České potravinářství a cestovní ruch: význam gastronomie, regionálního rozvoje a výzkumu

Propojení potravinářství a cestovního ruchu představuje významnou příležitost pro české regiony, podnikatele i veřejnou správu. Gastronomie není pouze doplňkovou službou pro návštěvníky, ale také součástí image destinace, místní ekonomiky, kulturní identity a nabídky autentických zážitků.

Cestovní ruch představuje v současné době významnou součást ekonomik hospodářsky vyspělých zemí. Pro jeho rozvoj jsou rozhodující tři základní podmínky - bezpečnost v dané destinaci, dostatečný fond volného času obyvatelstva a přiměřené disponibilní důchody.

Rozvoj cestovního ruchu je podporován řadou faktorů, které souvisejí s růstem počtu obyvatelstva naší planety, se zlepšováním jejich zdravotního stavu a se zvyšováním vzdělanosti, díky níž lidé postupně překonávají jazykové bariéry a jsou podněcováni k poznání nových míst, kultur a k prožití neobvyklých zážitků.

Gastronomie jako součást turistické atraktivity

„Cestování za autentickými kulinářskými zážitky či vínem je celosvětový trend a představuje tak pro Česko velký potenciál, který zatím není zdaleka využit.

Kromě toho podle mnoha průzkumů turisté, kteří cestují za gastronomií, více utrácí a zůstávají v destinaci déle, tudíž mají větší ekonomický přínos.

Také pro cestovatele, kteří za jídlem vyloženě necestují, ale vyhledávají například kulturu či aktivní dovolenou, je dobrá kuchyně klíčovým faktorem při rozhodování o výběru regionu i při hodnocení celkového dojmu z dovolené.

Je tedy zásadní pro vnímání celkové atraktivity destinace a nedílnou součástí budování její image,” řekla v úvodu setkání ředitelka Odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Silvia Doušová.

Praxe na mezinárodní úrovni ukazuje, že turisty táhnou hlavně provozovny (restaurace, kavárny, pekárny, cukrárny apod.), které jsou něčím unikátní.

Jinak řečeno, nabízí takovou kvalitu pokrmů, za kterými se vyplatí cestovat i na větší vzdálenost.

Upřednostňují kvalitu před kvantitou.

Tyto restaurace se odklonily od konceptu, kdy provozovatel nabízí obsáhlý jídelníček místo toho, aby se vyprofiloval jako specialista na určitý druh jídel nebo pracoval s užším, ale o to kvalitnějším sortimentem.

V obecné rovině se ukazuje, že česká gastronomie je na velmi vysoké úrovni a rozhodně má potenciál obstát v mezinárodní konkurenci.

Česká gastronomie je připravena na dlouhodobý růst a má potenciál zaujmout místo mezi předními kulinářskými destinacemi světa.

Regionální rozdíly a potenciál českých krajů

Jedním z klíčových závěrů analýzy je, že kvalita restaurací v Česku není zatím zcela rovnoměrně rozprostřená mezi regiony.

Některé oblasti, zejména Jihomoravský, Jihočeský nebo Karlovarský kraj, vykazují značný potenciál, ale stále je zde prostor pro zlepšení.

Regiony mimo hlavní město nabízejí mnoho zajímavých gastronomických zážitků.

Zaměření na čerstvé sezónní a regionální suroviny je klíčovým faktorem, který přitahuje zahraniční návštěvníky.

Autentické restaurace mimo Prahu, které se soustředí na tradiční české pokrmy a péči o jejich přípravu, jsou velkým lákadlem pro zahraniční turisty a nabízejí obrovský potenciál pro rozvoj gastroturismu.

Bonusem je i fakt, že skvělé a talentované kuchaře, pekaře, cukráře nebo třeba baristy a další najdeme nejen v metropoli či jiné vyhlášené turistické oblasti, ale napříč celým Českem.

V tomto ohledu je tuzemsko ve srovnání se zahraničím unikátem.

Ve většině zemí se nejlepší restaurace a talentovaní kuchaři soustřeďují v hlavním městě, což může omezit rozvoj gastronomie v regionech.

