Nejkratší trasa ve Slovenském ráji s žebříky: roklina Piecky

Pokud hledáte kratší trasu ve Slovenském ráji, která nabídne skutečné lezení po žebřících, vodopády, koryto potoka i divočejší atmosféru, je vhodnou volbou roklina Piecky, přesněji zpřístupněná část Střední Piecky.

Piecky jsou nejčlenitější roklinou Slovenského ráje. Začátek 4 km dlouhé trasy s převýšením 378 m je z Píly, nedaleko obce Hrabušice. Roklina Piecky je další z mnoha nádherných roklí Slovenského ráje. Patří mezi tišší a klidnější rokle.

Proč zvolit právě Piecky

Piecky navštěvuje méně lidí než Suchá Belá, což je součást jeho kouzla. Roklina působí divočejším, méně upraveným dojmem a sekvence žebříků jsou delší a více fyzicky náročné.

Jelikož není tak „profláknutá“ jako Suchá Belá, tak jsme šli celou dobu v podstatě sami, nikde jsme nemuseli čekat a mohli jsme si vychutnat její krásy.

Tuhle roklinu jsme si obzvlášť užili. Množství žebříků bylo parádní, cestou jsme procházeli i říčním korytem a různ přecházeli potůčky. Opět množství lidí velmi příjemné a to byl červenec v hlavní sezoně.

Nejkratší trasou s výraznými žebříky však Piecky nejsou v absolutním smyslu: kratší úseky s technickými prvky lze najít i v jiných roklinách, ale Piecky soustřeďují více vertikálního lezení do kompaktního přechodu a nabízejí výraznější dobrodružný charakter.

Základní údaje o trase

Výchozí místo Piecky - Píla

Nejbližším výchozím bodem je místo Piecky - Píla, které se nachází necelých 5 km od turistického centra Podlesok.

Pro parkování můžete využít zpoplatněné parkoviště v lokalitě Piecky - Píla.

Začátek 4 km dlouhé trasy s převýšením 378 m je z Píly, nedaleko obce Hrabušice.

Od Podlesku tedy není nutné absolvovat dlouhý nástup po turistické cestě. K začátku rokliny se lze dopravit autem a trasu zahájit přímo u Píly.

Průchod roklinou Piecky krok za krokem

Žlutá značka proti proudu potoka

Roklí Piecky vede žlutá turistická značka a je průchozí jen v jednom směru - proti proudu potoka.

Vyrazíme po žluté značce a vychutnáváme si krásy rokliny.

Cesta vede místy přímo říčním korytem, takže je potřeba počítat s vodou, mokrými kameny a přechody přes potok.

Procházka tímto malebným územím zahrnuje skoky přes potůčky, strmé stoupání po žebřících a jedinečnou možnost obdivovat přírodní mosty a jeskyně.

První žebřík a Velký vodopád

Od vstupu do rokle vás po necelé půl hodině čeká žebřík vysoký 13 metrů.

Jedná se o nejdelší železný žebřík ve Slovenském ráji.

Pomocí tohoto žebříku překonáte první z vodopádů - Velký vodopád.

Hlavním lákadlem je série vysokých železných žebříků - jeden úsek zahrnuje téměř svislé 30metrové stoupání hned vedle vodopádu, se sprejem, který vás při lezení zasahuje.

Údaj o 13 metrech označuje nejdelší železný žebřík ve Slovenském ráji popsaný pro Piecky, zatímco téměř svislé 30metrové stoupání označuje delší vertikální úsek trasy, který může být tvořen soustavou technických prvků.

Další vodopády a technické úseky

Během průchodu roklí narazíte na další dva vodopády - Kaskádový a Terasy vodopád.

Po cestě nás čekalo překonání mnoha popadaných stromů, které v těchto místech samozřejmě nikdo neodklízí a nechává roklinu žít svým životem.

Nejvyšší žebříky v Pieckách jsou zcela svislé a vystavené.

Piecky není pro každého.

Tato kratší roklina stlačila více vertikálního lezení do kompaktního prostoru.

Je hodnocena jako středně těžká až těžká a kdokoli s opravdovým strachem z výšek by ji měl pravděpodobně vynechat.

