Národní park Virunga: pytláctví, ozbrojené konflikty a ochrana goril

Národní park Virunga v Demokratické republice Kongo patří k nejcennějším chráněným územím Afriky. Je známý horskými gorilami, aktivními sopkami, pralesy, savanami i mimořádnou biologickou rozmanitostí, zároveň však čelí pytláctví, odlesňování, ozbrojeným konfliktům a zájmům těžařských společností.

Na území národních parků se střetávají zájmy a postoje ochránců zvířat, místních kmenů, farmářů, ale také pytláků a nadnárodních korporací. Právě pytláctví patří mezi nejvážnější hrozby pro gorily horské, slony, hrochy i další druhy, které v parku přežívají.

Kde se Národní park Virunga nachází

Národní park Virunga se rozkládá ve východní části Demokratické republiky Kongo mezi pohořími Rwenzori a Virunga. Park má rozlohu 7.900 km2, podle jiného uváděného údaje přibližně 7 800 km2, tedy asi 800 000 ha.

Park tvoří hory, jezero, savana, lesy, bažiny a osm sopek, z nichž některé jsou stále aktivní. Je unikátní tím, že kombinuje několik různých typů biotopů - od pralesů přes savany až po bažiny a aktivní sopky.

Na relativně malém prostředí se nachází obrovská variabilita, díky čemuž je od roku 1979 na seznamu UNESCO a od roku 1994 také na seznamu světového dědictví v ohrožení.

Jde o vůbec nejstarší národní park v Africe, který byl založen v roce 1925. Národní park Virunga je větší než Palestina a už za sedm let oslaví sté výročí vzniku - tedy pokud bude ještě existovat.

Výjimečná biodiverzita parku

Park má jednu z největších biodiversit na světě. Žijí zde různé druhy zvířat, včetně hrochů, hyen, prasat bradavičnatých, mnoha druhů ptáků, horských goril a slonů.

Žije zde čtvrtina všech kriticky ohrožených goril horských, ale také gorily nížinné a šimpanzi. Najdete tu i vzácné pralesní okapi, lvy, buvoly nebo vzácného páva konžského.

• horské gorily;
• gorily nížinné;
• šimpanzi;
• pralesní okapi;
• lvi;
• buvoli;
• hroši;
• sloni;
• hyeny;
• prasata bradavičnatá;
• mnoho druhů ptáků.

Horské gorily ve Virunze

Virunga je jedním z nejdůležitějších útočišť horských goril. Podle posledního sčítání goril zvyklých na lidi jejich počet vzrostl na 82, zatímco v roce 2007 jich bylo 72.

Ve Virunze žije asi 200 goril. Je zde 6 habituovaných skupin, které mohou návštěvníci pozorovat. Více než 50 rangerů provedlo 128 kontrol a identifikovalo 6 rodin v sektoru Mikeno a 3 samostatné velké samce.

Největší rodina je Kabrizi rodina s 33 jedinci. Lze zde pozorovat gorily například z rodiny Munyaga. Návštěvníci za nimi chodí ve skupinách po čtyřech.

Gorily horské jsou ohroženy především ztrátou přirozeného prostředí, pytláctvím, nemocemi a důsledky ozbrojených konfliktů. Vzhledem k tomu, že gorily sdílejí s lidmi některé nemoci, představuje pro ně riziko také nekontrolovaný kontakt s návštěvníky.

Pytláctví v národním parku Virunga

Další hrozba pochází z válečných konfliktů a pytlačení. Jak hroši, tak sloni jsou zde na pokraji vyhynutí kvůli pytlákům.

Donedávna bylo v parku 30.000 hrochů - největší koncentrace na světě, ale dnes jich tu zbylo jen pár stovek. Také počet slonů se výrazně snížil.

Pytláci loví zvířata kvůli masu, slonovině nebo dalším částem jejich těl. Nelegální lov se odehrává v prostředí, kde je obtížné kontrolovat rozsáhlé území a kde bezpečnostní situaci komplikují ozbrojené skupiny.

V roce 2009 byl park napaden vzbouřenci z Ugandy a bylo zabito 10 rangerů. Jen letos bylo zabito nejméně 12 strážců místních parků.

Rangerská ochrana a kontrola území

Vláda se začala zajímat o osud parku, od roku 2010 jsou zde rangeři se zelenými barety, kteří bojují proti pytlákům a ilegální výrobě dřevěného uhlí (makala).

Jako správce bude Emmanuel de Merode dohlížet na ozbrojenou skupinu 700 strážců, která doposud nebyla dostatečně finančně zajištěna.

Návštěvy jsou přísně kontrolované. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám vedení národního parku Virunga dokonce rozhodlo, že až do roku 2019 sem nesmí žádní turisté.

