význam cestovního ruchu

To vše je dobrá zpráva pro ekonomiku, která se na cestovní ruch zaměřila po neslavném kolapsu bankovního sektoru v zemi v roce 2008.

„Cestovní ruch je hlavním zdrojem růstu islandské ekonomiky, což sebou nese klady i zápory,“ řekl šéf Íslandsbanki Research Jón Bjarki Bentsson.

Turistický sektor se na Islandu zotavil z propadu vyvolaném pandemií a vláda očekává, že letos tento severský ostrov navštíví asi 2,3 milionu lidí. Na příští rok počítá s návštěvou téměř 2,4 milionu lidí a v roce 2026 s počtem až 2,5 milionu.

UkazatelHodnota
Odhad návštěvnosti v minulém roce2,2 milionu turistů
Očekávaná návštěvnost v daném roceasi 2,3 milionu lidí
Očekávaná návštěvnost v příštím roce
Očekávaná návštěvnost v roce 20262,5 milionu
Podíl turistiky na HDP loni8,5 procenta
Podíl turistiky na HDP o rok dříve7,5 procenta
Přímý příspěvek odvětví k HDP8,7 %

Příjmy z cestovního ruchu jsou pro islandskou ekonomiku čím dál důležitější. Turistika se na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) loni podle statistiků podílela z 8,5 procenta, zatímco o rok dříve to bylo 7,5 procenta.

Loňský podíl byl nad průměrem let 2016 až 2019, tedy z období před pandemií, kdy podíl turistiky na HDP činil 8,2 procenta.

Navzdory problémům, které jsou s ní spjaty, pomohla turistika udržet na Islandu nízkou nezaměstnanost, přispěla k růstu reálných mezd a pomohla vesnicím, které utrpěly újmu při konsolidaci rybářského průmyslu v 80. letech.

Pracovní místa a služby pro turisty

Čím více turistů přijíždí, tím více pracovníků je potřeba. Počet obyvatel země se v roce 2022 zvýšil o tři procenta, což byl rekordní nárůst.

Jedním z problémů, které vláda musí řešit, je diverzifikace trhu práce. Ze zhruba 200.000 lidí, kteří v současnosti na Islandu pracují, je jich asi 35.000 zaměstnáno v cestovním ruchu.

Nejvíce volných pracovních pozic je v turistickém ruchu, takže různá ubytování a restaurace. Jsou to pozice jako housekeeping, recepční, barman/barista, obsluha v restauraci, kuchař, umývání nádobí.

Island je známý tím, že tady pracuje spousta zahraničních pracovníků i bez znalosti islandštiny. Islanďané to celkem tolerují, platí to ale hlavně pro zmíněné pozice v turistickém ruchu a gastronomii.

Velké množství pracovních míst se váže k turistickému ruchu. Obtížnější je sehnat dobré bydlení, než si najít práci.

Podmínky pro sezónní práci

Pokud chcete vyjet pracovat o prázdninách, doporučuji alespoň na 3-4 měsíce, aby se vám pobyt vyplatil i finančně.

Práce mimo Reykjavík bude do startu jednodušší, a to i celoročně. Mimo Reykjavík je téměř pravidlem ubytování od zaměstnavatele, často i s jídlem, takže počáteční náklady minimální.

Vytvořte si finanční rezervu na začátek. Počítejte s letenkou, nakupováním potravin a dopravou na místě. Mějte připravených minimálně 35 tisíc, ideálně až 50 tisíc Kč na osobu.

Islandská ekonomika je na turistickém ruchu závislá a velké množství pracovních míst se váže k této oblasti. Pracovních nabídek vždy přibývá se začínající sezonou.

Infrastruktura cestovního ruchu

Hlavní město je poseto novými hotely a restauracemi, drobným výrobcům pleteného zboží a řemeslníkům se daří a ulice jsou o poznání rušnější než před deseti lety.

Nejvíce služeb se soustřeďuje v Reykjavíku, kde turisté najdou ubytování, restaurace, obchody, internetové kavárny, veřejné knihovny a další zázemí pro cestování.

Pokud si ubytování řešíte sami, pak je lepší mít to dohodnuté ještě před příjezdem na Island, abyste neskončili na dlouhou dobu v drahém hostelu.

Pokud si najdete zaměstnavatele, většinou hotel nebo farmu, který vám poskytne ubytování a většinou i stravu, tak se zaradujte. Tuto zapeklitou věc řešit nemusíte. Zaměstnavatel vám za to bude nějakou částku strhávat z platu.

Ubytování a tlak na rezidenční bydlení

Na Islandu se nabídka dlouhodobého bydlení snižuje. Podle studie společnosti AirDNA je v hlavním městě téměř osm procent veškerého rezidenčního bydlení nabízeno k pronájmu prostřednictvím služby Airbnb a počet licencí na ubytování v bytě nebo domě loni meziročně vzrostl o 70 procent.