Lokální produkty, víno a česká pivní kultura

Podle závěrů analýzy je jedním z nezbytných kroků pro další rozvoj i podpora a propagace lokálních produktů, zejména českých a moravských vín, která jsou velmi kvalitní.

Česko láká stále více turistů i díky bohaté pivní tradici.

Propojení české pivní kultury s kvalitní gastronomií je dalším krokem, který může přilákat zahraniční návštěvníky.

Párování piva s degustačním menu je v zahraničí velmi populární, prakticky žádná země ho nenabízí a v Česku tak jde o zatím nevyužitý potenciál, který představuje obrovskou příležitost.

I toto vychází ze závěrů analýzy české gastronomie.

Podle posledních statistik agentury CzechTourism se mezi nejoblíbenější pivní destinace řadí Plzeňský Prazdroj, který loni navštívilo bezmála 530 tisíc lidí, a pivní unikáty v Žatci, jako jsou Chrám Chmele a Piva nebo Chmelařské muzeum.

Významný nárůst zaznamenávají i pivní lázně, jejichž popularita stoupá napříč republikou.

„Česko má výjimečný potenciál v oblasti pivního turismu, a to díky své dlouhé historii vaření piva, unikátním pivovarům a současnému trendu zážitkového a udržitelného turismu.

Naším cílem je ukázat, že cestování za pivem může být nejen o ochutnávce skvělého piva, ale také o poznávání české kultury, tradic a historie.

Tuzemské pivovary nabízejí zážitky, které kombinují tradici s moderními inovacemi, což je klíč k lákání bonitních turistů,” doplňuje František Reismüller.

Michelin, kvalita služeb a mezinárodní konkurence

„I když aktuálně nemáme v Česku takový počet restaurací, které by okamžitě mohly konkurovat nejlepším mezinárodním destinacím, máme k tomu dobře našlápnuto.

Pokud se na tuto oblast zaměříme a zainvestujeme nejen do infrastruktury, ale také do kvalitních lidí a využijeme potenciál místních talentů a regionálních produktů, má česká gastronomie výraznou šanci na dlouhodobý úspěch v rámci mezinárodní gastronomické mapy,“ uvádí ředitel České centrály cestovního ruchu - CzechTourism František Reismüller.

Propagace kulinářské kultury Česka a jeho pozice jakožto atraktivní turistické destinace patří mezi strategické priority státu.

O tom, jak podpořit image Česka jakožto destinace s kvalitní gastronomií ve spojení s Michelin, se začalo uvažovat už v roce 2021.

Cílem je zviditelnění tuzemských gastropodniků a jejich kuchyně.

Tato jednání jsou součástí celosvětového a dlouhodobého procesu, který právě probíhá.

Marketingová kampaň by měla v České republice začít v roce 2025 a bude vázána na zveřejnění průvodce Michelin Selection Guide.

Analýza stavu gastronomie v ČR stála v přepočtu na 175 000 eur.

Marketingová kampaň spojená s vydáním průvodce Michelin Selection Guide stejně jako její cena nebo přesný harmonogram jsou nyní stále součástí vyjednávání mezi společností Michelin a agenturou CzechTourism.

Na jejím financování se budou moci podílet také kraje, a to prostřednictvím dílčích marketingových aktivit, které budou specificky zaměřené na daný region.

Tyto prostředky představují investici do dlouhodobého rozvoje českého gastroturismu a zvýšení atraktivity Česka jako turistické destinace.

Tato slova potvrzuje i další analýza společnosti Ernst & Young.

Z té vyplývá, že 57 % tzv. „frequent travelers“ je ochotno prodloužit svůj pobyt v destinaci, pokud restaurace disponuje michelinským oceněním.

„Atraktivní image gastronomie hraje významnou roli v konkurenčním prostředí.

A Česko má v tomto ohledu co nabídnout.

Už nyní například v rámci projektu Czech Specials propagujeme restaurace a cukrárny a další gastronomická zařízení, která nabízejí poctivou českou kuchyni a tradiční české zákusky v odpovídající kvalitě.

Pochlubit se můžeme také úspěchy českého Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR, který se pravidelně umisťuje na předních příčkách v rámci soutěží Culinary World Cup, CULINARY OLYMPICS nebo Global Chefs Challenge.

