Vydejte se na cestu za historií, architekturou a legendárními představeními a navštivte Royal Albert Hall.
Koncertní síň Royal Albert se nachází na severním okraji londýnské čtvrti South Kensington. Royal Albert Hall je ikonická budova, kterou v roce 1871 otevřela královna Viktorie. Původně se měla jmenovat „Central Hall of Arts and Sciences“, ale byla přejmenována na „Royal Albert Hall of Arts and Sciences“.
Royal Albert Hall: koncertní síň spojená s královskou rodinou
Royal Albert Hall je známá z různých důvodů. Toto místo se stalo synonymem elegance a úspěchu umělců. Možnost vystoupit v Royal Albert Hall je považována za jeden z největších úspěchů umělce.
Pod vedením přátelského a znalého průvodce budete moci nahlédnout do zákulisí jednoho z nejslavnějších sálů na světě, který se připravuje na další představení. Vydejte se na prohlídku zákulisí Royal Albert Hall a poznejte 150 let historie jedné z nejznámějších britských památek.
Udělejte si čas na prohlídku nádherné architektury sálu a následujte svého průvodce až do galerie, kde vám poví vše o neuvěřitelné historii. Poté budete mít exkluzivní příležitost navštívit královnino soukromé apartmá a objevit jeho soukromou královskou lóži. Zjistěte vše o spojení Royal Albert Hall s královskou rodinou.
Prohlídka Royal Albert Hall obvykle trvá přibližně 1 hodinu. Pokud máte v plánu navštívit Royal Albert Hall, budete potřebovat vstupenku. Při návštěvě Royal Albert Hall není třeba dodržovat žádný zvláštní dress code. Ano, během prohlídky s průvodcem si budete moci Royal Albert Hall vyfotografovat.
Sraz na prohlídku je u stánku Royal Albert Hall uvnitř Royal Albert Hall.
V některých dnech nemusí být prohlídka Royal Albert Hall z důvodu konání akcí možná.
Orchestrální zkouška a pohled do zákulisí
Tuto úžasnou prohlídku zakončete obědem v restauraci Verdi nebo odpoledním čajem a zákuskem v Cafe Baru.
Úžasná prohlídka Royal Albert Hall! Hledali jsme v Londýně něco jiného a rozhodli jsme se objednat si tuto prohlídku. Bylo to zábavné a poučné. Díky bonusu v podobě zkoušky orchestru jsme si vyzkoušeli, jak to vlastně vypadá během představení. Jako Češi jsme si užili srovnání zdejšího koncertního sálu s těmi doma. Výhledy z galerie jsou neuvěřitelné! Výborná byla i naše průvodkyně. Řekla nám mnoho zajímavostí o historii sálu. Za ten čas a peníze, které jsme utratili, to stálo!
Neuvěřitelný průvodce a nezapomenutelná prohlídka! Báječná prohlídka s úžasným průvodcem! Evan byl velmi znalý a měl smysl pro humor. Opravdu nás rozesmál! Líbilo se nám vidět ohromující historii a design Royal Albert Hall. Měli jsme také velké štěstí, že jsme mohli sledovat cvičení Královského filharmonického orchestru spolu s velmi talentovanou zpěvačkou. Líbilo se nám to!
Royal Albert Hall a hudební tradice BBC Proms
Bývá zvykem, že se tento Elgarův pochod hrává na závěrečném koncertě festivalu BBC Proms.
Royal Albert Hall se tak řadí k místům, kde se setkává architektura, královská historie, orchestrální hudba a tradice velkých britských koncertů. Význam sálu nespočívá pouze v jeho vzhledu, ale také v dlouhodobém spojení s významnými umělci, orchestry a slavnostními hudebními událostmi.
Hudba britských panovníků od baroka
Alžběta II. zemřela 8. září 2022 na zámku Balmoral po 70 letech vlády. Jaká hudba zněla na její korunovaci 2. června 1953?
Spojení vládců Anglie a Velké Británie s hudebními skladateli sahá hluboko do historie. Významné příklady najdeme již v barokním období.
Barokní mistři ve službách monarchie
Velikán anglického baroka, Henry Purcell, navzdory svému krátkému životu skládal hned pro několik monarchů. Již v roce 1670, tedy ve věku 11 let, napsal ódu u příležitosti narozenin krále Karla II. Jedná se dokonce o jeho první doloženou skladbu.
V roce 1682 se stal varhaníkem v Královské kapli a vytvořil zde řadu děl oslavujících královskou rodinu, včetně hymnů I was glad a My heart is inditing u příležitosti korunovace Jakuba II.
Některá ze svých nejslavnějších děl však Purcell napsal pro královnu Marii II. Stuartovnu. Jde například o legendární ódu Come Ye Sons of Art, známou také jako Narozeninová óda pro královnu Marii z roku 1694. Ještě téhož roku však královna zemřela a Purcell pro ni složil další obdivuhodné dílo, Hudbu na pohřeb královny Marie.
Dalším slavným barokním skladatelem, který vytvořil řadu děl „pro krále“, byl Georg Friedrich Händel. Jde třeba o Vodní hudbu z roku 1717, sbírku suit určených pro koncert na řece Temži, kterou si u německého skladatele objednal Jiří I.
Pro jeho nástupce, Jiřího II., pak Händel o mnoho let později složil zase populární suitu Hudba k ohňostroji z roku 1749, která se poprvé hrála v rámci oslav konce války o rakouské dědictví a podepsání Cášského míru.
