Odkud jezdí nejvíce turistů do Česka

Česko navštěvují nejčastěji turisté ze sousedních zemí, především z Německa, Slovenska a Polska. Významnou část příjezdového cestovního ruchu však tvoří také návštěvníci ze Spojených států, Velké Británie a Severního Irska, Itálie, Asie a dalších vzdálených trhů.

Největším magnetem zůstává Praha, která přitahuje většinu zahraničních hostů. Postupně se ale prosazují také Jihomoravský, Jihočeský a Karlovarský kraj a další české regiony.

Nejvíce turistů přijíždí z Německa

V roce 2025 bylo v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice zaznamenáno celkem 23,6 miliona příjezdů a 59,1 miliona přenocování.

Z pohledu zahraničních hostů dominovali návštěvníci z Německa, Polska a Slovenska, významné počty přicházely také ze Spojených států, Velké Británie a Severního Irska, Itálie a Ukrajiny.

V roce 2024 tvořili turisté ze zahraničí 46 procent, tedy 10,5 milionu hostů. Tuzemsko si v průběhu loňského roku nejčastěji vybírali jako svou dovolenkovou destinaci cestovatelé ze sousedních zemí, především Němci (2 377 682, meziročně + 4,1 %), Slováci (899 174, meziročně + 4,5 %) a Poláci (841 541, meziročně + 10,8 %).

V České republice se loni ubytovalo přibližně 22 milionů turistů, meziročně o 13,5 procenta více. Z dvaadvaceti milionů turistů bylo loni přibližně 12,5 milionu domácích, zahraničních hostů se ubytovalo zhruba 9,6 milionu.

Nejpočetnější turistickou skupinou z ciziny byli loni tradičně Němci, podle ČSÚ jich přijelo 2,3 milionu. Druhou pak Slováci, kterých se ubytovalo zhruba 868 tisíc. Z uváděných zemí následovalo Polsko, odkud do Česka směřovalo zhruba 759 tisíc výletníků.

Hlavní zdrojové země zahraničních návštěvníků

Vývoj návštěvnosti podle zemí

Od ledna do září přenocovalo v tuzemských ubytovacích zařízeních o 9,7 % více hostů než ve stejném období loňského roku. Převažovali domácí turisté, kterých se ubytovalo přes 8 miliónů. Hostů ze zahraničí přijelo 7,8 miliónu, meziročně o 10 % více.

Nejčastěji k nám turisté míří z Německa (1,5 miliónu), Slovenska (524 tisíc) a Polska (485 tisíc).

V porovnání se stejným obdobím minulého roku se nejvíce zvýšil počet turistů z Číny (o 44,2 %), Ruska (o 40,8 %) a Jižní Koreje (o 31,0 %).

Česká republika se stává oblíbenou turistickou destinací pro asijské země. Výrazně roste počet turistů z Číny a Jižní Koreje. Více turistů k nám míří i z Japonska a Tchaj-wanu. Na rozdíl od situace v letech 2015 a 2016 se začal meziročně zvyšovat také počet turistů z Ruska.

K nárůstu v řádech desítek procent došlo také v případě návštěvníků z Islandu, Saudské Arábie, Turecka, Japonska nebo Tchaj-wanu.

Roste počet návštěvníků ze vzdálených trhů. Výrazně přibylo turistů z USA (161 tis., meziročně +12 %), Jižní Koreje (68 319, meziročně +6 %), Tchaj-wanu (47 174, meziročně +49 %), Izraele (47 990, meziročně +44 %) a Turecka (31 632, meziročně +33 %).

Meziročně přibylo absolutně nejvíce turistů z Velké Británie a Severního Irska (+73,2 tis.), Spojených států (+68,4 tis.), Izraele (+59,8 tis.), Číny (+56,2 tis.) a Itálie (+44,6 tis.). Méně cest než před rokem do Prahy naopak podnikali zejména Rumuni (-10,3 tis.) a Nizozemci (-5,7 tis.).

Oproti situaci v roce 2019 se skladba zahraničních hostů částečně proměnila. Patrné jsou největší propady u Rusů (-370,5 tis. osob), Číňanů (-189,8 tis.) a Korejců (-101,7 tis.), což zvýšenou návštěvností kompenzovali zejména Němci (+153,8 tis. v porovnání s rokem 2019), Poláci (+97 tis.) nebo Slováci (+68,2 tis.).

Praha je hlavní vstupní branou do Česka

Nejvíce turistů tradičně míří do Prahy. Praha nadále zůstává hlavním lákadlem všech návštěvníků, ale významně se začínají prosazovat také jednotlivé regiony.