Světoznámý věhlas má i naše pivo.

Ostatně v Plzni máme nejlepší pivovarskou návštěvnickou trasu v Evropě a Plzeňský Prazdroj letos v březnu získal prestižní ocenění WorldTravel Awards 2024.

Potravinářství jako součást regionální ekonomiky

Cestovní ruch souvisí s řadou odvětví a oborů národního hospodářství, které se podílejí na jeho rozvoji.

Jde zejména o tato odvětví:

• služby účastníkům cestovního ruchu, které jsou pro řadu podniků a institucí hlavním předmětem jejich činnosti;
• odvětví, která poskytují služby účastníkům cestovního ruchu jako doplňující ke své hlavní činnosti;
• odvětví, která mají nepřímý vztah k cestovnímu ruchu.

Do první skupiny patří zejména podniky poskytující služby ubytovací, dopravní, zprostředkovatelské (cestovní kanceláře a cestovní agentury), služby restauračního stravování, lázeňské, směnárenské apod.

Do druhé skupiny lze zařadit obchod, pojišťovnictví, zdravotnictví, kulturu, komunální služby a další.

Mezi nepřímo související odvětví patří např. stavebnictví, zemědělství a řada průmyslových oborů, např. průmysl sklářský, nábytkářský, textilní, strojírenský.

Zprostředkovaný vliv cestovního ruchu je obtížné kvantifikovat, a proto je často nedoceněna i jeho celková role v národním hospodářství.

Význam cestovního ruchu pro určitý region je tím vyšší, čím více využívá místní zdroje a místní ekonomiku.

Vznik podnikatelských příležitostí, tvorba nových pracovních míst, vytváření investičních příležitostí, zlepšování celkové úrovně infrastruktury a vybavenosti, která slouží nejen účastníkům cestovního ruchu, ale také místnímu obyvatelstvu, a v neposlední řadě i podněcování rozvoje řady ekonomických aktivit, zejména místních řemesel, patří mezi pozitivní vlivy cestovního ruchu.

Cestovní ruch v regionech umožňuje ekonomicky zhodnotit přírodní a kulturně historické atraktivity, které by jinak zůstaly většinou nevyužity.

Potravinářství do tohoto systému vstupuje prostřednictvím zemědělské produkce, zpracování surovin, výroby regionálních specialit, restaurací, pekáren, cukráren, pivovarů, vinařství a dalších gastronomických provozů.

Ekonomický význam cestovního ruchu v České republice

Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností.

V roce 2016 dosáhla přidaná hodnota v tomto odvětví 121 mld. Kč, meziročně o desetinu více.

V roce 2016 činil podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství 2,8 %.

Bylo to více než v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale naopak méně než v sektoru vzdělávání či zdravotní a sociální péče.

Cestovní ruch zaměstnával 231,5 tis. osob, což bylo meziročně o 1,0 % více.

Zaměstnanci tvořili 82 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 18 %.

Podíl na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,4 %.

V turismu tedy pracoval každý třiadvacátý Čech.

Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 272 mld. Kč.

Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku.

V roce 2016 byl v meziročním srovnání o 8,9 % vyšší.

Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil necelých 58 %, tj. 157 mld. Kč.

Zbývající dvě pětiny finančních prostředků (115 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

Návštěvník ze zahraničí při cestě do České republiky utratil v průměru 4 830 Kč, český účastník cestovního ruchu průměrně 1 350 Kč.

Rozdíl je způsoben, mimo jiné, mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření.

Náklady jsou v těchto případech mnohem nižší než například u hotelových pobytů či na služebních cestách.

Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2016 výdaje za zboží zahrnující i útratu za pohonné hmoty.

Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

Nákup zboží a služeb související s turismem přitom může začínat již v místě bydliště před samotnou cestou.

Spotřeba zahrnuje nejen pořízení map, sportovních potřeb, oděvů a podobně, ale i souvisejících směnárenských, pojišťovacích či zdravotních služeb.

Typickou součástí spotřeby jsou také služby cestovních kanceláří a agentur.

