Mozaika duchovní stezky spojuje duchovní témata, umění, regionální horniny a historii. Návštěvníky vede k zamyšlení a meditaci, přičemž své si na ní najdou všechny věkové kategorie včetně dětí.
Stezka představuje cestu, na níž se setkávají duchovní symboly, lidské příběhy, přírodní materiály a umělecká tvorba. Každé zastavení otevírá jiný pohled na duchovní stránku života současnosti i minulosti.
Od kostela svatého Jiljí k Vochlické rozhledně
Od kostela sv. Jiljí k Vochlické rozhledně v Libyni u Lubence vedla již celkem šípky zarostlá cesta.
Byla potřeba cestu zrenovovat, aby se k rozhledně mohlo dojet autem (dobré pro tělesně postižené a pro obsluhu rozhledny) a zároveň se vymyslela podél cesty netradiční, ale nádherná a vyjímečná naučná stezka, kde se snoubí téma regionálních hornin, duchovno a umění.
Stezka zaujme všechny věkové kategorie, návštěvníky vede k zamyšlení, meditaci, ale své si zde najdou i děti.
Až si stezku projdete, dozvíte se, které zastavení bylo inspirováno Francem Kafkou, které problematickou historií sudet, či pomníkem první zmínky o Lubenci v zakládající listině Litoměřické kapituly.
Které zastavení je inspirováno monstrancí či, které zas kelty.
Každé zastavení vede k zamyšlení nad duchovní stránkou života současnosti i minulosti.
Jak stezka vznikala
Největší radost máme z toho, že se to zvládlo i během covidových vln, kdy jsme se nemohli stýkat ani pořádat kulturní akce či více propagovat náš vcelku megalomanský projekt.
Na vzniku stezky se podílela obec, město, firmy, spolky, instituce, dobrovolníci i děti.
| Pomocník | Příspěvek nebo pomoc |
|---|---|
| Obec Lubenec | Obec Lubenec zaplatila gotické pískovcové okno a s tím související sochařské prvky p. Štěrby. |
| Město Vroutek | Město Vroutek nechalo vyrobit nové posezení u rozhledny. |
| Podnikatel p. Šilhánek | Podnikatel p. Šilhánek zapůjčil velký jeřáb a nákladní auto, aby pomohl dopravit obrovský křemenec. |
| Firma Strabag | Firma Strabag zrenovovovala a rozšířila cestu. |
| P. senátorka MUDr. Alena Dernerová | P. senátorka MUDr. Alena Dernerová přispěla na kovovu konstrukci k prvnímu zastavení. |
| Firma Logit | Firma Logit přispěla na vysvětlující cedule. |
| Fa. SKLOART | Fa. SKLOART přispěla několika dary a pomocí na dokončení stezky. |
| Kovářství Brož a fa. Mudroch | Kovářství Brož a fa. Mudroch ponížili cenu své práce. |
| VÚ Buškovice a věznice Drahonice | Velkou pomocí byla spolupráce s VÚ Buškovice a věznicí Drahonice. |
| Spolky a dobrovolníci | Pomohlo několik spolků a mnoho dobrovolníků jak svou prací, tak svými odbornými radami, ženy vařily a pomáhaly i děti. |
Podoba jednotlivých zastavení
Číslování zastavení je v dostupném materiálu uvedeno jako 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 a 9.
Jednotlivá místa čerpají inspiraci z různých oblastí lidské zkušenosti. Objevují se zde odkazy na Franca Kafku, problematickou historii sudet, první zmínku o Lubenci v zakládající listině Litoměřické kapituly, monstranci i Kelty.
Stezka tak nepředstavuje pouze soubor informačních panelů. Její jednotlivé části vytvářejí prostor pro osobní otázky, tiché zastavení a hledání smyslu.
Naděje, která rozsvěcí světlo
Herodes, pastýři, andělé.
Naděje rozsvěcí světlo ve tmě.
Naděje povzbuzuje: Nevzdávej to.
Nikdy nedávej tečku tam, kde Bůh dává čárku.
Kolikrát mě na kolena dohnalo přesvědčení, že už není kam jinam jít, říkával prezident Abraham Lincoln.
Moudré!
S Bohem to dáš!
Nevzdávej se!
Opusťte pohodlné vody a vyražte do neznáma, znovu hledat stopy toho Nazaretského.
Jak se Boží cesty protínají s těmi našimi?
Jak se Boží příběh potkává s naším příběhem?
Víra a důvěra
Lidská víra má tři levely.
Věříme věcem či obchodním značkám.
Věříme lidem.
A rozhodně můžeme věřit Bohu.
