V České republice existuje mnoho typů chráněných území, která se liší jak velikostí, tak stupněm ochrany.
Cílem vyhlášení chráněného území je pomocí různých opatření ochránit území, které je něčím významné nebo jedinečné.
Základní rozdělení chráněných území
Tato území se podle velikosti rozdělují na velkoplošná (národní parky a chráněné krajinné oblasti) a maloplošná (přírodní památky a přírodní rezervace).
V jednotlivých typech chráněných území platí obecná pravidla chování, ale je vždy dobré si raději najít i konkrétní místní pravidla, která se mohou lišit.
V dnešním článku se budeme věnovat pouze přírodním chráněným územím, která zaujímají přibližně 17 % rozlohy České republiky.
Národní parky
Vůbec nejpřísněji chráněnými územími jsou národní parky (NP), které jsou vyhlašovány v místech s téměř nedotčenou přírodou.
Na našem území byly doposud vyhlášeny čtyři NP: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko.
V současné době máme v České republice čtyři národní parky (NP České Švýcarsko, Krkonošský národní park, NP Podyjí, NP Šumava).
Nejcennější části české krajiny chrání národní parky.
V národních parcích se chrání rozsáhlé plochy zachovalé přírody, významnou roli hraje ochrana přírodních procesů.
Větší sídla proto nebývají součástí území národního parku.
Každý park má svou vlastní správu a také vlastní znak, který najdete na všech cedulích ohraničujících dané území.
V národních parcích platí velmi striktní pravidla: je zde přísně zakázáno vyhazovat odpadky, jakkoliv ničit stromy či dělat hluk.
Jednotlivé parky se ale ještě rozdělují na různé zóny, ve kterých se pravidla trochu liší.
Úplně nejpřísnější jsou omezení v prvních zónách a také ve speciálních klidových zónách, kde je nutné pohybovat se pouze po vyznačených stezkách.
Platí zde také přísný zákaz sběru čehokoliv, takže na borůvky nebo hledání hub raději zapomeňte.
Co se týče přenocování, tak ve všech parcích je zakázáno táboření a rozdělávání ohňů, nelegální je často i bivakování (spaní pod širákem).
Některé parky (Šumava, Krkonoše) ale nabízejí různé boudy či vyhrazená nocoviště.
Na Šumavě vedou oblíbené trasy kolem řek, slatí a horských lesů.
K nejhezčím patří naučná stezka Povydří podél divoké řeky Vydry, velkým lákadlem jsou návštěvnická centra se šelmami nebo možnost poznat zdejší krajinu s průvodci.
Krkonošský národní park nabízí horské hřebeny, ledovcová údolí i vodopády.
V zájmu ochrany území NP před vnějšími rušivými vlivy (tj. zajištění postupného přechodu z nijak zvlášť nechráněného území na území NP) jsou kolem národních parků vyhlášena ochranná pásma.
Ve skutečnosti to platí pouze pro Krkonošský národní park a NP Podyjí, protože úlohu ochranného pásma Šumavského národního parku plní CHKO Šumava, zatímco NP České Švýcarsko ochranné pásmo nepotřebuje, protože sousedí pouze s územím CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory.
Chráněné krajinné oblasti
Kategorie CHKO chrání krajinu, která je zčásti přírodního a zčásti kulturního charakteru.
Cílem zřízení chráněné krajinné oblasti (CHKO) na rozdíl od národních parků není ochrana nedotčené přírody, ale spíše zachování specifické lokální krajiny.
CHKO může kromě přírody zahrnovat i kulturní prvky, jako jsou třeba staré domy či rybníky.
Předmětem ochrany některých CHKO tak je třeba i lidová architektura typická pro danou oblast (např. CHKO Lužické hory) nebo rybniční soustava (např. CHKO Třeboňsko).
Vstup veřejnosti v CHKO není omezen, ale například táboření je možné pouze na vyhrazených místech.
Pravidla pro chování jsou v CHKO oproti národním parkům mnohem uvolněnější, ale i tak je dobré dát si na některé věci pozor.
Platí zde například zákaz ničení stromů či trhání květin (výjimku tvoří sběr hub nebo lesních plodů pro vlastní potřebu).
Cyklisté se také na rozdíl od turistů nesmí pohybovat mimo vyznačené cyklostezky.
V CHKO platí i zákaz stanovat či rozdělávat ohně, ale bivakování už je většinou povoleno.
Velmi omezující je CHKO především pro místní obyvatele, pro které platí mnoho stavebních omezení.
Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v ČR je CHKO Český ráj z roku 1955.
V Česku se nachází 27 CHKO, o vyhlášení případných nových CHKO rozhoduje vláda.
V Agentuře ochrany přírod a krajiny ČR vykonáváme státní správu a pečujeme o ostatní chráněné krajinné oblasti, kterých je 25.
Území chráněných krajinných oblastí je vnitřně rozděleno do čtyř zón podle úrovně ochrany, přičemž v první zóně platí pravidla nepřísnější.
V chráněných krajinných oblastech platí mj. zákaz táboření, rozdělávání ohňů a zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody.
V těchto územích je zakázáno mj. vstupovat a vjíždět mezi cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny, kromě vlastníků a nájemců pozemků.
Národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a památky
Vedle výše uvedených tříd zvláště chráněných území se můžete setkat i s přírodními parky.
Národní přírodní rezervace (NPR) - jsou menší území s mezinárodně významnými a jedinečnými ekosystémy.
Přírodní rezervace (PR) - jsou menší území, na kterých je soustředěn větší počet významnějších ekosystém pro danou geografickou oblast.
V přírodních rezervacích platí mj. rušit v přirozeném vývoji.
