Architektonická soutěž na hotel Thermal: příběh brutalistní dominanty Karlových Varů

Pro jedny je symbolem necitlivého zásahu do historického města, pro druhé mistrovským dílem československého brutalismu. Hotel Thermal už téměř půl století neodmyslitelně patří ke Karlovým Varům i Mezinárodnímu filmovému festivalu.

Pro jedny je příliš robustní a nekompromisní, pro druhé patří k nejvýznamnějším ukázkám československé architektury druhé poloviny 20. století. Thermal ale nikdy nebyl jen hotelem.

Festival potřeboval vlastní palác

Po skončení 2. světové války se k životu začala probouzet i kultura. V roce 1946 se po vynucené přestávce konal filmový festival v Benátkách, vznikl festival v Locarnu nebo v Cannes.

Filmová přehlídka byla nejprve nesoutěžní. První Křišťálový glóbus si odnesl až v roce 1948, stále dobře hodnocený, polský film Osvětim.

Mezinárodní filmový festival se po prvním ročníku v Mariánských Lázních přesunul v roce 1949 do Karlových Varů. Festival se z Mariánských Lázní v roce 1949 natrvalo přesunul do Karlových Varů, které nabízely lepší zázemí.

S rostoucím významem akce přestávaly jednotlivé sály a rozptýlené provozy po městě stačit. S přibývajícími ročníky rostl počet návštěvníků festivalu i jeho význam. Kapacity sálů a technické zázemí v lázeňském městě přestávaly stačit nárokům mezinárodní přehlídky.

Myšlenka na vybudování festivalového paláce se objevila už v 50. letech, ale skutečný obrat přišel až v roce 1963, kdy se rozhodlo, že nová stavba bude zahrnovat nejen festivalové zázemí, ale také mezinárodní hotel a venkovní bazén s termální vodou.

Pořadatelské město festivalu se začalo střídat s Moskvou a panovaly obavy, že by se festival mohl do Sovětského svazu přesunout natrvalo. Na hotel byla vypsána soutěž v roce 1964. Byla vyhlášena veřejná architektonická soutěž.

Vítězný návrh Věry a Vladimíra Machoninových

Po sedmi zasedáních poroty uspěl návrh Věry a Vladimíra Machoninových. Architektonickou soutěž vyhráli Věra a Vladimír Machoninovi, výrazné osobnosti československé architektury.

V době, kdy Věra a Vladimír Machoninovi vyhráli soutěž na stavbu Thermalu, již měli za sebou úspěšnou realizaci Domu kultury a odborů v Jihlavě (1961).

Ti navrhli stavbu kombinující mezinárodní styl a nový brutalismus. Navrhli komplex, který se tehdejším Karlovým Varům vymykal měřítkem, materiály i sebevědomím.

Návrh byl typický pro částečně uvolněnou architekturu 60. let. Výchozím bodem pro tvorbu architektů byl brutalismus. Moderní styl, který využíval především neopracovaný beton, kovové konstrukce a mimo jiné i prolínání interiéru s exteriérem.

Machoninovi si před realizací odskočili pro inspiraci na Západ. Na hotelu Thermal lze demonstrovat, že dílo Machoninových bylo ukotvené v evropském architektonickém kontextu (tvůrci měli možnost prostudovat všechna podobná festivalová kina v zahraničí).

Festivalový palác, který vynikne i ve světovém měřítku. Takové bylo zadání na výstavbu hotelového komplexu Thermal.

Šestnáctipodlažní hotelová věž, velký filmový sál zavěšený jako výrazný objem v prostoru, beton, sklo, dřevo a bazén zasazený do skály. To všechno vytvářelo stavbu, která měla obstát nejen doma, ale i v mezinárodním srovnání.

Umístění na břehu řeky Teplé

Pro stavbu hotelu Thermal bylo ještě před soutěží vybráno vhodné místo. Stala se jím ulice Chebská (Egerstrasse), na níž stála asi třicítka domů především v secesním stylu.

Machoninovi situovali svůj objekt na nábřežní terasu Teplé, do těsné návaznosti na starší budovu gymnasia, která měla zůstat dle soutěžních podmínek zachována.

Přestože nakonec došlo ke zboření této budovy, stala se důležitým vodítkem pro parametry nové stavby. Ovlivnila její umístění i výšku podnože, respektive Velkého sálu, který svou horní hranou navazoval na římsu sousedního gymnasia.

Hotel byl postaven v místech bývalé Chebské ulice (Eger Strasse) na břehu řeky Teplá.