Otevřete první okénka adventního kalendáře a najdete důvěru - aby ses mohl rozhodnout důvěřovat, musíš si dovolit pochybovat.
Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.
Kam se poděla naše úcta, úžas a bázeň před Bohem?
Abba v sobě spojuje důvěrnost slova „tatínek“ s důstojností slova „otec“.
Bez Boha jménem Immanuel by bylo křesťanství jen dalším prázdným náboženstvím.
Immanuel ale znamená, že se Bůh stěhuje do naší blízkosti, je na naší straně a jedná v náš prospěch.
Jednoho rána na hoře Sinaj jako by Bůh svolal tiskovou konferenci a řekl: Tak tohle jsem já!
Představil se jménem a promluvil o svých pocitech i o tom, co pro nás dělá.
Ježíš jako cesta a příklad
Všímavá, dostupná, štědrá.
Pozorujte chvíli Ježíše Krista a zjistíte, že taková je jeho láska.
Ježíš byl mistr v kladení otázek.
Ptal se, abychom poznali jeho srdce, ale především proto, abychom se něco dozvěděli o tom svém.
Jak se díváte na Ježíše?
Hledáte dobrého učitele a čekáte dobrou radu, dobré principy nebo dobrou životní lekci?
Nebo chcete něco víc?
Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.
Jako byl reálný Ježíš z masa a kostí, tak je reálný svatý Duch, který je s námi dneska.
Potřebujeme moc Ducha svatého.
Nikdo jiný než on nám neukáže, jak skutečný a jaký skutečně je Ježíš.
Smysl života a osobní poslání
Všichni chceme mít pocit, že to co děláme, má smysl a že si v tom vedeme dobře.
Ale mnohokrát buď nevíme, co bychom měli dělat nebo jak bychom to měli dělat.
Objevte své proč!
Co je naším cílem?
Co je misí naší lodi?
Hledat pohodlíčko, zábavu a nicnedělání?
Nebo vyrážet naproti problémům a potížím a hledat řešení?
Jak jste na tom s pamětí?
Nezapomněli jste, že vás stvořil Bůh a dal vám nějaké poslání?
Učedník je někdo, kdo kráčí ve stopách svého mistra.
Následuje ho a kopíruje.
Jsme stvořeni pro službu.
Jsme zachráněni pro službu.
Jsme obdarováni pro službu.
A jednou budeme ze své služby vydávat Bohu počet.
Je evidentní, že být služebníkem je součástí křesťanské DNA.
Bůh křesťany vysílá jako své velvyslance a svědky, ne jako experty.
Vnitřní změna, ego a štěstí
Čím více prostoru v našem srdci zabírá ego, sobectví a pýcha, tím menší je tam prostor pro Boha.
Opravdové štěstí můžeme zakusit, až pokud se vzdáme svého ega, říká Veronika Horňáková.
Vnější okolnosti mají vliv na naše štěstí jen minimálně.
Štěstí začíná uvnitř, v naší hlavě.
Cítíte se podle toho, jak myslíte.
Několik selhání či negativních zkušeností nás dokáže přesvědčit, že nemáme šanci uspět nebo že je všechno špatně.
Díky Bohu se dá tohle destruktivní myšlení rozbít.
Příliš často řešíme návyky, které jsou pozorovatelné zvnějšku.
Skutečná změna však začíná uvnitř.
Jedna malá otázka, která vám pomůže nejen v malých, ale i ve velkých rozhodnutích.
Efekt reflektoru je jedním ze sabotérů rozhodování.
Nemusíte vědět jak.
Nemusíte rozumět všem detailům toho, co se ve vašem životě děje.
Odpuštění, pokušení a zápas s temnotou
Každý obyvatel naší planety s tím má osobní zkušenost: někdo nám ublížil a my nedokážeme, nebo nechceme odpustit.
Neodpuštění je vězení s klíčem uvnitř.
Když se naše vztahy komplikovaně zamotají, někdy je potřeba je pustit, v dalším kroku odpustit, ale vždy je důležité milovat.
Každé pokušení je příležitost, abychom udělali něco dobrého.
Pokud bojujete s nějakým zlozvykem nebo pokušením, pomoc svatého Ducha se vám bude hodit.
Řeč blízkého přátelství s Bohem.
Válečný jazyk pro boj s temnotou.
Nástroj pro budování charakteru.
Duch svatý mluví ve větách, ne v odstavcích.
Vede nás krok za krokem, ne ve skocích.
Jak porazit Goliáše závislosti a zlozvyků?
Jaká je nejmocnější zbraň proti království temnoty a proč ji spousta lidí nevidí?
Je to moc velké, abych to porazil, tvrdí skeptický hlas.