V pražských hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovala více než třetina všech turistů, celkem 5,7 miliónu.

V roce 2024 zavítalo do pražských hromadných ubytovacích zařízení 8 079 195 hostů, nejvíce v historii. Počet přenocování zde strávených dosáhnul v uplynulém roce na 18 326 168, což je druhá nejvyšší hodnota ve srovnatelné časové řadě.

Mezi pražskými hosty převažovali hosté ze zahraničí (80,5 %), jejich podíl na celkovém počtu přenocování činil 85,6 %. Meziročně přibylo 8,6 % hostů a 8,7 % přenocování.

Celkové množství hostů v roce 2024 v Praze dosáhlo hodnoty 8 079 195 a nepatrně (o 0,4 %) překonalo dosavadní rekord z roku 2019. Více než 8 mil. hostů během jednoho kalendářního roku ubytovala pražská hromadná ubytovací zařízení teprve podruhé.

Nerezidentů se v hlavním městě ubytovalo 6 506 081, rezidentů 1 573 114. Nerezidentů se od ledna do prosince 2024 v pražských hotelech, penzionech, apartmánech či kempech ubytovalo 6,5 mil. Toto číslo představuje 62 % z celkového množství zahraničních hostů České republiky.

Česko se stává stále vyhledávanější startovní destinací při cestě do střední Evropy a Praha funguje jako vstupní brána do Česka.

Odkud přijíždějí turisté do Prahy

Nejčastěji se do Prahy vydávali turisté z Evropy (73,2 %), ze vzdálenějších destinací zejména Asijci (13,5 %) a klientela ze Severní Ameriky (8,7 %).

Téměř 30 % zahraničních hostů přijelo do Prahy ze čtyř zemí, které s Českou republikou sousedí. Bezkonkurenční návštěvnost z Německa, přesahující jeden milion hostů (16,2 %), znamená, že každý šestý zahraniční turista, pohybující se v Praze, byl Němec.

Prahu si za cíl své cesty vybralo i bezmála půl milionu občanů ze Spojených států (7,6 %) a podobné množství hostů z Velké Británie a Severního Irska (7,3 %).

Nezanedbatelná byla návštěvnost ze Slovenska (379,2 tis.), Itálie (369,3 tis.) či Polska (349,6 tis.).

Téměř 30 % zahraničních hostů přijelo do Prahy ze sousedních zemí, nejvíce z Německa (16,2 %).

Praha koncentruje většinu zahraničních pobytů

Ve všech evidovaných hromadných ubytovacích zařízeních v Česku se během roku 2024 ubytovalo celkem 22 818 354 hostů. Z toho jich na Prahu připadá 35,4 %.

Hlavní město bylo mezi kraji bezkonkurenčně cílem číslo jedna pro nerezidenty (62 %) a těsně i pro domácí hosty (12,8 %).

V Česku se v souhrnu za rok 2024 uskutečnilo 57 288 903 přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, z toho téměř třetina v Praze.

Na celorepublikovém počtu přenocování zahraničních hostů se Praha podílela 61,5 %, druhý Karlovarský kraj 11,3 %.

V pražských hromadných ubytovacích zařízeních bylo v roce 2024 zaevidováno 18 326 168 přenocování. Nerezidenti uskutečnili 85,6 % z nich (téměř 15,7 mil.), rezidenti 14,4 % (2,6 mil.).

Průměrný počet přenocování v Praze zůstal na úrovni předchozího roku a činil celkem 2,3 noci, u domácích hostů 1,7 noci a u zahraničních hostů 2,4 noci.

Které další kraje zahraniční turisté vyhledávají

Turisté nejčastěji mířili do Prahy, Jihomoravského a Jihočeského kraje.

Obecně cizinci nejčastěji míří do Prahy, Jihomoravského a Karlovarského kraje.

Více než milión turistů přespalo jak v Jihomoravském, tak Jihočeském i Královéhradeckém kraji. Na opačném konci žebříčku se s necelými 400 tisíci ubytovaných hostů umístil Pardubický kraj.

Rezidenti nalezli podobné zalíbení i v Jihomoravském (11,7 %) a Jihočeském kraji (10 %). Zahraniční klientela kromě české metropole častěji cestovala do Karlovarského (7,2 %) a taktéž do Jihomoravského kraje (7 %).

Ostatní kraje Česka měly ve struktuře svých hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních tradičně výrazně nižší podíl cizinců než Praha. Nadpoloviční podíl nerezidentů měl i kraj Karlovarský (54,2 %), přibližně třetinu zahraničních hostů v jejich celkové skladbě zaevidovaly kraje Plzeňský, Jihomoravský a Ústecký.