Potravinářství, zaměstnanost a podnikatelské příležitosti

Z mnohostranného vztahu cestovního ruchu k odvětvové struktuře národního hospodářství je možné odvodit i úlohu cestovního ruchu při vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti, ale i podmínek pro vytváření podnikatelských příležitostí.

Je nutno zejména podtrhnout, že cestovní ruch vytváří nová pracovní místa i v ekonomicky méně rozvinutých oblastech a často i v místech, která lze jinak ekonomicky obtížně využít.

Přínosem je také to, že vytváří pracovní místa v široké škále profesí a různorodé náročnosti.

Pro celkové zhodnocení významu cestovního ruchu pro zaměstnanost obyvatelstva je tedy nutné brát v úvahu nejen přímou zaměstnanost v podnicích, které poskytují služby výhradně nebo převážně účastníkům cestovního ruchu, ale i zaměstnanost v podnicích doplňkových služeb.

Při hodnocení celkového vlivu cestovního ruchu by měla být brána v úvahu i tzv. vyvolaná (sekundární) zaměstnanost, tj. zaměstnanost v odvětvích, která zajišťují chod podniků s přímou zaměstnaností.

V potravinářství se tento efekt projevuje poptávkou restaurací, hotelů a dalších provozoven po zemědělských surovinách, nápojích, pečivu, cukrářských výrobcích a regionálních specialitách.

Rozvoj gastronomie tak vytváří příležitosti pro zemědělce, potravinářské výrobce, obchodníky, kuchaře, pekaře, cukráře, sommeliéry, baristy, průvodce i organizátory gastronomických akcí.

Domácí a příjezdový cestovní ruch

V roce 2016 zavítalo do ČR 32,5 mil. zahraničních návštěvníků.

Naopak čeští občané realizovali více než 85 mil. cest v tuzemsku a necelých 11 mil. cest do zahraničí.

V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,4 dne).

Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v domácím cestovním ruchu (64 %).

Česká republika disponuje dlouhodobě kladným bilančním saldem cestovního ruchu.

Jedná se o rozdíl příjmů z cestovního ruchu nerezidentů a výdajů našich občanů na cestování do zahraničí.

V roce 2016 dosáhlo saldo cestovního ruchu hodnoty 86 mld. Kč.

Čínský příjezdový turismus do Česka pokračuje v postupném oživení; v roce 2025 navštívilo Českou republiku přibližně 220 tisíc návštěvníků z ČLR (oproti 170 tis. v roce 2024).

Obnova čínského turismu má nicméně stále pozvolný charakter a nedosahuje předcovidových úrovní.

Růst je podporován mimo jiné postupným rozšiřováním leteckého spojení mezi Čínou a Evropou, včetně obnoveného přímého leteckého spojení mezi Pekingem a Prahou, a rostoucím zájmem o méně exponované evropské destinace.

Důležitým úkolem zároveň bude přilákat do ČR více individuálních turistů, kteří oproti skupinovým zájezdům zůstávají v zemi déle, utratí více a vyhledávají autentické místní zážitky.

Česká republika však pro svou historickou architekturu zůstává jednou z atraktivních evropských destinací.

Prodloužení pobytu individuálních návštěvníků může podpořit také nabídka regionální gastronomie, vinařských tras, pivovarských prohlídek a návštěv lokálních potravinářských podniků.

Čínský trh a příležitosti pro české potravinářství

Čína je od roku 2021 největším světovým dovozcem potravin a zemědělských produktů.

Dle čínských celních statistik se jejich dovoz za rok 2025 pohyboval kolem částky 210 mld. USD.

Čínský příjezdový turismus do Česka se v posledních letech postupně obnovuje a stabilizuje.

Čína nadále patří mezi klíčové zdrojové trhy turismu z Asie.

Vedle příjezdového turismu se zároveň rozšiřuje význam domácího turismu v Číně, který se stává jedním z hlavních motorů spotřeby služeb a zážitkové ekonomiky.

Pro české producenty zůstává klíčové využití digitálních prodejních a komunikačních kanálů.

Preference a zvyklosti čínských kupujících se v mnohém velmi odlišují od evropských či severoamerických zákazníků.