Demolice staré ulice

Thermal nevznikl na prázdném místě. Před jeho výstavbou se demolovala část tehdejší Chebské ulice, kde stála zhruba třicítka domů, převážně secesních.

Zmizela také Mattoniho vila, hotel Pošta a Alice i Komenského škola.

Domy byly v havarijním stavu a asanace byla shledána jako lepší a ekonomicky výhodnější řešení. Právě tento zásah dodnes patří k nejcitlivějším kapitolám příběhu Thermalu.

Na jedné straně stojí ztráta historické městské struktury. Na druhé vznik architektury, která měla ambici posunout Karlovy Vary do současnosti.

Přestože byla budova diametrálně odlišná od původní zástavby, zapadala do okolního terénu. Thermal proto nikdy nebyl a nejspíš ani nebude stavbou, na které se všichni shodnou.

Masivní stavbu hotelu část odborníků označuje za „vpád cizího živlu do starých dobrých Varů“. Například historik architektury Zdeněk Lukeš o Thermalu napsal, že stavba je „sama o sobě architektonicky kvalitním dílem, ale je problém s kontextem; zalehl údolí s říčkou Teplou jako velká žába na prameni“.

Po roce 1989 dokonce silně zněly hlasy požadující stavbu zbořit a postavit hotel nový, který by více respektoval charakter místa.

Stavba v období politického obratu

Stavební práce začaly v roce 1968. V Karlových Varech započaly 3. ledna 1968 stavební práce. Základní kámen komplexu byl slavnostně položen 5. června 1968.

Thermal se rodil v době, kdy se československá kultura i architektura nadechovaly k větší svobodě. Politické poměry se po roce 1958 uvolňovaly.

Nedlouho po zahájení výstavby došlo v srpnu 1968 k okupaci Československa. Po srpnové okupaci se politická atmosféra změnila a s ní i pohled na celý projekt.

Stát začal k budování hotelu Thermal, který byl vyprojektován a plánován v letech relativní svobody, přistupovat jinak. Komunistická strana rozhodla, že se Thermal kromě festivalového paláce stane po zbytek roku lázeňským sanatoriem pro pracující lid.

Stavba pokračovala, ale její původní ambice se ocitly v jiném kontextu.

Komplex, nikoli pouze hotel

Machoninovi přitom nevytvořili jen budovu. Thermal koncipovali jako komplexní umělecké dílo, včetně interiérů, mobiliáře a výtvarných prvků.

Stavební soubor tvoří, jak je vidět, řada provozů a odlišných částí, kterým však manželé Machoninovi dokázali vdechnout jednotný výtvarný výraz.

Hotelový komplex, který vyrostl na hranici lázní a města, zahrnuje léčebnou a hotelovou část (v 16-ti patrové výškové budově) a společenské prostory pro filmový festival (v podnoži s mohutným betonovým válcem).

Součástí komplexu je i bazén zasazený na terasy do svahu nad hotelem. Hotelový komplex disponuje rozlehlými prostory pro konání festivalů, kongresů, sympozií, koncertů a řady dalších kulturních pořadů.

Hotelová věž a podnož se sály

Budova hotelu Thermal, postavená v letech 1967 až 1976, je nepřehlédnutelnou dominantou karlovarské lázeňské zóny.

Čtyřhvězdičkový hotel disponuje 273 pokoji s kapacitou 533 lůžek.

Šestnáctipodlažní hotelová věž vyrůstá z nízké podnože, v níž jsou soustředěny společenské, kongresové a festivalové provozy.

Kromě Velkého sálu pro 1148 osob, sloužícího dnes jako hlavní scéna karlovarského filmového festivalu, jsou do komplexu umístěny další dva velkokapacitní kongresové a divadelní sály - pro 250 a 300 diváků.

Svým architektonickým pojetím se tyto prostory výrazně podílí na exteriérovém výrazu stavby. Oválné objemy sálů jsou částečně vykonzolovány ven z podnože.

Náročné řešení Velkého sálu, který je zavěšený na dlouhé konzoli, tvoří iluzi, jako by plul v prostoru a vzdoroval gravitaci.

Kapacita a provozní části komplexu

Hotelový komplex je doplněn kongresovým centrem s celkovou kapacitou 2000 konferenčních míst, které tvoří hlavně velký kinosál pro 1148 diváků, tři menší sály pro 50 diváků, dalším sálem s 245 místy, kongresový sál pro 300 osob, kongresová hala a konferenčními salonky.

Hotel má i dvě velké restaurace, kavárny, terasy a noční klub s celkovou kapacitu 1070 míst. Součástí areálu jsou parkoviště, garáže, autoservis a myčka.