Davidův příběh promlouvá hlasem víry: Je to dost velké, takže nemůžu minout a svého obra porazím.
Goliáš musí padnout!
Vztahy, blízkost a služba druhým
Buďte všímaví, plní soucitu a vstřícnosti k lidem kolem nás, jak nám v tom Ježíš dává příklad.
Jako lidé chceme fungující vztahy.
Nikdo nestojí o to mít manželství v krizi nebo přátelství, které stojí za prd.
Hlava se někdy diví, co pusa povídá.
Plácneme něco, co jsme tak nemysleli, chováme se tak, jak jsme nechtěli.
Kde se to bere?
A co s tím?
Odpovědi má ten, kterého obdivují i lidé, kteří jinak ničemu moc nevěří.
Když s někým mluvíte, je vaším cílem pomoct, nebo zranit?
Mluvíte pravdu v lásce, nebo manipulujete?
Pokud něco používáte špatně, hrozí, že to zničíte.
Pokud zneužíváte lidi nebo vztahy, hrozí, že je zničíte.
Zatěžkávací zkoušky potkávají všechny vztahy bez výjimky.
Jak na nepromokavá a neprůstřelná přátelství, manželství nebo rodinu?
Přátelství nebo manželství to není jedna velká věc, ale tisíc maličkostí.
Poznávej a nech se poznávat.
Miluj a nech se milovat.
Služ a nech si sloužit.
Tři principy, které můžete aplikovat v každém blízkém vztahu, ale skvěle se žijí a trénují v rámci církve v obýváku.
Co pomáhá vytvářet dlouhotrvající přátelství a vztahy vůbec?
Jsi opravdový přítel?
Tři znaky těch, kteří zůstanou, i když celý svět odejde.
V rámci Národního týdne manželství zazněla tato speciální přednáška s podtitulem Čtyři období manželství.
V rámci Národního týdne manželství zazněla tato speciální přednáška s podtitulem Různost krásná i vražedná.
Ponorková nemoc je stav, kdy máme pocit, že se ve vztahu dusíme a nemáme žádný prostor.
Náš host z církve Element naviguje manželskou ponorku do klidnějších vod.
Na to dobré se velmi snadno zvyká.
Zevšední to a už si toho dost nevážíme.
Nebuďte slepí k požehnání a zázrakům, které vám do života přinášejí přátelé či životní partneři.
Všichni jsme byli Bohem stvořeni k tomu, abychom se pro druhé stali požehnáním.
K tomu ale vede jediná cesta: dělat těžké věci.
Proto má obrovskou sílu, když se starší a mladší generace navzájem povzbuzuje, podporuje a říká: Věřím ti!
Vděčnost, trpělivost a životní rovnováha
Nevděčnost dokáže pokazit i sebekrásnější místo nebo vztah.
Oproti tomu vděčnost vytváří atmosféru přijetí.
Vděčnost přibližuje.
Rovnováha není něco, co nacházíme, ale něco, co vytváříme.
Jak najít balanc mezi různými oblastmi života a správně si nastavit priority?
Začínat nový týden s úsměvem a myšlenkou „Díky Bohu, že je pondělí! Hurá do práce, do školy!“
Jak často vás něco takového napadne?
Dopravní zácpy, fronty, čekárny, čekání na něco od Boha.
Trpíte, nebo pěstujete trpělivost?
Trpělivost jako umění žít s tím, co je ještě nehotové, a nepropadat zoufalství.
Vytrvalost a věrnost jsou poslední dobou opomíjené a zapomínané ctnosti.
Bez nich - a bez lásky - ale život nefunguje, připomíná mozaikový host Vojta Urban z Křesťanského společenství Praha.
Nový rok začněte naplánováním příjemných věcí, předsevzetí vynechte.
Z nového diáře se velmi rychle může stát otrokář plný „musíš“ a „nesmíš“.
Finance, odpovědnost a štědrost
Většinu týdne trávíme vyděláváním peněz a spoustu zbylého času přemýšlením, za co je utratit, kde je ušetřit, do čeho je investovat.
Nákup na splátky, kreditní karta nebo hypotéka.
Dluhy mají mnoho tváří.
Málokdo se na ně ale dívá jako na otrokáře nebo lovce, jak je vykresluje třeba moudrost krále Šalomouna.
Směr k moudrosti a zodpovědnosti ukazuje finanční kompas.
Překonejte obavy v oblasti financí.
Seznamte se se štědrostí, která má za spolubydlící spokojenost a střídmost.
Otázky víry, církve a utrpení
Pohřbila věda Boha?
Když máme tolik vědeckých objevů a vysvětlení, je Bůh vůbec potřeba?
Jak se díváte na homosexuály?