Případ gorilího mláděte Theodora

Když strážci v konžském národním parku Virunga objevili tříleté mládě gorily Theodora chycené v pytlácké pasti, věděli, že musí jednat rychle.

Malý primát měl v nelegálním zařízení zaklíněnou levou ruku, což by bez rychlého zásahu mohlo omezit tok krve a způsobit infekci.

Nejprve strážci Theodorově matce podali sedativa a odpoutali pozornost jeho 270 kilogramů vážícího stříbrohřbetého otce.

Pokud by se past nepodařilo včas odstranit, mohlo mládě přijít o ruku nebo uhynout. Zásah ukázal, jak důležitá je rychlá práce rangerů přímo v terénu.

Ekonomické dopady způsobené pandemií covidu-19 se však projevily i nárůstem pytláctví. Zatímco počty strážců v parku byly kvůli koronaviru sníženy, čelí gorily horské, kterých v tamních lesích žije asi polovina jejich světové populace, čím dál většímu ohrožení.

Vzhledem k vyšším cenám potravin, sníženému počtu pracovních příležitostí a kolapsu příjmů z cestovního ruchu se ale někteří lidé žijící v parku a jeho okolí museli obrátit na les, aby přežili, a to včetně lovu divoce žijících zvířat pro maso.

Pokud jde o Theodora, měl štěstí.

Ozbrojené konflikty a bezpečnostní situace

Demokratická republika Kongo se v posledních letech potýká s nestabilitou. Zemi sice vládne od začátku století Joseph Kabila, ale zejména východ země je stále nestabilní - probíhají tu nejen neustálé konflikty mezi různými etnickými skupinami, ale také se tu mísí vliv jiných afrických států, které mají o tuto oblast zájem.

Národní park Virunga na východě Konga, kde proti sobě válčí armáda a povstalecká skupina M23 podporovaná sousední Rwandou, slaví letos sté výročí.

Většina parku je nyní pod kontrolou povstalců z M23, jejichž ofenziva ohrožuje mír v celém regionu.

Ozbrojený konflikt ztěžuje práci strážců, omezuje pohyb v parku, ničí infrastrukturu a zvyšuje riziko nelegálního lovu. Rangerská služba proto není pouze ochranou přírody, ale také vysoce nebezpečnou bezpečnostní prací.

Odlesňování a výroba dřevěného uhlí

Virunga je v ohrožení kvůli rychlému přibývání obyvatel kolem jejích hranic - ti kácí stromy a mění nedotčenou přírodu v zemědělskou půdu.

Dalším problémem je ilegální výroba dřevěného uhlí, kterému se v regionu říká makala. Dřevěné uhlí představuje pro mnoho domácností důležitý zdroj energie, jeho výroba však vede k ničení pralesa.

Odlesňování zmenšuje životní prostor zvířat, narušuje jejich migrační trasy a zvyšuje kontakt mezi lidmi a volně žijícími živočichy. Ztráta lesa tak podporuje nejen úbytek biodiverzity, ale i další konflikty mezi obyvateli a ochránci parku.

Ropa a tlak těžařských společností

Ropné společnosti mají o tuto oblast zájem dlouhodobě. Už na začátku roku 2014 tu prováděly testy společnosti British Oil a SOCO, ale jejich licence na těžbu propadla roku 2015, když se proti tomu zvedl velký odpor veřejnosti.

New York Times a BBC News tehdy popsaly, že společnost SOCO zaplatila 42 tisíc dolarů konžskému majorovi, který používal násilí vůči oponentům těchto plánů. SOCO pak oznámilo, že se z oblasti Virungy stahuje.

Vláda Demokratické republiky Kongo ale stále brání své právo poskytovat těžebním společnostem povolení s tím, že je přitom schopná ochránit biodiverzitu těchto vzácných oblastí.

Vláda Demokratické republiky Kongo potvrdila, že části obou těchto parků, které jsou součástí světového dědictví UNESCO, otevře hledačům a těžařům ropy.

Plány na těžbu ropy vyvolávají obavy, protože průzkum a těžba mohou zasáhnout do pralesů, mokřadů, savan i horských oblastí. Proti sobě stojí zájem státu o příjmy z nerostných surovin a potřeba zachovat území, jehož význam přesahuje hranice Konga.

Případ násilí a změna vedení parku

Možná si vzpomínáte na obrovskou kauzu, která zviditelnila Národní park Virunga v Demokratické republice Kongo.

Na fotografie, které oblétly svět, asi jen tak někdo nezapomene. Brutální vražda a následovné ukřižování několika goril rozpoutaly celosvětovou diskuzi o ochraně ohrožených zvířat, ale i o kompetentnosti jednotlivých aktérů v ochraně přírody.