Materiály, tvary a brutalistní výraz

Stavba využívala nové materiály, postupy a technologie. Přestože šlo o soubor různých částí, které byly odlišné, manželé Machoninovi dokázali dát komplexu jednotný ráz.

Jedním z prvků, jenž dociluje vizuálního sjednocení rozsáhlého souboru, jsou vodorovné parapetní a zábradlové pásy s tmavě hnědým nátěrem lemující terasy a balkony.

Všechny části komplexu také využívají stejného materiálového řešení fasád - plášť tvoří dílce z pohledového betonu s tzv. brutální strukturou.

Velké otevřené prostory rafinovaně využívají hru se světlem a barvami. Moderní styl využívající neopracovaný beton, kovové konstrukce a prolínání interiéru s exteriérem se zde spojil s lázeňským prostředím i festivalovým provozem.

Thermal je mementem doby, důkaz inovátorských i odvážných myšlenek a je představitelem moderního architektonického stylu tzv. brutalismu.

Interiér jako součást architektury

Machoninovi nepojímali architekturu pouze jako tvorbu prázdného prostoru, který si již jeho uživatelé nějak zařídí.

Integrální součástí jejich tvorby jsou do finální realizace dotažené návrhy sedacích souprav, jídelního skla, svítidel či grafických prvků, na kterých spolupracovali s předními tvůrci.

Jedná se o pestrý prostor, citlivě zpracovaný i v posledním detailu, o prostředí kultivované a elegantní.

Projektovali jsme všechno i nábytek. Pro objekt jsme navrhli celou novou sadu židlí - od nízkých po vysoké, sedačky, ušáky. Ušáky byly tak rozměrné, aby se v nich člověk úplně ztratil.

Měli jsme zásadu vytvářet objekt celku v jednotném charakteru, aby dojem z prostředí byl maximální. Na interiéry jsme v některých případech přizvali i výtvarníky.

Na stropě hlavního sálu Thermalu jsme spolupracovali s Čestmírem Kafkou. Navrhli jsme i ubrusy, příbory a sklo.

Umělci a prvky interiéru

• Grafický design a informační systém navrhoval Jiří Rathouský.
• Informační systém, logo a font byly vytvořeny podle návrhů grafika Jiřího Rathouského.
• Ve foyer se uplatnil lustr Reného Roubíčka.
• Lustr ve foyer měl na svědomí René Roubíček.
• Svítidla navrhli Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.
• Autorská svítidla navrhli Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou.
• Na projektu se podíleli významní autoři své doby.
• Plastiky Karyatid vytvořil Miloslav Chlupáč.
• Fontánu-lázeň vytvořil Arnošt Paderlík.
• Dřevěnou reliéfní stélu vytvořil Slavoj Nejdl.
• Exteriérové chrliče vytvořili S. Libenský a J.

Autorem většiny svítidel je Věra Machoninová nebo Stanislav Libenský a spolupracovali také s Jaroslavou Brychtovou, autorkou informačního systému (přisazené tubusy, oznamovače, směrovky apod.) je také Věra Machoninová ve spolupráci s grafikem Jiřím Rathouským, dále zde jsou závěsná a stolní svítidla z foukaného a tyčového skla od René Roubíčka.

Okolí budovy a práce s terénem

Kromě samotné parcely, na níž je stavba situována, byly upraveny i okolní parcely. Jejich úprava navazovala na podobu samotného objektu.

Odrážejí se v nich křivky typické pro samotnou stavbu. V podstatě tvořily podstavec pro objekt hotelu.

V prostoru při objektu byla rovněž umisťována umělecká díla, jejichž zmenšeniny byly osazeny i v interiéru.

Prostor mezi terasou, řekou Teplá a Hochbergerovou lávkou byl v podstatě částečně ozeleněný a zčásti vydlážděný. Jednotlivé plochy zeleně a dlažby tvořily pravoúhlé geometrické prvky.

Slavnostní otevření v roce 1977

Hotel Thermal otevřeli v roce 1977. Hotel Thermal s kapacitou 533 lůžek v bezmála 300 pokojích, Kongresovým centrem s kapacitou 2 000 míst, restauracemi a bazénem byl slavnostně otevřen v roce 1977.

Nabízel téměř 300 pokojů, kapacitu přes 500 lůžek, kongresové centrum s velkým sálem, restaurace a venkovní bazén.

Zahraniční tisk po prvním festivalu v novém zázemí oceňoval modernost budovy i technickou úroveň. Naopak pochvalné zprávy zaznívaly po prvním filmovém festivalu v Thermalu ze zahraničního tisku.