Čínští zákazníci jsou obecně výrazně zběhlejší v používání digitálních technologií a aktivnější ve sdílení nákupních zkušeností prostřednictvím sociálních sítí, a jsou silně ovlivňováni obsahovým marketingem a livestream shoppingem.

Čínský domácí cestovní ruch přináší příležitosti i pro české firmy.

Růst výstavby hotelů a obchodně-zábavních center zvyšuje poptávku po architektonických řešeních či po luxusním vybavení jako jsou designové lustry a instalace.

Růst střední třídy a důraz na kvalitu života podporují další posilování poptávky po zážitkových službách, sportu, cestování, wellness a prémiových volnočasových produktech.

Poptávka čínských spotřebitelů se postupně posouvá od prostého důrazu na značkové zboží směrem k osobnímu stylu života a volnočasovým zážitkům.

Číňané tráví velké množství času prací a prostor pro odpočinek je velmi omezený, což podporuje zájem o intenzivní, časově efektivní formy relaxace, zábavy a regenerace.

Čínští spotřebitelé tradičně přikládají význam společenskému statusu, který se často projevuje spotřebou prémiového zboží a služeb.

Stále větší roli však hraje také zdravý životní styl, wellness a aktivní trávení volného času, zejména mezi vyšší střední třídou a městskými spotřebiteli.

Pro české potravinářství to vytváří prostor zejména pro výrobky s jasným původem, vysokou kvalitou, silným příběhem a vazbou na českou tradici.

Udržitelný rozvoj gastronomie a cestovního ruchu

Mohutný rozvoj cestovního ruchu přináší v posledních letech vedle pozitivních vlivů na ekonomiku a rozvoj regionů i hrozbu devastace životního prostředí a postupné ničení vlastních předpokladů rozvoje cestovního ruchu, tj. vhodné a nenarušené krajiny, vod a ovzduší.

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je chápán jako zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá rozvoji území s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací.

Z uvedené charakteristiky vyplývá, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu má ekonomické, ekologické a sociální aspekty a při jeho uplatňování je nutné přihlížet ke kulturním, právním a etickým zásadám té které země.

Stejné principy se týkají také potravinářství a gastronomie.

Využívání místních surovin může zkracovat dodavatelské řetězce, posilovat místní ekonomiku a podporovat tradiční zemědělské a potravinářské postupy.

Rozvoj regionální gastronomie však musí zohlednit také kapacitu území, dostupnost surovin, spotřebu vody a energie, odpadové hospodářství a pracovní podmínky.

Naznačený přístup k dalšímu rozvoji cestovního ruchu podtrhuje snahu o jeho systematický plánovitý rozvoj, podložený výzkumem trhu s přihlédnutím k ochraně životního prostředí.

Je zde zdůrazněna nutnost spolupráce úřadů s podnikateli a obcemi, s cílem rozšíření cestovního ruchu i mimo tradiční destinace, které jsou v současné době přetížené.

Značný důraz je kladen na pracovníky v cestovním ruchu, na jejich profesionalitu a kvalifikaci, která může do značné míry ovlivnit výslednou kvalitu poskytovaných služeb.

Výzkum českého potravinářství a cestovního ruchu

Budoucí rozvoj cestovního ruchu je v centru zájmu řady institucí na celém světě.

Výzkum vztahu potravinářství a cestovního ruchu by měl sledovat nejen počet návštěvníků a jejich útratu, ale také důvody výběru destinace, délku pobytu, spokojenost s gastronomií, vnímání regionálních produktů a dopady na místní ekonomiku.

Komplexní ekonomický přínos pro národní hospodářství vyjadřuje Satelitní účet cestovního ruchu.

Ekonomický přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství při zohlednění efektů ve prospěch jiných odvětví zachycuje Satelitní účet cestovního ruchu (TSA - Tourism Satellite Account).

Je jediným objektivním nástrojem při mezinárodním srovnávání ekonomického významu cestovního ruchu.

Pro oblast potravinářství je důležité sledovat také původ surovin, podíl lokálních dodavatelů, objem nákupů gastronomických podniků, zaměstnanost, sezónnost, cenovou úroveň, návštěvnost farmářských trhů, pivovarů, vinařství a potravinářských výroben.

