Německé předložky u názvů řek, jezer a moří

Zeměpisné názvy v němčině mají své předložky tak jako v češtině. Je třeba je rozlišovat.

Rozlišujeme mezi 3. pádem (kde?) a 4. pádem (kam?). Dle toho musíme volit předložku a případně vyskloňovat i člen (je třeba tím pádem umět skloňovat členy).

Jak rozlišit 3. a 4. pád

V němčině existují předložky, které se pojí s akuzativem (4. pád) i dativem (3. pád). Jedná se o tyto předložky: an, auf, hinter, in, neben, über, unter, vor, zwischen.

Předložky an, auf, hinter, in, neben, über, unter, vor, zwischen se mohou v němčině pojit se 3. i se 4. pádem.

Podle situace můžeme tyto předložky překládat do češtiny různě.

• Wo? Kde? - 3. pád vyjadřuje polohu místa.
• Wohin? Kam? - 4. pád vyjadřuje pohyb nebo směr.

Na otázku „kde?“ se předložka pojí se 3. pádem. Na otázku „kam?“ se předložka pojí se 4. pádem.

Das Bild hängt an der Wand. - Obraz visí na stěně.

Mein Bruder hängt das Bild an die Wand. - Můj bratr věší obraz na stěnu.

Das Buch liegt auf dem Tisch. - Kniha leží na stole.

Leg das Buch auf den Tisch! - Polož knihu na stůl!

Ich bin in der Altstadt. - Jsem ve starém městě.

Ich gehe in die Altstadt. - Jdu do starého města.

Stejný princip platí u názvů řek, jezer a moří: poloha se vyjadřuje 3. pádem, zatímco pohyb směrem k vodstvu 4. pádem.

Řeky, jezera, moře a oceány

Řeky, jezera, moře a oceány se pojí s předložkou an (u, k, nad). Proto je opět třeba uvést i člen, abychom rozlišili pád.

Názvy vodstev se používají se členem určitým.

• Wo? - an + 3. pád
• Wohin? - an + 4. pád

An der Elbe. (3. pád) - U Labe, nad Labem.

An die Moldau. (4. pád) - K Vltavě, na Vltavu.

Am (an dem) Rhein. (3. pád) - U Rýnu, nad Rýnem.

An den Rhein. (4. pád) - K Rýnu.

Člen je u názvů vodstev důležitý, protože právě jeho tvar ukazuje pád. Ve 3. pádě se například der mění na dem, die na der a množné číslo die na den. Ve 4. pádě se der mění na den, zatímco die zůstává die.

Řeky

Názvy řek se používají s určitým členem a nejčastěji s předložkou an.

Die Elbe, die Moldau, der Rhein, die Donau.

Pokud vyjadřujeme polohu u řeky nebo nad řekou, použijeme 3. pád.

• An der Elbe. - U Labe, nad Labem.
• Am Rhein. - U Rýnu, nad Rýnem.

Pokud vyjadřujeme pohyb směrem k řece, použijeme 4. pád.

• An die Moldau. - K Vltavě, na Vltavu.
• An den Rhein. - K Rýnu.

Obecně tedy platí:

Jezera

Názvy jezer se používají s určitým členem.

Der Bodensee, der Wörthersee.

Pokud chceme vyjádřit, že se nacházíme u jezera nebo trávíme dovolenou u jezera, použijeme an + 3. pád.

Wir verbringen unsere Ferien am Bodensee. - Trávíme dovolenou u Bodamského jezera.

Im (in dem) Bodensee (3. pád) - V Bodamském jezeru.

Pokud vyjadřujeme pohyb k jezeru, použijeme an + 4. pád.

An den Bodensee. - K Bodamskému jezeru.

Když však chceme vyjádřit, že se například ve vodě koupeme nebo se do vody pohybujeme, vyjádříme to předložkou in + členem.

• Im Bodensee. - V Bodamském jezeru.
• In den See. - Do jezera.

Der See znamená jezero. Die See a das Meer znamenají moře.

Moře

Názvy moří se používají s určitým členem.

Die Ostsee, die Nordsee, die Adria, das Schwarze Meer, das Mittelmeer.

Pokud vyjadřujeme polohu u moře nebo pobyt u moře, použijeme an + 3. pád.