Doma ale stavba postupně získávala rozporuplnou pověst. Státní propaganda však vytýkala stavbě nedostatky a upozorňovala na její robustnost a vzhled.

Po roce 1989 se část veřejnosti na Thermal dívala jako na symbol normalizace a necitlivé výstavby. Jenže tím se často přehlíželo, že návrh vznikl v uvolněných 60. letech a patřil k výrazným projevům tehdejší moderní architektury.

Thermal tak dlouho doplácel na dobu, ve které se dokončoval, víc než na dobu, ve které byl navržen.

Hotel a festival po roce 1989

Rok 1989 znamenal pro Československo znovuzískanou svobodu, hotelu Thermal však nastaly těžké časy.

Po sametové revoluci bojoval o existenci i Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který se stále konal v prostorách hotelu Thermal.

V roce 1994 se organizace festivalu ujal tým Jiřího Bartošky a Evy Zaoralové.

Vedle oficiální historie má Thermal ještě jednu: tu osobní, festivalovou. Pro mnoho návštěvníků nebyl jen místem slavnostních premiér, ale labyrintem chodeb, barů, výtahů, press centra, improvizovaného nocování a letního čekání na filmové hvězdy.

Festivalové devadesátky

Na 31. ročník KVIFF v roce 1996 vzpomíná i redaktorka Markéta:

Můj první festival ve Varech byl rozhodně výjimečný. Byla to druhá polovina 90. let, my jsme byli vysokoškoláci a jako takoví jsme měli nárok na studentskou akreditaci, která nás opravňovala dostat se téměř kamkoli.

Nejen na filmy, ale i do běžně nepřístupných částí hotelu Thermal, k baru, do lobby v patře, kde měli novináři své press centrum, a hlavně na místo nejoblíbenější, k bazénu.

Už jen cesta k němu nahoru výtahem ve skále byla zážitkem. A i když já jsem s kamarády tehdy spořádaně nocovala v kempu, potkávali jsme i u něj, stejně jako na chodbách Thermalu, baťůžkáře s krosnami, kteří celé dny a noci polehávali kolem.

My se koupali, samozřejmě popíjeli, to k Varům vždycky tak nějak patřilo, a vyhlíželi celebrity. I když ty největší hvězdy tohoto ročníku, Alana Aldu, Whoopi Goldberg nebo Gregoryho Pecka, jsme samozřejmě nezahlédli.

Ale stálo nám za to alespoň nahlédnout k legendárnímu bazénu s barem a zařízením ze sedmdesátých let, vykoupat se a pozorovat rušný festivalový ruch.

Právě takové vzpomínky vysvětlují, proč má Thermal mezi návštěvníky festivalu zvláštní status.

Privatizace a soudní spory

Další komplikace přinesla nevydařená privatizace a dlouhé soudní spory o vlastnictví. Ty na řadu let zbrzdily investice, opravy i modernizaci.

V roce 1991 byl schválen privatizační projekt, na jehož základě byl Thermal převeden do Fondu národního majetku ČR a byla vyhlášena veřejná obchodní soutěž.

V roce 1993 vyhlásil Fond národního majetku (FNM) veřejnou soutěž na prodej hotelu, z které vyšla vítězně firma Jasmín. Společnost tehdy nabídla 500 milionů korun, kupní cenu ale nezaplatila, proto fond od smlouvy odstoupil.

Vítězná firma z roku 1993 nikdy neuhradila kupní cenu, ale kvůli podpisu kupní smlouvy dosáhla přepisu Thermalu na své jméno v katastru nemovitostí.

Z důvodu porušení podmínek soutěže Fond národního majetku ČR od kupní smlouvy odstoupil a soutěž byla zrušena.

Přesto zástupci společnosti Jasmín prodali hotel za 250 milionů korun firmě Helvetia House. Hotel se vrátil státu až po řadě soudních sporů.

V roce 1995 se pak fond začal soudit s firmami o vlastnictví. Krajský soud v Plzni odsoudil v roce 2000 za podvodný prodej hotelu libanonského podnikatele Rida Moutayreka, spolumajitele Jasmínu, k pěti letům odnětí svobody.

O čtyři roky později fond u soudu vyhrál a převedl státní podnik Thermal na akciovou společnost THERMAL-F, jejímž jediným akcionářem se stal.

Spory o vlastnictví hotelu Thermal trvaly až do roku 2017, kdy rozsudek Nejvyššího soudu ČR zpečetil vlastnictví Thermalu (THERMAL-F, a.s.) Ministerstvem financí ČR, na které přešla působnost zanikajícího Fondu národního majetku.