Kam míří turisté z jednotlivých zemí mimo Prahu

Němci si na druhém místě vybírali Karlovarský kraj (20,6 %), ostatní národy kraj Jihomoravský - Američané (2,8 %), Britové (2,6 %), Slováci (17,3 %), Italové (3,4 %) a Poláci (15,5 %).

Na celorepublikovém počtu přenocování rezidentů předčily Prahu (8,3 %) hned čtyři kraje: Královéhradecký (11,5 %), Jihočeský (11,3 %), Jihomoravský (9,5 %) a Liberecký (8,7 %).

Nejdéle turisté zůstávají na Karlovarsku.

Ve 2. čtvrtletí 2024 se nejvíc turistů ubytovalo v rámci všech typů ubytovacích zařízení v Praze, a to 2,1 mil. Následoval Jihomoravský kraj se zhruba 589 tisíci hosty a kraj Jihočeský, v němž přenocovalo celkem 454 tisíc cestovatelů.

Meziročně vzrostl ve 2. kvartále 2024 celkový počet turistů o 3,3 %, u těch zahraničních dokonce o více než 9 %, což je v zásadě pozitivní vývoj.

Celková data potvrzují, že cestovní ruch v Česku se vrátil na předcovidovou úroveň. Plusem je také to, že tuzemsko objevují turisté ze vzdálených destinací.

Turisté z Asie a vzdálených trhů

Česká republika se stává oblíbenou turistickou destinací pro asijské země. Výrazně roste počet turistů z Číny a Jižní Koreje.

Více turistů k nám míří i z Japonska a Tchaj-wanu.

V neposlední řadě cestovní ruch značně ovlivňují obří eventy typu Mistrovství světa v ledním hokeji, které do Česka přilákalo sportovní fanoušky z celého světa.

Tato událost není jen o sportu, ale má také významný ekonomický dopad jak během samotného šampionátu, tak i po jeho ukončení.

Potvrdila se zkušenost z předchozích let, kdy Česko bylo pořadatelskou zemí. Jde o jedinečnou příležitost prezentace tuzemska, jež i následně pomáhá zvýšit zájem o naši zemi a počet turistů, kteří se ji rozhodnou poznat.

Velkým dílem se na růstu návštěvnosti podílejí přímé linky ze vzdálených destinací.

Data za 2. čtvrtletí potvrdila, že Mistrovství světa v ledním hokeji přilákalo do Česka sportovní fanoušky z celého světa.

Do Prahy, kde se kromě šampionátu konala řada dalších významných akcí, přijelo v květnu meziročně o 16,2 % více cizinců, z toho nejvíce ze Švýcarska (o 134 %) z Finska (o 128 %) a Kanady (o 13 %).

Finové pak v Praze strávili průměrně 4,2 noci, Kanaďané 3,8 a Švýcaři 3,6 noci.

V Moravskoslezském kraji se v květnu ubytovalo meziročně o 65 % více zahraničních turistů. Z účastnických zemí vykázali v uvedeném měsíci nejvyšší meziroční nárůst hosté ze Švédska (o 401 %), Lotyšska (o 311 %) a z Kazachstánu (o 120 %) a vyšší počet turistů dorazil také z Francie a Slovenska.

Nejvíce nocí v průměru pak v Moravskoslezském kraji strávili cestovatelé z Kanady (5,7), Švédska (5,3), Francie (4,9) a USA (4,8).

Rostoucí počet turistů a delší pobyty

Výsledky cestovního ruchu v Česku za rok 2025 potvrzují, že se už nejen vrátil na předpandemická čísla, ale že nadále roste.

Počet přenocování dosáhl téměř 60 milionů a počet příjezdů se přiblížil hranici 24 milionů.

Zahraniční turisté navíc v Česku začali zůstávat déle, jen meziročně přibylo téměř 1,9 milionu přenocování.

Turisté se navíc začínají zajímat i o jiné části země než jen o hlavní město a další turistická centra.

Výrazně se začaly prosazovat i jednotlivé regiony, což přináší přímé ekonomické benefity místním podnikatelům i obcím.

Do Česka navíc míří návštěvníci z bohatých zemí - kromě těch evropských to jsou Spojené státy, Jižní Korea nebo třeba Izrael.

V druhém kvartálu 2026 bylo v organizacích destinačního managementu (DMO) na území České republiky zaznamenáno 6,4 milionů příjezdů a 15,1 milionů přenocování.