• An der Ostsee. - U Baltského moře.
• An der Nordsee. - U Severního moře.
• Am Mittelmeer. - U Středozemního moře.

Pokud vyjadřujeme pohyb směrem k moři, použijeme an + 4. pád.

• An die Ostsee. - K Baltskému moři.
• An die Nordsee. - K Severnímu moři.
• An das Mittelmeer. - Ke Středozemnímu moři.

Sie fährt im Sommer an die Ostsee. - V létě jede k Baltskému moři.

Julia wäre jetzt gern am Meer. - Julia by teď byla ráda u moře.

Předložka an u vodstev

Předložka an odpovídá v mnoha kontextech českému předložkovému spojení „u“, „k“ nebo „na“.

U názvů vodstev se předložka an používá tehdy, když mluvíme o pobytu nebo pohybu k vodstvu, nikoli o pohybu přímo do vody.

Wir verbringen unsere Ferien am Bodensee. - Trávíme dovolenou u Bodamského jezera.

Sie fährt im Sommer an die Ostsee. - V létě jede k Baltskému moři.

Rozdíl mezi an a in je tedy významový:

• an + 3. pád vyjadřuje pobyt u vody nebo na pobřeží;
• an + 4. pád vyjadřuje pohyb k vodě nebo na pobřeží;
• in + 3. pád vyjadřuje polohu přímo ve vodě;
• in + 4. pád vyjadřuje pohyb přímo do vody.

Stažené tvary předložky an se členem

Některé předložky mohou splynout se členem.

S předložkou se nedají spojit všechny tvary členů, jen dem, den, das a der.

• am = an dem
• ans = an das

Am (an dem) Rhein. - U Rýnu, nad Rýnem.

Ans Meer fahren. - Jet k moři.

Některá taková spojení jsou v jazyce tak pevně zakořeněna a nelze je zpět rozdělit.

Př. am besten (nejlépe) - v tomto případě nelze použít formu an dem.

Další geografické názvy a jejich předložky

Světadíly

Názvy světadílů jsou sice středního rodu, ale užívají se bez členu.

Kontinenty v němčině jsou rodu středního (x die Antarktis).

Nordamerika, Südamerika, Europa, Afrika, Asien, Australien, die Antarktis.

• Wo? - in
• Wohin? - nach

Er lebt in Afrika. - Žije v Africe.

Ich fliege nach Australien. - Letím do Austrálie.

In Europa (3. pád) - V Evropě.

Nach Amerika (4. pád) - Do Ameriky.

Země

Většina názvů zemí je středního rodu a používají se bez členu, pokud u nich není přívlastek.

Deutschland, Tschechien, Österreich, Italien, Liechtenstein, Frankreich, Polen.

• Wo? - in
• Wohin? - nach nebo in

Wir sind in Österreich. - Jsme v Rakousku.

Ich fliege nach Italien. - Letím do Itálie.

In Tschechien (3. pád) - V Česku.

Nach Deutschland (4. pád) - Do Německa.

Ostatní názvy zemí se používají se členem v ženském rodě, mužském rodě či v množném čísle.

Die Schweiz, die Türkei, die Slowakei, die Ukraine.

Wir fahren in die Türkei. - Jedeme do Turecka.

Sie sind nicht mehr in der Schweiz, sie sind jetzt in den Niederlanden. - Už nejsou ve Švýcarsku, nyní jsou v Nizozemsku.

U zemí ženského rodu je třeba uvést i člen, jelikož v obou pádech je předložka in a pád tak odlišíme právě členem.

• In der Slowakei (3. pád) - Na Slovensku.
• In die Slowakei (4. pád) - Na Slovensko.
• In der Schweiz (3. pád) - Ve Švýcarsku.
• In die Schweiz (4. pád) - Do Švýcarska.

U zemí mužského rodu je třeba uvést člen, jelikož v obou pádech je předložka in a pád tak odlišíme právě členem.

• Im (in dem) Irak (3. pád) - V Iráku.
• In den Iran (4. pád) - Do Íránu.

Der Irak, der Iran, der Vatikan.

U zemí v množném čísle je stejný případ jako v ženském rodě.

• In den USA (3. pád) - V USA.
• In die USA (4. pád) - Do USA.

Die Vereinigten Staaten von Amerika, die Niederlande.

Města

Názvy měst jsou středního rodu a používají se většinou bez členu.