Konec rokliny v sedle Žliabky

Žlutá cesta opět konči v horském sedle Žliabky, kde si odpočinete a doplníte síly na sestup zpět k Píle.

Na Žliabkách se nachází více odpočívadel, dokonce i wc pro turisty.

Roklina tedy nekončí návratem stejným kaňonem, ale přechodem do vyšší části Slovenského ráje a následným sestupem po značených cestách.

Návrat z Piecek

My jsme se vydali zpět nejdříve modrou Glackou cestou, z které jsme na Malé Poľaně odbočili na červenou, kterou jsme pomalu začali klesat.

Těsně před cílem jsme na rozcestí Palc odbočili na žlutou, která klesá trochu rychleji.

Takový návrat umožňuje vytvořit okruh a vyhnout se sestupu stejnými technickými úseky, které vedou roklinou vzhůru.

Soutěskové trasy ve Slovenském ráji fungují jako jednosměrné stoupací trasy. Turisté lezou skrz kaňon nahoru a vrací se lesními stezkami na plošině nad ním.

Soutěskové trasy jsou jednosměrné a nelze je opustit uprostřed.

Je roklina Piecky nejkratší trasou s žebříky?

Piecky patří mezi kratší a velmi koncentrované trasy s množstvím žebříků. Celá trasa z Píly měří přibližně 4 km a překonává převýšení 378 m.

Pro srovnání, roklina Suchá Belá je delší a turisticky vytíženější.

Roklina Suchá Belá je nejnavštěvovanější ve Slovenském ráji.

Délka rokliny je 3,8 km a nastoupáme 454 metrů.

Suchá Belá je nejnavštěvovanější roklina v parku, a oprávněně.

Celková délka je asi 4,2 km jedním směrem (včetně návratu přes plošinu), s převýšením kolem 300 metrů.

Většina turistů dokončí celý okruh za 3 až 4 hodiny.

Piecky nabízejí podobně kompaktní vzdálenost, ale výraznější pocit vertikálního lezení a klidnější atmosféru.

Pokud je Suchá Belá úvodem, Piecky je místo, kde se to stává vážným.

Veľký Sokol je často uváděn jako nejobtížnější otevřená roklina v Slovenském ráji.

Celý okruh zabere 5 až 6 hodin a pokrývá zhruba 10 km s výraznými převýšeními.

Piecky ve srovnání se Suchou Belou

Suchá Belá je nejnavštěvovanější ve Slovenském ráji.

Potkáme také mnoho ostatních turistů, takže se stane, že na žebříku čekáme 15 minut, než se dostaneme na řadu a můžeme pokračovat.

Nejnabitější jsou víkendy v červenci a srpnu, kdy fronta u vstupu do rokliny může trvat půl hodiny nebo déle.

I přes to, že je Suchá Belá považována za „nejjednodušší“ technickou roklinu, stále vyžaduje slušnou obuv a ochotu umazat si (a zvlhnout) ruce.

Piecky nabízí méně lidí a větší pocit samoty, ale zároveň náročnější vertikální pasáže.

V Pieckách jsme nikde nemuseli čekat a mohli jsme si vychutnat její krásy.

Obtížnost a bezpečnost

Náročnost tras se pohybuje od střední po skutečně náročnou.

Nejde o horolezectví v technickém smyslu, ale vyžaduje to určité pohodlí s expozicí a kluzkými kovovými příčkami.

Nejvyšší žebříky v Pieckách jsou zcela svislé a vystavené.

Část trasy vede po mokrých kamenech, v korytě potoka a v blízkosti vodopádů.

Všechny tyto prvky udržuje správa národního parku a kontroluje je před každou sezónou.

I tak je infrastruktura vystavena drsným horským podmínkám po celý rok a některé žebříky už vykazují známky stáří.

Příčky mohou být obzvlášť kluzké ráno, když rosa nebo noční déšť ještě neuschly.

Náhlá bouřka může zvládnutelnou roklinu změnit v opravdově nebezpečné prostředí - vodopády se rozvodní, žebříky se stanou kluzkými a dno kaňonu se během minut zaplaví.