Průměrná délka pobytu dosáhla 3,38 dne, což potvrzuje stabilní zájem o domácí i zahraniční cestování v rámci jednotlivých turistických oblastí.

V červnu 2026 bylo v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice zaznamenáno celkem 2,3 milionu příjezdů a 5,5 milionu přenocování.

Průměrná délka pobytu dosáhla hodnoty 3,36 dne. Nejvyšší počet návštěvníků i přenocování zaznamenalo Hlavní město Praha, následované Jihomoravským a Jihočeským krajem.

Jak se návštěvnost změnila oproti předpandemickému období

V roce 2019 se před pandemií v Česku ubytovalo 11,1 milionu domácích turistů a asi 10,9 milionu cizinců.

Počet turistů z roku 2019 loni podle údajů ČSÚ překonaly všechny kraje kromě Prahy, Jihočeského a Ústeckého kraje.

Počet hostů také mírně, o dvě desetiny procenta, překonal předcovidový rok 2019. Na úroveň roku 2019 naopak nedosáhl počet přenocování, byl nižší o 1,8 procenta.

Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí, což bylo meziročně o 10,7 procenta více.

Cestovní ruch se loni sice dostal na předcovidovou úroveň, v Česku ale zahraniční hosté stále tráví méně nocí než v roce 2019.

Jezdí k nám mnohem více lidí z okolních zemí a na kratší cesty, naopak stále výrazně chybí dlouhé pobyty návštěvníků z Asie.

V pražských hromadných ubytovacích zařízeních zaostal za rekordním rokem 2019 celkový počet přenocování jen o 0,8 % (153,5 tis.).

U domácích hostů došlo v porovnání s rokem 2019 k navýšení počtu přenocování o 25,3 % (532,5 tis.), u nerezidentů počet přenocování poklesl o 686 tis. (4,2 %).

Vlivem války se odrazil odliv ruské klientely (-1,3 mil. přenocování; -96,3 %) nebo slabší návštěvnost z některých asijských zemí, kde teprve postupně dochází k postupnému návratu k fungování většího množství přímých leteckých spojení (celkový úbytek 758,3 tis. přenocování).

Domácí turisté tvoří významnou část návštěvnosti

V roce 2025 bylo v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice zaznamenáno celkem 23,6 miliona příjezdů a 59,1 miliona přenocování.

Zahraniční hosté představují významnou část návštěvnosti, domácí cestování však zůstává důležitou oporou cestovního ruchu.

Dovolenou v tuzemsku plánuje na podzim 71 % Čechů. Dominuje odpočinková dovolená s lehčími aktivitami (36 %), následuje zcela pasivní relaxační dovolená (20 %) a návštěva kulturních památek (11 %).

Nejčastěji zvažovanými destinacemi jsou Jihočeský a Jihomoravský kraj (shodně 20 %).

Podle aktuálního výzkumu počítá s letní dovolenou v tuzemsku 77 % oslovených, což představuje meziroční nárůst o 12 procentních bodů.

Naopak zájem o zahraniční cesty klesá. Vedle ceny a kvality služeb se do rozhodování stále výrazněji promítá také otázka bezpečnosti a jistoty při cestování.

Podle aktuálního výzkumu plánuje jarní dovolenou v tuzemsku 76 % oslovených, což je meziročně o 21 procentních bodů více než v loňském roce.

Nejčastěji lidé zamíří do Jihočeského a Jihomoravského kraje.

Do popředí se zároveň dostávají kratší, flexibilní pobyty.

V průměru Češi stráví na jarní dovolené 6,5 dne a utratí 7 632 korun na osobu.

Více než polovina Čechů se i letos chystá strávit podzimní dovolenou v tuzemsku.

Nejčastěji vyrazí za odpočinkem do Jižních Čech (15 %) a na Jižní Moravu (11 %).

Zkoušení místních specialit a lokálních produktů patří k oblíbeným zážitkům v rámci domácího cestovního ruchu (alespoň občas místní speciality vyzkouší 77 % Čechů).

Ubytování a statistiky návštěvnosti

V roce 2024 bylo v České republice evidováno celkem 10 012 hromadných ubytovacích zařízení.

Z hlediska kategorie jednoznačně dominovaly penziony (4 210), následované tříhvězdičkovými hotely (1 475), ostatními HUZ (1 473) a čtyřhvězdičkovými hotely (857).

Nejvyšší kapacitou ubytovacích zařízení disponoval Jihočeský kraj (1 241), následovaný Královéhradeckým krajem (1 096) a Jihomoravským krajem (995).

Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) je zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu.