Berlin, Prag, Wien, Bern.

• Wo? - in
• Wohin? - nach

Ich wohne in Prag. - Bydlím v Praze.

Er fährt nach Wien. - Jede do Vídně.

In Lovosice (3. pád) - V Lovosicích.

Nach Prag (4. pád) - Do Prahy.

Ve spojení s přídavným jménem v přívlastku se použije určitý člen.

Das goldene Prag, das alte Wien.

Pohoří

Názvy pohoří se používají se členem určitým.

Die Alpen, das Riesengebirge, der Böhmerwald, das Erzgebirge, die Dolomiten.

Das Gebirge znamená pohoří nebo hory ve smyslu „jedeme na hory“.

• Wo? - in + 3. pád
• Wohin? - in + 4. pád

Sie macht Urlaub in den Alpen. - Je na dovolené v Alpách.

Er fährt ins Riesengebirge. - Jede do Krkonoš.

Im Erzgebirge (3. pád) - V Krušných horách.

Ins (in das) Erzgebirge (4. pád) - Do Krušných hor.

Hory a vrcholy

Názvy hor se používají se členem určitým.

Die Zugspitze, die Schneekoppe, der Großglockner.

Hory se pojí s předložkou auf.

• Wo? - auf + 3. pád
• Wohin? - auf + 4. pád

Ich sitze gerade ganz oben auf dem Großglockner. - Právě sedím úplně nahoře na Grossglockneru.

Auf der Schneekoppe (3. pád) - Na Sněžce.

Auf die Schneekoppe (4. pád) - Na Sněžku.

Steigst du wieder auf die Zugspitze? - Vystupuješ znovu na Zugspitze?

Ostrovy

Názvy ostrovů se používají bez členu.

Rügen, Sylt.

Ostrovy se pojí s předložkou auf.

• Wo? - auf + 3. pád
• Wohin? - auf + 4. pád

Wir sind gerade auf Rügen. - Právě jsme na Rujáně.

Die Insel znamená ostrov.

Auf der Insel (3. pád) - Na ostrově.

Auf die Insel (4. pád) - Na ostrov.

Přehled předložek u zeměpisných názvů

Proč je důležité znát pád

Předložky v němčině rozhodují o pádu, jsou tedy nedílnou součástí skloňování podstatných jmen v němčině.

Členy určité se mění podle pádů.

Člen určitý se používá také u řadových číslovek a u přídavných jmen. Uvádí se u názvů některých zemí a u geografických a astronomických názvů.

V němčině se každá předložka pojí s určitým pádem, někdy i se dvěma, výjimečně se třemi.

Protože čeština má sedm pádů, a němčina jen čtyři, nedoporučujeme srovnávání s češtinou.

Je třeba naučit se, která předložka se pojí s 2. pádem, se 3. pádem, se 4. pádem a které patří do skupiny předložek, jež se pojí někdy se 3. a jindy se 4. pádem.

U předložek se 3. a 4. pádem je nejdůležitější rozlišit, zda věta odpovídá na otázku Wo?, nebo na otázku Wohin?.

Další předložky související s místem

Předložky mohou se vázat se slovesy, podstatnými a přídavnými jmény apod.

Mezi předložky se 3. pádem patří aus, bei, mit, nach, von, zu, seit, außer.

Mezi předložky se 4. pádem patří durch, für, gegen, ohne, um, bis.

Předložka durch se do češtiny často překládá prostým 7. pádem.

Wir gehen durch den Park. - Jdeme parkem.

Der Zug fährt durch den Tunnel. - Vlak jede tunelem.

Wir können um den See gehen. - Můžeme jít kolem jezera.

Der Hund läuft um das Haus. - Pes běhá kolem domu.

Er fährt die Küste entlang. - Jede podél pobřeží.

Wir gehen den Fluss entlang. - Jdeme podél řeky.

Nejběžnější je použití za jménem. V tomto případě se entlang pojí se 4. pádem.

Pokud stojí před jménem, pojí se s 2. pádem.

Wir gehen entlang des Flusses spazieren. - Jdeme se projít podél řeky.

Setkat se můžeme také s entlang ve spojení se 3. pádem.

Ihr geht entlang dem Fluss spazieren. - Jdete se projít podél řeky.

tags: #nemcina #jake #predlozky #u #nazvu #rek