Celá událost byla o to víc šokující, že jedním z viníků tragédie byl totiž tehdejší správce parku Honore Mashagiro.

Konžská vláda dlouho tajila jméno budoucího manažera parku. První srpnový týden však konečně veřejně padlo jméno nového správce.

Vláda za nejvhodnějšího kandidáta, který by měl řídit chod parku, označila Emmanuela de Merode, syna z královské rodiny.

38tiletý princ, Belgičan Emmanuel de Merode, se na první pohled může zdát jako nezkušený kandidát z dobře postavené rodiny a neschopný vyvést park o rozloze 2 miliónů akrů z chaosu.

Opak je však pravdou. Vystudovaný antropolog doposud působil jako ředitel Wildlifdirect v Nairobi a už ze své bývalé funkce významně přispěl k rozřešení tragické události v Národním parku Virunga.

Podle prohlášení konžského institutu na ochranu přírody ICCN (Congolese Institute for the Conservation of Nature) je jmenování Meroda do funkce hlavního správce parku krokem k posílení dodržování zákona.

Záchrana zvířat se stala prioritou vlády i nedvládních organizací.

Turismus jako nástroj ochrany i riziko

Návštěvy jsou přísně kontrolované. Omezený turismus může přinášet peníze na ochranu parku, financování rangerů a podporu místních komunit, zároveň však musí být přizpůsoben bezpečnostní situaci a ochraně zvířat.

Počet návštěvníků Virunga NP se zvedl od roku 2008 (0), na 550 v roce 2009 a 1.800 v roce 2010 a skoro 4.000 v roce 2011.

Díky nestabilitě v zemi infrastruktura hodně utrpěla, nyní je snaha ji znovu vybudovat, v plánu je výstavba cesty.

V srdci NP Virunga leží Mikeno lodge, kterou založila Sarah a Cai, je to kouzelné místo s nezapomenutelnou atmosférou.

Je zde dobrá lodge Mikeno, asi 150 EUR na noc. Je tu postavena nová lodge Mikeno v zalesněné části VNP.

Výstup na sopku Nyiragongo

Další atrakcí je návštěva aktivní sopky Nyiragongo a jejího lávového pole. Pětihodinový výstup na vrchol se určitě vyplatí, návštěvníci nyní mohou strávit noc na okraji sopky i v chatkách.

Aktivní sopka Nyiragongo patří k nejvýraznějším turistickým atrakcím Virungy. Výstup je to náročný, na kraji kráteru je vybudováno 8 chatek pro 16 návštěvníků.

Při výstupu vás doprovází ozbrojení rangeři. Lávu lze vidět ze sousední Rwandy.

Dají se zde podniknout treky například k vulkánu Nyamulagira, aktivní vulkán.

Virunga je jedinečné místo, kde můžete vidět jak primáty, tak aktivní sopky.

Gorily, šimpanzi a záchranné centrum

Také lze navštívit habituované šimpanzy v Tongo Forest, severozápadně od Rumangabo.

V Senkwesenkwe Centre můžete pozorovat osiřelé gorily.

Gorilí trekking je však možný pouze za přísných pravidel, s omezeným počtem návštěvníků a pod dohledem průvodců a rangerů. Taková opatření pomáhají omezovat rušení zvířat a snižují riziko přenosu nemocí.

Místní obyvatelé a alternativy k pytláctví

Ochrana parku nemůže být úspěšná bez zapojení lidí, kteří žijí v jeho okolí. Místní obyvatelé potřebují potraviny, energii, práci a příjem, a pokud tyto možnosti chybějí, může se pytláctví nebo kácení lesa stát prostředkem k přežití.

Národní park Virunga přišel s výrobou nového produktu - čokoládovými gorilami.

Na počest významné události vyrobili zaměstnanci z nedaleké čokoládovny 25 000 čokoládových pochoutek.

Kakao na výrobu čokoládových goril pochází z farem na okraji parku.

Vznikly částečně z iniciativy na podporu místního zemědělství a průmyslu, aby se tak místní obyvatelé nemuseli uchylovat k pytlačení nebo dřevorubectví.

Clarisse Kyakimwaová pracuje na své malé kakaové farmě tři roky.

„Kakao má několik výhod. Díky němu mohu poslat své děti do školy, nakrmit je a zaplatit účty za lékařskou péči,“ řekla agentuře Reuters.

Podpora místního zemědělství, výroby a odpovědného turismu může vytvořit legální zdroje příjmů a současně snížit tlak na les a volně žijící zvířata.