Podle studie z roku 2019 tvoří nejméně polovinu všech bytů v některých centrálních čtvrtích turistické pronájmy a až dvě třetiny domů na Airbnb byly dříve určené pro dlouhodobé pronájmy.

„Připadá mi, že každé druhé místo je Airbnb,“ stěžuje si jeden z obyvatel Reykjavíku.

Změna pronájmů na nabídku přes Airbnb může být sice výnosná, docent Islandské univerzity Már Mixa však upozorňuje, že tyto nájmy nejsou odpovídajícím způsoben zdaněny a chybí pobídky k výstavbě budov nesouvisejících s cestovním ruchem.

Vláda kvůli tomu loni představila svoji první politiku bydlení a zavázala se postavit v příštích pěti letech 4000 bytů ročně. Cíl se jí však nedaří plnit a novou výstavbu mezitím dramaticky omezil konec levných peněz.

Problém zhoršuje i to, že Island je historicky kulturou vlastníků domů. Podle statistického úřadu si v roce 2022 pronajímala byt jen asi pětina Islanďanů, před pandemií to byla téměř třetina.

Bezpečnost, zdraví a základní vybavenost

Statisticky patří Island k nejbezpečnějším zemím na světě. Je zde minimální pouliční kriminalita a velmi přísné drogové zákony s nulovou tolerancí.

Zdravotní péče na Islandu se pohybuje na běžné až vysoké evropské úrovni. S platným Evropským průkazem zdravotního pojištění máte nárok na bezplatné akutní a neodkladné ošetření v případě nemoci či úrazu.

Přesto se vyplatí uzavřít kvalitní cestovní pojištění, zvlášť pokud plánujete treky do hor a další dobrodružné aktivity.

Na Islandu není třeba žádná povinná vakcinace. Zdravotní rizika na ostrově se neliší od evropského standardu.

Na Islandu teče z řadu pitná voda.

Napětí v elektrické síti 230 V/50 Hz je stejné jako v ČR.

Poplatky a regulace cestovního ruchu

Island zvažuje změny daní z cestovního ruchu, aby turisté nesli větší díl odpovědnosti při ochraně přírody. Země nechce o turisty přijít, zároveň se ale brání nadměrnému turismu a jeho dopadům na místní obyvatele i své přírodní prostředí.

„Snažíme se utvářet daňový systém pro turistický sektor budoucnosti,“ řekl islandský premiér Bjarni Benediktsson.

Předseda islandské vlády se domnívá, že daně by se lišily podle ročního období, respektive podle vývoje poptávky po cestách na Island.

Takže na vrcholu poptávky bychom mohli mít vyšší daň, kterou bychom mohli ovlivňovat úpravou poplatků jak během dne nebo mezi jednotlivými měsíci, tak v různých částech roku.

Islandská vláda na začátku roku obnovila takzvanou turistickou daň ve snaze získat peníze na programy udržitelnosti a zmírnit dopady masové turistiky na životní prostředí.

Od 1.1.2024 je v této destinaci nově přijatá pobytová taxa ve výši 666 ISK (4,8 USD)/pokoj/den. Taxa je splatná kartou na recepci hotelu.

Dopady masového turismu na přírodu a obyvatele

O desetiletí později navštěvuje některá z nejoblíbenějších míst téměř 6000 návštěvníků denně. To vyvolává i otázky, jak nejlépe zachovat nedotčenou přírodu.

Developeři se stále častěji stěhují i do oblastí, které nebyly nikdy obydlené ani obdělávané.

Vláda pracuje na šestiletém plánu udržitelného cestovního ruchu, který by měl tyto a další problémy řešit.

Nalezení rovnováhy je výzvou. Cestovní ruch je hlavním zdrojem růstu islandské ekonomiky, zároveň však zvyšuje tlak na bydlení, pracovní trh, infrastrukturu a přírodní prostředí.

Vzhledem k vysokým mzdovým nákladům roste zejména poptávka po digitalizaci, automatizaci provozu a udržitelných řešeních v pohostinství.

I když se vládní koalice snaží o diverzifikaci hospodářství směrem k udržitelným odvětvím, cestovní ruch zůstane i v nadcházejících letech hlavním motorem hospodářského růstu.

What is sustainable tourism? Why sustainable tourism management is so important

Praktické podmínky pro návštěvníky

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci.

Je možno dovézt maximálně 10 kg potravin v ceně do 25.000 ISK.

Cestující z EU/EHP mohou dovézt potraviny zvířecího původu pro osobní potřebu, nicméně zvláštní pravidla platí na dovoz masa a vajec; dovoz nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků je zakázán.

Je zakázán dovoz masa a mléčných výrobků ze třetích zemí.

Zvláštnímu povolení podléhá dovoz rostlin; bez potvrzení může cestující dovézt do 25 řezaných květin, do 2 kg cibulí, odnoží či hlíz z Evropy v neporušeném komerčním obalu a až 3 pokojové rostliny v květináči z Evropy.