Kontrola předpovědi před tím, než se pustíte do rokliny, není volitelná - je nezbytná.

Za dobrých podmínek není nebezpečná, pokud si jdete pomalu, ale spěchat přes Veľký Sokol po dešti je prosba o problémy.

Co si vzít na trasu

Podmínky v roklině se mohou měnit v závislosti na ročním období nebo počasí.

Proto doporučujeme vhodný výběr turistického oblečení a vybavení (pevná obuv, náhradní ponožky atd.).

Díky náročnému terénu a místy kluzkému povrchu je nutností zvolit kvalitní, pevnou obuv.

Po cestě je důležité koukat, kam šlapete.

Cesta vede většinu času řekou a nechcete mít hned od startu mokré nohy.

• pevná turistická obuv s dobrou podrážkou;
• náhradní ponožky;
• oblečení vhodné do vlhka a proměnlivého počasí;
• dostatek vody;
• telefon uložený tak, aby se nezvlhčil;
• časová rezerva pro pomalý a bezpečný postup.

V létě může být teplo, ale voda v rokli a stín mezi skalami udržují chladnější a vlhké prostředí.

Kdy vyrazit

Roklina Piecky je přístupná po celý rok.

Podmínky v roklině se mohou měnit v závislosti na ročním období nebo počasí.

Většina roklin je otevřená od června do října, i když konkrétní data se liší podle trasy a povětrnostních podmínek.

Některé stezky se zavírají dříve, pokud dojde k poškození bouřemi nebo popadaným stromům.

Technická infrastruktura je každé jaro před sezónou kontrolována a udržována.

Zimní návštěvy parku jsou možné po plošinových stezkách a po chodníku Prielom Hornádu, ale technické rokliny jsou přísně mimo provoz od listopadu do května.

Rozdíl mezi celoroční přístupností oblasti Piecky a sezónním provozem technických roklin vyplývá z aktuálního stavu trasy a bezpečnosti; před cestou je proto nutné ověřit její otevření.

Léto: teplo, ale i davy.

Zima: většina roklin uzavřená, ale krásné túry na sněžnicích okolo Čingova.

Poplatky a parkování

Pro parkování můžete využít zpoplatněné parkoviště v lokalitě Piecky - Píla.

Vstup do veškerých roklin je zpoplatněný. Dospělý 3€, studenti a důchodci 2€, děti do 15 let 1€.

Většina roklin není zpoplatněna, i když park vybírá poplatek za parkování u hlavních výchozích bodů.

Uvedené informace o poplatcích se mohou vztahovat k různým obdobím nebo konkrétním výchozím místům, proto je vhodné ověřit aktuální ceník před návštěvou.

Jak se dostat zpět na Podlesok

Pokud si chcete zpříjemnit cestu zpět na Podlesok, můžete využít možnost zapůjčení kola od společnosti Cyklo Tour Spiš.

Kolo si můžete zapůjčit na konci Suché Belej nebo také na Kláštorisku.

Pro samotný návrat z Piecek je však popsána trasa přes modrou Glackou cestu, Malou Poľanu, červenou značku a závěrečný žlutý úsek u rozcestí Palc.

Volbou číslo jedna při a zároveň tou nejpohodlnější je automobil.

Díky němu zvládnete trasu za 6-7 hodin.

Slovenský ráj leží v regionu Spiš na východním Slovensku, zhruba mezi městy Spišská Nová Ves a Poprad.

Nejbližší větší letiště je v Košicích, asi 90 km na jihovýchod.

Mít vlastní vozidlo je zde prakticky nutnost.

Veřejná doprava existuje, ale je nepravidelná a špatně sladěná s turistickými plány.

Slovenský ráj a jeho rokliny

Slovenský ráj je unikátním krasovým územím s množstvím roklin (8 významných roklin), úzkých údolí, kaňonů a s několika zachovanými planinami, které jsou bohaté na krasové formy.

Rokliny zdobí vodopády, kaskády, peřeje a skalní útvary.

Slovenský ráj patří k nejkrásnějším a nejvzácnějším přírodním klenotům, které Slovensko nabízí.

Nachází se ve východní části Slovenska, přičemž téměř celé jeho území patří do regionu Spiš, jižní část zasahuje do regionu Gemer.