Počet pokojů - celkový počet pokojů (apartmánů) sloužících pro cestovní ruch.

Počet lůžek - celkový počet lůžek vyčleněných výhradně pro hosty (bez přistýlek).

Více hostů přenocovalo ve všech hlavních kategoriích ubytovacích zařízení.

Nejvyššího meziročního růstu dosáhly penziony, kam přicestovalo o 15,8 % více hostů.

Čtyřhvězdičkové hotely ubytovaly o 11,4 % více hostů, v luxusních pětihvězdičkových hotelech vzrostla návštěvnost o 10,4 %.

Hoteliéři loni přivítali asi 15,4 milionu hostů, což bylo ve srovnání s rokem 2022 nárůst z 13,2 milionu.

Do penzionů pak přijelo 2,9 milionů turistů, meziročně asi o 200 tisíc více.

Počet hostů v kempech byl pak srovnatelný, dosáhl přibližně milionu a půl.

Proč je důležité sledovat zdrojové země

Report zobrazuje podrobné statistiky příjezdů a přenocování zahraničních turistů vybrané země do hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) České republiky za rok 2026.

Vývojové grafy znázorňují data z hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) za rok 2026.

Report lze filtrovat také podle zdrojové země turistů nebo rozdělit na domácí a příjezdový cestovní ruch.

Aplikace Mobilita přináší uživatelům dvě zajímavé obsahové novinky. Jednak byla doplněna data ze statistiky cestovního ruchu, která formou směrových proudů zobrazují roční počty ubytovaných hostů z vybraných zemí světa v Česku i v jednotlivých krajích.

Sestava podrobně zachycuje statistiky o počtech příjezdů, přenocování a průměrné doby pobytu v hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) Českého statistického úřadu (ČSÚ) v letech 2012 - 2022.

Tato analýza nabízí přehledné a datově podložené srovnání návštěvnosti všech krajských měst České republiky v roce 2025, založené na analýze anonymizovaných geolokačních dat od mobilních operátorů.

Díky této metodě lze přesně a objektivně sledovat skutečný pohyb osob v území, bez ohledu na to, zda byli ubytováni v oficiálních zařízeních, či nikoliv.

Tato analýza přináší detailní pohled na zahraniční návštěvnost Česka v roce 2025, a to prostřednictvím anonymizovaných geolokačních dat mobilních operátorů.

Využitím této metody je možné objektivně sledovat prostorové a časové chování návštěvníků bez nutnosti dotazníkového šetření, a zároveň zahrnout i jednodenní návštěvníky a ty, kteří nejsou evidováni v hromadných ubytovacích zařízeních.

Rozložení turistů mezi české regiony

Meziročně vyšší počet hostů i přenocování zaznamenaly všechny kraje.

V devíti krajích vzrostl počet ubytovaných hostů o více než 10 %.

Cílem je rovnoměrně rozprostřít turismus napříč Českem.

Snahou je rovnoměrně rozložit návštěvnost a přinést výhody cestovního ruchu i do méně známých oblastí a koordinovaně řídit rozptyl lidí po celém Česku.

Zviditelňovat nabídky regionů ale zároveň mapovat i přetížená místa, a snažit se nabízet alternativy připravené na turisty.

Turisté se navíc začínají zajímat i o jiné části země než jen o hlavní město a další turistická centra.

Pozitivní je, že návštěvníci v Česku tráví více času a častěji vyrážejí i mimo hlavní turistická centra.

Právě takový udržitelný a vyvážený rozvoj dlouhodobě podporujeme.

Význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku

Cestovní ruch patří mezi jedno z klíčových odvětví české ekonomiky.

V roce 2023 tvořil cestovní ruch 2,36 procenta hrubého domácího produktu Česka, což představuje 180 miliard korun.

Zaměstnává přibližně 224 tisíc lidí, tedy zhruba každého čtyřiadvacátého obyvatele Česka.

Cestovní ruch má pro Česko velký význam. Přináší pracovní místa, podporuje podnikatele a pomáhá rozvíjet regiony.

Cizinci přitom na cestách do a po Česku utrácejí více než rezidenti.

Podle mezinárodních vědeckých standardů takzvaného multiplikačního efektu se každá koruna, kterou stát do podpory turismu vloží, 3,2krát vrátí.

Proto úzce spolupracujeme se zřizovatelem, kraji, městy i podnikatelskou sférou tak, abychom maximalizovali ekonomické přínosy a zároveň rozvíjeli cestovní ruch udržitelně s ohledem na potřeby místních komunit a regionů.

tags: #odkud #jezdi #nejvic #turistu #do #cr