Je zakázán dovoz narkotik, nebezpečných drog, některých zbraní, šňupacího tabáku.

Zvláštnímu povolení podléhá dovoz zbraní a munice, všech typů telekomunikačních zařízení, kromě 1 mobilního telefonu na osobu, a léků nad přiměřenou osobní potřebu.

V hotovosti lze bez omezení dovézt nebo vyvézt bankovky a mince v hodnotě max. 10.000 EUR.

Náklady a finanční podmínky

Island je velmi drahá země, stejně jako zbytek severní Evropy.

Bydlení bude velmi vysoká položka ve vašich výdajích.

Nakupujte v levných supermarketech, mezi které patří Bónus, Krónan a Nettó.

Pokud se chcete jít bavit do města, choďte do podniků během „happy hours“.

Volnočasové aktivity vybírejte tak, ať vás moc nestojí.

Dávejte pozor na pasti na turisty. Island je turistický ráj a každý trochu mazaný Islanďan se na tom snaží vydělat.

Pro výběry hotovosti a vůbec celkovou správu financí na cestách používáme Revolut.

Podmínky zaměstnávání v cestovním ruchu

Minimální hodinové mzdy se odvíjejí od kolektivních smluv a záleží na profesi, kterou děláte, jaké máte zkušenosti a jak dlouho v dané společnosti pracujete.

Po 17. hodině budete pracovat s 33% příplatkem a o víkendu s příplatkem 45 %.

Budete dostávat příspěvek na dovolenou, tzv. Orlof, který je 10,17 % z hrubé mzdy.

Z hrubé mzdy vám bude stržená daň o výši 36,94 %, dále povinná 4 % na důchodový fond a příspěvek odborům je asi 1 %.

Záleží tedy, kolik hodin měsíčně pracujete, běžný plný úvazek má 170 hodin, a zda chodíte do práce i o víkendech a večer.

Jako zaměstnanci na Islandu máte svá práva, takže kromě férového vyplácení mzdy máte nárok i na pauzy během práce.

Hotelová a restaurační zařízení mají povinnost poskytnout svým zaměstnancům stravu během pracovní doby. To je velmi příjemný benefit, díky kterému se dá dost ušetřit.

Administrativní podmínky pro delší pobyt

Pokud bude váš pobyt delší než tři měsíce, musíte se registrovat do evidence obyvatelstva a zažádat si o permanentní kennitalu.

Pokud váš pobyt bude kratší než tři měsíce, tak si budete žádat o dočasnou kennitalu. Žádá se o ni na daňovém úřadě.

Kennitalu budete potřebovat skoro na všechno.

Budete potřebovat islandský bankovní účet, kam vám zaměstnavatel bude posílat výplatu.

Na Islandu jsou tři velké banky: Arion banki, Íslandsbanki a Landsbankinn.

Založení účtu je na Islandu velmi jednoduchá záležitost, musíte už ale mít kennitalu. Vezměte s sebou pas, pracovní smlouvu a smlouvu o bydlení.

V rámci elektronické komunikace se na Islandu používá elektronické ID nebo IceKey.

Pojištění při práci a cestování

Na prvních pár týdnů si zařiďte cestovní pojištění.

Až začnete pracovat, nahlásíte se na islandskou zdravotní pojišťovnu.

Vyjíždíte-li na kratší dobu než šest měsíců, pak své stávající zdravotní pojištění v ČR ponechejte.

Pokud jedete pracovat na déle než půl roku, odhlaste se v ČR ze zdravotní pojišťovny.

Pokud zůstanete déle jak šest měsíců a jste odhlášení z české pojišťovny, nahlaste se na pojišťovnu islandskou.

Jen pozor! Nefunguje to jako v ČR, že zdravotní péče je téměř zadarmo. Na Islandu se např. platí za návštěvu praktického lékaře nebo za návštěvu pohotovosti.

Je dobré zvážit i dlouhodobé cestovní pojištění, které by vám případné výdaje za zdravotní péči pokrylo.

Budoucí rozvoj cestovního ruchu

Turistický sektor vykazuje vysokou odolnost a v období 2026-2030 se očekává stabilní nárůst počtu turistů i průměrný růst ekonomiky o 2,4 % až 2,6 %.

Vysoká návštěvnost podporuje rozvoj hotelů, restaurací, dopravy, řemesel a dalších služeb, současně však vyžaduje lepší regulaci ubytování, ochranu přírody a rozložení turistické zátěže v čase i prostoru.

Island nechce o turisty přijít, zároveň se ale brání nadměrnému turismu a jeho dopadům na místní obyvatele i své přírodní prostředí.

Vzhledem k vysokým mzdovým nákladům roste zejména poptávka po digitalizaci, automatizaci provozu a udržitelných řešeních v pohostinství.

tags: #predpoklady #cestovniho #ruchu #v #island