Slovenský ráj byl roku 1988 vyhlášen národním parkem.

Krajina Slovenského ráje je velmi členitá, hluboké rokliny s vysokými vodopády a kaskádami lákají turisty a milovníky přírody prakticky od nepaměti.

Dříve byly tyto trasy téměř neschůdné, teprve díky vybudování bezpečnostních prvků jako jsou kovové žebříky, stupačky, řetězy a další pomůcky zajišťující bezpečný pohyb po turistických trasách, mohly být tyto přírodní krásy odtajněny široké veřejnosti.

Park pokrývá přibližně 197 čtverečních kilometrů zalesněných plošin, hlubokých roklí a více než 350 jeskyní.

Během několika desetiletí správa parku instalovala do stěn kaňonů stovky kovových žebříků, řetězů, lávek a dřevěných stupňů - vytvářející jednosměrné trasy, které vedou úzkými roklemi kolem vodopádů.

Park obsahuje kolem 30 roklin (místně nazývaných „rokliny“ nebo „tiesňavy“) a zhruba tucet z nich je pro turisty přístupný právě přes tyto vybavené trasy.

Každá roklina má svou osobnost.

Některé jsou krátké a relativně mírné, jiné zahrnují trvalé vertikální stoupání po mokrých žebřících s vážnými propady pod nimi.

Původ názvu a historie Piecek

Roklina Piecky nese svůj název pravděpodobně z důvodu souvisu se skalními prohlubněmi do vápence, které vytvořil tok potoka v této soutěsce.

Tato rokle má dvě boční nesprístupněné ramena - Zadní a Přední Piecky.

Proto se dnes pro sprístupněnou část používá i přesnější název - Střední piecky.

První zaznamenaný průchod pochází z roku 1911, kdy tuto soutěsku zdolal Alexander Marvay s jeho společníky.

První mohutný skalní stupeň, kterým teče dominantní soutěska Velký vodopád, byl dříve přechodný díky kovovému mostíku.

Další trasy s žebříky ve Slovenském ráji

Kláštorská roklina

Nejznámější a také nejstrmější roklinou je Kláštorská roklina.

Cesta vede korytem potoka po zelené značce a je povolena pouze v jednom směru - proti proudu potoka.

Sestup stejnou cestou je z bezpečnostních důvodů zakázán, proto se musíte vrátit po žluté turistické značce vedoucí nad roklinou.

Připravte se na převýšení cca 200m a tím pádem četné výstupy po žebřících upevněných na skále.

Cestou se můžete kochat mimo jiné sedmi vodopády, z nichž největší je vodopád Antona Straku neboli Strakov vodopád, který padá z výšky 13m.

Zejmarská roklina

Dalším zázrakem, který nelze zkrátka minout, je Zejmarská roklina.

To byla zároveň naše první roklina, kde jsme mohli zažít krásu a původ „žebříků“.

Vypíchl bych téměř nulovou koncentraci jiných lidí, zábavné žebříky a v cíli zaslouženou odměnu.

Tuto roklinu jsme si moc užili!

Veľký Sokol

Veľký Sokol je často uváděn jako nejobtížnější otevřená roklina v Slovenském ráji.

Trasa je delší než Piecky, s několika trvalými stoupacími úseky a některými pasážemi, kde stezka vede přímo skrz vodopády.

Části trasy vyžadují vytahování se na řetězech stojíc na mokré, mechem pokryté skále.

Neexistují zde zábradlí v obvyklém slova smyslu - pouze pevné vybavení a vaše vlastní rovnováha.

Tuto roklinu je nejlepší nechat zkušenějším turistům, kteří mají zkušenosti s via ferratou nebo technickými horskými stezkami.

Suchá Belá

Roklina Suchá Belá je nejnavštěvovanější ve Slovenském ráji.

Vycházíme opět z parkoviště v Podlesoku.

Jdeme po zelené trase roklinou.

Cestou potkáme 4 vodopády, nejvyšší z nich je Misový vodopád o výšce 29,5m.

Cesta roklinou končí v horském sedle Žliabky.