V národních parcích platí mj. zákaz odchytu živočichů a sběru rostlin s výjimkou sběru lesních plodů ve 3. a 2.
Volný vstup do NPR a NPP je zakázán.
Národní přírodní památka (NPP) - je malý přírodní geologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů s národním či mezinárodním významem.
Můžete se jednat i o útvary formované vedle přírody i činností člověka.
Přírodní památka (PP) - se od národní přírodní památky liší v tom, že její význam je pouze regionálního charakteru.
Nejde o zvláště chráněná území, ale o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stomořadí.
Kontrola, výjimky a ochrana v terénu
Správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (NPR, NPP a v první zóně CHKO) může dále nad rámec zákona vstup omezit nebo zcela zakázat, pokud hrozí poškozování území, zejména nadměrnou návštěvností.
Řízení o udělení výjimky se mohou účastnit spolky.
Jak zjistit, zda byla pro danou oblast povolena výjimka? Podejte žádosti o informace adresovanou výše uvedeným orgánům.
Přímo v terénu kontroluje dodržování povinností tzv. stráž přírody.
Ta se musí prokázat průkazem a služebním odznakem.
Může požadovat prokázání totožnosti (předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu).
Zvláště chráněná území se často nacházejí v lese, kromě stráže přírody v nich může kontrolu provést také lesní stráž.
Jejím úkolem je hlídat dodržování zákona o lesích.
Vedle pokutování na místě může porušování pravidel ochrany řešit správní orgán.
Na porušování pravidel ochrany můžete i sami upozornit podáním podnětu k prošetření přestupku.
V případě opravdu závažného poškození zvlášť chráněného území mohl být spáchán trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí.
Pokud jste přesvědčeni, že k jednomu z výše uvedených trestných činů došlo, podejte trestní oznámení.
Policie, popřípadě státní zastupitelství věc prošetří.
Kam vyrazit do přírody
Hledáte tipy na výlety do přírody, do chráněných krajinných oblastí a národních parků?
Chcete objevovat naučné stezky, rozhledny a vyhlídky, divoká zákoutí nebo místa, kde můžete pozorovat zvířata ve volné krajině?
Každé chráněné území má svůj vlastní rytmus.
Vedle národních parků existují desítky chráněných krajinných oblastí a přírodních rezervací, které mají úplně jiný charakter, ale stejně silné kouzlo.
Mezi oblíbené cíle patří také Toulovcovy Maštale, Besedické skály, Prachovské skály nebo romantická Židova strouha nedaleko Bechyně.
Některá chráněná území působí téměř neuvěřitelně.
K mimořádným přírodním raritám patří také Hranická propast, nejhlubší zatopená propast světa, Mechová jezírka na Rejvízu, Panská skála nebo Skryjská jezírka.
V chráněných územích můžete objevovat domy přírody a návštěvnická centra, pozorovací místa nebo tematické stezky věnované zdejším zvířecím obyvatelům.
Úzké chodníčky, dechberoucí výhledy, voňavé byliny, nekonečná vřesoviště, divocí koně, ale také bažiny, mokřady a dokonce i prales.
To vše vám naservírují chráněná území a národní parky.
Malebné Bílé Karpaty, skvosty Českého Švýcarska, Koněpruské jeskyně, Šumava, nebo Adršpach.
To je jen několik tipů na výlet za úžasnou přírodou, čerstvým vzduchem a pozorováním divoce žijící zvěře.
V naší komplexní nabídce jich najdete stovky.
A pokud budete trpěliví, možná uvidíte tokající tetřevy nebo se tváří v tvář setkáte s rysem.
Víte, jak se chovat v různých typech chráněných území?
V některých je například zakázáno sbírat rostliny nebo tábořit.
Národní parky (NP) - jsou rozsáhlá území mezinárodního významu s ekosystémem, který byl jen minimálně pozměněn člověkem.
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - jsou rozsáhlejší území, s jedinečnou krajinou, reliéfem, s významným podílem lesních a travních ekosystémů a různorodého zastoupení dřevin.
Případně i s památkami historického osídlení.
Pouze národní parky jsou vyhlašovány zákonem, a proto jsou v něm obsažena i bližší pravidla jmenovitě pro jednotlivé NP.
Chráněné krajinné oblasti vyhlašuje vláda svým nařízením a v těchto nařízeních naleznete i konkrétní pravidla.
Základním právním předpisem upravující ochranu zvláště chráněných území naleznete v zákoně o ochraně přírody a krajiny.
Zde naleznete obecná pravidla pro všechny národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace.
Bližší pravidla a omezení, která zákon doplňují, a pravidla pro národní přírodní památky a přírodní památky, naleznete v dokumentech, kterými bylo konkrétní zvláště chráněné území vyhlášeno.
V případě zvláště chráněných území velké plochy (NP, CHKO) dochází k členění těchto území do různých zón ochrany.
Zóny jsou stanoveny pro každý národní park nebo chráněnou krajinou oblast zvlášť.
Bývají tři nebo čtyři.
První zóna - nejcitlivější „jádro“ zvláště chráněného území, které je nejpřísněji chráněné.
Jde o území člověkem téměř nedotčené a je snaha toto zachovat.
Třetí a čtvrtá zóna - zahrnují již i člověkem pozměněné ekosystémy, stále je zde patrná snaha o trvale udržitelnou péči.
Chráněná území nejsou o hlasitých zážitcích.
Stačí cesta podél řeky, ticho mezi stromy, výhled ze skály nebo okamžik, kdy les na chvíli úplně utichne.
Pokud byste si chtěli vyrazit do přírody, řiďte se místními pravidly a vyznačenými cestami.