Jak se ten váš Bůh dívá na gaye a lesbičky?
Křesťané jsou největším kamenem úrazu na cestě víry.
Církev má na svém kontě spoustu průšvihů.
Proč tu vůbec pořád je a jakou roli hraje v Božích plánech?
Otazníky kolem zla a utrpení jsou v lidském srdci zaseknuté jako rybářský háček.
Proč se vůbec ve 21. století zabývat církví?
Proč usilovat o blízké přátelství s Bohem i mezi lidmi?
Protože to za to stojí!
Nechci se ptát, jestli by něco Bohu Otci vadilo, nebo by mi to u něj ještě prošlo.
Chci se ptát: Co by tě teď, Otče, potěšilo.
Boží slovo proniká až k rozhraní duše a ducha - až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.
Velikonoce, Vánoce a duchovní příběh
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč Ježíš zemřel právě na Velikonoce?
Nebe si nemůžete nijak zasloužit ani odpracovat.
Proč neslavíme Velikonoce stejně bombasticky a velkolepě jako Vánoce?
A proč si nedáváme dárky?
Pojďme to změnit!
Mozaika jako umělecká technika
Motivem mozaiky je strom života.
Inspirací byla autorovi mozaika z 12. století, která se nachází v apsidě baziliky Sv. Klementa v Římě.
Na mozaice s Petrem Hamplem spolupracuje Jan Lhoták a František Tesař, mistr uměleckého řemesla, mozaikář, který vedl od 60. let mozaikářskou dílnu Uměleckých řemesel.
Mozaiku objednal radotínský farář P. Mgr. Zdeněk Skalický u příležitosti stého výročí založení samostatné duchovní správy v Radotíně.
Požehnání mozaice udělí pan kardinál Dominik Duka při své návštěvě Radotína v neděli 27. srpna 2017.
Při této příležitosti se uskuteční odpolední mozaikářská dílna pro veřejnost a doprovodný koncert.
Na mozaiku autoři použili kombinaci ručně štípaného kamene a mozaikového skla, které se u nás kdysi tavilo pro potřeby Uměleckých řemesel.
„Použili jsme také italské mozaikové kostky i české mozaikové sklo z 30. let, které napodobovalo klasický italský materiál.
Na Christogram a zlatý kříž nad hlavičkou holubice, znázorňující Ducha Svatého jsme použili italské skleněné mozaikové kostky se zatavenou zlatou fólií.
Historický skleněný materiál nám poskytl ze svých zásob František Tesař.
Dnes už se u nás mozaikové sklo nevyrábí.“ Říká Petr Hampl.
S prací na mozaice začali autoři v lednu tohoto roku.
Mozaika o velikosti přes 6m2 a je skládaná z mozaikových kostek o velikosti přibližně 1cm2.
Mozaika je provedena klasickým způsobem, který se nezměnil po staletí.
Kamenné a skleněné mozaikové kostky se sekají ostrým kladivem na utínce, poté se ručně štípají speciálními mozaikářskými kleštěmi.
Najeden metr čtvereční se zpracuje přibližně 15 kg materiálu.
Mozaika byla oblíbená technika už v antice.
U nás se uplatnila především v období secese, ale i během celého 20. století vznikalo mnoho hodnotných realizací.
Se zánikem Uměleckých řemesel pořátkem 90. let 20. století u nás klasická mozaika pomalu mizí.
Duchovní cesta jako prostor pro otázky
Na co se Bůh ptá a co ho zajímá?
Pomocí pěti otázek mapujeme klíčová spojení lidského života a zároveň srdeční záležitosti a hodnoty ze života Mozaiky.
Obraťte slovosled a máte jiný význam.
Kudy vede cesta ven, když se zamotáme do různých „kdyby“ z naší minulosti?
Kdyby tak děda měl tu slivovici.
Máte spojenou víru v Boha se slovy jako úkoly, povinnost, zodpovědnost?
A když se řekne radost, potěšení nebo rozkoš, působí to na vás jako něco špatného?
Chceme být šťastní, to je nám lidem společné.
Skrze prorocké knihy se Bůh nedělí hlavně o informace a myšlenky, ale o svoje pocity.
Než promluvíme s lidmi o Bohu, je důležité promluvit si s Bohem o lidech.
Chcete mít pozitivní vliv?
Milujte lidi, respektujte lidi, pomáhejte lidem.
Netrapte se tím, co nemáte.
Podívejte se na to, co máte, abyste mohli sdílet dobrou zprávu o Bohu.
Ježíšovi následovníci by měli být jako nádoba plná živé vody.
Jakékoli zastavení na duchovní stezce může být začátkem otázky, která pokračuje v člověku i po návratu domů.