Premiéra prý nebyla příliš vydařená: při ohňostroji pršelo, pyrotechnika zranila několik vojáků a jedné dámě vzplály šaty.
Především však pro korunovaci Jiřího II. v roce 1727 napsal korunovační hymnu Kněz Sádok. Ta je od těch dob zpívána při každé korunovaci britského panovníka během jeho pomazání.
Název hymny je jménem kněze, který podle První knihy královské pomazal krále Šalamouna. V tomto textu se také objevují slavná slova „God save the King! Long live the King!“, tedy „Bůh ochraňuj krále! Bůh ochraňuj krále! Ať žije král!“
Britská hymna a její hudební původ
Melodie britské národní hymny má nejasný původ. Jedná se o jednoduchou galliardu, zřejmě ze 17. století, a často je připisována Johnu Bullovi. Publikován byl nápěv poprvé až ve století osmnáctém.
Slova jsou však mnohem starší. Fráze „Bůh ochraňuj krále!“ se údajně při korunovacích panovníků zpívala už od roku 973, kdy byl korunován Edgar Mírumilovný. Další slova zřejmě postupně přibývala během renesančního období.
Melodie „nové písně pro dva hlasy“ God save our lord the King byla v roce 1745 publikována v časopise Gentleman´s Magazine. Zaujala třeba i Ludwiga van Beethovena, který na ni složil klavírní variace. Podobným způsobem Beethoven zpracoval i nacionalistickou píseň Rule, Britannia!
Romantismus, národní hudba a královské ceremonie
Země naděje a slávy
Své hudební velikány, kteří uměleckou tvorbou podporovali monarchii a národní cítění, měla Británie samozřejmě i v období romantismu.
Skladatel Hubert Parry je znám především jako autor sborových a duchovních skladeb. Jednou z nich je i hymnus „Jerusalem“ složený na text básníka Williama Blakea.
Parryho nádherné zhudebnění Blakeovy básně „And did those feet in ancient time“ udělalo velký dojem i na krále Jiřího V. - dědečka včera zesnulé Alžběty II. Když poprvé slyšel orchestrální verzi písně Jerusalem, prohlásil, že se mu tato skladba líbí dokonce více než God Save the King.
Jerusalem upravil pro orchestr Edward Elgar. Ten je sám autorem další melodie, která se do rodiny anglických hymen řadí. Jedná se o píseň Land of Hope and Glory, jež je zároveň triem Elgarova Slavnostního vojenského pochodu č. 1.
Když v roce 1910 zemřel král Eduard VII., jeho jmenovec Elgar mu také dedikoval svou Symfonii č. 2 Es dur, jejíž druhou větu tvoří pohřební pochod.
Hudba na korunovaci Alžběty II.
Alžběta, posel radosti
Na korunovaci Alžběty II. 2. června 1953 se samozřejmě hrála hudba všech výše zmíněných autorů. Na „playlistu“ ceremonálu, který čítal 28 hudebních položek, však zazněla třeba i hudba Gustava Holsta, s monarchií zdánlivě nesouvisející.
Z jeho orchestrální suity Planety to byla část Jupiter s podtitulem „posel radosti“.
Poválečný nástup Alžběty na trůn však pro Brity období radosti rozhodně znamenal. Ve své populární skladbě Alžbětínská serenáda z roku 1951, známé z vln rádia BBC, to vyjádřil třeba i skladatel Ronald Binge.
Název jeho nejznámějšího kusu totiž odkazuje jak k období alžbětinské renesance - jednoho z vrcholů britské historie a kultury - tak i k časům optimismu a „nového alžbětinského věku“, který Britové počátkem 50. let díky své mladé královně prožívali.
Alžběta II. v populární hudbě
V neposlední řadě zanechala Alžběta II. v druhé polovině 20. století nesmazatelnou stopu i v populární hudbě.
Kromě jiných skupin o ní krátkou píseň Her Majesty ze závěru svého posledního alba Abbey Road napsali také The Beatles. Je zpívána z pohledu opilce, jenž královnu označuje za „docela hezkou holku“, která sice „moc nemá co říct“, ale jednoho dne prý „stejně bude jeho“.
McCartney však podle svých slov nechtěl touto písní nijak dehonestovat monarchii.
Royal Albert Hall jako místo setkání historie a hudby
Po návštěvě Royal Albert Hall můžete svůj den zakončit mnoha skvělými způsoby. Jen kousek odtud se nachází návštěva Kensingtonského paláce poznávat královskou historii zblízka, nebo si vychutnat jídlo obklopené hudebními legendami v restauraci Hard Rock Cafe Londýn.
Pokud máte náladu na něco malebného, můžete se vydat na Plavba na večeři v Londýně je skvělý způsob, jak si prohlédnout město od Temže při západu slunce.
Milovníci umění se mohou těšit na Prohlídka Tate Modern s průvodcem pro hlubší ponor do moderních mistrovských děl. Chcete-li si užít klidnější tempo, zkuste Odpolední čaj v dvoupatrovém autobusu v Londýně - zábavný způsob, jak spojit prohlídku památek s klasickou britskou pochoutkou.
Royal Albert Hall připomíná, že londýnská orchestrální tradice není oddělitelná od dějin britské monarchie. V jejím prostoru se potkávají koncertní vystoupení, královské ceremonie, slavní skladatelé i orchestry, které navazují na několik staletí britské hudební kultury.