Výzkum může dále porovnávat Prahu a regiony, tradiční a moderní gastronomické podniky, domácí a zahraniční návštěvníky nebo individuální a skupinové cestování.

Podnětem pro rozvoj cestovního ruchu je i postupující globalizace, spojená se soustřeďováním lidí do velkých aglomerací, s rozšiřováním moderních technologií, které umožňují bezproblémovou komunikaci a rychlé překonání vzdáleností.

Vývoj mezinárodního cestovního ruchu je ovlivňován řadou faktorů.

Jde o faktory demografické, ekonomické, politické a ekologické.

V souvislosti s ekologickými vlivy je nutné připomenout klimatické změny, jako např. globální oteplování, skleníkový efekt, ubývání ledovců.

Pravidelné záplavy, lesní požáry nebo nepříznivé povětrnostní podmínky mohou v krátké době odsoudit i některá tradiční oblíbená střediska cestovního ruchu k postupnému zániku.

Výzkumné projekty proto musí spojovat ekonomické, sociální, kulturní, environmentální a technologické hledisko.

Marketing, digitalizace a tvorba gastronomických produktů

Vedle prognózy rozvoje cestovního ruchu do roku 2020 vytyčila UNWTO i strategii jeho dalšího rozvoje, reagující na nové trendy.

Lze ji shrnout do následujících bodů:

• tvorba nových a diverzifikovaných produktů služeb;
• zahrnutí obcí do procesu plánování i konečného výkonu služeb;
• rozvoj partnerského vztahu mezi úřady a poskytovateli služeb;
• tvorba hodnot;
• investice do životního prostředí;
• eliminace amatérismu;
• přístup k turistům jako k hostům;
• cílený marketing a propagace.

V gastronomii se tyto principy mohou projevit tvorbou vinařských stezek, pivních tras, farmářských exkurzí, kurzů vaření, tematických festivalů, regionálních degustačních menu a návštěvnických programů v potravinářských podnicích.

Cestovní ruch prošel v posledních letech výraznou proměnou.

Digitalizace zásadně ovlivnila způsob rezervací, komunikace i propagace.

Stále větší důraz se klade na odpovědné cestování a ochranu destinací před přetížením.

Turisté stále častěji vyhledávají autentické zážitky, lokální produkty a méně známé či menší destinace.

Kvalita poskytovaných služeb se stává klíčovým faktorem při rozhodování turistů.

Do budoucna bude zásadní schopnost pracovat s daty, pružně reagovat na globální změny a vytvářet inovativní produkty.

Čínští zákazníci jsou obecně výrazně zběhlejší v používání digitálních technologií a aktivnější ve sdílení nákupních zkušeností prostřednictvím sociálních sítí, a jsou silně ovlivňováni obsahovým marketingem a livestream shoppingem.

Pro propagaci českých potravinářských výrobků i gastronomických destinací je proto důležitá kvalitní online prezentace, práce s více jazyky, vizuální komunikace, sociální sítě a spolupráce s cestovatelskými platformami.

Vzdělávání a odborná kvalifikace

Práce v cestovním ruchu je dynamická, kreativní a rozmanitá.

Je to práce s lidmi a pro lidi - někdy náročná, ale naplňující.

Studijní obor Cestovní ruch na vysoké škole Ambis je nově koncipovaný a plně reflektuje aktuální trendy v hotelnictví, destinačním managementu i gastronomii.

Výuku zajišťují zkušení akademici i odborníci z praxe.

Součástí studia je povinná odborná stáž u partnerských firem, například Letiště Praha, Czech Inn Hotels či CzechTourism.

Studenti pracují s reálnými daty, učí se je interpretovat a hledat vyvážená řešení mezi ekonomickým přínosem a odpovědným rozvojem.

Významně se proměňuje i technologické prostředí.

Digitalizace, práce s daty a umělá inteligence zásadně ovlivňují rozhodování zákazníků i způsob, jakým firmy a veřejná správa plánují a řídí své aktivity.

Studium propojuje znalosti ekonomie, managementu, marketingu či demografie.

Studenti se mohou podílet na organizaci kulturních, společenských i odborných akcí (festivaly, kongresy aj.) nebo pracovat na projektech pro reálné klienty v rámci spolupráce s praxí.