Vývoj bazénu a wellness provozů

Venkovní bazén patří k nejsilnějším symbolům Thermalu. Architekti ho zasadili do svahu nad hotelem, takže se z něj otevírá výhled na město.

V době vzniku šlo o mimořádný prvek, který spojoval hotel, lázeňskou tradici, festivalovou společenskost a zážitek z architektury.

K hotelu patří také vyhlídková kavárna s termálním bazénem a krásným výhledem na město situovaná do svahu za budovou.

Po 35 letech od zahájení provozu, v letech 2011 a 2012, proběhla výstavba balneo wellness centra a vnitřního bazénu v podzemním podlaží Thermalu.

Později ale bazén doplatil na technický stav i nákladný provoz. Kvůli ekonomické náročnosti provozu nebyla v roce 2013 zahájena zimní sezóna u venkovního termálního bazénu.

V roce 2013 se neotevřel pro zimní sezonu a v roce 2015 ho uzavřeli. V roce 2015 ministerstvo financí zvažovalo postupný prodej hotelu, první byl nabídnut venkovní bazén, který potřebuje nutné a nákladné opravy.

Znovu se otevřel až po rekonstrukci v roce 2021, tentokrát jako relaxační centrum pro hotelové hosty i veřejnost, doplněné o saunový svět.

Revitalizace a otázka památkové hodnoty

Po letech soudních sporů a chátrání byla v listopadu 2019 započata revitalizace hotelu.

S ohledem na nevyhovující technický stav hotelu a velkou energetickou náročnost byla na základě zpracovaných projektů v průběhu roku 2019 zahájena rekonstrukce.

Modernizace Thermalu začala v roce 2019 hlavně kvůli technickému stavu a vysoké energetické náročnosti.

Rekonstrukce zahrnovala vytápění, vzduchotechniku, inženýrské sítě, požární bezpečnost, zateplení střech a teras i opravy hotelové věže.

Kompletní modernizací již prošlo technické zázemí vytápění a vzduchotechniky, inženýrské sítě v hotelové věži včetně nového požárně bezpečnostního řešení. Zatepleny byly střechy a terasy.

Největší část rekonstrukce - projekt na snížení energetické náročnosti, který probíhá s podporou SFŽP - má zajistit snížení nákladů na energie až o polovinu.

Cílem bylo snížit energetické náklady a vrátit provozu standard, který tak významná stavba potřebuje.

V současnosti Thermal prochází největší modernizací ve své historii. Investice představují podle schváleného investičního plánu 580 milionů korun ve třech letech.

Modernizují se nejenom hotelové pokoje, ale také technické zázemí a počítá se i s rekonstrukcí bazénu, který je už několik let mimo provoz.

U podobných staveb ale nikdy nejde jen o techniku. Každá úprava otevírá otázku, jak modernizovat architekturu 60. a 70. let, aniž by ztratila svůj charakter.

Ze strany odborné veřejnosti je akce kritizována především za to, že není od začátku vedena zkušeným architektem, který by dbal na zachování architektonických kvalit.

Se šéfredaktorem ESTAV.cz si povídali o původních interiérech, modernizacích hotelu z přelomu tisíciletí i novém přístupu k rekonstrukcím interiéru.

Thermal jako architektonické a kulturní dědictví

Monumentální, unikátní, nadčasový. To všechno je hotel Thermal, jehož příběh se začal odvíjet v druhé polovině 60. let.

Thermal je stavba manželské dvojice architektů, Věry a Vladimíra Machoninových, kteří díky kontaktu s aktuálním děním na západ a sever od tehdejší ČSSR se velmi rychle oprostili od svazujících dogmat a rozvinuli svébytné dílo.

Manželé Machoninovi se řadí mezi jedny z nejvýznamnějších českých architektů. Vrchol jejich tvorby se datuje do 60. a 70.

V šedesátých letech byla ve vzduchu naděje.

V roce 2006 byla Věře Machoninové udělena prestižní cena Grand Prix Obce architektů. V roce 2014 získala Poctu České komory architektů a o dva roky později ji Ministerstvo kultury ocenilo za přínos v oblasti architektury.

Hotel Thermal se stal dominantou Karlových Varů a představuje výjimečné dílo, jež stojí za pozornost.

Hotel Thermal už téměř půl století neodmyslitelně patří ke Karlovým Varům i Mezinárodnímu filmovému festivalu.

Hotel Thermal se dostává do středních let. V roce 2022 oslavil 45. výročí svého vzniku.

tags: #architektonicka #soutez #hotel #thermal