Co dalšího navštívit v okolí

Kláštorisko

Trasa se dá projít cca za 1 hodinu a končí na Kláštorisku - významné křižovatce turistických stezek.

Můžete si prohlédnout areál rekonstruovaného kartuziánského kláštera ze začátku 14.století a také symbolický cintorín.

Prielom Hornádu

Po modré dále pokračujeme kaňonem Prielom Hornádu - je to jeden z nejznámějších a nejkrásnějších kaňonů na Slovensku.

Cesta je zabezpečena pomocí žebříků, mostů, lávek a stupaček.

Kaňonem rovněž prochází naučná stezka.

Tomášovský výhľad

Slovenský ráj, co vidět určitě musíte je i Tomašovský výhlad.

Pokud toužíte po panoramatickém pohledu na okolní krajinu, tak nezapomeňte navštívit Tomášovský výhled.

Tato vyhlídka vám odhalí úchvatné pohledy na zelené údolí, které vás vtáhnou do světa klidného objetí.

Náročnost výstupu je střední, a tak si můžete užít okouzlující cestu i samotný cíl.

Bohužel nahoře není žádné občerstvení, takže pokud možno vodu s sebou.

Kysel

Pro ty, kteří hledají senzační adrenalinový náboj, je tu Kysel - místo s nejdelší via ferratou v celém Slovenském ráji.

Bez ohledu na váš zkušenostní level můžete zažít dobrodružství na této ocelové cestě po skalách.

Pokud máte sílu a chuť pokračovat ve svém dobrodružství Slovenským rájem, nechte se unést do výšin Kyselského sedla.

Dobšinská ledová jeskyně

Ještě doporučujeme navštívit Dobšínskou ledovou jeskyni.

My jsme ji zvládli při zpáteční cestě.

Parkovné je opět 5€ a cesta od parkoviště k jeskyni je celkem strmá a zabere cca 30 minut.

Oficiálně je vstup do jeskyně v každou celou hodinu, ale v případě většího zájmu chodí častěji.

Jedinou turisticky zpřístupněnou jeskyní celého jeskynního systému je Dobšinská ledová jeskyně.

Dobšinská ledová jeskyně je naprostým unikátem mezi krasovými ledovými jeskyněmi, díky bohaté výzdobě patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším ledovým jeskyním na světě.

Zmrzlé vodopády - tzv. ledopády, ledové sloupy, stalagmity, mohutné ledové pilíře a obrovské plochy podlahového ledu vzbuzují v každém návštěvníkovi úžas a obdiv.

Stratenská jeskyně

Největším jeskynním systémem Slovenského ráje je Stratenská jeskyně, která je dlouhá cca 21,8km.

Nachází se na krasové planině Duča v krasové oblasti nazývané Spišsko-gemerský kras.

Borovniak

Nejvyšším vrcholem je Borovniak v masivu Ondrejisko (1272 m n.m.) a nachází se na jihozápad od Dobšinské ledové jeskyně, na jižní straně údolí řeky Hnilec.

Vrchol Borovniak nabízí úžasný a pro Slovenský ráj neobvyklý kruhový rozhled na Muránskou planinu, Stolicu, Kraľovu hoľu a další vrcholy Slovenského Rudohoří.

Za ideálních podmínek můžete spatřit i Vysoké Tatry.

Praktické doporučení pro první návštěvu

1. Zaparkujte u výchozího místa Piecky - Píla.
2. Vydejte se po žluté turistické značce.
3. Roklinou postupujte pouze proti proudu potoka.
4. Počítejte s vodou, mokrými kameny, žebříky a strmějšími výstupy.
5. Po výstupu do sedla Žliabky si odpočiňte a doplňte síly.
6. Pokračujte zpět přes modrou Glackou cestu, Malou Poľanu, červenou značku a závěrečný žlutý úsek.
7. Před odchodem zkontrolujte počasí a aktuální stav trasy.

Pokud hledáte nejkratší smysluplný výlet ve Slovenském ráji s výraznými železnými žebříky, vodopády a bez nutnosti absolvovat dlouhý nástup z Podlesku, Piecky představují velmi silnou volbu.

tags: #nejkratsi #trasa #ve #slovenskem #raji #s