Absolventi nacházejí uplatnění například v hotelnictví a lázeňství, cestovních kancelářích a agenturách, destinačních společnostech, veřejné správě, regionálním rozvoji, event managementu či ve vlastním podnikání.

Pro potravinářství jsou důležité také odborné znalosti v oblasti bezpečnosti potravin, řízení kvality, marketingu regionálních značek, udržitelnosti, gastronomie a práce se zákazníkem.

Spolupráce veřejné správy, podnikatelů a regionů

Cestovní ruch je třeba systematicky rozvíjet jak na celostátní úrovni, tak i na úrovni krajů a turistických regionů.

Důležité je podporovat účelnou spolupráci orgánů a organizací podnikajících v této oblasti národního hospodářství, neziskového sektoru a vzdělávacích institucí připravujících specializované odborníky.

Na jejím financování se budou moci podílet také kraje, a to prostřednictvím dílčích marketingových aktivit, které budou specificky zaměřené na daný region.

Jednotná kvantifikace přínosů cestovního ruchu pro národní hospodářství podle metodiky Evropského statistického úřadu (EUROSTAT) v Satelitním účtu cestovního ruchu nám umožňuje srovnávat výsledky ČR s ostatními členskými státy EU a může být podnětem pro odstranění slabých stránek v naší činnosti a pro podporu předností a využití příležitostí.

Propojení potravinářství a cestovního ruchu vyžaduje dlouhodobou spolupráci zemědělců, výrobců potravin, restaurací, hotelů, destinačních organizací, obcí, krajů, škol, kulturních institucí a marketingových agentur.

Taková spolupráce může pomoci vytvářet produkty, které propojí gastronomii s přírodním a kulturním dědictvím regionů.

Mezinárodní příklady dokazují, že kvalitní gastronomie může hrát klíčovou roli při budování turistické destinace.

Například neapolské umění Pizzaiuolo je součástí světového dědictví UNESCO, středomořská strava má významnou roli v mnoha zemích, jako jsou Španělsko, Itálie nebo Řecko.

Česko má podobný potenciál, pokud propojí svou bohatou kulinářskou tradici s moderními trendy.

Rizika a podmínky dalšího rozvoje

V hierarchii potřeb člověka se cestovní ruch postupně přesunuje z potřeb luxusních a zbytných do potřeb běžných, které jsou nedílnou součástí spokojeného života.

Vezmeme-li v úvahu, že cestovní ruch má multiplikační efekt na rozvoj národního hospodářství, zvyšuje zaměstnanost v regionech a stává se důležitým faktorem rozvoje oblastí, pochopíme mnohonásobné zvýšení významu cestovního ruchu.

Současně však platí, že vysoká návštěvnost nemusí automaticky znamenat dlouhodobý prospěch pro místní obyvatele ani pro životní prostředí.

Chráněná příroda má limity únosnosti mnohem nižší.

V případě gastronomických destinací je třeba sledovat sezónní výkyvy, dopravní zatížení, dostupnost pracovní síly, tlak na ceny surovin, množství odpadu a rozdělení ekonomických přínosů mezi místní podniky.

Růst turismu může způsobovat i problémy.

Systematický rozvoj proto musí spojovat podporu návštěvnosti s ochranou prostředí, kvalitou služeb, férovými pracovními podmínkami a zapojením místních komunit.

Hlavní výzvou bude schopnost reagovat na klimatické změny, geopolitickou nejistotu i proměnlivou poptávku a zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj odvětví.

Právě s ohledem na tuto proměnlivost oboru bych uchazečům doporučila, aby studium cestovního ruchu vnímali jako systematickou přípravu na odpovědnou odbornou práci v moderním, mezinárodně propojeném odvětví.

Současný turismus vyžaduje nejen znalost ekonomických a manažerských principů, ale také schopnost chápat širší společenské a environmentální souvislosti.

Doporučila bych sledovat aktuální trendy, rozvíjet jazykové i digitální dovednosti a získávat praktické zkušenosti již během studia, například prostřednictvím stáží.

tags: #potravinarstvi #cestovni #ruch