Virunga v širším regionu

Oblast Virunga nezasahuje pouze do Demokratické republiky Kongo. Pohoří Virunga zasahuje také do Ugandy a Rwandy, kde se nacházejí další chráněná území a populace horských goril.

Národní park Volcanoes, nacházející se v severozápadní části Rwandy, je součástí širší oblasti Virunga, která zahrnuje sopky Virunga a zasahuje také do Ugandy a Demokratické republiky Kongo.

Národní park Volcanoes je pravděpodobně nejlepším místem na světě pro pozorování ohrožených goril horských. Právě zde Dian Fosseyová před desítkami let zahájila habituaci těchto něžných obrů.

Tyto regionální souvislosti ukazují, že ochrana goril, jejich stanovišť a migračních tras vyžaduje spolupráci více států. Pytláctví, ozbrojené skupiny ani nelegální obchod se neřídí hranicemi národních parků.

Zlaté opice v oblasti Virunga

Zlaté opice, označované také jako golden monkeys, jsou poddruhem opice modré, vědecky nazývaným Cercopithecus mitis kandti.

Tento poddruh žije výhradně v lesích na svazích sopek Virunga, které se nacházejí v Národním parku Volcanoes ve Rwandě, Národním parku Mgahinga v Ugandě a v některých částech Demokratické republiky Kongo.

Charakteristika zlatých opic

• Vzhled: Zlaté opice mají výraznou zlatou srst na bocích, zádech a ocase, což kontrastuje s tmavě modrošedou srstí na zbytku těla.
• Obličej: Jejich obličej je tmavý s výraznýma očima.
• Chování: Tyto opice žijí ve skupinách, které mohou mít až 30 jedinců.
• Potrava: Jsou denní a tráví většinu svého času hledáním potravy, která se skládá hlavně z ovoce, listů, bambusu a květů.
• Stanoviště: Zlaté opice obývají horské lesy a bambusové lesy v nadmořské výšce 2 200 až 4 300 metrů.

Zlaté opice jsou považovány za ohrožený druh kvůli ztrátě přirozeného prostředí a pytláctví. Národní parky, jako je Volcanoes ve Rwandě a Mgahinga v Ugandě, hrají klíčovou roli v ochraně těchto opic.

Národní park Salonga a další ohrožená území

Kongo se může pochlubit jedněmi z nejdůležitějších národních parků světa. V parcích Virunga a Salonga žijí vzácné horské gorily, šimpanzi, ale třeba také unikátní pralesní sloni a spousta dalších ohrožených druhů zvířat i rostlin.

Národní park Salonga je ještě větší než Virunga - jde vůbec o největší pralesní národní park Afriky.

Velikostí zhruba odpovídá Moravě a jeho většinu tvoří panenský prales. Na většině jeho území dodnes nejsou žádné cesty.

Je pokládán za jedno z environmentálně nejbohatších míst na celé planetě - žijí zde šimpanzi bonobo, kočkodani dryas, guerézy Thollonovy a mnoho dalších unikátních tvorů.

Vláda Demokratické republiky Kongo potvrdila, že části obou těchto parků, které jsou součástí světového dědictví UNESCO, otevře hledačům a těžařům ropy.

Proč je boj proti pytláctví ve Virunze tak obtížný

Virunga spojuje několik problémů, které se navzájem posilují. Rozsáhlé území, nedostatečná infrastruktura, chudoba, ozbrojené konflikty, odlesňování, nelegální výroba dřevěného uhlí a tlak těžařských společností vytvářejí prostředí, v němž je ochrana přírody mimořádně náročná.

Rangerská služba musí současně chránit zvířata před pytláky, kontrolovat pohyb v parku, reagovat na ozbrojené skupiny a pomáhat při záchraně zvířat chycených v pastech.

Úspěch ochrany proto nezávisí pouze na počtu hlídek. Potřebné jsou také fungující instituce, financování, bezpečnost, spolupráce se sousedními státy a legální možnosti obživy pro místní obyvatele.

Ochrana goril ve Rwandě se věnuje intenzivní ochraně těchto ohrožených tvorů prostřednictvím programů, které zahrnují boj proti pytláctví, reforestraci a vzdělávání místních komunit.

Místní komunity jsou nyní zapojeny do ochrany přírody a těží z ekoturistiky, která poskytuje ekonomické příležitosti a zvyšuje povědomí o významu ochrany goril.

Národní park Virunga tak není pouze turistickou destinací ani izolovaným územím pro ochranu goril. Je místem, kde se rozhoduje o budoucnosti jedněch z posledních velkých pralesních ekosystémů Afriky a o přežití druhů, které nemají mnoho dalších útočišť.

tags: #narodni #park #virunga #pytlactvi